Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6307
6307
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Vadila mi povaha Anežky a celkově mi kniha přijde jako pouhé vyprávění odlišných povah a životních rozhodnutí jednotlivých postav. Tedy spíš taková běžná, nic navíc mi nedala.
Nejdříve jsem se zdráhala číst knihy, kvůli neustálé v propagaci od všech kolem. Aspoň si jebted můžu užít, a nemám to už za sebou :-) Knihy jsou čtivé a moc mě baví příběhy z dob minulych. Takže kdo to má jako já, neváhejte.
Knihy paní Mornštajnové jsou výjimečné v tom, jak bez příkras přiznávají chyby a přehmaty hlavních hrdinů. Není to jen dobrák, oběť. Jsou to i sobecké naivky, co zničí životy. Protože takový je život, protože chyby děláme všichni a občas i velké. S Annou byste se chtěli kamarádit, s Alžbětou už hůře a o Anežce nemluvě. A přesto věta, která mě stále napadá, je, takový je život a lidi jsou bytosti chybující.
Byl to moc hezký příběh o obyčejných lidech a těžkých životech v těžkých dobách.
Přečetla jsem ji jedním dechem. Sice jsem u ní neuronila slzu, jako v případě autorčiny knihy Hana, ale to nic neubírá na kvalitě této knihy. Autorka poletuje nad životy lidí třech generací, občas přiletí blíž, jindy na ně nahlédne z vyšší perspektivy - z perspektivy života, který je nezastavitelný. Každému vyměří čas, a pak už si jen běží svým tempem, nedbá útrap, které se v mezičase dějí. Jde si neoblomně za svým cílem. Jediné, co lze ovlivnit, je ten mezičas, za který každá z hrdinek poctivě bojuje. Navzdory době i osudu.
Tak hladkou, ničím nedefektovanou češtinu je radost číst. Začíná to pohledem hodně z dálky, spíš rodinnou kronikou, ve druhé části, kdy se vypravěčka narodí a začne mluvit o sobě, se odstup zmenší a pronikneme až k jejímu nitru – k úzkostem a strachům. Napětí je zvláštním způsobem stupňováno, to největší drama nastává až na úplném konci. Při čtení mě napadalo, s jakou samozřejmostí se domníváme, že máme právo na tzv. šťastný a klidný život, ale přitom to není vůbec jisté ani ničím zaručené. Dějiny se dějou dál... a lidé?
Hodnotím velmi kladně,byla jsem zvědavá jak se mi po Haně bude líbit,ale přečetla jsem jedním dechem,autorka bravurně vykreslila nelehké osudy hrdinek v náročný dobách 20.století. a konec? Byla jsem ráda,že to dopadlo tak jak to dopadlo.Těším se na Hotýlek.
Velmi pěkný příběh,kniha se dobře četla, myslím,že je to srovnatelný s Hanou. Hanu jsem četla před vice jak půl rokem,takže mám trochu odstup a tenhle příběh je myslím stejně kvalitní, dobře rozepsané lidské osudy spojené s naší historii.
Já jsem opět nadšená! Nemůžu se dočkat další knihy od paní Mornštajnové. Vše jen napsané s takovou lehkostí a samozřejmostí, nádherný příběh i jazyk.
Začátek trochu chaos v postavách, ale pak jsem se chytla a příběh pěkný, ale nejsem si jistá, jestli si ho třeba za půl roku budu pamatovat.
Ve srovnání s Hanou o něco slabší, pořád ale dostatečně dobré. Více pro ženy. Paní Mornštajnová psát opravdu umí!
První část se mi četla jako zvláštně, ta druhá byla lepší a víc mě bavila, lépe se četla :)
Ale prostě pro přečtení "Hany" jsem čekala víc...
Příliš hodně postav, často jsem se ztrácela v rodinných vztazích. Četla jsem ji dlouho a četla se mi špatně, nicméně jsem ráda, že jsem vydržela do konce.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny roduAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Ještě hezčí než Hotýlek. Hlavní postava mi byla velice blízká, pomyslnou houpačku na kole štěstí znám také velmi dobře. Na konci jsem chvílemi skoro nedýchala jak to bylo vypjaté ...
Už se chystám na Hanu.