Soběstačný
Zuzana Dostálová
Štěpánovi je jedenáct a celý jeho svět závisí na dospělých. Jenže co si počne ve chvíli, kdy se jeho táta nejspíš zbláznil – odstěhoval se, nechal si narůst plnovous a z kalhot mu koukají kotníky. Tátova nová přítelkyně nemá Štěpána moc v lásce, přijde si nadbytečný. Jeho máma vzdychá, šetří úplně na všem a vypadá to, že jí není dobře. Štěpán si proto přeje hlavně jednu věc – co nejrychleji vyrůst a být soběstačný. Zuzana Dostálová napsala román o dospívání a dospělosti, o samotě a samostatnosti. Hrdinův život sleduje v rozmezí několika let a vyprávění nenechává jen na něm.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2021 , TémbrInterpreti: Lukáš Hejlík , Zuzana Kajnarová
více info...
Přidat komentář
Čtivý, přesvědčivý, dojemný, komorní příběh české autorky. Všechny charaktery byly skvěle vykresleny a dokázal jsem se do nich vžít. Autorka výborně pochopila myšlení mladého chlapce, skvěle zachytila pocity matky a dědy.
Strašně mě to bavilo a mrzelo mě, že už to skončilo.
Výborný a Zuzana Dostálová je prostě jedna z nejlepších českých spisovatelek. Tak objektivně popsáno, bez příkras, ale ne depresivní. Reálný.
Štěpána potkáváme v jeho 11letech, kdy zůstává sám s maminkou a během čtyř let s ním zažíváme jak rychle musel dospět. Knihu jsem si užila, Štěpán byl úžasně empatický syn a vnuk a kamarád, bude mi chybět.
"Bůh mi dal ramena, dává mi i břemena.
Jsem soběstačný."
Soběstačnost. Slovo mnoha významů podle toho, o jakou úroveň soběstačnosti usilujeme. Hrdinové této knihy tu svou soběstačnost z různých důvodů nezvládali. Jen ten nejslabší z nich si stanovil program a usilovně o ni bojoval. A nejen o tu soběstačnost základní, existenční, ale i duchovní, citovou. Potřeboval radost a lásku a uměl ji neokázale dávat.
Výborná kniha, v myšlenkách se k ní stále vracím.
"Když máš možnost, dej. Aspoň pomocnou ruku."
Dobrý to bylo. Přečteno na tři posezení. Děda je borec. U scény, jak jel Štěpán s dědou naposled na ryby, jako by někdo krájel cibuli. No a někteří lidi jsou holt stupidní kreténi.
Od první stránky velmi čtivé. Příběh je uvěřitelný a autenticky podaný, autorka až překvapivě dobře postihla vývoj v uvažování hlavního hrdiny během několika málo let, kdy musel vlivem okolností rychle dospět a převzít zodpovědnost sám za sebe i za někoho druhého. Bylo mi až líto, že se s tímhle sympatický klukem musím rozloučit.
Moc krásně napsaný příběh. Ta křehkost a zranitelnost dospívání z něho vystupuje. Strašně fandíte dospívajícímu klukovi a nesmí mu nikdo ublížit.
Tak moc jsem chtěla popsat všechny ty emoce,co ve mně po přečtení této knihy zůstaly, ale jak jsem předpokládala, slova mi došla. Výborně napsaná kniha paní autorky, kterou jsem do té doby neznala. Emočně velice silná, dojemná, zasáhla mě podobně jako Vrány. Člověk bere spoustu věcí jako samozřejmost, ale tak to není. Zastavte se, najděte si čas na své blízké, prožijte každý den s pokorou a vděčností...a tuto knihu si opravdu přečtěte....
To je tak krásná a zároveň tak smutná knížka....mládí versus stáří...a věta "Jsem soběstačnej"... Netřeba víc psát, přečtěte...
Tenhle příběh mě hodně zasáhl. Četla jsem a četla a nemohla se utrhnout, dokud jsem nedočetla.
Úžasná kniha,smutná to ano,ale s chlapce jsem neměla pocit že to nezvládá,naopak spíš některé děti co mají vše a vše dokonalé,mají větší problém,než hlavní hrdina.Naopak ,díky celé jeho životní situaci z něho vyrostl samostatný hodný člověk....bohužel příliš brzy,...
Tak se přidávám k uživatelce Pett, která to vystihla - bylo toho moc, těch neštěstí a nahozených témat... nejvíce jsem uvítala, že hrdinkou je konečně jednou i "obyčejná" prodavačka v supermarketu a ráda jsem nahlédla do tohoto pracovního prostředí. Také téma stáří a stárnutí blízkého člověka, je v knize docela dobře přiblížené, bez idealizování. Jenže, jakkoli je román čtivý (pořád se něco děje, jste zvědaví, co bude dál), čekala jsem větší hloubku a uvěřitelnost postav, vztahů a činů.
Bolestivý příběh jedné rodiny. Kolik takových kolem sebe máme a ani o nich nevíme? Myslím si, že autorka dobře vystihla Štěpánovo dospívání a rozvoj, jeho vztahy k rodinným příslušníkům. Bolest a smutek rodinné tragédie z knihy prýštily.
Rozhodně doporučuji přečíst.
Kniha se četla hezky, jen její příběh je hodně smutný. Reálný příběh, který se může přihodit nebo být jeho součástí každému. Knihu doporučuji číst!
Tak tomu říkám , super. Spousta věcí se určitě podobně odehrává kdekoliv v rodinách. Radost z maličkostí , pochopení či nepochopení rodiči , denní radosti , starosti a povinnosti , nám paní autorka ZD podala fakt příběh uvěřitelný, smutný , ale i pravdivý. První poznávání lásky a běžného života , rychlé dospění a starost o bližního , to jsou fragmenty , které nás formují všechny, někdo to má bohužel zadarmo, někdo ale zažívá poboné záležitosti v brzkém věku , aniž by to úplně plánoval. Odchod nejbližších je vždy bolestný, obzvlášť pro nedospělého. Autorka moc pěkně popsala vztah Štěpána k dědečkovi, mamince , ale i k otci , jeho partnerce a dětem.
Opravdu povedené dílo , dávám 5 *****
Soběstačný byl pro mě výstup z komfortní zóny. Nečtu knihy tohohle typu. Nikdy. Nejsem ten typ člověka co je rád smutnej, co rád čte “depkařiny”. Mám z toho kolikrát fakt špatnou náladu a to se mi nelíbí, i když vim, že jsou to plusový body pro knihu, když ve vás zvládne vyvolat emoce.
Nemůžu říct, že by se mi kniha líbila. Byla brilantně napsaná, to ano, sedělo mi to k věku toho kluka. A to bylo ono. Přirovnávála jsem to ke svýmu mladšímu bráchovi a místama mi to trhalo srdce. Ale mistama mě to snad ani nebavilo.
Sečteno a podtrženo, jsem ráda že jsem si knihu přečetla, ale z tohoto žánru to byla pravděpodobně moje první a poslední.
Štítky knihy
stáří nemoci dospívání rozvod rodinné vztahy psychologické romány matky a synové dědeček macecha otcové a synové
Autorovy další knížky
2020 | Soběstačný |
2018 | Johana |
2018 | Hodinky od Ašera |
2023 | Karneval zvířat |
2016 | Proč všichni odcházejí |
Bez jediného zamyšlení plný počet bodů. Citlivé, dojemné a uvěřitelné zachycení průměrné české rodiny, která spíš nefunguje než funguje. Hlavní hrdina a jeho postoje mě překvapil, dojímal, přála jsem mu jen to nejlepší. Autorce se dílo opravdu povedlo i formálně. Knize není co vytknout.