Sněhulák
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538062/bmid_snehulak-663b6dc89a95e.jpg
5
7169
7169
Harry Hole série
< 7. díl >
Audiokniha Sněhulák obsahuje sedmý díl oblíbené severské krimi s detektivem Harry Holem. Autor Jo Nesbo, čte David Matásek.
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2021
,
Voxi
Originální název:
Snømannen, 2007
Interpreti: David Matásek
více info...
Přidat komentář
Mám sérii HH moc ráda a tento díl byl perfektní! Až mě při pohledu na postaveného sněhuláka na zahradě mrazilo.
Tahle detektivka se mu dost podařila, je tam i pár vtipných vět, které jako protipól ke vší krutosti já potřebuju. Sněhulák stál na zahradě s nepříliš nadějnými vyhlídkami do budoucnosti...pro mě by bylo přínosem více humoru a méně krutosti v dalších knihách. Ale asi mě neposlechne!!
Tak, jako se v příběhu záhadně objevil na zahradě sněhulák, tak se u nás doma jednoho dne záhadně objevil Jo Nesbø, a vynutil si, abych mu věnovala pozornost, kterou jsem mu tvrdošíjně odpírala (krimi čtu opravdu jen poskrovnu, jenže ten sněhulák na mě z té obálky tak koukal!), takže, abych to neprodlužovala, moje první seznámení, plný počet * a poklona autorovi, za strhující psycho-krimi-thriller, ale ještě spíš, za psychologicky propracovaného, a za mě čtenářsky zajímavého, zarputilého, strohého, paličatého a osamělého detektiva Harryho Hola …
„nejlepšího kriminalistu na oddělení, ale nejhoršího státního zaměstnance. Harry neuznává autority … a když je třeba, porušuje veškerá pravidla, kvůli čemuž je nebezpečný sám sobě i svému okolí.“
… tak ho popisuje jeho nadřízený Bjarne Møller, a taky: „Po pracovní stránce je svérázný a bezohledný. V opilosti dokonce životu nebezpečný. Ale za střízliva byl normální. Člověk se na něj mohl spolehnout, a to bez výhrad.“
Bez výhrad připouštím, že mě to bavilo, sledovat Hola při vyšetřování, sledovat tak trochu opilého loosera … „byl promrzlý … a byl opilý. Zase opilý. Opilý Jimem Beanem, opilý ďábelskostí, opilý sám sebou, opilý sračkami.“, … který je zároveň puntičkářsky zarputilým detektivem, se suchým humorem: „coby Evropan považuji za svoji povinnost vykouřit trochu toho svinstva (opia), které jsme do téhle země dotáhli.“, … a který má zároveň slabost pro ženy: „Bylo to trapné, ale zatímco na ni čekal, začalo mu srdce bít maličko rychleji … akceptoval tu banální skutečnost, že ženská krása nad ním vždycky bude mít tuhle nepatrnou moc.“
…
„ʻKromě toho, že bych chtěla, abyste měl chuť se se mnou vyspat, bych chtěla, abyste pro mě měl nějaký úkol.ʼ
ʻA to přesně mám.ʼ
ʻChuť se se mnou vyspat?ʼ
ʻNe, ten úkol.ʼ“
… ale hlavně, který je fakt výborný, na jednu stranu systematicky a logicky uvažující, a přitom na druhou intuitivní a nekonvenční, detektiv … do nejmenších podrobností sleduje stopy, analyzuje, vyvozuje závěry, přičemž se ale řídí vlastními pravidly, takže bez mrknutí oka obejde všechny předpisy, a nebo se nechá vést spíš představivostí a intuicí …
„Nevěděl, co hledá, mozek měl prázdný, byl to nejlepší způsob, jak nepřehlédnout nic, co by tam případně mohlo být … Harry si to zkusil představit …“.
Věřím, že si mě v budoucnu zas najde, některý z dalších příběhů Harryho Hola, už jen proto, abych zjistila, jestli opravdu pro vyšetřování udělá, a taky obětuje … cokoli … „Chtěl ses vždycky poprat s příšerami na vlastní pěst, Harry.“
Po přečtení této knihy mám se sněhuláky menší problém. Velmi obezřetně si je prohlížím a moc se k nim raději nepřibližuji, neboť člověk nikdy neví. Naši sousedé mají na zahradě dva pěkné dřevěné. Harryho Holea mám pořád radá i s těmi jeho mouchami a klidně mu odpustím ty jeho chlastací excesy. Je to sympaťák. S tím nic nenadělám. Atmosféru zimního Osla jsem si užívala, protože v Praze to vypadá jako před blížícími se dušičkami. Někde v půlce už jsem tušila, kdo může být pachatelem a moje tušení se pak ukýzalo jako to pravé ořechové. Knihu jsem i přesto vychutnala od začátku do konce. Nesbo si se čtenářem moc rád pohrává a to já mám ráda a baví mě to.
Moc hezké, čtivé, napínavé. Sněhulák je zřejmě nejznámější knihou Jo Nesbo a myslím že poměrně zaslouženě. (I když Žízeň a Spasitel se mi také moc líbili).
Knihu jsem četla v lázních a měla jsem problém ji odložit, když jsem měla jít na nějakou proceduru. Byl to můj první Nesbo. Později jsem zhlédla i film,který není nic moc.
Môj druhý Nesbo. Knihu som čítal až po Pancierovom srdci, dokonca s minimálnym odstupom, veľmi mi to neprekážalo, ostatným to však príliš neodporúčam, keďže vďaka jednému slovu z Pancierového srdca som identitu Snehuliaka odhalil podstatne skôr než Harry Hole. :-)
Bavilo ma však odkrývať motív i celé pozadie príbehu, takže som sa rozhodne nenudil. Samotná výstavba deja je veľmi podobná Pancierovému srdcu (brutálne vraždy, niekoľko zásadných zvratov, femme fatale v osloskom policajnom zbore, akčný záver). Nebyť tejto takpovediac identickej šablóny, hodnotil by som zrejme plným počtom, pretože tentoraz som v zásade spokojný. Snehuliakovi totiž pasuje podstatne lepšie než Pancierovému srdcu.
Ze začátku příběhu, jsem se ztrácel v množství Norských jmen, po zorientování se, kdo je kdo, už to šlo. Má to pomalejší spád a mohlo to být o 100 stran kratší, jinak ok.
Moje první kniha od tohoto autora a musím říct že mě mile překvapila. Příběh mě pohltil a nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Žádná část mi nepřišla nudná, pořád se něco dělo a i přesto, že jsem takové rozuzlení čekala, kniha se mi moc líbila. Při čtení během zimních večerů mi běhal mráz po zádech...
Tato detektivka mě vůbec nezaujala, i když mám jinak tento druh knížek celkem ráda. Je to už nějaký čas, co jsem knihu četla, ale vybavuje se mi, že hlavní vyšetřující byl pro mne nesympatický a bylo pro mne dost těžké jakkoliv s ním sympatizovat. Celý příběh se strašně vlekl a kromě naturalisticky popsaných mrtvol, v zásadě nemá čím zaujmout a vtáhnout do děje. Občas jsem knihu odkládala a těžce se k ní zase vracela, případně některé pasáže pouze prolistovala...
Po přečtení této knihy, si asi dobře rozmyslím, jestli budu vůbec ještě někdy stavět sněhuláka :-) Druhé setkání s autorem a určitě ne poslední. Ze začátku se, měla trošku zmatek ve jménech, kdo je mrtví a která z žen ještě není, ale pak to do sebe krásně všechno zapadlo. Překvapivě jsem vraha odhadla. Kniha napínavá a čtivá.
Poprvé menší zklamání,napsané skvěle, ale zápletka už trošku přitažená za vlasy...knížku doporučím bez váhání, filmu se určitě vyhnete...
Toho dne napadl sníh...
... a já mám pocit, že tato úvodní věta mi už nikdy nezmizí z hlavy a že vždy, když začne padat sníh, si vzpomenu na Sněhuláka...
Dlouho jsem se knize vyhýbala, vlastně ani nevím proč, možná jsem jen nechtěla jít s davem nadšených obdivovatelů. Po přečtení Sněhuláka jsem se mezi ně sama dobrovolně zařadila.
Nejde mi jen o skutečně výborně promyšlenou (a domyšlenou) zápletku, Jo Nesbo je také mistrem slova a především jeho hutné dialogy se mi moc líbí. Posuďte sami:
Hagen vytáhl list papíru a po přečtení oněch osmi vět se s tázavým výrazem obrátil k Harrymu: "Sněhulák? A co je The Murri?"
"Právě proto," odvětil Harry, "se obávám, že tohle je to."
Policejní náčelník na něj nechápavě pohlédl.
"Doufám, že se mýlím," pokračoval Harry. "Myslím si ale, že nás čekají zatraceně temné časy."
Hagen vzdychl. "Co chcete, Harry?"
"Chci vyšetřovací tým."
Hagen na Harryho pohlédl. Jako většina ostatních na policejním ředitelství považoval Harryho Holea za paličatého, arogantního, hádavého, nestabilního alkoholika. Přesto byl rád, že jsou na stejné lodi a že nemá tohohle muže proti sobě.
"Kolik lidí?" zeptal se nakonec. "A na jak dlouho?"
"Deset. Na dva měsíce."
No uznejte sami. Žádné mnohomluvné okecávání, jen několik vět, pár přesně volených slov a autor má nás i policejního náčelníka tam, kde chce, abychom byli...
P S. Tedy skoro tam...dostal 4 lidi na 14 dní... :-)
U nás sice vládne skoro jaro, ale atmosféra v knize mi zalezla pěkně pod kůži. Úplně jsem cítila to mrazení v zádech. Když jsem četla před spaním, občas jsem se bála, abych neměla noční můry. Od teď se budu dívat na sněhuláky úplně....jinak. Za mě to nemělo chybu.
Napínavý a hodně čtivý detektivní příběh od průkopníka severské detektivky. Sympatický alkoholem častokrát zmožený vyšetřovatel Harry Hole se boří v případu tak jak v napadaném sněhu všude kolem. Bavila mně ta zimní atmosféra, ze které mrazilo tak jak z děsivých událostí.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány zfilmováno Norsko thrillery norská literatura sérioví vrazi norské detektivky sněhuláci Oslo (Norsko)
Moje první setkání s touto notoricky známou sérií - a poslouchala jsem jako audioknihu ve slovenštině ;-). Načtená je skvěle a případ jako takový je také vynikající. Ale že by tedy Harry Hole byl nějak zvlášť sympatický, to se fakt říct nedá. Ty litry alkoholu, které zkonzumoval jen během tohoto jediného případu, by vystačily snad i na malý potok ;-). Ovšem schopnosti ve vyšetřování se mu upřít nedají. Příběh je od začátku až do konce strhující, nemá žádná hluchá místa, napětí by se dalo krájet a definitivně se nebudete nudit. Odhalení pachatele není zase až tak překvapivé, to však podle mého názoru knize neuškodilo. Jediné, co bych možná autorovi mohla vytknout (i když vím, že se to u severských detektivek tak nějak očekává), jsou poměrně časté kruté scény, u kterých by se citlivějšímu čtenáři mohl obracet žaludek. Ale jinak autor rozhodně píše čtivě, proto dám nějakému dalšímu případu s Harrym Holem zase časem šanci.