Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe

Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538054/bmid_smazena-zelena-rajcata-ve-whistle-s-663b6abe4a170.jpg 4 206 206

Americký bestseller poprvé exkluzivně v českém vydání! „Ten den, kdy Idgie Threadgoodeová a Ruth Jamisonová otvíraly svou kavárnu Whistle Stop Cafe, se městečko proměnilo k lepšímu. Bylo to za dob velké hospodářské krize a v jejich kavárně si mnozí z nás připadali jako doma. Mohli jste si dát vajíčka, kukuřičnou kaši, slaninu, smaženou šunku, kávu a úsměv za 25 centů. Ruth byla to nejroztomilejší děvče, které jste kdy mohli potkat. A Idgie? Byla charakter, to se musí nechat. Nezažili jste nikoho tvrdohlavějšího. Ale jak si někdo mohl myslet, že zabila toho chlapa, to vážně nechápu.“ Evelyn se v pečovatelském domě Růžové terasy setkává se starší dámou, paní Threadgoodeovou, která jí vypráví poutavý příběh mnohaletého přátelství a fascinující cesty životem, jehož poselství Evelyn přijímá za své, a konečně vezme svůj život do vlastních rukou... Podle knihy natočil režisér Jon Avnet v roce 1991 slavný film Smažená zelená rajčata nominovaný na Oscara a Zlaté glóby v několika kategoriích - s Kathy Bates, Jessicou Tandy, Mary Stuart Masterson a Mary – Louise Parker v hlavních rolích.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: audiokniha , AudioStory
Originální název:

Fried Green Tomatoes at the Whistle Stop Cafe, 1987


Interpreti: Martina Hudečková
více info...

Přidat komentář

Noisette73
10.05.2023 3 z 5

(SPOILER) Zpočátku se mi to moc líbilo, je ti takový situační/filosofický román a je to napsané jako by tam člověk opravdu žil též. Postupně se ovšem v knize začnete točit v kruhu, alespoň v mém případě tomu tak bylo. A začala jsem se nudit, protože nepřicházelo nic nového. Na druhou stranu knížka je graficky úplně nádherná a já si nejvíce oblíbila Evelyn a tu starou paní, nejraději jsem měla pasáže z domova Růžových teras a ty vzpomínky té stařenky, neboť mi to připomnělo nejen vlastní praxe co jsem měla ještě na střední škole, právě v domově pro seniory, ale taky mi to připomnělo jak rychle život utíká, jak je křehký a každou minutu může přijít nějaký zvrat, který vám ten život úplně překope. Budu si více užívat a vážit všech těch chvil s blízkými a hledat potěšení i v drobnostech, protože každičký jednotlivý den kdy žijete a stojíte na svých nohách, je vlastně malou oslavou života. A abychom si užili ještě víc, zkusím uvařit i nějaký ten recept co se nachází na konci knížky. Sice si myslím, že přímo smažená zelená rajčata to nebudou, neboť rajčata má drahá polovička nesnáší, ale ten kokosový koláč by asi šel.

Kaduri
08.05.2023 5 z 5

Toto bola "moja" knižka.
Tak láskavá, humorná, ľudská, smrdiaca "človečinou". A tiež trošku sentimentálna a smutná.
Už len ten úvod hovorí za všetko:
"Minulý týden zahájila provoz kavárna Whistle Stop Cafe - nachází se hned vedle pošty - , a podle slov jejích majitelek, Idgie Threadgoodeové a Ruth Jamisonové, jim jdou obchody dobře. Idgie říká, ať se lidé, kteří ji znají, nebojí, že se otráví - ona nevaří."

Je výnimočné, keď sa po dočítaní knižky stanú z hlavných hrdinov vaši priatelia. Keď celý príbeh prežijete spolu s nimi. A to je prípad tejto knižky.
Moc odporúčam.

"Myslím, že Leona Idgii neodpustila, dokud se nevdala. Byla až do smrti marnivá, pokud šlo o vzhled. Jednou si v ženském časopise přečetla, že ze vzteku a nenávisti vznikají vrásky. Pořád Idgii vyhrožovala, že ji zabije, ale usmívala se při tom."

"V Birminghamu zatkli muže, který před dvěma týdny u nás ve městě prodával ty náboženské šicí stroje, jež vás měly údajně uzdravit, když na nich budete šít. Zdá se, že ty stroje nebyly z Francie, ale vyrobili je u Chattanoogy v Tennessee a s náboženstvím neměly vůbec nic společného. Biddie Louise Otisová je velmi rozrušená, jelikož si myslela, že jí ten, který si koupila, hodně pomohl od artritidy."


MiskaMa
07.05.2023 5 z 5

Film jsem viděla tenkrát jako náctilétá. Už v té době se mnou cloumaly emoce a dlouhé roky jsem film milovala a miluju doposud. :) Knížka ve mě vyvolala stejné pocity. Určitě se k ní zase vrátím a přečtu si ji znovu. Příběh vás pohladí po duši a ke konci budete litovat, že jste jej přečetli tak brzo... Stejně jako já. Doporučuji k přečtení... 5*

subi
22.04.2023 5 z 5

Nádherná kniha, ke které se určitě jednou vrátím. Tak moc mi bylo líto, že se s každou přečtenou stránkou blíží chvíle, kdy budu muset svět malého městečka Whistle Stop opustit. Styl vyprávění, atmosféra příběhu, laskavý humor, postavy a postavičky se svými radostmi i trápeními jsou pohlazením pro duši a již dlouho jsem se nepřistihla u toho, že se při čtení usmívám. Tady se mi to stalo nesčetněkrát. Přidávám velké doporučení.

adorjas
13.04.2023 3 z 5

Po ódach iných knihomoľov, som čakala trošku viac vzhľadom na to, že filmové spracovanie bolo dlhé roky mojím obľúbeným. Tu som dostala viacmenej takú oddychovku-víkendovku. Čítalo sa to ľahko, postavy trošku čiernobiele (len upresňujem, že nie kvôli farbe pokožky;) a tak.
Kde to mohlo nabrať väčšie grády a viac rozviesť, boli Evelynine úvahy o úlohe ženy, tam som trošku cítila tie feministické náznaky, avšak bolo toho málo...

Šánka
03.04.2023 5 z 5

Pár knih bych si ráda jednou znovu přečetla, tato k nim bude patřit. Film jsem neviděla, ale ten příběh byl napsaný tak opravdově, živě, že se mi před očima míhaly všechny ty postavičky z malého jižanského městečka Whistle Stopu a já tam byla s nimi.
Nechala jsem si vyprávět krásně lidský, dojemný i humorný přiběh několika desítek let života Ingie, Ruth, Pahýla, Velkého George, tuláka Smokeyho a mnoha, mnoha dalších. A víte co, já u toho dostala chuť na ty smažená zelená rajčata, i když vůbec nevím, jak chutnají :-).
Takové příběhy se dotýkají lidských srdcí a zanechávají v nich stopu...

eva3992
31.03.2023 5 z 5

Příběh z amerického městečka Whistle Stop. Ruth a Idgie si otevřou kavárnu a ač kolem zuří hospodářská krize, v kavárně si budete připadat dobře. Je tu skvělé jídlo i milý úsměv. Tento příběh se dozvíme z úst starší dámy Ninny, která jej v pečovatelském domě vypráví Evelyn. Ta se díky němu konečně rozhodne vzít osud do vlastních rukou.

Nechte se unést na kouzelné místo malého městečka, kde se všichni znají, vzájemně si pomáhají a jsou jedna velká rodina. Jejich životy nejsou vždy snadné, ale díky přátelům je dokáží lépe snášet.
Úžasný, milý příběh s jednou až detektivní zápletkou, která se tu pomalu odkrývá.

Ze začátku mi přišlo, že je tu příliš postav, bála jsem se, abych se v nich orientovala, ale naštěstí, každá postava byla velmi originální a svá, tak nebyl problém se v nich vyznat a užít si příběh.

Celý příběh je skvěle promyšlený a poskládaný, kolikrát jsem si říkala, že to snad ani spolu všechno nemůže souviset, ale pak Vám najednou dojde, co Vám tím chtěla autorka říci a pochopíte, jak je to skvělé. Děj byl chvílemi nepředvídatelný a kolikrát mě dokázalo šokovat, kam až nás příběh zanesl.

Atmosféra malého amerického městečka je zde skvěle vylíčena, úplně ho vidíte před očima a nejraději byste se tam vypravili a všechny obyvatele poznali osobně. Osobitá Idge, krásná Ruth, i všichni kolem. Nesmíme zapomenout ani na děj v současnosti, Ninny a Evelyn si prostě zamilujete.

Na jednu stranu je to pohodové, milé, dojemné i úsměvné čtení, ale na druhou tu najdete tolik vážných témat, jen namátkou rasová nesnášenlivost, smrt, mateřství, nemoc, stáří, rodina, láska. No prostě je tu všechno a všechno sem naprosto patří, vše tu má své místo.

Po dočtení jsem se podívala i na film. Většinou se mi filmy, které jsou natočeny podle knížek, nelíbí, ale tentokrát tomu tak nebylo. I film byl skvělý a já ho dokázala prožít stejně, jako knihu.

Uvařte si něco dobrého (mimochodem, v knize najdete i recepty), nalijte si dobré pití a nechte se unést do kavárny ve Whistle Stopu.

iceVS
30.03.2023 3 z 5

Takové... jak to říct... jižanské...
A taky mi to hodně připomínalo knihu S elegancí ježka.
Ani v jedné knize jsem zalíbení nenašla.
Úplně nejvíc se mi líbil název knihy :-D

Nessie72
27.03.2023 5 z 5

Já bych moc chtěla napsat, jak a proč se mi tahle knížka tak líbila. Ale nenacházím ta správná slova. Nebývám dojatá k slzám. Teď jsem a Zelená rajčata řadím ke klenotům své knihovny. Prostě si ji přečtěte.

verculka
23.03.2023 5 z 5

Moje srdcovka. Čekala jsem na překlad od doby co jsem viděla film a stálo to za to. Takový balzám na duši. Moc krásná a pohodová kniha.

Jessica007
23.02.2023 5 z 5

Krásná kniha. Příjemná, laskavá i k zamyšlení. Hodně dobrá. Má i krásnou obálku. Film jsem zatím neviděla, ale chci se na něj podívat.

Atuin
17.02.2023 5 z 5

To je neuvěřitelně krásná kniha. Její citová rozvrstvenost a mnohomluvnost je nejen laskavá, ve smyslu hřejivá, ale lidská ve vztahu pravdivá.
Člověk ví opravdu přesně jaké postavy si má představit a ačkoliv na každého čtenáře vystoupí ze stínů jiná vize, budou to vize podobné. Je to překrásný ponor do lidských duší a překrásný závan lidského hlasu.
Přála bych si aby od autorky byly přeloženy i jiné knihy, které možná kvalitou tuto nepřeskočí, ale rozhodně jsou to vždy krásné kousky....kniha se zařadila do mých Top už navždy, protože český překlad je český překlad...
Překlad úžasný,

85098211
11.02.2023 5 z 5

Tento nádherný příběh je moje absolutní srdcovka ;-). Jako první jsem ale viděla film, který mne fakt rozsekal na malé kousíčky. Prožila jsem u něj totiž celou škálu pocitů, doslova jako na houpačce. Místy jsem se smála a pak zase ronila slzy. A tak stále dokola. No a u knihy jsem to měla podobně. I když mi zde tak trochu vadilo střídání časových rovin a právě tyto skoky způsobovaly lehký zmatek. Ale o co tady vůbec půjde?
Ninnie Threadgoodeová žije v domově důchodců a potkává tam mnohem mladší Evelyn, která chce ve skutečnosti navštívit svou tchyni, ale tyto návštěvy nejsou právě dobrovolné, proto před ní utíká do salónku. Ninnie se při každém setkání s Evelyn ponoří do vzpomínek a vypráví jí svůj životní příběh o svých kamarádkách Ruth a Idgie, jejich kavárně ve Whistle Stop a také o přátelství lidí v této těžké době. Vyprávění je to opravdu pěkné, postavy sympatické a styl psaní příjemný. A nejde jen o přátelství a zážitky Idgie a Ruth v jejich kavárně, ale také o záhadné zmizení Ruthina manžela - Franka Bennetta. To je podle mého názoru asi nejzajímavější linka celého příběhu ;-). Kromě toho se postupně mění také Evelyn, která je na začátku knihy, když se poprvé objeví v pečovatelském domě, nejistá a bázlivá, ale ve finále se z ní stane sebevědomá a silná žena. Kniha je doplněná o vsuvky z místního deníku, které píše Dot Weemsová a které se mi moc líbily, protože byly skvělé a vtipné. A čtenáře navíc poutavým způsobem informovaly o událostech ve vesnici.
Autorka navíc na jedničku vykreslila všechny postavy, nikdo zde není jen dobrý nebo špatný, ale každý má také svoje chyby. Samozřejmě nejsympatičtější mi byly Ruth a Idgie, ale také mladý Pahýl, kuchařka Sipsey, Big George nebo tulák Smokey. No a potom také vypravěčka Ninnie a Evelyn. Knihu nemohu hodnotit jinak než plným počtem, doslova se mi vryla do srdce a já se k ní - i k filmu, který se mi líbil dokonce o maličko víc :-) - zase někdy opravdu moc a moc ráda vrátím...

Zuzkazpekarny
05.01.2023 5 z 5

Film jsem viděla hodně dávno, ale dodnes si na něj pamatuju. Což je samo o sobě známkou kvality. Kniha je jak pohlazení. Čte se krásně, životní hodnoty a pravdy se celým starým příběhem o Idgie a Ruth táhnou s přesahem do současnosti. Reteospektivni kapitoly jsou dobře oddělené a člověk se neztrácí ve vyprávění staré Ninny. Obzvlášť skvělé jsou trefné a humorné zápisky paní poštmistrové....to jsem občas vydala i hlasitý smích.

zizkovanda
02.01.2023 5 z 5

Film Smažená zelená rajčata byl v celé naší rodině dlouhá léta velice oblíbený. O to víc nás mrzelo, že knižní předloha v čestině nevyšla....tedy až doteď :-). Hurá! Kniha je mnohem vrstevnatější, novinové vsuvky Dot Weemsové jsou vtipné, příběh Ruth a Idgie vezme za srdce. Stařenka, paní Threadgoodová, je skvělá a Evelyn v ní nalezne nejen novou přítelkyni, ale díky ní i nový smysl života, který ve středním věku a v období nastupující menopauzy postupně ztrácela...Všechny lidské hodnoty zamíchané v jednom krásném příběhu...

PetaZ
02.01.2023

Film je mym nejoblibenejsim uz tak 20 let, ale tohle se cist nedalo.. Je mi lito, ale odkladam s cistym svedomim..

evineckY
31.12.2022 5 z 5

V dnešní den jsem si nemohla vybrat k poslechu lepší knihu.
Určitě jsem se více bavila, než u Tv programu ( samozřejmě krom Mrazíka :-)
Obrovská spokojenost a doporučuji !

„Proč pustil Noe do lodi dva hady, když měl příležitost se jich jednou provždy zbavit?“. Pokud má někdo nějaké vysvětlení, nechť laskavě zatelefonuje Vestě.

Mimochodem, nechce si někdo koupit mírně použitého manžela, levně?
Jenom si dělám legraci, Wilbure.

Železniční Bill onehdy v noci vyhodil z vládního zásobovacího vlaku 17 šunek, a jak jsem se dozvěděla, naši přátelé v Troutvilleu si užili báječné Díkůvzdání.

Nenajde se tu někdo, kdo by dokázal vyléčit chrápání? Pokud ano, přijďte k nám domů. Můj choť mě totiž co nejdřív dožene k šílenství. Mohla bych ho poslat ven ke psům. I když jeden z jeho starých loveckých psů chrápe stejně jako on. Onehdy jsem mu říkala, že to musejí mít v rodině. Ha. Ha.

Když byla Vesta Adcocková mladší, někdo jí řekl, ať mluví víc nahlas, a ona na to už nezapomněla. Bylo ji slyšet i přes cihlovou zeď. Dunivý hlas té drobné ženy se nesl na vzdálenost několika bloků.
Cleo Threadgoode poznamenal, jaká je to škoda, že Earl Adcock musí platit účty za telefon, když by Vesta klidně mohla otevřít dveře a otočit se směrem k domu, kam volá.

„Jaké to je, když je člověku šestaosmdesát, paní Threadgoodeová?“
„No, cítím se vlastně pořád stejně. Jak říkám, stáří se k vám prostě nenápadně připlíží. Jeden den jste mladá, a nazítří vám poklesnou prsa a brada a nosíte stahovací podvazkový pás. Ale neuvědomujete si, že jste stará. Samozřejmě, když se podívám do zrcadla, tak to poznám…

Tydvik
22.12.2022 5 z 5

Teď si nejsem úplně jistá, nakolik jsem v hodnocení objektivní :-).
Knihu jsem četla v angličtině, pak v polštině; její cesta do Čech trvala dlouhých a ne úplně pochopitelných 35 let.
Film jsem viděla tolikrát, že bych se pravděpodobně nedopočítala.
Takové moje guilty pleasure, ale bez toho guilty, protože proč, že..
Takže ano, plný počet patří holkám jižanským!