Zapomenutá vražda
Agatha Christie
Slečna Marplová série
< 13. díl >
Nejproslulejší spisovatelka minulého století Agatha Christie napsala v nejisté době na počátku druhé světové války dva detektivní romány, Oponu: Poslední případ Hercula Poirota a Zapomenutou vraždu, další příběh se slečnou Marplovou. Oba byly uloženy do trezoru v bance, kde zůstaly nedotčeny po tři desítky let a svého vydání se dočkaly až v roce 1975, resp. o rok později. V Zapomenuté vraždě nás autorka zavádí do půvabného anglického přímořského letoviska Dillmouth, kde si mladí novomanželé Reedovi, stěhující se sem z Nového Zélandu, zakoupí malou viktoriánskou vilku. Gwenda Reedová však ale díky záhadným a ne právě příjemným útržkům vzpomínek, které se jí začnou vybavovat, pomalu nabude děsivé jistoty, že v tomto domě už kdysi byla a stala se v něm svědkyní vraždy. Podaří se jí za pomocí slečny Marplové sestavit ze střípků vědomí, zasutých hluboko v paměti, skládanku, která odhalí tajemství dávného zločinu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
Sleeping Murder, 1976
více info...
Přidat komentář
Otřepaná zápletka, v roli detektivů nesnesitelný arogantní všeználek, dojmologická emocionální husa a slečna Marplová, která neštrykuje, ale sedí v koutě a nechává ty dvě telata spřádat překomplikované stupidnosti, přestože řešení zná. Já tu bábu nikdy neměla v oblibě.
Někdy dokážeme nevhodné zážitky dokonale vytěsnit z paměti. A možná by bylo opravdu lépe je v zapomnění nechat. Ale to člověk nedokáže, že?
Paní Marplová by měla jít k policii, opravdu...její připomínky, to, jak nahlíží na informace, které slyší a jak je třídí a hledá řešení je prostě boží :)
Zapomenutá vražda mi naprosto vyrazila dech. Nejlepší co jsem kdy od Agathy četla, vyšplhává se na pomyslný nejvyšší vrchol mé čtenářské zkušenosti. Nemohla jsem se odtrhnout, dychtila jsem po konci, ty maličkosti! Tapeta v dětském pokoji - představila jsem si ji úplně dokonale. Myslím si, že se s čtenáři tímto posledním románem rozloučila naprosto famózně. Děkuji.
Zapomenutá vražda se mi četla přímo skvěle, ihned na začátku mě upoutala, velice se mi líbil její spád, autorka zbytečně nemrhala stránkami a kde uznala za vhodné (např. hledání vhodného domu), byla stručnější a zase naopak. Oceňuji také (pistalkou již zmiňované) pěkné vykreslení postav, což je další celkem poutavou záležitostí. Zapomenutou vraždu rozhodně počítám mezi povedená díla.
Agatha Christie se se svými čtenáři a fanoušky rozloučila stylově a jak se patří. Případ vraždy, řešené v retrospektivě, se v autorčině bibliografii objevuje několikrát (Pět malých prasátek, Sloni mají pamět), Zapomenutá vražda patří k těm zdařilejším, zábavnějším a čtivějším. K tomu příjemně vykreslené postavy a poutavá atmosféra, prakticky od prvních stránek. Moc příjemná knížka.
Zajímavost: Zapomenutá vražda byla posledním vydaným románem Agathy Christie. Ten vyšel, jak si autorka přála, až po její smrti. Napsán byl ovšem mnohem dříve, na začátku druhé světové války v Londýně. V tehdejší nejisté době napsala autorka dva romány – „Oponu“ (poslední případ Hercula Poirota) a „Zapomenutou vraždu“ (poslední případ slečny Marplové) – a uschovala je do trezoru na horší časy. Tam zůstaly nedotčeny déle než třicet let. Odsun posledních případů obou hrdinů umožnil autorce pokračovat v úspěšné literární dráze, která trvala více než pět desítek let.
(2. listopadu 2011 - 7. listopadu 2011)
Vraha jsem začala tušit až v druhé polovině knihy. Potom to pro mně bylo ještě víc napínavější, jestli jsem se spletla nebo ne. :) Dobrá kniha.
[054/11] Byla bych neupřímná, kdybych rovnou neřekla, že mi slečna Marplová nikdy k srdci nepřirostla. Sice je tohle má první kniha od Agathy Christie, ale filmová zpracování jsem viděla snad všechna a co se pamatuji, s touto starou zvídavou dámou mě zaujaly pouze tři příběhy.
Už jsem zapomněla, kdo byl vrah, ale jakmile bylo poprvé zmíněno jeho povolání, všechna kolečka zapadla a strojek se rozjel. Takže zbytek knihy už pro mě bylo jen utvrzení se v mých vzpomínkách. A je to špatně, protože jsem nebyla napnutá. Jenomže s tím už dnes nic nenadělám.
(220) ,,Věřit lidem je velice nebezpečné. To už léta nedělám."
Poprvé jsem otevřela A. Ch. v podobě povídek, ale nesedělo mi to. Bylo to příliš rychlé a nepochopitelné a ani jsem to nedočetla a proto bylo toto čtení spíše takové šlápnutí do neznámých vod jezera Loch Ness. A že to hezky šplouchlo. Dokonce mě to i bavilo, i když to finální rozuzlení bylo poněkud zdlouhavé na tak útlý svazek. Na slečně Marplové mi nejspíše vadí převážně ta absence policie. Většinou totiž hrají takovou oťukávací roli, která se v jiných jejích příbězích uplatňuje lépe. Tak či onak se nejspíše k autorčiným knihám zase jednou vrátím.
Jedna z nejlepších knih Agathy Christie - je totiž napínavá opvradu od začátku až do konce. Ani se mi nechce věřit, že tohle Agatha napsala v tak pokročilém věku.
super kniha zase jsem se spletl v tom kdo je vrah. Kdo má rád Agathu vřele doporučuji.
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Jedna z tých lepších detektívok od Agathy :)