Smrt krásných srnců
Ota Pavel
Soubor nostalgicky humorných, tragikomických povídek o židovském tatínkovi a jeho rodině, jimiž autor výborných sportovních knih vstupuje do tzv. vážné literatury. Příběhy se odehrávají v době předválečně, válečné i poválečné a různá doba jejich situace pozměňuje v nich i poměr humoru a trpké vážnosti, komiky a tragiky.
Přidat komentář
Krásné povídky, každá další smutnější než předchozí. Nenechte se odradit zařazením mezi povinnou četbu, je to opravdová perla.
Je smutné, že to nejlepší, co Ota Pavel napsal se stalo bestselerem až po jeho smrti, možná k tomu přispěly nejdříve televizní film s V.Menšíkem a později totéž s K.Heřmánkem. Obojí pohladilo.
Nejím ryby, natož abych je chytal ! Ale tu krásu, jak to autor popsal nelze vyjádřit slovy. Geniální autor s krátkým životem, ale kolik toho stihl za tak krátkou dobu.
Osobně mi hodně dalo i vyprávění Arnošta Lustiga o jeho kamarádství s O.P.
Mistr psaní není charakterizován tím, že je zařazen do povinné četby, ale tím, že na okamžiky čtení jeho knih nikdy nezapomeneme !
Díky povinné četbě na SŠ jsem si konečně přečetla tuhle knížku. Chystala jsem se na ni opravdu dlouho a konečně to mám za sebou :-)
Na to, že to je klasická literatura, se mi to líbilo. Četla se mi rychle. Nejvíce mě překvapil konec.
Jako povinnou četbu můžu jedině doporučit.
Povídky jsou tak krásně napsané, že je kolikrát snadné zapomenout o jak temnou dobu šlo. Ota Pavel dokázal do příběhů promítnout všechnu radost i veselí z dětství a to i v povídkách, které jsou spíše bolestné.
Moje první a určitě ne poslední knížka od Oty Pavla. Autorův styl vyprávění mě naprosto uchvátil. Některé povídky se mi líbily více, některé méně, ale všechny byly úžasné. Autor dokáže čtivě a s lehkostí vylíčit humorné i smutné a tragické příběhy své rodiny. Válečné příhody vypráví bez příkras svým zvláštním osobitým stylem. Kromě epických pasáží, které většinou vyprávějí o autorově tatínkovi, v povídkách nalezneme také líčení krásné české krajiny a povídání o rybách. Ani jedno nepůsobí rušivě. Naopak to krásně dokresluje atmosféru děje.
Dobře a rychle se to četlo, jen podobně jako u Hrabala vytýkám nedostatečné členění textu u všech příběhů. Většina povídek na mě byla až příliš depresivní nebo rovnou o ničem. Nejvíc mě zaujaly povídky Smrt krásných srnců a Ve Službách Švédska, které měly zajímavý děj a byly docela napínavě napsány.
Dobře se čte a hlavně rozumím autorově motivaci tyto povídky psát. Přestože se odehrává v dobách naprosto šílených, Ota Pavel je podává s nebývalou lehkostí a neskrývaným obdivem ke svému tatínkovi, který dokáže přechytračit vesničany, co nemají elektřinu a přesto si koupí vysavač, anebo německé vojáky. Přestože se tu dost věnuje činnosti (rybaření) a krajině (Křivoklátsko), k nimž já žádný vztah nemám a Jak jsem potkal ryby jsem tudíž nedočetla, Smrt krásných srnců je hezká a milá knížka. Akorát se bojím, že nic, kromě toho hezká a milá, mi za chvíli v hlavě nezůstane.
Jedna z těch lepších knih z našeho seznamu maturitních děl. Sáhla jsem po ní jen díky doporučení učitelky a rozhodně nelituji. Kniha není nijak tlustá, četla se opravdu jedním dechem a rozhodně bych byla ráda, kdybych si ji u maturity vytáhla. Je to krásně napsané, určitě si od Oty Pavla ještě něco dalšího přečtu, ale to až bude čas a maturita bude za mnou.
Jsem ráda, že jsem na ni natrefila a určitě se k ní ještě někdy vrátím. Taková ta klasika, kterou by si měl přečíst každý.
Moc pekne, az jsem mela sevrene srdce, kdyz jsem cetla kapitolu o poslednim Holanovu honu, cekala jsem, ze to spatne dopadne s tatinkem i psem, ale nastesti se tak nestalo. Kniha mi pripomnela Dedu od Jana Novaka.
Mam radost, ze jsem si knihu precetla a doporucuji.
Skutečně krásné, velmi záživně napsané a krátké dílo. Vtipné i smutné zároveň. Každý by měl věnovat čas této knize.
I v dobách válečných si jde uchovat naději v lepší zítřky a zachovat si lidský přístup k druhým i k sobě samému a radost ze života v každé minutě, kterou prožíváme.
Celá knížka se dá popsat jako jedna velká nuda s challengí neusnout.Nakonec to však zachraňuje konec, který je jakž takž čtivý a vykouzlí radostný pocit, že utrpení je u konce.
Kniha se četla jedním dechem!
Nádherně napsané povídky, které ve vás něco zanechají (ve mě příjemný pocit).
Rozhodně jsem knihu nečetla naposledy, protože to by byla veliká škoda! Dokonce bych si jí klidně vytáhla i u maturity!
Doporučuji!
Při dočtení knihy se ve mně mísily různé pocity a dojmy. Především se mi líbilo, jak autor popsal krajinu, kde byl s tatínkem Leem rybařit, už jenom to je zamyšlení hodné uvědomění, že naše země je krásná. Úsměv na tváři mi i vykouzlily situace, do kterých se hlavně tatínek dostával, a jak s humorem a vztyčenou hlavou, je obstál. Kniha popisuje i náročné situace, jako odchod do koncentračního tábora, kdy tatínek musel sehnat jídlo pro své syny, ve čtení v těchto částech jsem nacházela velkou naději a velkou ochotu, obětování tatínka Lea udržet svoji rodinu naživu.
Štítky knihy
Židé zfilmováno řeky, říčky, potoky rybolov, rybářství, rybaření české povídky klasická literatura
Část díla
Běh Prahou
1971
Jak jsme se střetli s Vlky
1971
Kapři pro wehrmacht
1971
Králíci s moudrýma očima
1971
Nejdražší ve střední Evropě
1971
Autorovy další knížky
2007 | Smrt krásných srnců |
2004 | Jak jsem potkal ryby |
2013 | Zlatí úhoři |
2004 | Plná bedna šampaňského |
1989 | Výstup na Eiger |
Velice krásně mě ta knížka překvapila! Přečetla jsem ji za jeden den a každý příběh jsem hltala a prožívala s hlavním hrdinou vyprávění. Humorné části se prolínaly s krutou realitou válečného období. Nepamatuji se, kdy se mi naposledy jakákoli kniha četla tak dobře. Všem doporučuji.