Sofiin svět
Jostein Gaarder
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343361/mid_sofiin-svet-v3S-343361.png
4
1512
1512
Norský učitel Jostein Gaarder kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky, vytvořil knížku, která slaví mezi čtenáři neuvěřitelný úspěch; vzápětí po svém norském vydání vyšla v desítkách zemí a v roce 1995 se stala nejprodávanější knihou na světě.
Literatura naučná Filozofie Pro děti a mládež
Vydáno: 1999 , Knižná dielňa TimotejOriginální název:
Sofies verden, 1991
více info...
Přidat komentář
Baví-li Vás filozofie, rozhodně doporučuji. Také mám pocit, že si tu knihu budu muset přečíst ještě tak stokrát, než porozumím aspoň půlce.
Přikládám pár řádků, co jsem si zapsala:
"Jednej tak, jako by se zásada tvého jednání měla tvou vůlí stát všeobecným přírodním zákonem."
"Existenciální otázky nelze zodpovědět jednou pro vždy. Filozofická otázka je už svou podstatou taková, že si ji musí každá generace, dokonce každý jednotlivý člověk pokládat stále znovu."
nedokázal jsem skousnout tu děsivou tendenčnost, zvláště prokřesťanskou; jestli feminismus, pak katolický; z literárního hlediska křečovité, nevěrohodné, ne, ne...; rozumím autorovu nápadu podat jednoduše mladému člověku souhrn základních filozofických témat, i kompozice originální a zajímavě podaná, ale realizace prostě hrůza
proč na mne všechny mužské postavy působily tak slizce a ženské tak naivně, až pitomě?
„...kdyby byl lidský mozek tak jednoduchý, že bychom mu rozuměli, byli bychom tak hloupí, že bychom mu stejně nerozuměli.“
Mrzí mě, že jsem něco podobného neměla k dispozici za časů studií. Musím přiznat, že výklad dějin filosofie prostřednictvím příběhu je skutečně chytré řešení toho, jak získat pozornost a přiblížit tuto oblast i těm, pro které je spousta z toho španělskou vesnicí (bez mučení přiznávám, že mezi ně patřím i já). Myslím, že pro většinu lidí je filosofie něčím vzdáleným, co s běžným životem nemá nic společného. Ve spojení s příběhem však najednou dokáže být zábavnou, snáze pochopitelnou, přibližuje se skutečnému životu, stává se jeho součástí. A tenhle příběh je navíc chytře napsaný tak, že i v případě, že náhodou narazíte na pasáž, která vám připadá nezáživná a těžko pochopitelná, stejně knihu neodložíte, ale raději si dané místo přečtete několikrát, abyste mohli pokračovat dál a přišli na kloub té záhadě, která je vám v náznacích postupně odkrývána. Škoda, že tahle kniha není součástí povinné četby na středních školách. O mnohém z toho, o čem se v ní píše, se děti stejně učí, ale rozhodně ne tak zábavnou a hlavně pochopitelnou formou.
„Život je smutný i slavnostní. Jsme vpuštěni do úžasného světa, potkáváme se tu navzájem, seznamujeme se − a chvíli jdeme společně. Pak se jeden druhému ztratíme a zmizíme stejně rychle a nepochopitelně, jako jsme se jednou objevili.“
Sofiin svet je unikátny román napísaný podmanivým štýlom a originálnym spôsobom. Je zároveň veselý aj vážny, podnetný, hĺbavý a kritický. Ako to už z jeho podtitulu vyplýva, núti filozofovať, a to nie suchopárnou akademickou metódou, ale zanieteným sprístupnením dejín ľudského myslenia a uvažovania. Kiežby sa podobne komponovali aj školské učebnice!
Gaarden preukázal svoje rozsiahle vedomosti skĺbené s citom pre jazyk a rozprávačským umením. Vytvoril nádhernú fresku filozofie, poznania a vývinu (nielen) európskej civilizácie od jej prvopočiatku.
Súhlasím, že Sofiin príbeh mimo samostatného filozofického kurzu bol miestami až príliš absurdný a, ... hm... prekombinovaný, no ako celok knihu hodnotím rozhodne pozitívne.
Tato kniha byla dárek od přítele (ne partnera) na vysoké škole. V době kdy jsem musela číst kvanta odborného textu ze spec.pedagogiky, jsem ji nezvládla, kapacia hlavy byla naplněna. O to větší pozornosti se jí dostalo mnohem později. Určitě zůstává součástí knihovny.
Tuhle knihu si koupila moje 15-ti letá dcera. Půjčila jsem si ji od ní a musím říct, že je opravdu skvělá. Čtivou a srozumitelnou formou sepsaný dějiny filosofie. Bavila mne moc, spoustu jmen jsem si vybavila jak jsem se o tom učila ve škole. Toto téma je mi blízké, zrovna tak psychologie a sociologie.
Z této knihy jsem nadšena, aniž bych to čekala. Zvolila jsem si ji jako povinnou četbu do školy s tím, že pro mne představuje nejmenší zlo v rámci výběru, jelikož moc neholduji antické literatuře. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se do ní začetla a neměla jsem na ni moc času, ale čím dále jsem byla, tím hůře se mi odcházelo od rozečtené kapitoly. Sofiin svět patří mezi knihy, které mnohé mé spolužáky odrazují svou tloušťkou, ale mě osobně propojila většinu mých předmětů ve škole. Této knize dávám nejvyšší hodnocení, protože si podle mě zaslouží pozornost dalších čtenářů a čtenářek, kteří se nebojí přemýšlet.
Tato kniha měla nejen krásný příběh ale i po filozofické straněse mi líbila. Sice jsem musela hodně přemýšlet, ale i tak mě bavila. Líbilo se mi na ní, že jsem nad knihou přemýšlela a nepřejížděla jen stránky očima aniž bych si cokoliv zapamatovala.
"Filozofická otázka je už svou podstatou taková, že si ji musí každá generace, dokonce každý jednotlivý člověk, pokládat stále znovu"
Fantazie, mě skončila jedna nádherná barvitá knižní etapa. Kniha mě pohltila po všech stránkách, jak příběhová část, tak filozofický kurz mě nutili přemýšlet nad všemi otázkami a sám sebe jsem vyjmul z té naší snové reality a pokoušel jsem se brouzdat fantazií a dojít sám k co nejlepšímu porozumění každičkého filozofického období, protože otázky pro Sofii jsou vlastně otázky pro každého z nás a jsou to hlavolamy, kde není odpověď tak jasná a dokonce se může lišit. Je v zájmu každého z nás trochu víc nahlédnout pod pokličku naší existence, a já pokud budu na starý kolena (starý a neschopen pohybu někde na lůžku) schopen shromáždit v hlavě alespoň polovinu z toho, co dobře chápe Alberto budu vědět, že jsem intelektuálně nezakrněl, celkově je kniha geniální třeba pro volbu povolání u náctiletých, nejdůležitější je být zvídavý. Je to totiž menší příručka do života, která v sobě skloubí spoustu věcí, mimo jiné by měla každému otevřít oči a vidět svět tak jako jsme jej viděli, když jsme se učili chodit a všude kolem je nespočet zázraků a věcí, které člověka musí udivit, přitom mám na mysli obyčejné věci jako šum keřů, spirály korýšů nebo kmit hodinové ručičky, věci který nejsou pro dnešní společnost tak důležité, ale mohou být důležité pro život. Já knize vděčím za hodně, pokud nic jiného, tak mi pročistila hlavu a i když pravý filozof nikdy neříká nikdy, já nikdy nezapomenu na slečnu Amundsenovou a to, co se jí dělo v období patnáctých narozenin, teď mě čeká trpké vystřízlivění do toho našeho světa - važte si své výhry v loterii.
Dokonalé pro ty, co se chtějí srozumitelným způsobem něco málo dozvědět o filozofii. Četla jsem na gymplu a tenkrát se mi to líbilo přímo maximálně. Sofie je báječná postava a příběh je originální a propracovaný. Učitel společenských věd, který nedoporučí žákům přečtení této knihy, nemá ve školství co dělat.
Rozečítala jsem se pooomalu, trvalo mi to dlouho, ale když jsem ji skoro po roce vracela, musela jsem uznat, že za to stála. Možná mi i bude u postele chybět:).
Shrnu to krátce. Čekala jsem více. Doufala jsem, že si z knihy odnesu více.
Příběh sám mě rušil a shledávám ho absurdním. Vysvětlení jednotlivých filosofických směrů je pěkné, jako učebnice pro nefilosofy nebo úvod do filosofie dobré.
Neurazilo, nenadchlo.
Tak bohužel se zázrak nekonal. Možná jsem od toho očekával víc. Pasáže o filosofii byly fajn, ale ten příběh? Tak prázdné postavy se jen tak v románech nevidí. A dopisy starého muže patnáctileté holce? Minimálně divné. Škoda! 3* za filozofii a snahu.
Hvězdička za ,,filozofické" pasáže, protože děj byl absolutně o ničem, autor byl evidentně zdrogovaný.
Jasně: Gaarder píše pro mladé čtenáře "Román o dějinách filzofie", jak říká v podtitulu své knihy. A musím uznat, že se mu to náramně daří.
Pomáhá mu v tom i zdvojení příjemkyně všech těch poznatků. A Sofiino zjištění, že jsou spolu se svým trochu legračním učitelem vlastně "ideou" (a to v souvislosti s informacemi o Berkeleym), pomáhá pozornému čtenáři se v těch složitostech lidského myšlení ještě lépe vyznat. (A možná nechtěně to vysvětluje i trochu neživotné a monotónní reakce Sofie v rozhovorech s Albertem - vždyť jde o Knagovu prvotinu!)
A to ještě Gaarder nezapomene na nás zamrkat (abychom si to uvědomili), že skutečným tvůrcem Sofiina světa není Albert Knag, ale on, že tedy Hilda a její otec jsou na tom vlastně stejně jako Sofie a Alberto. A když jde o filozofii, tak vás může při téhle "matrjošce" i trochu mrazit: "Kdo je skutečným demiurgem našeho života?"
V každém případě jsme součástí nečeho vyššího. "Jsme jiskřičkou z obrovského ohně, který byl zapálen před mnoha miliardami let." (str. 418). Souhlasím s Hildou (tou "zvídavou ideou"), že to je řečeno krásně.
Srozumitelně a poutavě podaný přehled dějin filosofie vsazený do čtivého příběhu hlavní hrdinky Sofie. Knihu jsem četla před X lety, jako přípravu na přijímací zkoušky k bakalářskému studiu filosofie. Naprosto mi učarovala a pro přijetí překvapivě stačila. Rozhodně bych doporučila každému, kdo chce získat základní přehled v této oblasti.
Štítky knihy
filozofie zfilmováno norská literatura dějiny filozofie pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2002 |  Sofiin svět |
| 2004 | Dívka s pomeranči |
| 2002 | Kouzelný kalendář |
| 1999 | Jako v zrcadle, jen v hádance |
| 2017 |  Loutkář |
Jelikož mě tato kniha zasvětila do tajů filozofie už ve 12 letech, velmi oceňuji její vstříctnost. Není náhoda, že hlavní postava je prepubertální dívka. Lekce filozofie jsou podávány věrně, odpovídají jednotlivým autorům, ale jsou zároveň tak polopatistické, že nedělají problém i dítěti nebo zkrátka laikovi. Myslím, že odrostlé děti nejsou zdaleka jediná cílovka a dospělým ta kniha sedne stejně, protože zkrátka mluví jednoduše o složitých věcech. Činí nárok na přemýšlení, nikoli chápání. Největší přínos knihy jsem tehdy viděl v tom, že jen neteoretizuje o filozofii, ale v závěru knihy přejde do praxe, aby ukázala, jaká je její skutečná síla. Dočítal jsem s otevřenou pusou.