Sophiina volba
William Styron
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181489/bmid_sophiina-volba-4tB-181489.jpg
4
3202
3202
Rozsáhlý psychologický román zpracovává originálním způsobem etický aspekt 2. světové války a nacistických vyhlazovacích táborů z pohledu Američana. Autor vypráví tragický příběh z podzimu 1947, kdy se v newyorském penziónu setkává začínající spisovatel s polskou emigrantkou, která přežila koncentrační tábor, a s charismatickým židovským vědcem. Osobní tragédie hrdinky je podbarvena zážitky, jimiž prošla a které jí znemožňují návrat k normálnímu životu. Věcné pasáže z Osvětimi se dostávají do souvislosti s americkým rasismem a vědomím, že konec války neukončil utrpení a traumata přeživších obětí. Kniha je sugestivní výpovědí o zlu a destruktivních silách v lidské psychice, o problému viny a kolektivní odpovědnosti za to, čeho se může člověk dopustit na druhém člověku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1984 , OdeonOriginální název:
Sophie's Choice , 1979
více info...
Přidat komentář
Silný příběh, který poměrně pregnantně popisuje hrůzy, které si dovede představit jen málokterá žena.
Dílo velmi oceňuji. Příběh Sophie mě velmi zasáhl, jedná se o velmi silnou ženu, která by si zasloužila mnohem lepší osud. Kniha mě neustále překvapovala, mnohokrát jsem nevěděla, jak bude děj pokračovat. Dílo ve mně po dlouhou dobu zanechalo výraznou stopu.
K maturitní zkoušce doporučuji jen pro dobré čtenáře, kteří zvládnou přes 700 stran a kteří mají aspoň mírné povědomosti o 2. světové válce - historický kontext po Vás tady budou chtít určitě.
Z některých částí jsem byla trochu rozpačitá, z některých na mne padala hořkost nad lidskou tragédií Sofie a druhé světové války. Oceňuji hlavně to, jak autor na Sofii ukázal, že ať si myslíme cokoliv, válka a genocida se týkají nás všech, ne jen "těch druhých" mezi které se neřadíme.
Tento příběh je pro mě tak silný, že ani nenacházím slova...
Vždy, když jsem zavřela knihu, cítila jsem hluboký pocit smutku. A i přes ten silný pocit úzkosti jsem musela číst dál a dál.
Sexuálně nenaplněný Stingo občas u mě vyvolával rozpaky a otázky, zda opravdu zapadá do té celé hrůzy okolo schizofréního Nathana a krutého osudu Sophie. Závěrem ale musím říct, že ano. Zaplnil všechny potřebné mezery a dal člověku možnost na chvíli vydechnout a uniknout před hrůzou nacismu a Osvětimi.
Pět hvězd je málo.
Dotaz: " Řekněte mi, kde byl v Osvětimi Bůh? "
Odpověď: " Kde byl člověk? "
Všechno už bylo tady v komentářích řečeno. Přidávám se na stranu těch, kteří si tuhle skvělou knihu zamilovali. A Sophii jsem si taky zamiloval. Byla tak skutečná, se všemi svými chybami, chtěla jen žít, užívat si, ale život s ní smýkal a ona nebyla tak silná, aby dokázala vzdorovat.
O existenci této knihy vím už spoustu let, ale pořád jsem se jí nějak vyhýbala, každopádně jsem ráda, že jsem se k ní teď dostala a mohla pořádně ocenit celý její smysl a hloubku. Není to jednoduché čtení, člověk by se v knize mohl snadno ztratit, ale mě dokázala pořádně vtáhnout do děje. Prožívala jsem každý okamžik, který Stingo vyprávěl a vyvolávalo to ve mě opravdové emoce tak moc, jak se podaří jen málokterým knihám. A že to není tolik o 2. světové válce? Je to zvláštní, ale tohle se mi taky tolik líbí, že je o Sophiině volbě taková představa, a nakonec to není zase úplně pravda, a tahle forma vyprávění pomocí vzpomínek se mi moc líbí.
Navíc jsem toho tolik nevěděla o tom, jak vypadala brzká léta po válce v USA, měla jsem jen mlhavé představy a byla jsem opravdu překvapená, když Morris Fink říkal: Nevíš, co je to Osvětim?
Rozhodně knihu řadím vysoko mezi mé oblíbené a určitě bych si chtěla od autora přečíst i jeho další knihy.
Kniha je právem oceněné dílo.Když jsem si četla níže uvedený komentář docela mě to překvapilo.Pro to jsem se rozhodla napsat i svůj vlastní názor pro případ ,že by si někdo před přečtením zvolil soudit podle jednoho názoru.Styron pojal knihu o Sophii trochu jiným zbůsobem než mnozí očekávali ,protože ANO v knize se opravdu nácházejí témata a věci ,které nesouvisí s daným tématem,ale i tohle dělá knihu vyjmečnou.Upřímně řečeno vše napsané jsem pochopila ,tak ,že je kniha napsaná spíše formou deníku než příběhu.Pokud tomu je tak, není se čemu divit ,že dané ,,mimo" témata se tam objevují.Sophiin příběh řadím mezi složitější četbu a to i pro její začátek ,který se jí samotné netýká ,ale hlavně i proto ,že kniha je napsaná na základě vzpomínek.Styronova (Sophiina)prvopočáteční lež a utajení podstatné informace,která knize dává jméno byla pro mě geniální.Myslím ,že s formou jakou je napsaná táhle kniha se čtenář potká párkrát za život.A ty vedlejší témata sexuální neřesti?Kdo má rád Remarqua oblíbí si i tohle :-)
Původně jsem plánovala dát knize tři hvězdy. V jeden čas jsem dokonce uvažovala, že bych jí dala dvě. Na knize mě příšerně vytáčelo, že polovina vlastně ani není o koncentračním táboře (a já očekávala, že to bude celé o tomto tématu), že desítky stránek jsou jen o Styronových sexuálních fantaziích, které mě za 1) nezajímaly a za 2) naprosto otravovaly a trochu znechucovaly, protože přirovnání zadku ke dvěma fantastickým lunárním koulím mi nepřijde zrovna vzrušující. Všechny jeho zážitky se ženami, když nepočítám Sophii, na mě působily tak trochu sexisticky. Obdivuju ho za to, že má velice rozvinutý slovník, ale místo toho, aby přes celou stránku popisoval odstín hnědé nebo něčí prsa, mohl by knížku o polovinu zkrátit.
A přesto jsem knize dala čtyři hvězdy. Přestože jsem hrozně vytočená kvůli všem těm věcem, které jsem tu už zmínila, nemůžu si pomoct a musím knize dát čtyři hvězdy. Protože na mě příběh hluboce zapůsobil. Protože mi konec přišel geniální, protože u desítek pasáží jsem nedokázala přestat číst, protože kniha celá působí přesvědčivě, reálně, měla na mě tvrdý dopad a vyvolala ve mně spoustu rozličných pocitů. Na jednu stranu jsem naštvaná, že knihu hodnotím tak dobře, protože mě ty dlouhé pasáže téměř o ničem naprosto vytáčely, jenže na druhou stranu vím, že si to kniha zaslouží, protože po těchhle nesnesitelných částech přicházely ty části geniální. Uf. Ten Styron mě fakt naštval a fakt dostal a fakt.. faktfakt.
No.. Právě jsem dočetla poslední stránky..
Musím říct, že jsem na sebe docela hrdá, protože občas to byla vážně fuška. Kolikrát jsem si říkala ,,Proboha, proč je to tak rozvleklé?!''
Ale jsem ráda, že jsem se probojovala až ke zdárnému konci. Stálo to za to.
Můj pohled na svět se zase trošku změnil.
P. S. 10. Kniha k maturitě dočtena. :)
Sophiinu volbu považuji za velice důležitou knihu, kterou by si měl přečíst každý. Nejenom aby si udělal vlastní názor, ale zejména, aby poznal onu "Sophiinu volbu", respektive volby. Měla jsem obavy, že knížku nedočtu, protože mi každý říkal že se to nedá číst a že to zaklapnu po pár stránkách. Ale já jsem se nevzdávala, i přesto, že Stingo a jeho sexuální zážitky mě vážně otravovaly. A myslím si, kdyby-li kniha byla právě toho ušetřena, moje hodnocení by se zvýšilo. Zároveň je dobré uvědomit si, že je to koneckonců historická romance. Tedy fikce! Na to prosím nezapomínejte, neb je mnoho dalších děl z období holocaustu, které jsou podle skutečných událostí, a dle mě mají daleko větší hodnotu.
To jakým způsobem se prolínají dějové linky mě dostalo, skvělá práce. Chápu, že pro někoho je rozvleklá (a ona opravdu místy je), ale pro mě to byl skvost, který jsem přečetla téměř jedním dechem.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sophiina volba |
| 1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
| 1974 | Ulehni v temnotách |
| 1972 | Doznání Nata Turnera |
| 1965 |  Dlouhý pochod |
Jediné co mi brání dát pět hvězdiček jsou ty šíleně zdlouhavé pasáže, kdy Stingo nad něčím přemýšlí, klidně i na deset stránek. Jinak bych opakovala co tu je...