Slávik
Kristin Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/325592/bmid_slavik-y62-325592.jpg
5
1480
1480
Francúzsko 1939. Dve odvážne sestry z mestečka Carriveau stoja zoči-voči zdrvujúcej skutočnosti – krajinu zaplavili nemecké tanky a oblohu zatemnili bombardéry, ktoré ju nemilosrdne pustošia. Viannin manžel narukuje do armády a v ich dome sa usadí nemecký kapitán. Osamelá mladá žena stojí pred ťaživými rozhodnutiami, od ktorých závisí život jej blízkych. Jej sestra Isabelle je mladá rebelka, ktorá rieši svoju bolesť zo straty lásky a bezpečia po svojom. Slávik je nádherne napísaný román, ktorý zblízka skúma život, lásku a hrôzy vojny a tiež spôsob, akým ľudia dokážu reagovať na nepredstaviteľné životné situácie.... celý text
Přidat komentář
moc krásné, moc drsné, moc kruté, a hlavně nadějné jako čas, život a láska
Kniha mě doslova pohltila. V každé volné chvíli jsem četla a prožívala příběh se sestrami Vianne a Isabell.
Slavík, popisuje těžký život za druhé světové války a osudy lidí, kteří se snaží přežít. Hlavní hrdinka je mladá slečna, plná horké krve, která se nechce smířit jen s tím, že má přežít, ale aktivně chce proti Němcům bojovat. Stane se tak nejslavnější odbojářkou s krycím názvem " Slavík " a úspěšně převádí vojáky spojeneckých vojsk sestřelených na nepřátelském území, přes hranice zpět na neutrální půdu. Její setra, která žije v domě po rodičích a všemožně se ho snaží ochránit před zabavením Němci, také dělá co může, ale v očích hrdinky jen páběrkuje. Nikdo ovšem neví, jak by se v podobných situacích zachoval a nelze druhého soudit, dokud nezkusí jeho košili. Kniha je krásně napsána, dojme i donutí k zamyšlení.
Americká kniha o válce ve Francii, kde osudu vzdorují silné krásné hrdinky. Úmorně rozvlekle dlouhé, nereálné, plné okatého patosu, humpoláckých dojemných scén, romantiky za každou cenu, klišé, sentimentu a zbytečné vaty. Kdyby to Renata Volfová tak dobře nenačetla pro audioknihu, do předvídatelného melodramatického konce bych určitě nedošel.
Nádherně napsaná knížka, kterou jsem v jedné třetině chtěla odložit...kvůli době, ve které se odehrává..a osudech lidí žijící v ní...nakonec jsem to dala a jsem moc ráda i když na konci jsem si poplakala. Jak obyčejní lidé byli stateční, starali se o sebe a co všechno uděláte, abyste zachránili své dítě...opravdu silný prožitek.
Kniha mě opravdu velmi bavila, ke konci příběh dost přitvrdil, bylo to hold drsné. Úžasný příběh.
Ta kniha je dobrá. Má velmi zajímavý a smutný příběh dvou sester, kde každá je jiná a obě mají jiný pohled na svět a každá zažívá jiné osudy. Kniha je napsána profesionálně děj pěkně plyne, čtenáře drží v napětí a hraje si s jeho emocemi. ALE!!! Méně by bylo rozhodně více. Kdyby tam těch emocí bylo méně, nebyla by to tak sladká červená knihovna. Kdyby tam bylo méně amerického filmového patosu, rozhodně by to pomohlo. Jako nevětší mínus vidím, že promítnutí tolika skutečných osudů a událostí na půdorys zhruba deseti postav prostě nesedí. Tady by příběhu rozhodně pomohlo ubrat, protože taková přeplácanost ubírá na věrohodnosti. Rozumím proč je kniha bestseler, je tam láska v mnoha podobách od mateřské, sourozenecký až po lásku života. Je tam drama a hrůza druhé světové války. Jsou tam příběhy jen z ženského pohledu (což není špatně, ale rozhodně to pomůže prodejnosti). Jsou tam moudra. Jsou tam emoce. Kniha je dobrá, bude se líbit, určitě od ní nezrazuji. Mne potěšila, ale nenadchla , líbila se mi ale více než podobně „vykonstruovaná“ Vypravěčka.
Myslím, že vše podstatné už bylo o této knize napsané. Je opravdu hodně smutná a dojemná. Obyčejný, těžce zkoušený život ve válečné Francii. V této složité a temné době sledujeme příběh dvou sester, které k sobě hledají cestu, odpuštění i vzájemné pochopení. Ale hlavně se snaží přežít a ochránit své nejbližší a v konečném důsledku i mnoho dalších. Odvaha a hrdinství můžou mít různou podobu. Krásná kniha.
Velmi, velmi smutná, ale naprosto úchvatná a velmi čtivě napsaná kniha o druhé světové válce, která spíš než muka koncentračních táborů velmi autenticky popisuje muka těch, kteří sice zůstali doma, v nacisty okupované Francii, ale o svůj život museli i tak velmi těžce bojovat. Přesto se mezi nimi našla řada mužů a hlavně žen, které ještě byly schopny a ochotny pomáhat sestřeleným pilotům či židovským dětem, které by jinak skončily v koncentračním táboře. Při čtení knihy v době koronavirové epideme a každodenního remcání na omezený pohyb a zavřené obchody jsem si uvědomila, jak jednoduchý vlastně je můj život, jak malicherná je většina mých problémů a jak šťastná jsem, že mám své rodiče, svého muže, své děti a své přátele.
Slavík se vryje do srdce, je to velmi čtivá knížka i proto, že nelíčí ta všeobecně známá fakta. Jako knížka o druhé světové válce nestaví primárně na hrůzách prožívaných v koncentračních táborech, ale líčí osudy (ne)obyčejných Francouzů. Knížka se mi moc líbila, nakopla mě zase do studia francouzštiny. Bohužel jsem poslouchala v audioverzi a úplně jsem si nesedla s interpretkou. Navíc mě zlobila kvalita zvuku - chvilkami to křičelo, zatímco v dramatických chvílích kniha úplně umlkla, že jsem si úsek musela přehrát zpět a zesílit, opravdu nedoporučuji jako poslech do auta, moc mě to mrzí, že jsem si audioverzí dojem z knihy v tomto případě trochu pokazila. Příběh jako takový o sestrách Vianne a Isabelle byl ale silný, navíc přinese čtenářů, kteří se zajímají o průběh druhé světové války, spoustu nevšedních informací. Určitě doporučuji jako klasickou knihu.
Říkala jsem si, že Slavík bude jednou z těch, kterých už jsem iks… Ale nějak se to vymklo a odvíjející se příběh - příběhy - přinášel(y) překvapení, poněkud se lišily od očekávané linie. Radosti v životech málo. Jen pár vteřin…
Tedy, dočetla jsem. A pláču.
Kniha mi dobu bude v hlavě bublat, nevyspím se. Budu znovu prožívat příběhy Slavíka a její sestry. A až se trochu otupím a Slavík dozní, budu zas potřebovat číst. Pak musím sáhnout po nějakém braku, abych se trochu srovnala, neb té války je v literatuře nějak přespříliš. Je to jako rok jíst zdravě a pak muset sprásknout hranolky s hořčicí, brambůrky a navrch cokoliv - v rámci rovnováhy.
Moc hezká kniha - a moc smutná. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Četla jsem na ni hezké komentáře i doporučení, ale její četbu jsem odkládala. Nedávno jsem přečetla od autorky knihu Velká samota, která se mi moc líbila - a četbu Slavíka už jsem přestala odkládat. Krásná a dojemná kniha...
Pekny pribeh,avsak dojem kazily chyby v prekladu (opet spatna prace odpovedneho redaktora...).
Krásná kniha, na každé stránce smutná. Ani nevím, která ze sester mi byla sympatičtější, jestli zodpovědná Vianne nebo lehkovážná Isabelle. Příběh je napínavý, čtenář má obavy, co se stane dál a kolik útrap budou muset hlavní hrdinky ještě zvládnout.
Snad ještě nikdy jsem neměla takový problém napsat komentář ke knize, jako tu u Slavíka. Přijde mi, že nedokážu dostatečně vyjádřit, jak moc dobrý příběh to je, aniž bych psala klišoidní fráze..... Po přečtení anotace knížky, jsem si v hlavně tak trochu načrtla, o čem to tak asi bude a říkala jsem, že mě nemá moc čím překvapit. Velká chyba, tahle knížka mě prostě dostala.
Krasne cteni, slza ukapla, strach byl taky, tesila jsem se na kazdou stranku (460). ❤
Dostalo mě to. Nádherný příběh o statečnosti obyčejných lidí v nejhorším období novodobé historie. Úžasné, krásné, dojemné.
Pro mou ženu jedna z nejoblíbenějších knih, pro mě velké zklamání. Jsem milovník válečných knih, dokumentů a příběhů, ale styl, až je jazyk šroubovaný, plný typicky amerického patosu, předvídatelnosti děje a chování postav, je pro mě těžce stravitelný. Kniha patří do kategorie "ženského románu" a mě bohužel nezasáhla.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska tajemství ženy v 2. světové válce holokaust, holocaust thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Slavík |
| 2019 | Velká samota |
| 2022 | Čtyři vichry |
| 2022 | Děvčata z Firefly Lane |
| 2000 |  Andělské vodopády |
Úžasná kniha!
Přečteno za 3 dny, nespala jsem, četla si u každého jídla, opravdu mě to pohltilo.
Opravdu mě bavilo propojení několika různých dějových linek, kdy každá měla svou zápletku, všechny byly plné válečných hrůz, ale zároveň bylo z každé stránky cítit odhodlání hrdinek, snaha nevzdat se jen tak a bojovat za svá přesvědčení i rodinu.
Když jsem dočetla poslední kapitolu odehrávající se v roce 1995, zaklapla jsem knížku a chtěla si příběh urovnat v hlavě, což se nakonec neobešlo bez pláče, který většinou značí, že na mě kniha udělala velký dojem.
Jedinou hvězdičku strhávám za několik momentů, které byly i na mě příliš "přeslazené". Romantické příběhy mi nevadí, ale tady to místy působilo až moc nuceně, nepřirozeně.