Smršť
Jozef Karika
Zažijte tu nejhorší noční můru v pustém regionu na pomezí Slovenska a Polska! Josef Karika sugestivně spojuje klasickou lidovou povídačku o větrnici s moderním žánrem hororu. Černý předmět na mokrém lesknoucím se asfaltu, autokamera značky Eltrinex, co zaznamenává nejen průběh jízdy, ale i šílenství, děs, hrůzu, smrt Nesbírejte předměty, co vám nepatří! Staří lidé na pomezí Slovenska a Polska vyprávějí příběhy o větrnici, která se zjevuje, když fouká silný vítr. „Když ji uvidíš, nikdy se jí nesmíš podívat do tváře,“ říkají. „Nikdy. Když to uděláš, zabije tě.“ Z tatranských vrcholků vane halný vítr. Bývá prudký, strhává střechy, ničí lesy. Ale ovlivňuje i lidi. Když vane halný, začne jim přeskakovat. Stoupá počet rvaček, vražd i sebevražd. A po kraji silnice kráčí stařena v černém hábitu, ztělesnění něčeho nepřirozeného, šíleného, vymykajícího se normálu. Zlého a nebezpečného. Boj o holý život začíná.... celý text
Přidat komentář
V kraji na hranici mezi jižním Polskem a Slovenskem vane z Tater tzv. halný vítr. Ten ve svých nárazech ničí nejen střechy či porosty, ale umí také nepěkně zapracovat s lidskou příčetností. V lidových pověstech se během něj objevuje větrnice, záhadná stařena v černém, jejíž spatření předznamenává neštěstí. A k tomu máme na Slovensku úsek, který je jedním z nejsmrtelnějších, zvláště, když začne vát vítr... A pak tu máme skupinu kamarádů, která tyto okolnosti jede prozkoumat. Dostanou se tak do nahodilé zoufalé jízdy po Slovensku a Polsku. Před něčím utíkají, něčím, co je s každým zastavením blíž a blíž. Je to strašidlo, démon? Nebo projev kolektivního nevědomí, společného blouznění? Anebo jde o fantasma, vytvořená každým z nás? Závěr knihy je hodně filozofující, ale nejak mi to k postavám nesedělo. Atmosféra zoufalství a únavy by se ale dala krájet.
Tak tohle bylo psycho.Parádní jízda.Smršť v horách,smršť v autě,smršť v lidech...........a to si pak řeknete,že si třeba jen tak vyjedete na krátký výlet.Nečekaný filozofický závěr a velmi uvěřitelný popis stavu blízkého smrti vyšvihly tenhle příběh o laťku výše.
To byla teda doslova smršť. Příběh mě zcela pohltil a nemohla jsem knihu odložit. Temné a mysteriozní vyprávění tří známých a jedna záhadná bába. To všechno způsobuje halný vítr. Konec byl rychlý a unáhlený z čehož jsem moc nepochopila ani moc, co se stalo.
Postihlo snad Kariku dočasné šílenství?
Popsal strhující afekt iluze přetvořený v něco nadpozemsky nepochopitelného, ale nádherného.
Možná pro někoho přílišná, až houstnoucí nesmyslnost, pro mě syrové, hororově syté vyprávění, neomylně gradující, s několika drsnými a naprosto logickými scénami.
Popisnost pocitů na maximální úrovni, nejednotná, strhující.
Výborné postavy, až románové, lidsky přijatelné, přestože se jedná o fantastický žánr.
Stupňující se děs vystřídá rozhřešení a mír, který možná nečekáte.
Karika předvedl další vrchol své tvorby.
Pokud znáte jeho romány, můžete vypozorovat, že linie příběhu vychází z jednotné konstrukce. Ne vždy může dojít k zázraku.
Přesto jsem při čtení jeho románu SMRŠŤ, zázrak opět spatřil...
Lehký, MEGA atmosférický slovenský horror s lehce folklórovou atmosférou.. Anoo!
Kniha se čte dobře, děj ubíhá rychle, napětí se stupňuje a vítr zrychluje. Ovšem u konce jsem si říkal, že by to mohlo být míň scifi a více thriller (horor). Každopádně čtení jsem si užil. Btw, obálka přesně vystihuje tu správnou atmosféru.
Zvláštní. Dostala jsem se někam kam jsem úplně nechtěla. Z knihy mám smíšené pocity. Dobrý začátek, zajímavý děj, nečekaný konec. Zatím pro mne asi nejslabší počin pana Kariky. Škoda.
První kniha od autora po které jsem sáhla a nevím, zda to byla dobrá volba. Začátek měl velmi pomalý, trochu otravný rozjezd. Od nějaké padesáté strany se příběh trochu rozběhl. Líbilo se mi, že autor využil myšlenky kolektivního nevědomí. To mi přišlo originální. Jenže pak to šlo pomalu zase všechno do háje. V druhé půlce byla zajímavá jen scéna na benzínce, pak už mě kniha bohužel nudila. Konec mi přišel jako šílená smršť nápadů a nějak to za mě postrádalo smysl.
Hlavní myšlenka knihy byla opravdu zajímavá, velmi originální téma, kterým mě autor skutečně překvapil. Takové pojetí nadpřirozena jsem jinde neviděla. Bylo vidět, že si pan Karika dal velkou práci a s tématem si vyhrál. To opravdu cením. Velký potenciál, velká škoda. Bohužel to zpracování mi nesedlo. Možná mu dám do budoucna ještě šanci, třeba mě jeho jiné knihy ohromí o trochu víc.
Za mě zatím nejslabší kniha z těch co jsem od autora četla (Trhlina, Strach,Tma). Nejvíc se mi líbilo jak autor umí vykreslit okolí, krajinu, místa kde se děj odehrává. Ale děj jako takový mě zdaleka tolik nemrazil, jako např. Tma nebo Trhlina.
Nedá se popřít, že pan Karika psát umí. Napínavě napsaný příběh o halném větru, který když fouká, tak lidé, které vítr ovane, páchají nehody, vraždy a sebevraždy. V slovenských Tatrách ho znají jako " větrnici ", v podobě přeludu stařeny v černém. Zajímavé téma, zajímavé zpracování, zajímavý fantasmagorický konec.
Mrazivé, propracované, závěr pro mě s otázkou...opravdu tak nereálné? Jozef Karika mě chytil do pasti už s Trhlinou, kterou jsem četla se zatajeným dechem a určitě se pustím i do dalších knih jako Tma, Strach a Hlad. Ale až dočtu právě načatou knihu Na smrt... A filozofování mi vůbec nevadilo, ba naopak.
Tak vám nějak nevím. Karika je za mě jeden z nejlepších autorů. Příběhy má promakané a moc dobře ví, o čem píše. Nejsou to jenom strašidelné bláboly, ale vyprávění, založené na reálných místech, lidech, dějích, děsech, pověrách a tak dále…Stejně jako všechny jeho ostatní knížky, i Smršť mě naprosto pohltila a nedokázala jsem knížku odložit. Příběh byl perfektní a mrazivý, ale nebudu vám lhát, posledních deset stránek mě šíleně zklamalo. Bylo to tak moc zvláštní a filozofické, že jsem z toho pochopila jenom minimum a cítím se hrozně okradená o smysluplné zakončení příběhu. Vlastně ani pořádně nevím, jak to dopadlo, závěr byl zkrátka zdlouhavý a nudný. Na můj vkus asi zbytečně komplikované povídání. Pěkný, ale z Karikových knížek zatím nejslabší.
Smršť mě uchvátila v mnoha směrech. Líbilo se mi jak samotné propojení fenoménu halného větru s démonickou postavou Větrnice, tak i zasazení příběhu do slovenského prostředí. Tuto mysteriózně-literární exkurzi po Liptově a Oravě jsem si vychutnával opravdu intenzivně, autor umí perfektně vybudovat atmosféru plnou napětí. A i když je Smršť v rámci autorovy tvorby přijímána mnohými čtenáři s menším nadšením, pro mě osobně už navždy bude mít specifické postavení - je to první román od Jozefa Kariky, který jsem kdy přečetl. A současně se mi líbil tak moc, že autora katapultoval mezi mé oblíbené spisovatele.
Kniha byla super, ale ten konec cca posledních 20 stran jsem četla asi jen každou druhou větu. Je to moje třetí kniha od kariky a mám jeden problém, autor má prostě talent na psaní totálně nesympatických postav, v každé knize mi prostě lezly na nervy, ale atmosféru knih má dobrou ️
Typický Karika... Surové líčení, bezohledný odstup hlavního hrdiny, který je standardně tak trochu magor. Příběh má vcelku jednoduchou linku, úsek na silnici s vysokou nehodovostí, kde se za větrného počasí zjevuje tajemná stařena, končívá často smrti, tak proč to neprozkoumat z blízka. Obdivuji autora, jak vymáčkne z ničeho celý příběh, který zvládne tak bravurně podat, až občas můj žaludek nad tou ležérně podávanou surovostí naříká.
O trochu lepší dojem ako z predošlej Priepasti, no úroveň dosiahnutý Strachom či Trhlinou ešte Karika nedosiahol, čo je škoda. V Karikovi je potenciál napísať desivé veci, tak dúfam, že ho objavil pri písaní ďalších vecí.
Když kraji vládne démon větru..
Prokletý silniční úsek na úpatí Západních Tater, fenomén halného větru, přízrak stařeny v černém, větrná smršť..
Přečteno během jediného odpoledne. Na knihu jsem se moc těšila, neboť Karikovovy předchozí horory (Trhlina, Strach, Tma) byly perfektní. Ze Smršti tolik nadšená nejsem, přitom legenda je zajímavá a pár slušně děsivých okamžiků se taky najde.. na můj vkus příliš filozoficky laděné, ani nevím, jestli jsem ten konec pochopila ;) Ale pod 4 hvězdy jít nemůžu, je to přece můj oblíbený Karika!
Toto byla moje třetí Karikova kniha. Od začátku to byla neskutečná smršť a říkala jsem si, že lepší jsem od něho nečetla. Do 2/3 knihy jsem napětím skoro nedýchala. Jen ten závěr mě trochu zklamal, pro Kariku příznačné, pro mnohé čtenáře nepochopitelné. I tak dávám čtyři hvězdičky a knihu doporučuji.
Tak jako... mně se to líbilo. Karika má jiný styl a fakt to nemusí sedět každému. Snad až trochu přehnaně míchá dohromady rovinu strachu, paranormálna a vlivu lidské psychiky.. plus přidává kapku filosofování. Logika příběhu není důležitá, možná až naopak - určitá nelogičnost hraje prim. Jenže ono to tak je. Lidé se pod tlakem většinou logicky nechovají. Úžasně jsem se trochu bála a hodně přemitala, jak to asi autor rozuzlí.
Štítky knihy
zfilmováno Slovensko, Slovenská republika horory paranormální jevy slovenské horory nadpřirozené jevyAutorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
Jsem z této knihy po dočtení trochu rozpačitá. Začátek na mě působil zdlouhavě, špatně se to četlo, netáhlo mě to dál a trvalo mi, než jsem se do čtení víc ponořila. Odhadem tak kolem 50. strany - a pak dalších následujících cca 100 stran - to začalo být lepší. Zajímalo mě co bude dál, zajímaly mě postavy, zajímala mě celá ta záhada kolem stařeny v černých šatech... Dokonce jsem jednu chvíli hltala každé slovo a opravdu jsem byla napnutá co bude dál. Jenomže ta největší akce se odehrála právě na těch 100 prostředních stranách. Ten zbytek byl slabý, kór na horor.
Konec, ten to dle mého totálně pohřbil. Úplně by stačilo, kdyby vše skončilo tak o 30 stran dřív. Ten závěr se mi nelíbil. Nepřišel mi hororový, děsivý ani nijak jinak strašidelný jak by se u hororu dalo čekat. Byl prostě nudný. Měla jsem chuť to odložit ale nakonec jsem se těmi posledními stránkami prokousala. Možná, kdyby šlo jenom o těch 100 prostředních stran, byla bych nadšenější. Takhle jsem po tom konci spíš zklamaná. Bohužel.