Sloky lásky
Stěpan Petrovič Ščipačov
Základem k českému znění výboru z milostné lyriky S. Ščipačeva je oddíl "Stroki ljubvi", rozsáhlého výboru z básníkovy tvorby "Stichi", vydaného v Moskvě r. 1950, k němuž český překladatel připojil některé básně uveřejněné samostatně nebo v časopisech. Milostná poesie S. Ščipačeva, jednoho z nejvýznačnějších soudobých básníků, připomíná, že na pracovištích sovětského budování, v těžkých letech obrany země před nepřítelem i na dnešních stavbách komunismu sovětští lidé nezapomínají na cit nejvroucnější, na velkou lásku k člověku, která je projevem vítězství lidských srdcí právě v budovatelské době a která " ... čistou krásou září nad náš věk, / vzdorujíc větrům, vichřicím a bouřím, / láska - ta sestra velkých myšlenek."... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1953 , Československý spisovatelOriginální název:
Stroki ljubvi, 1945
více info...
Přidat komentář
Nie som fanusikom poezie, ale tato zbierka ma chytila za srdce..krasne slova, pravdy nielen o laske, ale o zivote celkom..vrelo odporucam aj nepoetikom :)
O velike lasce sni kazdy z nas,
o tom okamziku, kdy telo zeny svita.
A nahle prijde tvrda realita,
za rok, za dva objevi se kaz.
Vlak stastny bude ten,
kdo ma zenu do vsi nepohody.
Svorne starnou kazdy den
a laska se jim nevypari jako kapka vody.
Naivni ten, kto v lasce hledal klid,
klid v lasce nenaleza. Ma jen obavy,
ze se nahle muze cosi prihodit
a ani smrt to uz nespravi.
Vam, kteri jste z lasky postavili most,
nechci davat rady ani otazky-
vam preji duveru a uprimnost,
bez nich je laska jako zivot bez lasky. :)
Břízka
Už skoro nahou divý liják
tiskne ji k zemi, rve s ní šat.
Brání se hrdá, mlčenlivá –
jak umí mlčky pohrdat!
A vichr v zimní temný večer
v pase ji útlou objímá.
Ramena její bílá svleče
potom rukama zkřehlýma.
Zlomí tu tenkou hrdou krásku!
Vymkla se, v očích slzy má:
někomu třetímu slíbila lásku,
rty svoje, bílá ramena.
Svého času mi byla tato sbírka múzou.
,,Ni plakat už nemá síly,
takové hoře má:
na jejich lavičce milý
ted´ druhou objímá."
Pro mě je toto jedna z nejhezčích básnických sbírek, ke kterým jsem se v životě dostala.
Úvodní báseň:
Je věčná kniha lásky
i já ji otvírám,
někteří z ní poznali pár stran,
celý život četli si v ní druzí,
slova zpečetily slzy.
Tak je kniha čtená mnoho tisíc let,
zneklidňuje otázkami
hledám odpověď.
Básně čtu jen zřídka, ale tato sbírka je moc pěkná. Některé z básní si pamatuji více než 40 let.
Štítky knihy
ruská literatura milostná poezie komunistický režim ruská poezie
Autorovy další knížky
1981 | Sloky lásky |
1976 | Pieseň lásky |
1954 | Básně |
1959 | Rozjímání |
1952 | Pavlík Morozov |
Básně vůbec nečtu, ale tato kniha - nádhera.