Sophiina volba
William Styron
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/230828/bmid_sophiina-volba-9uh-230828.jpg
4
3266
3266
Dnes již klasický román světové literatury začíná okamžikem, kdy se Stingo, mladý jižanský spisovatel, přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy však začne být téměř proti své vůli vtahován do citového dramatu, které se odehrává mezi jeho sousedy, Nathanem a Sophií. Neurotický, přecitlivělý Žid Nathan se propadá stále hlouběji do zničující duševní choroby a krásná Polka Sophie, která prošla Osvětimí, je navždy poznamenaná prožitým utrpením. Zatímco Stingo sleduje, jak během jediného manhattanského léta a podzimu osudy Sophie a Nathana směřují ke svému nevyhnutelnému tragickému závěru, poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Sophie's Choice, 1979
více info...
Přidat komentář
O existenci této knihy vím už spoustu let, ale pořád jsem se jí nějak vyhýbala, každopádně jsem ráda, že jsem se k ní teď dostala a mohla pořádně ocenit celý její smysl a hloubku. Není to jednoduché čtení, člověk by se v knize mohl snadno ztratit, ale mě dokázala pořádně vtáhnout do děje. Prožívala jsem každý okamžik, který Stingo vyprávěl a vyvolávalo to ve mě opravdové emoce tak moc, jak se podaří jen málokterým knihám. A že to není tolik o 2. světové válce? Je to zvláštní, ale tohle se mi taky tolik líbí, že je o Sophiině volbě taková představa, a nakonec to není zase úplně pravda, a tahle forma vyprávění pomocí vzpomínek se mi moc líbí.
Navíc jsem toho tolik nevěděla o tom, jak vypadala brzká léta po válce v USA, měla jsem jen mlhavé představy a byla jsem opravdu překvapená, když Morris Fink říkal: Nevíš, co je to Osvětim?
Rozhodně knihu řadím vysoko mezi mé oblíbené a určitě bych si chtěla od autora přečíst i jeho další knihy.
Kniha je právem oceněné dílo.Když jsem si četla níže uvedený komentář docela mě to překvapilo.Pro to jsem se rozhodla napsat i svůj vlastní názor pro případ ,že by si někdo před přečtením zvolil soudit podle jednoho názoru.Styron pojal knihu o Sophii trochu jiným zbůsobem než mnozí očekávali ,protože ANO v knize se opravdu nácházejí témata a věci ,které nesouvisí s daným tématem,ale i tohle dělá knihu vyjmečnou.Upřímně řečeno vše napsané jsem pochopila ,tak ,že je kniha napsaná spíše formou deníku než příběhu.Pokud tomu je tak, není se čemu divit ,že dané ,,mimo" témata se tam objevují.Sophiin příběh řadím mezi složitější četbu a to i pro její začátek ,který se jí samotné netýká ,ale hlavně i proto ,že kniha je napsaná na základě vzpomínek.Styronova (Sophiina)prvopočáteční lež a utajení podstatné informace,která knize dává jméno byla pro mě geniální.Myslím ,že s formou jakou je napsaná táhle kniha se čtenář potká párkrát za život.A ty vedlejší témata sexuální neřesti?Kdo má rád Remarqua oblíbí si i tohle :-)
Původně jsem plánovala dát knize tři hvězdy. V jeden čas jsem dokonce uvažovala, že bych jí dala dvě. Na knize mě příšerně vytáčelo, že polovina vlastně ani není o koncentračním táboře (a já očekávala, že to bude celé o tomto tématu), že desítky stránek jsou jen o Styronových sexuálních fantaziích, které mě za 1) nezajímaly a za 2) naprosto otravovaly a trochu znechucovaly, protože přirovnání zadku ke dvěma fantastickým lunárním koulím mi nepřijde zrovna vzrušující. Všechny jeho zážitky se ženami, když nepočítám Sophii, na mě působily tak trochu sexisticky. Obdivuju ho za to, že má velice rozvinutý slovník, ale místo toho, aby přes celou stránku popisoval odstín hnědé nebo něčí prsa, mohl by knížku o polovinu zkrátit.
A přesto jsem knize dala čtyři hvězdy. Přestože jsem hrozně vytočená kvůli všem těm věcem, které jsem tu už zmínila, nemůžu si pomoct a musím knize dát čtyři hvězdy. Protože na mě příběh hluboce zapůsobil. Protože mi konec přišel geniální, protože u desítek pasáží jsem nedokázala přestat číst, protože kniha celá působí přesvědčivě, reálně, měla na mě tvrdý dopad a vyvolala ve mně spoustu rozličných pocitů. Na jednu stranu jsem naštvaná, že knihu hodnotím tak dobře, protože mě ty dlouhé pasáže téměř o ničem naprosto vytáčely, jenže na druhou stranu vím, že si to kniha zaslouží, protože po těchhle nesnesitelných částech přicházely ty části geniální. Uf. Ten Styron mě fakt naštval a fakt dostal a fakt.. faktfakt.
No.. Právě jsem dočetla poslední stránky..
Musím říct, že jsem na sebe docela hrdá, protože občas to byla vážně fuška. Kolikrát jsem si říkala ,,Proboha, proč je to tak rozvleklé?!''
Ale jsem ráda, že jsem se probojovala až ke zdárnému konci. Stálo to za to.
Můj pohled na svět se zase trošku změnil.
P. S. 10. Kniha k maturitě dočtena. :)
Sophiinu volbu považuji za velice důležitou knihu, kterou by si měl přečíst každý. Nejenom aby si udělal vlastní názor, ale zejména, aby poznal onu "Sophiinu volbu", respektive volby. Měla jsem obavy, že knížku nedočtu, protože mi každý říkal že se to nedá číst a že to zaklapnu po pár stránkách. Ale já jsem se nevzdávala, i přesto, že Stingo a jeho sexuální zážitky mě vážně otravovaly. A myslím si, kdyby-li kniha byla právě toho ušetřena, moje hodnocení by se zvýšilo. Zároveň je dobré uvědomit si, že je to koneckonců historická romance. Tedy fikce! Na to prosím nezapomínejte, neb je mnoho dalších děl z období holocaustu, které jsou podle skutečných událostí, a dle mě mají daleko větší hodnotu.
To jakým způsobem se prolínají dějové linky mě dostalo, skvělá práce. Chápu, že pro někoho je rozvleklá (a ona opravdu místy je), ale pro mě to byl skvost, který jsem přečetla téměř jedním dechem.
Čekala jsem něco jiného. Když se kniha jmenuje Sophiina volba a i ve škole se děti učí, že je to kniha o volbě matky mezi svými dvěma dětmi, nečekáte, že bude pojednávat spíše o mileneckém vztahu po oné události. Samozřejmě toto trauma Sophiin život navždy ovlivnilo, ale na můj vkus mu bylo věnováno příliš málo prostoru. Pouze pasáže týkající se Sophiina života před a během pobytu v táboře mě udržely a dočetla jsem až do konce. Jinak pro mě strašně roztahané a nezáživné.
Miluji knihy o koncentračních táborech a příběhy s nimi spojenými. Kniha i přesto kolik má stran, se čte velmi dobře. Jediné co mi asi vadilo, že tam vlastně o Sofii a jejím zážitku z Osvětimi tolik není...Škoda, ale i tak tuhle knihu určitě doporučuji.
Hustou džunglí stránek jsem postupoval svižně a cesta mě bavila, pouze na Stingův vztah se Sophií bylo nutno obstarat si mačetu.
Mám ráda tu knihu ale i film. Většinou nikdy nechci vidět film dřív než čtu knihu. Často mě film zklame. V tomto případě ale nezklamal ani film a to se povede málokdy. Podobně hodnotím Vzpomínky na Afriku a Gejšu, i u nich jsem měla dobrý pocit ze čtení i z filmu.
Přečetla jsem tenhle román už před mnoha lety. Zakousl se do mě a nejspíš nikdy nepustí. Silný, až surový a syrový příběh.
Knihu jsem přečetla jen jednou a víckrát se týrat neplánuji. Film vidět nechci, ze stejného důvodu.
Nemohu souhlasit s tím, že je do knihy těžké se začíst, protože je složitá a komplikovaná a musíte k ní mít informace a googlit a být jakkoli více sečtělí, jak se objevovalo v komentářích. Také nesouhlasím se Zuziiik, i když toto už je pouze věc vkusu, ale když na konci komentáře dodala, jakou literaturu čte a jaké dá přednost (50 odstínů šedi), bylo mi to jasné.
No, mě se kniha líbila. Pro někoho může být složitější, ale rozhodně bych ji nebrala jako nějakou složitou literaturu pro sečtělé a dospělé lidi, nebýt těch pornografických prvků.
Kniha rozhodně jedna z nejlepších, jakou jsem si pro doplnění seznamu knih k maturitě mohla vybrat.
Můj první psychologický román, který má silný a složitý děj. Začátek pro mě byl utrpení, než se člověk dostane do děje a než se zorientuje, chvíli to trvá, ale pak to člověku nedá a chce číst dál a dál.
Zanechala ve mně smutný a hrůzostrašný dojem díky nacismu, který je hlavním tématem románu.
Doporučila bych ji všem v jakémkoliv věku, určitě se k ní ještě někdy vrátím a byla to jedna z prvních knih v mé knihovně.
Sophiina volba je těžké čtení i mně chvilku trvalo, než jsem se začetla. Sophiin válečný příběh, inspirovaný knihou Five Chimneys, mi byl bližší. Nedovedla jsem tak uchopit pocity a rozpoložení američana. Myslím, že opačně to platí taky (když se začte někdo z "Nového Světa", spíše mu bude bližší napětí mezi Severem a Jihem, než válka, která probíhala v Evropě). Zkrátka, aby byl člověk schopen pojmout mistrovské dílo, musí mít řadu znalostí napříč světem, historií, hudbou... Ke knížce jsem občas musela googlit a vyplnit tak mezery ve svých vědomostech. Knihu doporučuji, už jen proto, aby lidé nezapomínali na válečnou minulost, ať v Evropě či v Americe. A ti co jsou o krůček sečtělejší z knihy vyždímají ještě víc :)
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sophiina volba |
| 1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
| 1974 | Ulehni v temnotách |
| 1972 | Doznání Nata Turnera |
| 1965 |  Dlouhý pochod |
Všechno už bylo tady v komentářích řečeno. Přidávám se na stranu těch, kteří si tuhle skvělou knihu zamilovali. A Sophii jsem si taky zamiloval. Byla tak skutečná, se všemi svými chybami, chtěla jen žít, užívat si, ale život s ní smýkal a ona nebyla tak silná, aby dokázala vzdorovat.