Sníh, oheň, vina a smrt
Gerhard Jäger
Silný román o neopětované lásce, záhadné vraždě a strhujícím pátrání. Mladý vídeňský historik Max Schreiber přijíždí na podzim roku 1950 do horské vesničky v Tyrolsku, aby zde prozkoumal vraždu čarodějnice, která se odehrála v devatenáctém století. Zjišťuje, že čelit archaickému alpskému světu a uzavřené, nedůvěřivé komunitě, která má svá vlastní pravidla, znamená cítit se odcizeně a izolovaně. Ve své samotě se Schreiber bezhlavě zamiluje do mladé němé ženy, o kterou však usiluje další muž. Když za záhadných okolností zemře jeden z venkovanů, stodolu zachvátí plameny, zima udeří brutální silou a na vesnici se řítí jedna lavina za druhou, situace se v ovzduší klaustrofobického sevření a strachu ze smrti nesnesitelně vyhrotí a Schreiber beze stopy zmizí. O více než půl století později se jeden starý muž rozhodne konečně přijít na kloub tomu, co se tehdy před lety stalo. Pronásledován vlastním stínem se vrací do vesnice využít svou poslední šanci. Gerhard Jäger (nar. 1966) vystudoval žurnalistiku. Před vážnou nehodou, která ho upoutala na invalidní vozík, pracoval jako novinář, editor a učitel. V současnosti žije se svou rodinou v Tyrolsku. Kniha Sníh, oheň, vina a smrt (2016) je jeho románovou prvotinou, v níž se vrací k tragickým událostem z přelomu let 1950 a 1951, kdy mohutné sesuvy lavin v Alpách připravily o život 256 lidí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
Der Schnee, das Feuer, die Schuld und der Tod, 2016
více info...
Přidat komentář
Je to strhující - chcete vědět, co se stalo a jak to dopadlo - i s vrahem. Je to ale také plné popisů přírody a pocitů, vnitřních i právě ohledně přírody, takže je třeba číst nikoli zběsile, ale přiměřeně rychle, aby vše mělo dost prostoru ke vstřebání.
Bez úvodního popisu toho, jak si tam hory a počasí děsivě zahrály s lidmi na konci padesátých let, bych to ale v knize nevnímala jako výjimečnou přírodní katastrofu.
Konec je nečekaný a maličko nedotažený.
Takhle nějak si představuji Čekání na Godota, které by napsal Franz Kafka. Dlouhé, táhlé, nudné nic. (Ne)děj byl o pocitech a myšlenkách hrdiny, vše bylo dost pochmurné a beznadějné. Knížku jsem dočetla jen kvůli tomu, že jsem si ji koupila a bylo mi líto penět. Kdybych ji měla jen půjčenou, už po první části bych se s ní netrápila.
Natahovaný děj rozvleklého čtení mnoho překvapení nepřinesl. Velice zajímavý je popis alpské zimy při nadbytku sněhu.
Chvílemi roztahané, ale zajímavé. Líbilo se mi prostředí, ponurá atmosféra a hrozba lavin.
Kniha pojednává podle autora o sněhu, ohni, vině a smrti, ale pro mě pojednává hlavně o osamocení, o tom, jak člověka ničí, když nemůže konat a o nepochopení někoho, kdo nevychází ze stejného světa jako my.
Díky popisům jsem se dokázala vžít do dní v horách, kde stále padá sníh, nemůžete ho zastavit, nemůžete odejít a vlastně jen čekáte, jak vše dopadne. Sám, protože jste mimo, nejste členem komunity, nerozumíte si vlastně navzájem, i když mluvíte stejnými slovy.
Situační vyprávění o jedné vesnici, jejích obyvatelích a nevítaném hostu, který pohnul horami. Neskutečná kniha s perfektně vykreslenou atmosférou rakouské vesnice uvězněné mezi horami. Výborné čtení.
Napínavý děj a zajímavé téma. Konec překvapil - teda částečně. Jen se četla tak nějak zdlouhavě a úplně to není ten druh knihy, co by se nedal z ruky upustit :-) Za mě dobrý.
Knihu jsem si koupila, protože jsem byla v létě v Alpách a byla jsem zvědavá. Také se mi líbila obálka knihy. Na knize je uvedeno: Silný román o neopětované lásce, záhadné vraždě a strhujícím pátrání. Pátrání v příběhu určitě nebylo strhující a příběh sám o sobě jednoduchý: láska a vražda. Připadalo mi, že některé části jsou roztahané a opakující se. Ale asi to tak v tomto prostředí a rozpoložení hlavního hrdiny mělo být. Nicméně po dočtení jsem nemohla začít číst další knihu, zůstává mi v hlavě.
"Osmdesátiletý muž hledající...ano, co vlastně? "
Skvělý pribeh. Mela jsem z toho strach, ale zbytečně. Stojí za přečtení.