Čierna ruža
Erin Doom
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536374/bmid_slzotvorca-cierna-ruza-661ab92ee8ac9.jpg
4
198
198
Slzotvůrce / Slzotvorca série
1. díl >
Medzi múrmi sirotinca Hrob, kde Nica vyrastá, sa pri plameňoch sviečok mali vo zvyku rozprávať tajuplné príbehy a legendy. Najznámejšou je tá o Slzotvorcovi, tajomnom remeselníkovi s očami čistými ako krištáľ, ktorý dokázal prebudiť emócie a priviesť ľudí k slzám. Lenže teraz má Nika sedemnásť a na jej vlastné prekvapenie sa ocitá v starostlivosti manželov Miliganovcov. Nevybrali si však len ju, a ak sa nechce vrátiť do domova, musí nájsť svoju silu a zabojovať o šťastie, po ktorom túži. Dokáže aj napriek traume nájsť svoj skutočný domov? A dá sa vôbec bojovať s láskou a pocitmi, ktoré ju privádzajú do šialenstva, alebo by mala skôr bojovať o túto lásku? Ako sa Nika postupne zoznamuje so svojím okolím, nachádza priateľstvá a silu postaviť sa za to, po čom túži.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
Fabbricante di lacrime, 2020
více info...
Přidat komentář
Musim priznat, ze jsem jako prvni videla film. A jako je to v 95% pripadu - KNIHA proste byla LEPSI!!!
Ve filmu jsem proste hlavnim hrdinum neverila, v knizce jsem jejich pribehem zila.
Byla úžasná! Příběh trhal, kousal,laskal a do samého konce nepustil.
Autorka vytvořila naprostý skvost a já vím, že si ji přečtu minimálně ještě jednou, vlastně mám chuť se do ní pustit znovu hned teď. :)
Nevím, co říct... Tohle mě úplně dostalo. Celý příběh mi přijde temný, smutný, ale zároveň plný naděje a lásky. Hlavní postavy jsou komplikované, plné traumat, osamělé, bažící po lásce, z které zároveň mají strach. Nejednou jsem byla naměkko, uvědomila si, jak věci, které jsou pro nás samozřejmé, jsou pro někoho nepředstavitelné, dostala mě vděčnost, jakou Nika projevovala za všechno, její krásně vykreslená jemnost. Ona skutečně byla světlem, které prosvětlilo Rigelovu temnotu. Dozvědět se, co se vlastně děje v hlavě jemu trvalo déle, ale pak do sebe všechno zapadlo. A chemie mezi hlavními hrdiny byla naprosto skvělá. Je to příběh hlavně o naději, o uzdravování se, o hojení jizev, které nejsou vidět a o lásce dvou polámaných duší, jejichž střepy díky tomu do sebe krásně zapadly.
Tato kniha mě naprosto emocionálně rozbila. Normálně se mi to nestává, ale u tohoto příběhu jsem brečela jako želva a to hlavně díky kontrastu smutku a lásky , světla a tmy, bolesti a uzdravení. Tahle kniha mi bude v myšlenkách ležet ještě nějakou dobu.
PS: I když jsem film viděla dřív než jsem četla knihu, tak se může jít bodnout.
Postavy mi přišly absurdní, nepříliš uvěřitelné.
A kdyby byla kniha o 300 stran kratší, uvažovala bych o dvou hvězdičkách.
Prakticky v této knize neprožíváme události, ne čteme 650 stran mentálních pochodu. Zbytečných a těžkých myšlenek.
"Kdo křičí, není nutně zlý. Křičí ten, kdo krvácí a neví, jak jinak by skryl vlastní bolest."
Krásně dojemný příběh o dvou pošramocených duších. Autorka má dosti osobitý styl psaní - rozmáchlý, vzletný a melancholický.
Skvělá obálka i název.
"Nevadí, že jsi rozbitý.
Nevadí, že já také.
I mozaiky jsou udělané ze střepů,
a podívej, jaká je to nádhera."
Hodnocení: 4,5 *
Příběh mě zaujal už jako film, kniha zážitek pozvedla na jinou úroveň. Je hluboký, neotřelý a kdyby autorka byla vypsanější, dala bych v rámci žánru YA hodnocení i 5*. Kniha ve mně vzbudila hodně emocí, je celkově velmi emotivní a napsaná až poeticky, což nemusí sednout všem.
Knihu bych malinko zkrátila, i tak mě ale bavila každá stránka a stále jsem se potřebovala ke čtení vracet. Jako obvykle mě vytáčel překlad a volba slov, který knihu trochu degraduje, ale zvykla jsem si. Co se mi líbilo ze všeho nejvíc byla chemie mezi hlavními hrdiny a jak na nás autorka dokázala přenést atmosféru. S tak hmatatelným napětím a hlubokými emocemi se často v knihách nesetkávám. Taky se mi líbilo, jak autorka dokázala zpracovat témata traumatu a adopce, bylo to uvěřitelné a po přečtení mi všechno začlo dávat smysl. Na to, že jde o autorčinu prvotinu, tak smekám.
Ke knize se budu chtít časem vrátit, dotkla se mě víc než jsem čekala.
Vzala mě za srdce a už nepustila. Konec jsem probrečela.
Doporučuji pro všechny citlivky jako jsem já. Boží.
(SPOILER)
Tak to je velmi zajímavá kniha. Je to něco mezi Stmíváním a řadou nešťastných příhod. Dokonce i několik vět evokuje Stmívání. ("Smrt je poklidná."Kde už jsme to slyšeli, hm?).
Plus:otevírá i tabu témata jako je trauma v dětství, syndrom opuštěného dítěte, sebepřijetí,bohatý vnitřní svět postav, výrazné a dobře vykreslené charaktery;děj umí být velice poutavý a temný.
Mínus:někdy je vnitřních pochodů hlavních hrdinů až moc, konec je moc natahovaný(to se mi více líbilo na filmu, kde si s koncem dobře poradili a zkrátili ho), když chybí děj, zapletáme se do stokrát omílaného (on je tak temný -ale fakt pořád nechápu čím, chybí mi činy×ona by mě nikdy nechtěla, jsem pokažený) . Fakt jsem si myslela, že borec trpěl zneužíváním, a pak měl "jen"bolesti hlavy. Přesto všechno ale, je příběh zajímavý a dokáže chytit za srdce. Prostě chcete vědět, jak to s hrdiny dopadne. Prostě slovy Bena Furmana "nikdy není pozdě na šťastné dětství. "-toho mmchdm,doporučuji, kdyby si chtěl někdo rozšířit o psychologickou sondu do duše týraných dětí. Slzotvůrce je však originální romantická kniha,doporučuji.
(SPOILER) Knihu jsem si přečetla, protože jsem se chtěla podívat na film, ale kniha je přece vždycky lepší. No musím říct, že tohle byl teda pořádný slowburn! Začala bych asi Rigelem…na postavu jako je on jsem strašně dlouho čekala. Dokonalý temný anděl. Autorka se vážně překonala když psala jeho postavu. Ze začátku jsem si říkala, že Nika a Rigel jsou teda pořádný enemies to lovers, ale když jsem došla ke kapitole 13 doslova mi to vyrazilo dech! I když jsem si chvíli myslela, že je kniha fantasy a že je Rigel Vlkodlak :D Musím zmínit, že miluju autorčin styl psaní! Bylo to pro mě něco úplně jiného, než na co jsem zvyklá. Její výběr slov a jak dokázala krásně popsat city jednotlivých postav a co pro sebe znamenají to se mi moc líbilo. Nika pro mě byla takový kolotoč, ze začátku jsem si říkala že se mi líbí číst o nevinné dívce, ale jinak než jsem zvyklá. Líbilo se mi jak se starala o zvířata a její náplasti, ale pak přišel moment kdy jsem si říkala, že je až moc dětinská. Pak když jsem četla dál tak jsem jí konečně porozuměla. Milovala jsem její vztah s Annou a jak Nika vyjadřovala svoje city k ní. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy hlavně Adelinu a Billie! Slzotvůrce je strašně krásný příběh a doporučuji ho všem. Moje nejoblíbenější scéna je, když Rigel a Nica padají z mostu a on jí poprvé řekne, že jí miluje ufff při čtení jsem doslova křičela. Taky musím zmínit, že se mi moc líbí nápad o legendě slzotvůrce a co vlastně pro každého znamená. Je to kniha na, kterou ještě dlouho nezapomenu.
Tahle kniha je prostě nádherná.
Je plná lásky i bolesti, je něžná i krutá a stojí za každou vteřinu času, kterou jsem s ní strávila.
Není to tuctový román pro mladé, spíš právě naopak. Ve dvaceti letech bych tuto knihu sice nejspíš zhltla úplně stejně jako nyní, ale po přečtení bych o ní jistě nepřemýšlela tolik, jako teď.
Vím, že se k Slzotvůrci budu vracet, že je to perla v mé knihovně a tiše si přejí, aby autorka napsala další takové skvělé příběhy.
... plakať je ľudské. Plakať znamená cítiť a na tom nie je nič zlé. Nie je nič zlé na tom sa zrútiť a poriadne sa vyplakať. Neznamená to, že sme slabí, znamená to, že žijeme, že naše srdce bije, strachuje sa, horí citmi. Nemusíme sa báť, keď sa cítime nedokonalí. To sme všetci a rozprávky existujú aj pre tých, ktorí si myslia, že si ich nezaslúžia, i pre tých, ktorí sa cítia byť príliš iní a nedobrí, než aby mohli dúfať v šťastný koniec. Hľadajte ich. Hľadajte rozprávky...
Táto kniha je nádherná paleta farieb z citov a emócií. A budete plakať!
Jako první jsem viděla film, líbil se mi a tak jsem se přesunula na knihu. A film? Může se jít bodnout. Na to, co se stalo, jsem nebyla připravena. Celou knihu jsem proplakala, příběh mě vtáhl a nepustil, myslím na něj, kudy chodím. Tato kniha mě změnila a kdybych si měla vybrat jednu jedinou knihu, kterou bych četla do konce života, byla by to tahle. Nevím, co jiného napsat, než to, že je nádherná, a tak plná lásky, ze mi to až vhání slzy do očí. Tato kniha je můj Slzotvůrce.
A dívenka řekla vlkovi: „Jaké máš velké srdce!“
„To je jenom můj hněv.“
A ona řekla: „Ty máš ale velký hněv.“
„To abych před tebou ukryl srdce.“
Slzotvurce je príbeh o utrpení, samote, strachu, ale aj o nádeji, viere a samozrejme o láske. Láske, ktorá vznikla nevyžiadaná, ale o to silnejšia a odolnejšia.
Príbeh Niky a Rigela by som zaradila k YA romantike s kvapkou pikantností a slušnou dávkou temnoty. A to najmä vďaka Rigelovi, ktorý bol tak krásne polámaný, a pritom plne oddaný svojmu Slzotvorcovi :*
Obaja hlavní hrdinovia nemajú ľahký osud a v živote sa doslova bijú o svoju kvapku šťastia. Ich príbeh sa mi páčil, ALE bol pre mňa neskutočne uťahaný... Skrátila by som to snáď o tretinu :-/ Do polovice knihy som mala pocit, že sa doslova stále točíme dookola. So záverom by som zas bola spokojná už asi v momente, keď do konca knihy chýbalo 70 strán...
Opakujem, až na tú uťahanosť deja sa mi kniha páčila. A vyzdvihujem množstvo naozaj krásnych myšlienok! :)
A ešte... obálka krásne vystihuje celú knihu :)
V hodnotení sú to pre mňa slabšie 4*
"A co se stane teď?“
„Všechno, co budeme chtít."
Při čtení této knihy jsem měla pocit, že oni jsou moji Slzotvůrci, což je mimochodem nádherný název pro knihu. A já z ní byla úplně paf. A ta obálka?!
Knihu jsem si přečetla na popud chystaného filmu na Netflixu a díky Adri jsem se dala do čtení hned. Hned jsem si také objednala papírovou knihu a už se těším, až mi bude zdobit knihovnu.
Temná.
Tímto slovem se dá Slzotvůrce krásně popsat a netřeba dalších slov (to už bych spoilerovala, tak raději mlčím).
Kniha se mi četla s lehkostí, až je to překvapivé díky těžkému tématu.
Nika i Rigel byli zničení a spravit se mohli jedině spolu.
O tom ta knížka vlastně je.
Dávám čtyři a půl hvězdiček, a to jen díky konci, který byl zbytečně dlouhý, ale epilog, tak ten byl krásný.
Několikrát jsem neudržela slzy a v jedné části jsem si málem okousala všechny nehty, jak jsem byla nervózní. Tento rok jsem ještě nepřečetla mnoho knih, ale tohle dílo to bude těžké překonat.
Ponesu si ho v sobě ještě dlouho.
V Grave kolovalo mnoho příběhů. Šeptané historky, pohádky na dobrou noc... Povídačky vyprávěné polohlasem za temných večerů. Ta nejznámější byla o slzotvůrci.
Není moc knih, kterým bych dala víc než pět hvězd, kdyby to databáze dovolila. Jednou z nich jsou moji milovaní Bídníci od V. Huga... A tou druhou, ačkoliv to bude znít bláznivě v porovnání právě s Bídníky... Tou je Slzotvůrce. Nechápu, že se o ní mluví tak málo. Že jsem se o ní nedozvěděla na sociálních sítích, nýbrž jsem ji objevila náhodou v knihkupectví. Protože já jsem snad nikdy nečetla podobnou knihu... Knihu, která by si tak krásně hrála se slovy, která by dokázala jen přes písmena na papíru předat tolik skutečných emocí, že jsem mnohdy nemohla ani dýchat.
Věřila jsem Nice i Rigelovi úplně každé mrknutí oka, každý úder srdce. Když se Nika Rigela bála, bála jsem se s ní, a když po něm toužila... Měla jsem pocit, že vnímám vše co ona. Bylo to tak skutečné, tak nádherně napsané. Příběh byl tak originálně podaný... YA romance a přitom s tak nádherným nádechem mystična v podobě příběhu o slzotvůrci...
Ke knize se jistě ještě vrátím a nechávám si ji v knihovně napořád.
"Rigele... Nemůžu tě nenávidět."
"Lžeš slzotvůrci. To bys neměla."
Mala som velké očakávania skrz tolké ohlasy.
A som veru sklamaná.
Bežne čítam YA pribehy, ale toto je veru pre deti.
Myšlienky,pointa a poetické prvky v príbehu sú síce pekné, ale samotné spracovanie je ako pre deti. Miestami to je až príliš presladené a klišé. Hlavne ten záver.
Hlavná hrdinka sa absolutne nechová ako 17ročná, ale skôr ako 9ročná (nezachytila som, že by sa v pribehu spomínalo niečo o tom, že by mala nejakú poruchu alebo postihnutie, ktoré by odôvodnilo jej detinské chovanie). Jediné čo tam zachraňuje celý pribeh je Rigel a ich spoločné nažívanie a následné napätie medzi nimi.
Taktiež by som to nenazvala ako dark romance, čo som videla, že takto to mnoho ludí označuje . Možno tak "temný" príbeh pre deti. Ak to ide čítať niekto, kto skutočne číta dark romance ako napr. Haunting Adeline, Corrupt, Zvrhlý král, atd, tak v Slzotvůrci isto neočakávajte nič podobné.
Zrejme som na tento príbeh stará, možno keby mám 10 rokov tak by sa mi to páčilo.
Štítky knihy
sex zfilmováno milostné romány rodina tajemství adopce dětské domovy týrání psychická traumata sirotci sirotčince pro dospívající mládež (young adult) zakázaná láska
Hnedka na úvod bych upozornila, že se jedná o contemporary romantiku, nikoli fantasy, jak by se mohlo na první pohled zdát...ale nenechte se mýlit. Ta kniha je absolutně skvělá, melancholická, romantická, ale i bolestivá, zdrcující a absolutně šílená.
Postavy jsou úžasné, zlomené, uvěřitelné a krásně zpracované. Ta, co se nevzdává a hledá ve všem krásu, je do slova a do písmene sunshine a ten nemocný introvertní mladík je grumpy. Oba bojují sami se sebou, se svou minulostí i přítomností, nerozumí svým pocitům, protože jsou díky svým zážitkům rozbití a navždy poškození. Je to touha, posedlost, nenávist nebo láska? Ani běžný smrtelník kolikrát neví, co přesně cítí...a teď si představte, že to cítí někdo, kdo nikdy nic a nikoho neměl. Jak se má vypořádat se světem, když nerozumí sobě samému?
Chvilkami jsem si říkala, že je ten děj točí v kruzích, ale v druhé polovině se neskutečně rozjel a já jsem nedýchala...bála jsem se o ně, zajímala mě jejich minulost, vzpomínky, zajímal mě Rigelům červotoč...a přiznám se, v jedné konkrétní části jsem brečela jak divá. Číst to bolelo...ale nemohla jsem přestat.
A lidičky...ten konec? Vím, že tady sem tam někdo psal, že by klidně mohl být kratší...ale za mě v žádném případě. Byla jsem za něj ráda, protože všechno hezky - cyklicky - uzavřel.
Je to prostě krásné, nádherné, dokonalé...je to upřímná zpověď dvou sirotků, kteří si prošli peklem, aby našli jeden druhého.