Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6306
6306
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Trošku mě neštimoval k celé knížce ten konec a vlastně to i trochu shodil. Neíbilo se mi, že hlavní hrdinka v třetí generaci dokázala žít celý život s vinou (udavačství), a v podstatě nic si z toho nedělala.. Jinak příběhy prvních dvou generací byly velice čtivé.
Tato kniha mě příjemně překvapila; z počátku jsem se obával, že se bude jednat o další román pojednávající o holocaustu, 2. světové válce apod., tyto události naštěstí fungovaly jen jako jakýsi "úvodník" k událostem odehrávající se na pozadí komunistického režimu.
V knize bylo celkem předvídatelné schéma vývoje, avšak s jakou noblesou ho autorka naplnila, se předvídat nedalo. Líbilo se mi, jak byly postavy determinovány okolím, především totalitními režimy a jejich zvěrstvy, jak se musely dennodenně rozhodovat co je dobré a co je správné.
Co bych ale příběhu vytkl, bylo nadměrné množství postav (asi 3 generace), jejichž osudy byly navzájem propleteny. Občas jsem se ztrácel a musel dohledávat o koho, že se to vlastně jedná.
Kniha mírně zaostává za Hanou, ale její kvality jsou nesporné.
Moje první kniha od autorky. Na zadek jsem se neposadila, ale kniha se četla dobře a bavila mne.
Do knihy jsem se prostě ponořila. Neskutečně mě bavilo, jak autorka přechází z jedné linky postavy ke druhé a pak se zase vrací, aby jí doplnila pointu. Jen ten konec mi přišel trochu nedotažený.
Knížka výborná, krásně se četla, ale tu poslední část a závěr jsem nějak nemohla rozdýchat. Nesympatická postava, na rozdíl od svých předků, kteří dokázali bojovat v mnohem těžších dobách a zůstali lidmi, její chování se nedalo ničím omluvit.
První moje kniha od autorky . Hodnotím plynulost vyprávění , nápad. Historie postav rodiny z německého pohraničí nás provede našimi moderními dějinami . Velmi čtivě , nenásilně , zajímavě. Hrdinka se však stane velmi rozpornou bytostí a happy end mi vyloženě vadil.
Pet hvezdicek davam za skvelou fabulaci pribehu. Libi se mi, jak autorka pracuje s dejem. Tu posledni hvezdicku ale nemuzu dat. Na vine je nepravdepodobny happy end.
Přečetla jsem jedním dechem za dva večery a kousek odpoledne. Vykreslení postav, jejich osudy, povahy to byla pecka. Ale musím říct, že mi v knize chybělo, že bych s někým vyloženě sympatizovala. Za mě je to dobrá kniha, originální pojetí rodinné historie, ale wow pocit z ní opravdu nemám.
Po Haně se mi do dalších autorčiných knih moc nechtělo, říkala jsem si, že další už nemůže být tak dobrá.. chyba :) Nemohla jsem se odtrhnout, opravdu čtivá kniha a moc zajímavý příběh tří žen v několika režimech.
Moc pěkný, čtivý příběh. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, tajemství a historie Československa před první světovou válkou až po sametovou revoluci. Nejsympatičtější mi byla Alžběta - praktická, rázná, přizpůsobivá a nejmíň sympatická mi byla Anežka, ale zase její doba mi byla nejblíž. Také jsem nosila pionýrský šátek, chodila na lampionové průvody, slavila 1.máj, cvičila spartakiádu. Naštěstí přišla sametová revoluce a dál už nemusela pokračovat, tak jak tomu bylo u Anežky a jejích manželů. A ten konec , úplně nejvíc super! Udělali pro mě co mohli a teď už je to jenom na mně....
Bylo to čtivé, smutné, ale i veselé. Jediny problém u mě byl s postavami, protože se mi často pletly nebo také jsme mela problém s tím kolik zrovna teď mají postavy roků. Jinak se určitě pustím do dalších spisovatelky.
Kniha, která mě držela od začátku do konce. Jen se mi občas pletly hlavní postavy - Anna, Alžběta a Anežka, na mně moc podobná jména :)
Tento příběh mě chytil za srdce a už se ho nepustil. Troufám si označit paní Alenu Mornštajnovou za královnu současné české literatury - co kniha, to naprostý skvost. Podobně jako Hana i Slepá mapa skrývá dech beroucí příběh, který vás nepustí, dokud ho celý nepřečtete, a i potom vám na hodně dlouhou dobu zůstane v hlavě. Osudy tří generací mě zasáhly a zaujaly natolik, že bych klidně snesla, kdyby byla kniha o sto - dvě stě stránek tlustší.
Autorka mě zase potěšila, knížka se mi moc líbila, i když v porovnání s Hanou byla malinko slabší. Všechny tři hlavní hrdinky byli něčím zajímavé, nejméně mě bavila Anežka, protože byla taková "neslaná nemastná", ale u ní byl ten konec nejvíce překvapivý. Už se těším na další knížku, mám přichystaný Hotýlek a pevně věřím, že nebudu zklamaná.
Velice čtivá knížka, která mě neustále něčím překvapovala a šokovala. Včetně konce, který jsem také čekala úplně jiný. Hvězdičku strhávám jen proto, že mi trošku (obzvláště ze začátku) vadilo jak se bez varování mění vypravěč, chvíli mi trvalo si uvědomit kdo zrovna vypráví. Ale bylo skvělé prožít tolik příběhů a vidět věci z více úhlů.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Moc pěkná kniha, jako všechny od paní Mornštajnové :)