Sonderbehandlung alebo Zvláštne zaobchádzanie
Filip Müller

Tri roky v osvienčimských krematóriách a plynových komorách Kniha Filipa Müllera z roku 1979 je unikátnym svedectvom Čechoslováka, ktorý prežil Osvienčim. Ako väzeň sonderkomanda musel v rámci zvláštneho zaobchádzania pracovať v tejto fabrike na smrť. Odhalil svetu vnútorný život likvidačného tábora. Zvláštne zaobchádzanie bol nemecký krycí názov pre masové vraždenie židov v plynových komorách a spaľovniach. Ako jeden z mála očitých svedkov prežil Müller nielen všetky likvidačné akcie tohto smrteľného komanda, ale zanechal aj jedno z najvýznamnejších svedectiev masového vraždenia. Je to prvé obsiahle svedectvo „nositeľa tajomstva“ a otrasný dobový dokument. V porovnaní s jeho výpoveďou v dokumentárnom filme Clauda Lanzmanna „Shoah“ a jeho výpoveďami voči príslušníkom SS v rôznych súdnych procesoch, obsahuje kniha najväčšiu zbierku autentických spomienok na svet zvláštneho zaobchádzania. Po premietnutí svojej výpovede vo filme Clauda Lanzmanna v nemeckej televízii (v roku 1986) Filip Müller už nikdy verejne o tejto téme nehovoril.... celý text
Přidat komentář


Nikdo z nás si nedovede ani náznakem představit, čím si museli řadoví vězni projít v Osvětimi. Natož pak členové Sonderkomanda. Jak velká musela být vůle žít, podporovaná štěstím, že autor dokázal v tomto pekle přežít tři dlouhé roky? Kniha, přes všechnu hrůzu co vypráví, se velice dobře čte. Podle mne jeden z titulů, které by si měl přečíst každý.


Kniha se dobře četla i přes ty hruzy.Určitě patří mezi ty lepší na toto téma a stojí za přečtení.

Rolada88 teď jsem to akorát docet, opravdu to člověk musí brát s rezervou už v TV pořadu hovořil Kinski byl sic v Terezíně, ale nestěžoval si měl vše od prostitutek po alkohol jenom musel poslouchat, disciplina.


Výjimečná výpověd muže,jenž sloužil SMRTI aby přežil. Kniha je napsaná poutavě a bohatá na fakta. Doporučuji všem, kteří se zajímají o historii.


Rybka se na podobné tituly ze zřejmých důvodů specializuje, ale ví co dělá. Na stejné téma jsem už četl hodně knih, takže mě fakta nepřekvapí, nicméně tahle kniha je skvěle napsaná.
Nevím, jestli je to zásluha vypraveče autora, nebo šikovného redaktora, ale klobouk dolu. Střízlivé, věcné, nezaujaté vyprávění docílí největšího efektu.


Tato kniha, jež popisuje bezskrupulózně jednu (patrně nejtěžší) životní etapu mladého vězně v Osvětimi, zajisté musí ve čtenáři zanechat hluboký dojem. Číst o všech těch hrůzách, kterým byli členové Sonderkommanda dennodenně vystaveni a přítomni, je opravdu pro silné žaludky. Je příšerné číst, co vše se ve vyhlazovacích táborech dělo, kolik utrpení a bolesti lidé zažívali. Představme si situaci, kdy jsme přinuceni opustit svůj domov, oddělit se od zbytku rodiny a následně sledovat její násilnou smrt. V mrtvých poznávat sousedy, spolužáky a kamarády, abychom posléze byli opětovně násilím donuceni zhanobit jejich ostatky. Mladý Filip byl hrdina. Hrdina proto, že díky jeho touze žít a bezpochyby i velkému štěstí, které ho v pekle zvaném Osvětim neopustilo, se svět dozvěděl o odporných činech páchaných ve jménu zvrácené ideologie na nevinných lidech. Jeho svědectví je pro svět důležité. Kniha je jednou z nejlepších, co jsem zatím o Osvětimi a v ní popisované speciální nezáviděníhodné pracovní pozici měla možnost číst. Jednoznačně doporučuji a moci hodnotit větším počtem hvězdiček, neváhám a dávám rovných deset.


...muž křičí hrajte sladčeji o smrti hrajte
smrt to je z Německa mistr
muž křičí temněji přejeďte po těch svých skřipkách
a jako dým stoupejte do větru vzhůru
váš hrob je v mracích kde místa je dost...


Něco jsem už o koncentračních táborech četla. Ale tohle mi vzalo dech. Filip, člen zvláštního komanda v Osvětimi- Březince je smrti tzv tváří v tvář. Podává nám otřesné svědectví o zplynovávání, o obsluze spalovacích pecí, o kopání masových hrobů, o všech hrůzách smrti co se děly. Filip byl slovenský Žid, který jako jeden z mála z komanda přežil, aby nás mohl šokovat.


Kniha dobra ale predem doporucuji precist si rudolfovu zpravu o chemickych rozborech v auschwitzu at si pak clovek udela sam prectavu zda to tak bylo ci ne. Ale je pravda že mohu tuto knihu dat na první příčku co se týče na toto téma 100%. Jiný mě tolik nenadchlo
Knihu jsem četl někdy v roce 2009-2010 (a mám doma v původním anglickém vydání). Pátral jsem po tom, proč za života autora nevyšla v českém nebo slovenském jazyce, a můžu jen hádat. Vyšla tedy po jeho smrti. Po literární stránce (anglické vydání, české jsem nečetl) je to průměr, možná tomu český překlad pomohl. Obecně téma sonderkommanda je bolestivé a pan Müller je tragická postava. Jeho kniha byla a stále je oblíbeným terčem popíračů holocaustu a jim podobných služebníků, protože obsahuje pasáže, u kterých se autor pravděpodobně inspiroval jinde, čím samozřejmě z pohledu historického znevěrohodňuje některá svá autentická svědectví (zejména to nejvíce známé o zpěvu hymny), ale i svědectví ostatních. Navíc tam toho spoustu chybí. Zejména proto je tato kniha oblíbená u revizionistů a je to vidět i na některých komentářích na zdejším webu, kdy si tyhle postavičky prostě nemohli pomoct a museli něco cintnout.
Jinak tvrzení, že německý historik pan Andreas Kilian je jeden z největších současných znalců historie holocaustu je lež jako věž.