Snídaně u Tiffanyho
Truman Capote
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91289/snidane-u-tiffanyho-91289.peg
4
1484
1484
Novela o nesplněném a tragicky končícím snu lehké dívky, která má za sebou neradostné dětství, touží po spořádaném životě a k dosažení tohoto snu, reprezentovaného nábytkovým zařízením z obchodního domu Tiffany, používá své osobní přitažlivosti a slabůstek starších bohatších pánů. Novela byla přeložena do mnoha jazyků a byla též zfilmována.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1994 , ArgoOriginální název:
Breakfast at Tiffany's, 1958
více info...
Přidat komentář
Z pohledu Holly Golightlyové by se mohlo zdát, že svět je omezený a bezbarvý. V její slovním projevu se vyskytují „drahoušci“ i „teplajzny“, alkohol u ní teče proudem, kouří a ani drogy nejsou tabu, přesto se jedná o zcela jedinečnou osobnost. Kým vlastně je ta drzá holka s obarvenou hlavou a cigaretou u pusy? Sirotek bez domova, nebo playmate newyorské sedmdesáté?
Skvostné a upřímné. Důkaz toho, že k dokonalosti není třeba mnoha slov!
Uvědomila jsem si, jak se dobré knihy dobře čtou a to dokonce i tehdy, když se nám tak úplně nelíbí. A proč se mi nelíbila právě tato? Holly ve mě vzbuzovala trochu maloměšťáckou nechuť vdané paničky nad nebezpečnou ženskou. I když to nakonec možná byl smutek spojený s tím, že jí nedokážu zcela rozumět, identifikovat se s ní.
Krásně napsané. Bohužel jsem se nedokázal zcela ponořit do příběhu (chybějící hvězdička), což mohlo být způsobeno částečně rozsahem nebo tím, že jsem možná nepochopil význam toho všeho. Každopádně se jedná o vzorový literární styl a stojí to za přečtení.
Mladá dívka, která se živí svou krásou, viděná zorným okem souseda z domu v New Yorku. Člověk si o ní sbírá poznatky, jako by to byly puzzle, které do sebe však nezapadají. Stále chybí nějaká indicie. Jaká je Holiday Golightly? Hloupá chudinka nebo se v ní skrývá něco víc? Klíčem k dílu je snad to, ze autor je homosexuál. Dokáže být zároveň mimo a zároveň citlivě sleduje i nejmenší detaily ze života hrdinky. Snad v tom je ten rozpor, který čtenáře uchvacuje a nutí přemýšlet.
Trochu mě zaráží, že Snídani u Tiffanyho psal muž, ale proč ne :) Rovnou se přiznám, že jsem se na knihu příliš netěšila. Film mám již zhlédnutý a tak mě toto téma blízké červené knihovně napodruhé příliš nelákalo. Naštěstí jsem se do knihy pustila a byla jsem víc, než jen příjemně překvapena. Charakter Holly, dost často otravné, sebestředné a také poněkud naivní, zaujme zejména tím, že se zároveň jedná o samostatnou, chladně smýšlející a z psychologického hlediska plně fungující ženskou postavu. Celkově mohu tohle dílko s klidem doporučit snad každému :)
Velmi čtivá knížka. Zaujala mě a budu se k ní vracet.
Působila na mě vesele, ale i "bláznivě" a smutně. Dávám plný počet hvězdiček.
Asi jsem od této klasiky měl přehnaná očekávání, ale nedostalo se mi nic jiného než příběh namyšlené a rozmazlené holčičky, která umí jen využívat lidi kolem sebe. A to se mi prostě obsahově nelíbí, i kdyby to bylo napsáno sebekrásnějším jazykem a stylem.
Známá místami zábavná kniha, která je hodně krátká (pouze 92 stran) a proto myslím, že nikdo nic nezkazí když si ji přečte.
Kniha se pěkně četla, ale hlavní hrdinka mi lezla neskutečně na nervy. Z chování Holly by se mi ruce třásly asi častěji než Paulovi... Film se mi tentokrát líbil víc než kniha, ale asi v tom velkou roli hraje jedinečná Audrey Hepburn.
New York čtyřicátých let není úplně mým šálkem, přesto jsem se rozhodla přečíst si toto známé a slavné Capotovo dílo, které bylo i zfilmováno. Příběh mě ale nezaujal, útlá knížka, spíše povídka, na mě působila poněkud těžkopádně a nezajímavě a byla jsem ráda, že jsem ji vůbec dočetla. Rozhodně se nejedná o snadné čtení.
Vlastně nevím, co jsem od knihy čekala, ale rozhodně jsem si ji představovala jinak. Příběh mě velmi překvapil a to velmi mile. Z knihy jsem nadšená. Rozhodně doporučuji. Teď se konečně podívám i na film.
Podle názvu jsem čekala něco trochu jiného a vůbec jsem měla takovou utkvělou představu, která mi byla krutě vyvrácena! Ale nestěžuju si, kniha se četla dobře. Na to, že to je pro někoho nudná klasika, mě se líbila.
Úplně nevím, co si o knize myslet. Příběh mě příliš nezaujal, atmosféra na mě nedýchala, ale chápu, že Holly byla ve své době postavou ikonickou. Jak už zaznělo v nějakém komentáři pode mnou - dnes jsou takové ženy na denním pořádku, takže se jaksi vytrácí to kouzlo... Jsem zvědavá na film...
Shodou okolností jsem v poslední době četl dvě knihy, které jsou na zdejší databázi celkem haněny. Babičku (viz můj komentář) a tuto Snídani u Tiffanyho.
Na to že má hodnocení 74 procent, jsem tu našel docela dost komentářů, které si stěžují jaký je to průměr. Takže já se vás ptám: Co vám vadí? Hlavní hrdinka? To byl autorův zájem. Buď ji milujete nebo nenávidíte. Pochopte, že Holly je ikona své doby ať se vám to líbí nebo ne.
Mimochodem jsem se po dočtení zkoušel podívat na film a nic moc. Z mé představy romantického spisovatele se stal typický playboy, celá kniha zpřeházena. Jediné dva světlé body: vynikající Audrey a hudba.
Musím přiznat, že tato kniha patří do toho malého zlomku knih, které se mi líbí více zfilmované než psané. Krásný film s Audrey Hepburn je mým oblíbeným, kniha spíše lepší průměr.
Pre mňa krásna kultovka. Niektoré pasáže boli tak silné: "Úbohý slintoš bez mena. Je to trochu nepohodlné, že nemá meno. Ale nemám právo mu meno dávať, musí počkať, až bude niekomu naozaj patriť. My sme sa len tak dali dokopy raz pri rieke, no nepatríme si, je nezávislý a ja tiež. Nechcem nič vlastniť, kým nebudem vedieť, že som našla miesto, kam naozaj patrím. Ešte neviem presne kde to je. Ale viem, ako to tam vyzerá." Krása!
"Keď sa jedného krásneho dňa zobudím a pôjdem na raňajky k Tiffanymu, chcem byť sama sebou."
No, nějak jsem čekal víc... Ten příběh by docela dobře zapadl do nějaké jihoamerické telenovely. Jakési literární kvality by se našly, ale ne zase takové, aby splnily moji představu o próze, jež se - dle textu na obalu - "řadí k základním dílům moderní americké literatury". No téda, chudáci Američani, chtělo by se říci... Osobně si myslím, že tuto "klasiku" stvořilo až filmové zpracování s okouzlující Audrey Hepburnovou. A jen tak mimochodem, ty dva Oscary, které film získal, byly ... za hudbu :-)
Ten film ovšem, to je jiná třída. Mimo jiné, díky Audrey, vytvořil styl "chic" ženy šedesátých let. Polovina z nich (včetně třeba mé tchýně - viděl jsem fotky) se snažila - klobouky, brýlemi, pózami - alespoň se Audrey přiblížit (a ne všem se to dařilo...) :-)
Čili ano, Snídaně u Tiffanyho je významná záležitost, ovšem jako film. Ne tak úplně kniha. Ta měla kliku, že byla vzápětí skvělým způsobem zfilmována.
Štítky knihy
New York zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) novely
Autorovy další knížky
| 2006 |  Chladnokrevně |
| 2019 |  Snídaně u Tiffanyho |
| 1965 | Luční harfa |
| 2001 | Jiné hlasy, jiné pokoje |
| 1992 | Ručně vyřezávané rakvičky |
Lehkost, svezest, radost ze zivota i smutek nesplnenych snu. To je pro mne Snidane u Tiffanyho. Kdysi jsem videla i film, ale vzpominam si matne jen na par scen s uzasnou Audrey Hepburn.
Je sympaticke, jak se autor vraci do mist, kde bydlel, fajn intermezzo s kocourem, introvertni barman a samozrejme po lasce touzici Holly.
Doporucuji.