Slovácko sa súdí aj nesúdí
Zdeněk Galuška
Legendární vyprávění humorných příběhů ze Slovácka. Jsou nenahraditelným příspěvkem ke slovácké charakterologii a národopisu.
Přidat komentář
Jako folkloristovi a člověku tíhnoucímu k tradicím jsou mi lidové příběhy Galušky sympatické blízky, poznávám v nich podobu vyprávění mých vlastních staříčků a navrací mě to tak ke kořenům a zpátky do dětství. Malé i větší žertíky a naschvály vás rozesmějí a leckdy vám nad nimi zůstane rozum stát.
O hvězdu méně dávám z osobních důvodů... hlavní vypravěč stařeček Pagáč mi nebyl zrovna sympatický a trochu to tak ovlivnilo můj pohled na věc. Jednotlivé příběhy jsou sice krátké a tím pádem také čtivé, po čase mi však i tak některé přišly nudné a předvídavé. Se slováckým dialektem nemám problémy, jen mi jeho psaná forma trochu nešlo "přes oko" – zkrátka nářečí patří do huby, ne na papír :)
Kniha nemá chybu,je to super relax,velmi dobře se čte a člověk se opravdu od srdce zasměje.
Skvělá knížka pro odpočinek a vylepšení nálady. Bláznivé historky jsou napsány svérázným nářečím a doplněny autorovými ilustracemi.
Štítky knihy
Část díla
"Prééét – a masóóó!"
Aj kameň nekdy změkne
Ale co poledačem, osobko!
Chrústi
Čím vaši maměnka tlučú mak?
Autorovy další knížky
1972 | Slovácko sa nesúdí |
1969 | Slovácko sa súdí |
1987 | Slovácko sa súdí aj nesúdí |
1977 | Stařeček Pagáč vyprávjajú |
"Host do domu, čagan do ruky". Stačí, když tuhle knihu chytím do ruky a vykvete mi na tváři úsměv od ucha k uchu. Už jsem ji četla několikrát, ale rázovité figurky a příhody ze starého Slovácka mě vždycky spolehlivě dostanou do kolen. Jedna z mých nejoblíbenějších historek je, když si jedna z postav jde půjčit k hajnému saně a celou cestu přemítá o tom, zda mu hajný saně půjčí či ne a vzpomíná na všechny naschvály, které si navzájem způsobili. Nakonec dospěje k přesvědčení, že určitě odmítne a tak když konečně dorazí k cíli, zařve pouze na zmateného hajného :"Strč si ty saně do řiti, ty pajtášu fúsatý" a odkráčí zpátky k domovu.