Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2087/bmid_smrt-je-mym-remeslem-wyS-2087.jpg
5
3950
3950
Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Naše vojskoOriginální název:
La mort est mon métier, 1952
více info...
Přidat komentář
Za mě velmi zajímavý příběh, který je viděn z ,,druhé strany" než nabízí většina příběhů - ze strany moci.
Knihy psané v "ich" formě mají tu nebezpečnou vlastnost, že je vám hrdina mnohdy sympatický, i když si to objektivně příliš nezaslouží. Tak tomu bylo u mě i v tomto případě. Rudolf mi byl prostě od dětství sympatický. Proč ? Protože měl charakter, miloval svou vlast, svůj národ a byl ochoten za něj obětovat život, byl statečný voják, byl skromný, pracovitý, pravdomluvný, měl smysl pro disciplínu a jen tak mimochodem také zorganizoval vyvraždění několika set tisíc lidí. Což bral jako protivnou práci, které se neúspěšně snažil uniknout.
Kniha byla inspirována skutečnými autentickými vzpomínkami Rudolfa Hösse, které napsal v polském vězení (česky vydáno pod názvem Velitelem v Osvětimi). Tato kniha je historický materiál vysoké kvality, ale nemá uměleckou sílu Merleova románu, který je strhující.
Tato knížka je jedna z mála, kterou bylo možné za mého mládí na toto téma číst. Tenkrát jsem naivně myslela, že už takoví lidé byli potrestaní a nic takového se nemůže opakovat. Postupem času člověk pozná, že ti lidé nezmizeli a stále plnili "jen" rozkazy. Fanatici, kteří si neuvědomují, že to, co páchají, je zločin.
Tohle je pro mě obzvlášť těžké hodnocení... na knihu jsem byla hodně zvědavá, téma holocaustu mě zajímá dlouhodobě, ale tady jsem narazila... nevím, přesně čím to je, Merleho znám, už jsem několik jeho knih četla, ale nejspíš jsem očekávala něco jiného a v tomhle případě jsme se s autorem zřejmě zcela minuli. Mým největším problémem bylo, že hlavní hrdina je tak strašně emočně plochý, prakticky bez jakýchkoliv vnitřních myšlenek a hlubší analýzy, že se mě vlastně vůbec nedotýkal. Je samozřejmě možné, dokonce pravděpodobné, že to byl autorův záměr a způsob, jak nám ukázat chladnou až strojovou osobnost jednoho z nejhorších nácků druhé světové války... ale já jsem po celou dobu čtení (kromě období hrdinova dětství) měla pocit, že jen kloužu po povrchu a celá ta strašlivá mašinérie a zvrácené, ale metodicky důkladné počínání Rudolfa, se mi nedokázalo dostat pod kůži a něco, cokoliv, ve mně vyvolat... a to mě mrzí...
Velice zajímavé čtení jak se z ušlápnutého chlapce vyrůstajícím ve stínu despotického otce, který vyžaduje bezvýhradnou poslušnost, stane jeden z největších masových vrahů v dějinách. Ačkoliv já sám mám s tímto rychlým hodnocením trochu potíž. Jak sám Rudolf uvádí, on sám si vraždění nevymyslel, jenom plnil rozkazy jak se na německého vysokého důstojníka slušelo - "Mojí ctí je moje věrnost"
Tohle je silná kniha, pro silné žaludky. Náhled do tak zvrácené mysli, že by si snad člověk myslel, že něco takového není ani možné. Jak málo stačí obratnému manipulátorovi, aby z běžného - poněkud tápajícího jedince učinil likvidační stroj bez svědomí a špetky empatie. Všem, kdo si troufají, knihu doporučuji - jako memento, čeho všeho je člověk schopen.
Kniha je výborně napsaná, ale musela jsem jí odkládat a četla jsem jí na etapy, protože to zlo a hrůzu v knize popsané jsem nemohla pobrat najednou. Doporučuji přečíst.
Pan spisovatel Robert Merle dokázal zobrazit podstatu vzniku zrůdného sociopata (tolik podobného jiným v té době), naprosto necitelného k dění v osvětimském koncentráku, za které odpovídal, které organizoval a o kterém rozhodoval.
Otec od rodiny? Je nepochopitelné, jak si podobní lidé dokáží důsledně v mozku oddělit myšlení týkající se jejich osobních záležitostí od těch "pracovních"....
Absence svědomí, jen perfektní subordinace a respektování hrůzných rozkazů. Á - pravda: "dobrý pocit" z vlastních organizačních schopností vedoucích k likvidaci 3 a půl milionů Židů, pardón, vlastně "jen" 2 a půl ....
Není to čtení pro zábavu, ale pro potřebu i po tak dlouhé době pochopit...doporučuji.
Začátek byl hrozná nuda, ale postupem to začalo být zajímavější a na konci už se nešlo odtrhnout. Občas mi vadila německá slova, nerozuměla jsem jim. Každopádně jak mi hlavní hrdina přišel citově plochý, nějakým způsobem se mě ten příběh nedotkl...
Jedna z prvních knih, kterou jsem od Merleho četl. Detaily jsem samozřejmě zapomněl, ale celkový dojem zůstal. Teď kvůli čtenářské výzvě jsem se odhodlal (po více jak třiceti letech) ji číst podruhé. Ale potřetí už asi nikdy.
Je to bravurně napsané, člověk to přečte prakticky na jeden zátah, ale obsah je drastický a z vnitřního necitelného projevu hlavního hrdiny jde hrůza.
Kniha je psaná formou deníku, Merleho jsem nečetl hooodně dlouho, Malevil snad před cca. 25 lety. No má škoda, kniha je velmi,velmi dobrá, a velmi silná! Není o zvrhlé krutosti jedince, není o šíleném vrahovi,který se v zabíjení vyžívá, je o poslušném, disciplinovaném, odhodlaném a organizačně zdatném jedinci-vojákovi-rolníkovi, a to je snad ještě horší!!! A určitě ještě dlouho budete přemýšlet, alespoň já jsem přemýšlel a stále přemýšlím!
Kdo poskládal slova za slovem? Rudolf Hoess, nebo romanopisec Robert Merle?
Osud příslušníka SS ve své hloubce odkrývá zrůdnost jakéhokoliv systému armád. Nechci zde ospravedlňovat člověka, ale jeho srdce.
Alespoň tak je pojatý popis všech událostí očima Hoesse, absolutní absence citu, lásky. Snad i onemocnění, složité dětství a vštěpená, nebo vrozená víra v autority. Jeho potřeba pro přežití. Jak málo stačilo, aby Hoess zemřel jako dvacetiletý muž.
Historie Osvětimi je vylíčena mechanicky. Hrůzostrašně. Přesto o vyhlazování Židů pojednávají jiné knihy.
Tahle je spouštěčem emocí k životu člověka, který měl smrt jako svoje řemeslo. Kat nevinných.
Geniální název knihy. Myslím, že věrohodnější a sugestivnější budete směrem k obsahu knihy hledat marně.
Merle ako vždy skvelý. Príbeh vskutku brutálny. Ešte desivejšie, že podľa skutočnosti. Už to nechcem viac čítať.
"Náš Führer Adolf Hitler jednou provždy stanovil, co je to čest SS. Učinil tuto definici heslem svého elitního vojska. 'Tvá čest,' řekl, 'je věrnost.' Napříště je tedy všechno dokonale prosté a jasné. Není už třeba se ptát svého svědomí. Stačí jen být věrný, to jest poslouchat. A díky této absolutní poslušnosti, jež je hluboce zakořeněna v duchu Černých oddílů, máme jistotu, že se už nikdy nezmýlíme, že půjdeme vždy správnou cestou, že budeme ve dnech dobrých i špatných neochvějně sloužit věčné zásadě: Německo, Německo, nade všechno." (s. 186-187)
Klíčový odstavec... Cesta k cíli, splnění rozkazu, s klapkami na očích a bez váhání. Likvidace tří a půl... pardon, dvou a půl milionu Židů jako technický problém a Rudolf Lang, typický voják, sedlácký dříč a milovník koní, jako jeho věcný řešitel. Čistá hrůza od začátku do konce; a to je holocaust ve své konkrétní podobě obsahem "pouze" poslední třetiny knihy...
Nemôžem túto knihu hodnotiť a absolútne súhlasím s komentárom myryjam. Navštívila som ešte za socializmu niekoľko koncentračných táborov a nikdy nezabudnem na tú hrôzu, ktorou boli tieto miesta nasiaknuté. A stačila mi jedna kniha, Sophiina volba, ktorá ale nebola prvoplánovo o holokauste. Túto som prečítala do výzvy, a neľutujem, ale myslím, že stačilo. Súdny človek pochopí o čo ide, nemusí hltať desiatky románov s touto tematikou. Urobil sa z toho dnes obrovský biznis, a obávam sa, že efekt takého počínania bude potom už niekde úplne inde.
Moc tyhle válečná témata nevyhledávám, protože jsou vždy znepokojující a děsivé. Ale je to každopádně zajímavý náhled do duše válečného zločince a napsáno je to čtivou formou.
Tuhle knihu nebudu hodnotit hvězdičkami, protože to byla čirá hrůza, děsivý poslech - audiokniha - Norbert Lichý opět prokázal svoje mistrovství - po této knize jsem sáhla pro "doplnění vzdělání" a musím konstatovat, že vím, že určitě velmi dlouho nebudu číst žádnou knihu z koncentračního tábora - je to dnes populární - nakonec je to i ve výzvě na databázi. Já mám lehce jiný názor - souhlasím sice s tím, že tuto dobu je třeba připomínat ze zcela zjevných důvodů, ale v současné době se roztrhl pytel s knihami s touto tématikou - a stávají se z toho dobrodružné romány, nikoli mementa minulosti - děkuji za tuto knihu, ta tím mementem je.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Kniha je skvěle napsaná