Smrt na druhém břehu
Dominik Dán
Naše Mesto / Případy Richarda Krauze (Deník dobrého detektiva) série
< 23. díl >
Začátek devadesátých let byl hektickým obdobím nejen na oddělení vražd, ale v celé společnosti. Ze zelenáče Richarda Krauze je samostatně pracující detektiv a s parťákem Jozefem Fischerem zvaným Chosé řeší jeden případ za druhým. Tenhle se stal na jaře 1994: Na břehu řeky Moravy našli dva výrostci polozahrabanou rozkládající se mrtvolu muže. Na tom by nebylo nic zvláštního, klidně mohla skončit v krematoriu a mohli jí na státní útraty zatopit. To by ale nesměla mít v zátylku pravidelný kulatý otvor s průměrem 9 mm. Stačil jeden pohled, a dvojici detektivů bylo hned jasné, že ho nezpůsobil vrták, ale olovo odlité do tvaru kulky. Ovšem z jaké pistole byla vystřelena a čí ruka ji v ten moment držela, to se dozví až po dlouhém vyšetřování. Chlapci z mordparty se řádně zapotí, protože nevědí nic ani o vrahovi, ani o oběti. Mrtvý chlap nikomu nechybí. Nevědí ani to, že kulatý otvor v lebce se zanedlouho stane symbolem vyřizování účtů v podsvětí, které se právě začíná formovat.... celý text
Detektivky, krimi Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2022 , Slovart (ČR)Originální název:
Smrť na druhom brehu, 2016
více info...
Přidat komentář
Dánovka... no jo, za pět...co tam máme dál? Ba ne, tak jednoduché to nebude, totiž s hodnocením ano, ale alespoň něco málo napsat by se slušelo. Tak tedy: kdo Dána zná, ví. Snad až na jeho první dva romány, kdy se malinko hledal, si drží laťku kvality nastavenou proklatě vysoko a nesnížil jí ani tady. Byť je nutno férově uznat, že kniha chytne "slinu" až ve druhé polovině a na tu první se musíte pekelně soustředit, protože případy přes sebe leží zamotané jak klubíčko v hejnu koček. Mimochodem...na DD je úžasně zábavná ta syrovost, až "jednoduchost" případů. Co si vybavuju, tak kolikrát detektivům z oddělení vražd nepomohlo až tak pátrání a vyšetřování, ale spíš práskání, informátoři, pomstychtiví mafiáni, udavači a v neposlední řadě výměnný obchod s podsvětím. A moc bych za to nedal, že zrovna tohle není od autora žádná přehnaná fikce....
(SPOILER) Dominik Dán sa v románe Smrť na Druhom brehu opäť vracia do divokých 90. rokov poznamenaných mafiánskými vojnami, korupciou a gaunerskými privatizáciami všetkého, čo mohlo vyniesť nejaký zisk. Naša stará známa parta vraždárov v priebehu knihy zisťuje, že časy sa radikálne zmenili a spáchany zločin nemusí gaunerovi automaticky priniesť trest, pokiaľ za ním stojí niekto mocný. Že pripravovaná policajná razia môže opakovane skončiť hanebným fiaskom, pretože mafiáni majú medzi policajtami dobre plateného informátora. Ona titulná "smrť na druhom" brehu, čiže nález mŕtvoly neznámeho muža na brehu rieky Moravy je tu len akási kulisa, ktorá v konečnom dôsledku nie je meritom celej veci. Hlavný motív knihy je ukážka oných divokých rokov a hlavne zobrazenie epochálneho prevratu doby, kedy vlci určovali pravidlá, zákon sa stal hračkou v rukách mocných a poctiví policajti (nebolo ich veľa) sa len prizerali so zviazanými rukami. Myslel som že sa bude jednať o štandartnú "Dánovku" s prípadom vraždy, ale autor sa v druhej polovici rozpísal a priniesol pohľad do zákulisia rozbiehajúcej sa mafie. A tento pohľad je v konečnom dôsledku veľmi naturalistický a mrazivý. Zaraďujem medzi TOP Dánovky, aké sa mi kedy dostali do rúk.
Napětí, spád. Začala jsem pomalu, ale posledních sto stran jsem už dala na jeden zátah. Napínavá a uvěřitelná detektivka z dob minulých. Stylem mi to připomíná Malý pitaval... a líbí se mi. Dávám 4,5 hvězdičky.
(7/18)
Byly to asi složité časy, nakonec se vraha podařilo dopadnout. Ani krtkové ve vlastních řadách nemají dlouhou životnost.
O chlup lepší než Nestydaté neviňátko,policajti se už nechovají jako banda středoškoláků,ale jako lidi co mají smůlu,to beru.
Moje x-tá od D. Dána a atmosférou a vtipnými dialogy se u mě řadí k těm nejlepším, co jsem od autora četl. (Momentálně myslím, že je nej, ale nechám to ještě uzrát.)
Oba kriminální případy o kterých je v knize řeč jsou zajímavé, autor píše s přehledem, nadhledem a jistou dávkou pochopitelné sympatie vůči mordpartě.
No, přiznám se bez mučení. Už se těším na další "kousek" od mého velmi oblíbeného autora.
Z mé strany se jedná opět o velkou spokojenost. Celá série mi připomíná období mého mládí a život, který probíhal v Našem Městě.
Přečetl jsem několik knih série Nové Město v překladu Josefa Šmatláka a líbily se mi. Bohužel, z překladu Jana Hanzlíka mě bolí oči. Důsledně užívaný dialekt - ať už se jedná o doktora nebo spodinu podsvětí - mi naprosto nesedl a po několika kapitolách jsem knihu odložil. Vrátím se ke starším knihám série...
Třetí dánovka, kterou jsem četla a opět dost dobrá. Styl psaní je čtivý, svižný, napínavé vyšetřování proložené vtipnými hláškami, hlavní policisté jsou sympatičtí a náš hrdina Kraus jde do dalšího dílu. Knihy Dominika Dána dostávají od poloviny takový spád, že nedbaje na hodiny, knihu musím dočíst do konce. Pěkné, těším se na další.
U Dánových detektivek můžu psát v hodnocení de facto to samé, přesto mi to vůbec nevadí. Jeho největší devízou je dokonalá znalost policejního prostředí, takže čtenář musí vysoko hodnotit už jen kvůli tomu, že policisté tu nejsou supermani, ale obyčejní lidé, kteří chtějí být s rodinou, v klidu pracovat a nepotřebují ke svému životu zvýšené množství adrenalinu. Velmi přirozeně a realisticky působí též to, že se řeší několik případů najednou, v čemž si příslušníci vzájemně vypomáhají a také to, že většina práce spočívá v pročítání dokumentů a mnohdy bezvýsledných výsleších. Dán má navíc ten dar, že dokáže případy oživit specifickou atmosférou devadesátých let, kdy bylo možné téměř vše a leccos všem procházelo. Smrt na druhém břehu není výjimkou - i tady se řeší atraktivní a zapeklitý případ neznámé mrtvoly a do toho se hledá nezvěstná Burgerova sousedka. Kniha je psána svižně a čtivě a disponuje zvláštním kouzlem, které obklopuje všechny "dánovky". Až na občas trochu zbytečné použití flashbacků, které je malinko zmatečné, nemám co zásadního vytknout, proto dávám 80 %.
Už mám niekoľko Dánových detektiviek za sebou, preto hodnotím 3 hviezdami. Sposob rozprávania je podobných ako v ostatných knihách, je tam podobný humor, podobné rozuzlenie. Je to pekné, oddychové čítanie, po ktorom rada siahnem a prečítam si ďalší príbeh.
Přesně takhle si představuju, že to na policii chodí. Zajímavý detektivní příběh a krásný popis začátku devadesátých let.
Detektivka jak má být. Slušná vícevrstevná zápletka a navíc uvěřitelná. Místy stylizace do drsné školy. V daném žánru velmi slušný počin, a i kdybych chtěl strhnout hvězdičku za rádoby vtipné hlášky, musím ji zase přidat za nadstandardní znalost prostředí a kriminalistické práce, jak je u Dána zvykem.
Moje další knížka od tohoto autora a opět to nebylo šlápnutí vedle. Výborné dialogy, zejména doplňování se mezi Ríšou a Chosém bylo místy opravdu humorné a perfektně odráželo ponurost a bezmocnost někdy na druhou kolej. Líbí se mě prolínání děje do doby okolo revoluce, kdy nic nebylo nastavené na pevno a všichni si prakticky dělali co chtěli. A tak mohli vznikat různé klientské vazby, které ať se nám to líbí nebo ne, prostě existovali, a bohužel existují stále, i když nejsou tak na očích jako byly v 90-desátých letech. Krásně se zde prolnuly dvě dějové linky a zejména to jak policisté při vypovědích svědků byli vždy o krok na před opět pro odlehčení podáno opravdu humornou cestou, tak musím opět říci, bylo to dobré a čtivé.
Musím také jenom chválit - sympatická parta detektivů, napětí jsem také nepostrádala, ani humor nechyběl, akorát ten stupeň zločinnosti ve mně vyvolával obavy a beznaděj, proto se mi moc líbí, že páni detektivové neskládají zbraně.
Takže Dominik Dán je spisovatel, kterého si vbrzku zase dám:-).
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2016 | Smrť na druhom brehu |
2007 | Cela číslo 17 |
2005 | Popol všetkých zarovná |
2012 | Uzol |
2013 | Básnik |
Březen 1994, první autorův případ po rozdělení federace.
Zábavná složka opět na výbornou: napětí, spád i humor jako obvykle, stejně jako dramatická četba Mariána Geišberga. Slabší se mi tentokrát zdá uvěřitelnost. Hlavní postavy Krauz i Burger se pouštějí do podivných mafiánských her, které jsou nějak moc na hraně.
80 % (aktuálně 198 hodnotících s průměrem 88 %).
...
Ešte raz sa (Krauz) obzrel, ani nevedel prečo, premeral si vykopaný, teraz už prázdny hrob. Pohľad mu padol na druhý breh.
„Všimol si si tú ceduľku?" spýtal sa kolegu.
„Všimol. Kilometrovník," prikývol Chosé. „Je na ňom veľká štvorka."
„Určuje dĺžku rieky od ústia. To znamená, že sme štyri kilometre od ústia Moravy do Dunaja."
„To som nevedel."
„Tak za trest tlačíš fúrik, tupec! Inteligencia predsa nebude manuálne pracovať!"
PS: Chronologický seznam:
https://www.databazeknih.cz/autori/dominik-dan-5210