Sophiina volba
William Styron
Rozsáhlý psychologický román zpracovává originálním způsobem etický aspekt 2. světové války a nacistických vyhlazovacích táborů z pohledu Američana. Autor vypráví tragický příběh z podzimu 1947, kdy se v newyorském penziónu setkává začínající spisovatel s polskou emigrantkou, která přežila koncentrační tábor, a s charismatickým židovským vědcem. Osobní tragédie hrdinky je podbarvena zážitky, jimiž prošla a které jí znemožňují návrat k normálnímu životu. Věcné pasáže z Osvětimi se dostávají do souvislosti s americkým rasismem a vědomím, že konec války neukončil utrpení a traumata přeživších obětí. Kniha je sugestivní výpovědí o zlu a destruktivních silách v lidské psychice, o problému viny a kolektivní odpovědnosti za to, čeho se může člověk dopustit na druhém člověku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1984 , OdeonOriginální název:
Sophie's Choice, 1979
více info...
Přidat komentář
Doufám, že nebudu nenáviděna za svůj komentář, ale první myšlenka po dočtení byla: konečně konec! Na asi 160 straně jsem knihu neodložila jen ze dvou důvodu: je mi proti srsti nedočíst knihu a některé pasáže už začaly být trochu zajímavé. Nejvíc mně bavily kapitoly ze jejího života v Polsku, za mně by to na knihu stačilo. Jinak význam slovního spojení ,,Sophiina volba" je už vcelku známý, takže víceméně to bylo jen čekání na ten moment. Určitě jsem ráda, že jsem si tuto klasiku přečetla, ale byla to dlouhá a náročná četba.
Prvé strany knihy sú skôr trápením a nemať vycibrenú trpezlivosť, asi knihu odložím “na neskôr”.
Príbeh je o (ne)priateľstve troch ľudí, ktorý majú každý svoje trápenie.
Stingo (hlavný rozprávač) je nádejný americký spisovateľ, ktorý má o 2.sv.vojne veľmi skreslené predstavy a zamiluje sa do Sofie. Tá prežila Osvienčim a pomaly mu rozpovedá svoj príbeh, o ktorom nemá jej milenec Nathan potuchy. Ten trpí psychickou poruchou, ktorú celkom dobre skrýva.
Až na niektoré siahlodlhé opisy a filozofické úvahy, som knihu doslova hltala.
Čo som však v knihe s takouto tématikou nečakala, boli veľmi štedro vykreslené sexuálne pasáže...a že ich bolo!
Ukončenie knihy nie je moc neočakávane, ale aj tak čitateľa prekvapí...
...až na posledných stranách som zistila skutočný význam prirovnania Sophiina voľba. Keď som čítala tie riadky, prišlo mi zle. Možno by som to tak nepreciťovala nemať dve deti, každopádne ma to dostalo a myslím že dlho sa z tejto knihy nebudem vedieť spamätať.
Hurá, konečně dočteno.A že to byl boj.
Než "Sophiina volba" by název měl být " Stingovo vyprávění," nebo tak něco.
Za mě strašné zklamání,zdlouhavé,spoustu témat atd atd.
Dobrá kniha, i když náročná četba. Ale tuto knižní klasiku jsem si nemohl nechat ujít. Ve finále, ale vlastně ani nevím, jestli byla taková jakou jsem očekával. Mám z ní takový roztodivný pocit ...
Čtení Sophie jsem odkládala zhruba 10 let. Prakticky do spousty knih opravdu dozrávám až teď ve třiceti. A jsem za to ráda, protože dřív bych si asi zrovna Sophiinu volbu nedokázala správně přečíst.
První část knihy je jakási roadshow Stinga, utváří pohled sám na sebe, taky na růžový penzionek a potichu našlapuje kolem Nathana a Sophie. Nejlepší pasáž? Rozhodně ta s Leslie, jeho barvité popisy nemají chyby a dialogy? Fantastický a upřímný. A neustálé odkazy na Freuda.
A pak to začalo. Chvílemi jsem se nepříjemně zamotávala v Sophiině vyprávění a vytáčkách a v přeskakování časem. Román má několik vrstev a není to úplně čtení na pár volných večerů, chce to soustředění a nalazení se, obzvlášť na vypravěčský styl.
Ke konci čtení už jsem byla v jedné velké depresi. Nejen ze stylu psaní, ale z celkové pochmurnosti knihy.
No a pak to skončilo. Všechno, doslova. Pořád to ve mně rezonuje a je mi to děsně líto. Bezpráví, nespravedlnost, totálně zničené lidské osudy.
Ale do Stinga jsem se trošku platonicky zamilovala.
Příběh ženy, která byla nucena volit které děcko obětuje válečné nesmyslné vraždící mašinerii. Šílenost. Šílená doba, šílení maniaci, nic víc k tomu nelze říci. Viděla jsem film jen jednou a to ještě omylem a zdálo se mi o tom ještě kolik týdnů.
Tuhle knihu mám v knihovně několik let. Film jsem neviděla. Nebo takhle. Viděla, ale dvakrát jsem ho po dvaceti minutach vypnula, protože mě nebavil. A s knihou jsem na tom byla podobně. Prvních 100 stran jsem se fakt nudila. Vyprávění Stinga mi přislo nudné, zdlouhavé a o ničem. Ale kousla jsme se a vydržela číst. Dalších 300 stran se to zlepšilo, ale žádné nadšení ze čtení jsem neměla. Stingo mi přišel jako naprostý mamlas, Nathan jako vzteklina a Sophie se mezi nima plácala. Od 400 stránky jsem se od knihy nemohla odtrhnout nad příběhem přemýšlela i mimo čtení. Najednou nastal v příběhu zlom, chování Nathana bylo popsáno detailně a prozrazeno proč se tak chová a Sophie Stingovi vypověděla svůj příběh. Příběh ze kterého mrazí a který me zcela rozsekal emočně. A závěr?! Dechberoucí.
Knihu určitě doporučuji přečíst. Je v něm vykresleno tolik! Ač se zpočátku možná taky nezačtete, vydržte. Fakt to stojí za to.
A já přesto, že jsem nejdřív chtěla knihu odložit, hodnotím knihu plným počtem hvězd, protože si to opravdu zaslouží.
Těžké čtení. Hodně rozsáhlé popisy, které já úplně nemusím. Ale příběh realistický a z období, o kterém se ráda dozvídám víc. Je to trošku morbidní, ale ráda čtu nebo poslouchám o 2. světové válce. Jsem na sebe vlastně docela pyšná, že jsem tu knihu, ač po roce a půl, zdolala.
Nevím, co jsem vlastně čekala od Sophiiny volby, ale její provedení mě překvapilo a taky mi bylo po několik dní vítaným společníkem. Čekala jsem, že kniha bude více zaměřena na minulost, ale to, jak všechno bylo ve finále odvyprávěno a popsáno, mě nezklamalo, právě naopak. Všechny tyto pasáže tvoří dohromady to mistrovské dílo, které chytlo za srdce miliony čtenářů.
Je to silný emotivní příběh, ve kterém jsou popsána naprostá zvěrstva, která se děla ještě před pár desítky let na naší planetě, která jsou neomluvitelná a postrádají veškerou lidskost. Postavy tu jsou důkladně psychologicky vykreslené. Jejich osobité povahy si zamilujete a zároveň budete zdrceni nad jejich závěrečnými osudy. Možná se nad některými částmi, které sympatický jižanský spisovatel Stingo popisuje, pousmějete, ale některé vás svou temnou podstatou chytnou za srdce a možná si i popláčete. Tohle geniální dílo neboli příběh o ženě, která už žila jen napůl, nám bude už navždycky připomínat, jak hrůzostrašných věcí je lidstvo schopné.
Upřímně - myslela jsem si skoro 20 let, že kniha je úplně jiná a z velké části o něčem jiném než ve skutečnosti. Kdyby šlo jen o příběh Sophie, bylo by moje hodnocení rozhodně vyšší, ale pasáže ze Stingova osobního života a jeho myšlenkové pochody byly pro mě někdy tak otravné, že být jich ještě o trošku víc, asi bych někde kolem strany 200 se čtením skončila.Styronovi už se do budoucna nejspíš vyhnu.
(SPOILER)
Pět set stran je úplně o ničem, jen se tam dozvídáme o autorových sexuálních pronlémech, o tom, jak moc miluje Nathana, který bere drogy a ubližuje Sophii. A po kouskách zvíme půlku života hlavní postavy, z něhož většina je lží a tak si je musíme vyslechnout ještě jednou správně. Po těch nevímkolika sáhodlouze popsaných stránkách zvíme, že Sophie měla syna a jak se ho snažila zachránit. Dalších hodně stran o nevím čem (ty jsem nečetla, protože už jsem to nedala, ale někde tam se dozvíme, že ty děti byly dvě). A na DVOU A PŮL STRÁNKÁCH na straně 645-647 se konečně dozvídáme, koho že si to vlastně vybrala. Z celé knížky, kdy 646 neuvěřitelně nudných stran čekáme na děsně emoční Sophiinu volbu a autor nám ani nedá možnost se pořádně rozbrečet. A pak se zabijou.
Ok, uznávám, že to je dílo s velkým D, ale mohlo by být lepší, strhující a ne nudné tak, že přeskakujete po stovkách stran. Fakt mě to mrzí, protože nápad je skvělý.
Sophiina volba je mnohovrstevnatý román. Vykresluje podobnost mezi Polskem a americkým Jihem, kdy přítomnost jiné rasy v obou z těchto zemí dokázala z lidské povahy "vykřesat" bohužel většinou ty nejhorší možné rysy.
Současně vypráví příběh Sophie, která se snaží vyrovnat se s následkem prožité, kruté a mrzačivé nacistické hry.
Říká se, že každý máme na výběr. Ale dokázali bychom nést následky vynuceného absurdního rozhodnutí? Do jaké míry bychom byli schopni snášet tíhu celoživotní viny? Byli bychom vůbec schopni zbavit se bolestných traumat a obnovit svoji životní víru a psychiku?
Jediné, co bych vytkla, jsou příliš četné a zatěžující podrobnosti a Stingova dychtivost po sexuálním naplnění, která mi Sophiino vyprávění narušovala.
Jinak rozhodně doporučuji.
Sophiina volba je především několik románů v jednom. Napočítal jsem celkem tři: 1) Bildungsroman o spisovatelských začátcích traumatizovaného Stinga (autorova alter ega), který je zároveň chlapecky citlivým a nesmírně důkladným vypravěčem; 2) milostný román o bouřlivém vztahu titulní hrdinky Sophie a jejího povahově složitého partnera Nathana, jenž vyústí v tragédii antických rozměrů; 3) elegický příběh z Osvětimi, který je co do počtu stran paradoxně nejkratší, avšak mimořádně intenzivní a rozhodně představuje jádro celé knihy. To, z čeho by jiný autor nejspíš udělal tři samostatné prózy, spojil Styron do jednoho díla, a to způsobem, který bere dech. Navzdory rozsahu a zmíněnému opravdu důkladnému vyprávění, je příběh nabitý dějem, dramatickými popisy a psychologickými analýzami. Nicméně opravdu mimořádné je Styronovo umění kompozice; to, jak rytmizuje jednotlivé epické a časové plochy, jak mezi sebou všechny tři romány v jedné knize vzájemně komunikují, jak se vzájemně významově posilují a prohlubují. Například paralela mezi nacismem a otrokářstvím; nebo paralela mezi životem v lágru a anonymním zlem ve velkoměstě; či paralela mezi trpící, válkou zničenou chudou Evropou války a vykořeněností, materiálním dostatkem a nudou newyorských obyvatel, z nichž někteří, včetně Sophie, sem přišli udělat za svým dosavadním životem tlustou čáru a začít znovu. Ale staré běsy se nedají škrtnout. Vracejí se prostřednictvím výčitek svědomí, projevují se ztrátou sebeúcty a sebedestruktivními sklony. Hluboká, krásná kniha, zároveň drásavá a bolestná. Kniha, která člověka promění.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemociAutorovy další knížky
2005 | Sophiina volba |
1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
1974 | Ulehni v temnotách |
1972 | Doznání Nata Turnera |
1965 | Dlouhý pochod |
Četla jsem knihu, viděla i film. Obojí fascinující. Jak po herecké stránce - výkonech, tak i té písemné... Každopádně pocity jsou z toho děsivé. Hlavně, když jsem si uvědomila, že jsem pouhým čtenářem v jiné době, než v té válečné... Ta hrůza z toho, že mnoho a mnoho osob nebylo pouhými čtenáři a žili v době 2. světové války..., tím pádem vlastně paradoxně vůbec žádnou volbu neměli..., na mne po dočtení této knihy, ještě dlouho doléhala.