Sophiina volba
William Styron
Román o mnoha volbách Sophie, která po ukončení druhé světové války přijíždí z rodné Varšavy do Spojených států, aby se zde pokusila začít nový život. Mnohavrstevný příběh, v němž se konfrontuje současnost reprezentovaná dychtivostí americké pováleční generace s návraty hlavní hrdinky do kruté minulosti, v sobě obsahuje mnohé prvky klasického dramatu. ten je však podán neobyčejně bohatým styronovským stylem, o němž o němž se často hovoří jako o téměř barokním. Hluboký ponor do psychologie postav střídají scény plné smyslnosti. Tato metoda protikladů umocňuje přesvědčivost jednání Sophie, která se marně snaží zbavit bolestných traumat a vybudovat si novou existenci.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1994 , X-EgemOriginální název:
Sophie's Choice, 1979
více info...
Přidat komentář
Zatím jsem nečetla nic tak dlouho. Příběh je vážně parádní, ALE tak dlouhej a nudnej rozjezd jsem ještě nezažila, navíc občas mi přišlo, že se v knize vyskytuje až moc podrobných informací, které vůbec nesouviseli s dějem a styl autora byl občas až k uzoufání nudný a zamotaný.
Když se prokoušete vcelku nudným začátkem, který čítá asi 80 stránek, tak vás tato kniha pohltí. Doslova! Takže dávám plný počet bodů :)
Velmi silný příběh, ovšem sama knížka mne nikterak nezaujala. Často jsem se nudila a ke čtení se nutila, ale možná jsem jen pro ni nebyla dost zralá. Za pár let se k ní určitě vrátím a kdo ví, třeba hodnocení změním.
tak jsem knížku konečně asi po 14 dnech dočetla. Spousta lidí mi říkala, že začátek je nudnej, a že mi bude trvat dlouho, než se přes něj dostanu, ale mě na knížce nepřišlo nudný vůbec nic. Nakonec jsem přeskakovala jenom část, kde Sophie je u R. Hösse, to mě nebavilo.
Taky si říkám, proč se knížka vlastně jmenuje "Sophiina volba"? Původně jsem si myslela, že o tý "volbě" hlavně bude knížka, ale jelikož je až na konci, a shrnutá asi do půli stránky, tak nevím...
knížku jsem nečetla jedním dechem, někdy byl děj trošku nudnější,ale jako celek velice zajímá kniha. Doba a věci, které se děly za války a po, muselo být strašný. O to smutnější je, že lidstvo si opět nevzalo ponaučení.
Kniha, která výborně zapadá mezi mnohé příběhy z druhé světové války, mezi svědectví jedné generace a jí nasledujících. Nemyslím si, že by Američan pochopil o válce méně než Evropan, naopak si myslím, že jsou nutné pohledy všech kontinentů i zemí. Američanů se válka tak přímo nedotkla a na jejich území se neválčilo, vstoupili do války skutečně až ke konci a jinak se jejich život odehrával na jejím pozadí a v jejím kontextu. Přesto válka Ameriku podstatně ovlivňovala. Pohled amerických spisovatelů obohacuje možná niternější a skutečnější pohled evropských mistrů slova.
Příběh Sophie, která není schopna pokračovat v normálním životě, který jí byl válkou ukraden a jejího přítele, který
je stejně ztracený jako ona sama, je srdcervoucí, ale pochopitelný. Takoví lidé se přitahují, prostě mají společný základ a
každodenní svět je jim vzdálený. Ona svým zvráceným způsobem potřebovala Nathana a on by bez Sophie také nemohl být. Stingo je jakýsi mezihrdina, jenž stmeluje a usměrňuje děj a zároveň je i hlavní postavou, v mnoha případech zastíněnou Sophií nebo i Nathanem.
Sophiina volba je slovní spojení, které používají i lidé, jež nemají o knize ponětí, což je přeci jenom velký Styronův úspěch.
Ta volba musela být nesnesitelná a myslím, že ženy a hlavně matky pochopí hloubku nutného rozhodnutí ještě daleko razatněji.
Musím přiznat, že občas mě napadala myšlenka zdlouhavosti některých částí - začátku (tam mě bavilo hodnocení knih :-)) ), částí mezi Sophiiným vyprávěním, které byly jakýmsi způsobem mnohem napínavější než příběh Stinga atd.
Přesto dávám 5 hvěz, jelikož má kniha velmi zajímavou kompozici a do posledního slova si udržela velmi pevně mou pozornost.
Určité zlo (nedostatek dobra:-) ) v lidech je v knize jasně popsáno - je v dobrých lidech, je ve válce, je stejně tak i po válce, mnoho lidí chce ubližovat a dělá to, někteří neúmyslně. Sophie si prožije válku na místě židů a přitom je sama příliš nemiluje, zaslouží si odsouzení? Chce přežít za každou cenu, zalouží si odsouzení? Po válce v bezpečném útočišti New Yorku se nemůže bez nebezpečí projet ani metrem, je v bezpečí? Je po válce, nebo je válka jen vyhrocení míru? Má v sobě to "zlo" každý?
Smrt byla nevyhnutelná, to je nepopiratelné, přišla vlastně překvapivě pozdě, ale bylo to jediné
možné vykoupení, jediná možná cesta ven ze strastiplného života, naplněného hrůzou a děsem, ale také krásou a pravdou.
Volba je nutná, je přeci předpokladem svobodné vůle:-)
Sophiina volba je jen malý střípek toho, co se dělo v letech druhé světové války. Přesto stojí za to přečíst si emoční příběh dívky a později matky, která prožila úrčitou část hrůzy židovské genocidy, i když sama židovkou nebyla.
Věřím, že tento příběh může být krásný, ale odradil mě zdlouhavý až nudný úvod knihy. Třeba se k ni někdy vrátím.
Nevěřím Američanům, jejich city i jejich život je povrchní a týká se to stejně tak Styrona a jeho Sophiiny volby, Raději si, s-readre, přečti Snrt je mým řemeslem od Merleho. Pojetí Evropana je naprosto odlišné, hlubší a pravdivější. A taky - Osvětim není vůbec vzdálený. Ještě pořád žijí lidé, kteří jim prošli.
Přiměla Sophiina volba alespoň několik lidí k hlubšímu zamyšlení nad tím, co se v Evropě na počátku čtyřicátých let odehrávalo, co se dělo v koncentračních táborech a co se dělo v mysli těch, kteří byli součástí nacistického režimu? Pokud ano, má kniha smysl i kdyby neměla sebemenší literární hodnotu. Sophiina volba ale má tu hodnotu má. Není to jednoduché, podrobné líčení hrůz, kterým byli vystaveni Židé a jiní příslušníci podrobených národů, je to velmi pečlivě a působivě vystavěný román, který více naznačuje než popisuje, který nechává obrovský prostor čtenářově fantazii a nevnucuje mu, co si má a co si nemá myslet. Přesto, že je mi dost protivné často opakované klišé začínajícího spisovatele, který se potýká se svou první knihou, ještě častěji opakované tápání v prvních sexuálních zkušenostech, musím uznat, že jako základ pro mnohem závažnější výpověď, to nejsou témata vůbec špatně zvolená. Nejsou jen půdou, na které vyrůstá Sophiin příběh, působí i jako odlehčení, které zabrání čtenářovu otupění, jěž by určitě nastalo, kdyby nás autor bez ustání bombardoval těžkým kalibrem. A hlavně působí jako kontrastní pozadí – problémy, které jedinec Stingo považuje za vážně v porovnání s Osvětimí. Problémy, které sužují americkou mládež, které je nutí chodit k psychoanalytikům v porovnání s Osvětimí.
Stingo, Styron si to dobře uvědomuje, pokouší se dokonce o jakousi synchronicitu (co jsem dělal v ten den, kdy Sophie vystupovala z vlaku v Osvětimi), ale obávám se, že pro Stinga, pro Američany, pro nás, je Osvětim natolik vzdálená, že si ji nedokážeme plně uvědomit. Přesto je to jeden z nejlepších pokusů o přiblížení (přiblížení se), jaký jsem kdy četl.
Rozjezd byl opravdu delší, ale stejně mi nezbývá než tuto knihu ohodnotit "palcem nahoru". Téma 2. světové války mě dost zajímá a taky svým způsobem dost děsí.. Tento příběh ve mně zanechal hluboký dojem a brečela jsem, když došlo na Sophiinu volbu, to bylo strašné, volit si mezi vlastními dětmi..
Kniha byla vlastně o několika lidech s různými osudy a minulostí, které svedla dohromady náhoda. Styron dokázal velmi dobře vystihnout jednotlivé charaktery a hlavně - poodkrýval nám jejich tajemství postupně – takže jsem poznávala románové hrdiny stejným způsobem, jak poznáváme lidi v reálném životě – s postupem času a na základě toho, co nám ti lidé o sobě prozradí.
Příběh se mi líbil, jen některé pasáže bych vynechala :)
Mnoho z nás vidělo filmy jako Schindlerův seznam nebo Pianistu, takže jsme na hrůzné zážitky z ghett, transportů a lágrů svým způsobem připraveni a jelikož je to natolik silné téma samo o sobě, je jasné, že v těchto pasážích má kniha největší spád. A to, že Sophie nakonec dospěje k jakési hrozivé volbě víme, už když přejedeme očima po hřbetě téhle knížky v knihovničce. Ale podle mého je síla téhle knihy v paralelách a svém situování v New Yorku v poválečných letech. Neustále přes hlavního hrdinu nabízí ten "pohled zvenčí" - od člověka z Jihu, který válku prožíval snad jen z filmových týdeníků a který si dobře uvědomuje, že když se děly všechny ty strašlivé okamžiky, on se někde opíjel pivem. A další, nesporně zajímavá linie je sebereflexe autora (jelikož se jedná, z menší či větší míry, o román autobiografický) - odhaluje své deníky, své sexuální frustrace, svůj vidlácký jižanský původ, snahu vyrovnat se s historií své rodiny, která kdysi měla také svůj poddíl na nakládání s otroky... Právě v té komplexnosti knihy a ústřední trojice - polská nežidovka v Osvětimi, židovský "vědec" a jižanský dvaadvacetiletý začínající spisovatel v N.Y. - je podle mě ta síla.
Není to jednoduché čtení, má "dlouhý rozjezd", ale stojí za to. Jedna z mála knih, která zanechala hluboký dojem, po dočtení jsem ji nemohla dostat z hlavy. Z té volby, kterou musela Sophie udělat, mě mrazí doteď!
Části v US of A byly docela průměrné, zato úplně první část knihy (autorův zážitek z nakladatelství) se vlekl a byl k uzoufání (já se vlastně uzoufal) nudný. Pak děj nabral na síle zážitky z tábora a psychologickým dopadem na zůčastněné (někteří, ehm ehm Nathane, nemuseli ty hrůzy ani zažít, někdo byl magor už od začátku).
Klasika, známá a čtená, ale má své chyby. Ale i sílu, tu tedy rozhodně. Chyby ? To už je sporné.
Velmi zdlouhavá kniha, alespoň zezačátku, ovšem příběh ve mně zanechal velmi hluboký dojem.
Líbila se mi pasáž ze Sophiina života před tím, než potkala Nathana. Děj odehrávající se v Americe mě doslova nudil.
Kniha pro opravdové vytrvalce, až tak v polovině začíná být kniha zajímavá. Sophiino doznání je pravdu šokující.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemociAutorovy další knížky
2005 | Sophiina volba |
1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
1974 | Ulehni v temnotách |
1972 | Doznání Nata Turnera |
1965 | Dlouhý pochod |
Knihu mám velice ráda a moc se mi líbí, Styron byl vynikající spisovatel, avšak mě u ní nejvíc mrzí to, že je v některých pasážích zybtečně prodloužena, že musím říct až kniha místami začíná nudit a nejraději by člověk některé stránky přeskočil...
Ovšem to nemá nis polečného s dějem, který je skvělý.