Smiešne lásky
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249640/mid_smiesne-lasky-v82-249640.jpg
4
2214
2214
Sedem poviedok od Milana Kunderu, ktorých námetom je láska postavená do komických súvislostí, alebo vlastne to, čo ľudia v komických súvislostiach považujú za pokus o milostný vzťah. Kniha Smiešne lásky obsahuje poviedky Sestrička mojich sestričiek, Zlaté jablko večnej túžby, Zvestovateľ, Falošný autostop, Starí mŕtvi nech ustúpia mladým mŕtvym. Podľa dvoch poviedok boli natočené filmy: Nikto sa nebude smiať (réžia Hynek Bočan, 1965) a Ja, trúchlivý boh (réžia Antonín Kachlík, 1969)... celý text
Přidat komentář
Opět kniha, ke které jsem se vrátila po skoro 15 letech. Na základě této zkušenosti si myslím, že by ji neměli číst čtenáři mladší 20 let, vychutná si ji až čtenář 30+.
Co k ní napsat, jsem hodně překvapená, na základě předchozí zkušenosti jsem Kunderu pokládala málem za „prasáka“. V 18 jsem nepochopila, že chtěl ukázat SMÉŠNÉ chování některých lidí – do jakých spletitých léček života se může člověk dostat vlastním podvodem, lhaním, manipulací s jinými. Jak člověk, který chce něčeho za každou cenu dosáhnout, zjistí, že to „wau“ se nekonalo, je výsledkem zklamán, znechucen. Případně kdy manipulace s ostatními vede naopak k tomu, že jsou šťastní – což manipulátor neplánoval. Z psychologického hlediska hodně zajímavé.
Četlo se mi dobře, lehce - čeština je krásný jazyk.
Kdo by si po přečtení Kunderových příběhů připadal velký, významný a podle-svých-přání-jednající člověk? Kdo by věřil tomu, že v tom bordelu má život ještě smysl? Že existuje láska? Když čtu Kunderu, mám pocit, že nevím nic, že jednám (stejně jako všichni ostatní) podle předdefinovaných algoritmů. Že to, co je na nás výjimečné, nedokážeme sami ovlivnit, pokud na nás tedy vůbec něco výjimečného je. Je mi z toho úzko a mnohdy se vzdorovitým nesouhlasem mládí kroutím hlavou. Přesto Kunderu čtu. Fascinována chladnou a přece poetickou logikou, s jejímiž výklady ne vždy souhlasím, ale které potřebuju slyšet.
Úžasné. Velice mě to chytlo za srdce a hodně dlouho jsem nad tím přemýšlela. Nechala jsem to na sebe působit, nechala jsem si to projít hlavou. Všechny povídky se mi vpily do kůže. Velice obohacující.
Moje první (a myslím, že úspěšné) seznámení s Kunderou. Každá další stránka mi bořila mé naivní představy o mezilidských vztazích. Některé povídky jsou vtipné, jiné vážnější. Čtou se však všechny lehce a donutí člověka zamyslet se. Nikdy bych nevěřila, že mě povídková kniha může tak bavit, poučit a ovlivnit.
Pro mě to byly rozhodně příběhy svým způsobem nečekané, plné vtipu ale i poučení.
Těším se na další Kunderova díla :)
Musím přiznat, že jsem Kunderovi nikdy tak docela nepřišel na chuť. Ty povídky jsou fakt dobré - ale nikdy už jsem neměl potřebu se k nim vrátit.
Jeho povídka Falešný autostop mě ovlivnila na dalších deset let. Prostě skvostné. Přestože Kunderu pro jeho negativní vztah ke svým literárním hrdinkám příliš nemiluji.
Směšné lásky boli láskavé, boli aj celkom smutné, či drsné, ale aj zábavné a smiešne. Nikdy neišli po povrchu, naopak vždy až do úplnej hĺbky postáv. Do ich pocitov, myšlienok a túžob. Odhaľovali ich vnútorné boje, ich uhoľ pohľadu. A vedeli prekvapiť. Autor sa totiž so svojimi postavami rád zahrával a čitateľa nechával niekedy len hádať, čo bude ďalej. Moja prvá a určite nie posledná skúsenosť s Kunderom!
Pěkné Kunderovo dílo, přijde mi škoda, že do knihy nebyla zařazena i osmá povídka, ale slovo autora je slovo autora.
Osobně mám od něj raději Nesnesitelnou lehkost bytí, ale i tyhle povídky mají něco do sebe. :)
Po knize jsem v knihovně sáhla omylem (až doma jsem si všimla, že to jsou Směšné lásky, ne Nesmrtelnost), ale...i tak se líbilo, přestože nejsem človíček na povídky, ale raději příště klasickou knihu...
Je to dobrá kniha s velmi dobrými povídkami. Jediné, čeho snad lituji, je, že jsem si ji přečetl tak brzo. Myslím, že je z jistého hlediska škoda, že jsem si ji nepřečetl někdy kolem čtyřicátého-pětačtyřicátého roku svého života. Jistě, ano, dokážu si všechno tam představit a chápu to, ale to není ono, není to prožito. Hovoří to ke mně přes představení si zkušeností z toho "mála", co mám za svých krátkých téměř dvacet let a né přes zkušenosti prožité a myšlení jaksi zkroucené a ošlehané časem. Je to dobrá kniha, líbí se mi, ale vím, že by se mi líbila víc a těším se, až se k ním někdy v budoucnu vrátím.
Pro maturanty: Tuto knihu vřele doporučuju, jednak je malinkatá, dá se přečíst během jednoho dne, druhak se čte velmi dobře a za třetí ta knížka donutí aspoň trošinku si zapřemýšlet, skvělá volba!
Nádhera!!! Jak to ten Kundera dělá? Chtěl bych ho potkat a mluvit s ním...
Jen škoda, že toho nenapsal více, respektive, že to v češtině nevyšlo. Na angličtinu bych si u něj netroufl, hraje si hodně s jazykem a tak bych si to asi tak nevychutnal.
Povídky se mi četly parádně. Je to nejen čtivé a poutavé, ale je tam i filozofie, lidskost, absurdita, přitom psáno relativně jednoduchými výrazovými prostředky.
Nejvíc mě na tom baví, jak se u něj dokáže normální a nevinná situace zvrhnout v cosi absurdního a přitom reálného.
Je neuvěřitelné jak dokáže Kundera rozebrat dvojici zamilovaných až na kost, pak si s nimi pohraje a přetvoří je v něco nečekaného a šokujícího (viz. falešný autostop). Někdy až příliš dlouho filosofuje, ale i to má své opodstatnění a přináší nám do děje uvědomění situace. Z příběhů veselých se stávají tragické a naopak. Ničím si nemůžete být jisti. Dokud nepoznáme osobu, o které příběh je. Právě Kunderovo vtělení do každé, i ženské osoby, dokonale vykreslí jejich charakter tak, že pochopíme jejich chování, i když s ním třeba nesouhlasíme.
Veľmi dobré. Až dojemne presné. Myslím, že Kundera by touto knihou mohol tvoriť etalón kvality českej poviedky druhej polovice dvadsiateho storočia. Neviem ako sa mu darí skĺbiť úspornosť s vrstevnatosťou, ale k směšným láskám sa budem vracať.
Část díla
Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým
1968
Doktor Havel po dvaceti letech
1968
Eduard a Bůh
1968
Falešný autostop
1965
Já truchlivý bůh
1963
Autorovy další knížky
| 2006 | Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Úžasná literární laboratoř, v níž Kundera namíchal základní lektvary pro svou pozdější tvorbu. Stopy povídek ze Směšných lásek lze vystopovat v Nesmrtelnosti, Žertu i Knize smíchu a zapomnění.
Skvělá kombinace tragédie a komiky. Pro nešťastně zamilované útěcha, pro ty šťastnější pobavení.