Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6306
6306
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Moje druhá kniha od Aleny Mornštajnové mě opět okouzlila. Autorka píše s lehkostí, čte se to samo, byť je téma sebevíce nepříjemné. Ani jednu stránku jsem se nenudila. Příběh je poutavý a vtáhnul mě hned od začátku. Přečteno jedním dechem a honem jsem se pustila do další knížky od této autorky.
Mornštajnová píše všechny své knihy podle stejného mustru a baví mě čím dál tím míň, další knihu od ní už číst nebudu. Příběh se táhne přes několik desetiletí, takže pak děj nemůže být ničím jiným než prostým výčtem nepravděpodobných událostí. Dialogy postrádají jiskru a stejně jako příběh nejsou moc uvěřitelné, celé mi to přišlo jako slohová práce horlivé sextánky.
Život je vlastně slepá mapa a já budu vždy fascinována tím vteřinovým osudovým rozhodnutím, které mnohdy zamíchá nejenom vašimi kartami, ale změní zásadně váš směr. Najednou balancujete nad propastí a musíte rychle najít sílu ve svých kořenech a pevně se jich přidržet.
Budu stále fascinována karmickým kolotočem, kdy osudy prarodičů se promítnou do osudů vnoučat, pravnoučat.
Kruh uzavřen, protože zde slepá mapa končí...
Opravdu....?
P.S: Jak mně se na konci ulevilo, že moje jméno nefiguruje na žádném seznamu a že moji milí ,,tam nahoře" si mohou v klidu užívat nekonečnou párty na zelené louce
P.P.S: Alžběto, proč jsi spálila ten dopis?!!!
A Alžběta odpověděla: ,,Aby měla paní Mornštajnová o čem psát."
Moje první knížka od paní Mornštajnové a hned napoprvé mě nezklamala. Výborně propletené příběhy, někdy trochu předvídatelné, ale i tak milé a ze života. Přečteno na dva zátahy a určitě se těším i na její další knihy.
Moc hezky napsaná kniha, koupila jsem ji zcela náhodne a po přečtení jsem si ihned koupila dalši knihy od této autorky.
Krásna kniha. Páčila sa mi ešte viac ako Hana. Cez poprepletané príbehy obyčajných ľudí opísaný život počas prvej a druhej svetovej vojny, komunizmu až po pád Železnej opony. Kniha je o ľudskej sile, o snahách, omyloch, pádoch, zradách, slabostiach a hlavne túžbe žit´ normálny život napriek všetkému. Ľudská spolupatričost, láska, pomoc a odpustenie je to najhlavnejšie, čo ľudí drží na nohách.
Spíš takové malé zamyšlení.Možná, kdyby se člověk ohlédl zpátky a zajímal se o osud a historii vlastní rodiny, třeba by pochopil, že i jeho rodina má o čem vyprávět....Člověk by získal určitý nadhled a kniha mu pak už nepřišla tolik fascinující.
Kniha se mi moc líbila. Řemeslné zpracování je bravurní, čeština úchvatná, čte se to hladce a úplně samo. Vyprávěný příběh tří generací v kulisách velkých světových událostí je zajímavý, uvěřitelný a velmi dokumentární. Rozhodně knihu doporučuji ke čtení. Co bych si jí dovolil vytknout, je nádech "ženského čtení", ale možná je to dáno čtenářem. Určitě bych ocenil, více psychologie postav a lepší vysvětlení motivací k danému chování a činům. Bojím se, že líný čtenář se nad spoustou věcí ani nepozastaví a bere je jen jako konstatování a vzápětí na to zapomene.
Mně se to líbilo. Jen jsem zjistila, že musím číst pěkně celou knihu najednou, protože když jsem to promíchala nějakou odbočkou v jiné knize, shledala jsem, že už si nepamatuji, jak kdo s kým souvisí. Asi musím knihy této autorky raději číst v jednom kuse. Alžběta je v mých hodně rozporuplná postava, na jedné straně je pro ni nepřijatelné odloučit se od milované osoby, nemiluje však svého muže dostatečně na to, aby ho nechala odejít, a aby tomu nasadila korunu, myslí si, že svému vztahu pomůže, když ho udá. No, dostane to zpátky i s úroky - nenalézá klidu a nakonec je smířena s tím, že si vezme život. Jaké je pak pro ni překvapení, a možná nejen pro ni, ale hlavně pro mne jako čtenáře, když ty hrůzné okamžiky nakonec skončí tak laskavě!
Čte se opravdu lehce, na to jak nelehké osudy líčí, až příliš lehce. Většinu času jsem měla pocit, že čtu trošku drsnější verzi Večerů pod lampou. Přitom by se dal ze všech historických událostí a životních zvratů vytěžit opravdu hutný příběh.
Po precteni Hany a hodnoceni 91 % jsem cekala o dost vic. Kniha je prijemne vypraveni, ktere neurazi, ale nijak extra nenadchne. Prijemne se to cte, takova oddechovka na dovolenou, kterou ani nehltate. Mate cas, prectete par stranek, nemate cas, nevadi, ona ta knizka pocka. Navic mi Anezka nebyla moc sympaticka, pro me slaboch a fnukna. A konec? Ten se mi zrovna moc nelibil a oproti “rozvlacnejsimu” stylu vypraveni byl desne useknuty.
Což o to, vyprávět spisovatelka umí. Děj plyne, stránky lítají... a to je asi tak všechno. Nestává se mi často, abych o knize řekla, že její četba byla ztráta času. Tohle přesně je naprosto vzorová ukázka úpadku literatury. Právě kvůli tomu nemám ráda literaturu po roce 1900.
Ačkoliv mám Alenu Mornštajnovou velmi ráda, Slepá mapa mi bohužel ze všech jejích "dospěláckých" románů seděla asi nejméně.
Plusem je určitě to, že autorka v této knize opět zajímavě zapracovala různorodé postavy. Psychologie a vůbec vykreslení postav jde A. Mornštajnové rozhodně na výbornou. Ta jejich rozmanitost a propracovanost je skvělá.
Faktem ale je, že zatímco první půlka knihy mne do sebe vtáhla velmi snadno a rychle, v druhé polovině jsem se při čtení spíše trápila a musela jsem se do čtení trochu více nutit. Píšu to velmi nerada, ale druhá polovina knihy mne skoro i nudila. Což mne dost mrzí, protože mám paní autorku jinak opravdu ráda. Nevím, čím to bylo, ale jak postupně sledujeme osudy jednotlivých hrdinek, tak život prvních dvou žen mne bavil velmi, ale život té třetí mi nic neříkal a nebyl mi moc blízký.
Hodnotím tedy průměrně. Každopádně pokud Alena Mornštajnová opět něco vydá, ráda si to přečtu.
Úžasná kniha. Moc se mi líbilo prolínání životních osudů hlavních postav. Určitě stojí za to přečíst.
Nezaujatý pohled na historii dvacátého století. Životy lidí, kteří chtějí žít a přežít. Při čtení této knihy mě napadlo, na co všechno jsem se nestihla zeptat babičky..
Opět jsem se nemohla od této knížky odtrhnout. Zapůsobila na mne stejně silným dojmem, jako kniha Hana. Velice doporučuji.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
kniha se mi moc líbila a závěr byl takovým neotřelým happy endem, že jsem to ani nečekala