Sophiina volba
William Styron
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363992/bmid_sophiina-volba-qSG-363992.jpg
4
3202
3202
Sophiina volba zůstává i téměř čtyřicet let po svém prvním vydání nejen románem s trvalou literární hodnotou, ale i textem, který jde až na dřeň banálního zla, jež se v mezních situacích tak rychle mění ve zlo radikální. Stingo, mladý jižanský spisovatel, se přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy však začne být téměř proti své vůli vtahován do citového dramatu, které se odehrává mezi jeho sousedy, Nathanem a Sophií. Neurotický, přecitlivělý Žid Nathan se zjevně propadá stále hlouběji do zničující duševní choroby a krásná Polka Sophie, která prošla Osvětimí, je navždy poznamenaná prožitým utrpením. Zatímco Stingo sleduje, jak během jediného manhattanského léta a podzimu osudy Sophie a Nathana směřují ke svému nevyhnutelnému tragickému závěru, poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2017 , Knižní klub , EuromediaOriginální název:
Sophie's Choice , 1979
více info...
Přidat komentář
Z téhle knihy jsem psala písemnou maturitu. Myslím že pochopit pocity Sofie bych mohla až teď když jsem matkou.
Když jsem si před x lety zvolila tuto knihu jako povinnou četbu k maturitě, ještě jsem nevěděla, že to bude nejoblíbenější kniha z celé povinné četby! Neskutečně poutavý děj, člověk má o čem přemýšlet.
Volbou není snadné se prokousat, ale kdo to zvládne, ten má o čem přemýšlet. V červnu 1947 se v brooklynském penziónu Růžový palác setkají Newyorčan Nathan Landau, krásná polská emigrantka Sophie Zawistowska a začínající jižanský autor Stingo (za ním se skrývá sám autor). Začíná se odvíjet tok příběhu, složený z několika pramínků. Jedním z nich je Stingovo seznamování se s láskou a sexem, dalším jeho zamyšlení nad Jihem a nad otroctvím, ale hlavním je osud Sophie, která přijala Stinga jako jakéhosi zpovědníka. Sophiina volba je vlastně volbou několikerou: 1. její rozhodnutí neúčastnit se odboje, 2. rozhodnutí svést R. Hösse, aby zachránila své dítě, 3. rozhodnutí o svém bytí a nebytí, ale hlavní volbou je, když má vzít do rukou osud svých dětí. Autor se zde pokouší o hloubkovou analýzu fašismu, jeho vlivu na člověka a otázkami svědomí a viny.
Tohle byla nejhůř napsána kniha kterou jsem kdy četla.Příběh je velmi známí,ale styl ve kterém je napsána je strašný.Musela jsem se do ní vysloveně nutit
Co se dá napsat o knize, o které toho bylo řečeno už tolik, že snad ani není co dodat? Začátek byl příšerný. Několikrát jsem knihu chtěla vzdát, nechápala jsem, proč bych měla číst něco, co nedává smysl a nudí mě to... Jenže pak... Pak to přišlo. Když na scénu přichází Sophie, svět se zastaví, dech zadrhne a vám je všelijak, jen ne hezky. Neumím a nechci si představit sebe na jejím místě. A myslím, že nikdo to nepochopí tak, jako zase jen matka. A ačkoli jsem tuto knihu četla v době, kdy jsem žádné děti ještě neměla, stejně mi v srdci udělala obrovskou díru. Protože číst o tom opravdu bolelo. Opravdu moc.
Styronovy romány jsou rozsáhlé, dramatické, mnohovrstevnaté, vyvolávají zneklidňující otázky, sahají až na dno lidské duše a do svědomí svých hrdinů, se kterými nemají žádné slitování. Sophiina volba je románem o vině, o špatných rozhodnutích, která nelze odčinit žádným pokáním. Je o skutcích, které bez milosti sežerou lidskou duši bez možnosti vykoupení. Pohrává si i s otázkou metafyzické viny, klade paralelu mezi fašismus a jižanské otrokářství, nastoluje otázku kolektivní viny za to, čeho se člověk na člověku dokáže dopustit. No, rozhodně čtenářský zážitek.
Sofiina volba byl pro mě opravdový čtenářský oříšek. Četla jsem ji mnohem déle, než ostatní knihy, několikrát jsem si myslela, že ji odložím, ale nakonec vím, že bylo správné ji přečíst. I přesto, že mě mnohé pasáže, především ty o živote nesympatického vypravěče Stinga, nebavily, zamilovala jsem si příběh hlavní hrdinky Sofie, na kterou vzpomínám kdykoli, kdy se mi v životě objeví nějaké překážky. Sofie byla neobyčejně silná žena která je mnohými svými vlastnostmi inspirativní. Při čtení jsem měla pocit, že všechny její strasti prožívám s ní, proto bylo čtení knihy obtížné a nevšední. Nejvíce mi vadilo, že samotné Sofie bylo v Sofiině volbě málo, a dostat se do jádra jejího příběhu trvalo několik set stránek. Knihu bych proto nedoporučila netrpělivým čtenářům, kteří čtou jen za účelem splnění povinné četby nebo kvůli vzdělávání, na Sofiinu volbu je potřeba více strpení, odhodlanosti a lásce ke čtení, jinak by byla zdlouhavá a nezáživná.
Uf myslela som si že vyše 600 strán sfuknem ani neviem ako za tri dni kedže som chorá.Ako som sa mýlila.Ťažká kniha ktorú nedáte za dva večery. Sophiia bola neuveriteľne silná žena a absolútne si neviem predstaviť že by som vo svojom živote mala mať takú voľbu ako ona.Keby sa autor viac sústredil na jej život a menej na Stingove myšlienkové pochody ktoré ma nebavili tak by to bolo super.Takto som sa miestami pri čítaní knihy nudila a radšej robila iné veci.Knihu i napriek tomu odporúčam. Neplakala som pri knihe ako mi všetci hovorili no na druhej strane som nemala od toho ďaleko.Neviem či na film niekedy naberiem odvahu ale toto odporúčam.
Láska, sex a nacisti. V knize jsem se dočetl víc o volbě sexuálních poloh a autorově neustálé samohaně, nežli o samotném boji o přežití.
1984, Odeon
Když jsem si Sophiinu volbu kupovala v Levných knihách, činila jsem tak jen proto, že jsem si ji chtěla přečíst na doporučení pár přátel, navíc byla na maturitním seznamu. Když jsem si na knížku brala referát na hodinu literatury, říkala jsem si, že to v pohodě přečtu za víkend a že vím, do čeho zhruba jdu. Jenže jsem nevěděla. Zprvu jsem netušila, co se to děje, jakým směrem se bude příběh ubírat a co mě všechno čeká. Ani ve snu by mě nenapadlo hledat tu několik dějových rovin - nejen Sophiino vyprávění o životě před Osvětimí a pak. Klíčovou roli tu hraje také Stingo, který snad představuje samotného Styrona, a který prožívá všechno to, co patří k mládí jednoho introvertního intelektuála a snílka. A Nathan - tak skvělý a přitom tak specifický, že za tím musí něco být. V knize je úplně všechno - bolest, láska, touha, ztráta, zklamání, sex, drogy, alkohol, psychické problémy, společenská témata, otázky rasy a vyznání, spousta hudby a kulturní drobností, odlišností mezi Severem a Jihem, mezi minulostí a budoucností, mezi mužem a ženou, mezi těmi, kteří prošli Osvětimí a těmi, kteří ne. Je to silné, má to všechno. Je to dlouhé, ale uteče to poměrně rychle, když se začtete. Nakonec jsem sice potřebovala o týden delší dobu, než jsem si původně myslela, ale rozhodně toho času stráveného s takovýmhle románem nelituji. Jen škoda, že to dopadlo tak smutně. I když - jak jinak to mohlo skončit?
Z knihy Williama Styrona jsem měla opravdu velký respekt a vlastně jsem ji vůbec číst nechtěla. Nakonec jsem ale byla okolím přesvědčena, ať to zkusím. A jsem za to docela ráda. Rozhodně to není žádná povzbudivá, veselá četba. Sophiin příběh je srdcervoucí, ale nakonec mi v celém díle přišel zajímavější příběh Nathana. K této knížce se už pravděpodobně vracet nikdy nebudu, ale jsem ráda, že jsem se „překonala“ a mohla si rozšířit obzory o další velmi kvalitní literaturu.
Tato kniha mi dala zabrat a cetla jsem ji poradne dlouho. Uz jsem (mimo jine i z komentaru tady na databazi) vedela, ze pribeh Sofie tvori jen cast cele knihy a hodne prostoru je venovano samotnemu vypraveci. Presto jsem mela problem se do knihy zacist (Sofie se objevi az nekdy na strane 60) a kniha me vtahla az nekde okolo strany 300. A tady je to s cim jsem mela u knihy problem. Pokazde kdyz jsem se zacetla (at uz se jednalo o vzpominky na minulost nebo o soucasny zivot Sofie a jeji vztah s Nathanem) se dej najednou stocil nekam jinam. Po pasazich z koncentracniho tabora se zacal resit Stingo a jeho snaha prijit o panictvi. Tyto casti me v knize vylozene rusily - ne sex mi nevadi, ani nebyly napsane spatne, ale proste mi prisly jak z jineho pribehu. Uprostred srdcervouciho pribehu Sofie, jeji snahy nejak zit po tom vsem cim si prosla - ktera je predem ztracena - si Stingo resi svoje bolistky. Kvuli temto odbockam, ktere dej zpomalovaly a dle meho se do nej vubec nehodily, davam 4 hvezdicky. Za samotny pribeh Sofie bych dala 5. I kdyz jsem se s knihou trochu trapila, svoje misto mezi TOP svetove literatury si urcite zaslouzi. Ale mezi me osobni TOP se bohuzel nezaradi.
Kniha není určitě pro každého a začátek je, alespoň podle mě velice náročný a častokrát jsem knihu chtěla odložit. Jakmile se však čtenář dostane zhruba do půlky, pochopí význam knihy, začne poslouchat o Sophiině příběhu a od textu už se neodtrhne! Podle mě by kniha nemusela být tak dlouhá a je plná zbytečně rozepisovaných detailů, ale zároveň to vše tvoří neuvěřitelnou a neumírající dokonalou tvorbu o krutosti života.
Strašně silná kniha, moc dobře napsaná, ale dlouho mi z ní bylo špatně. Jsem si naprosto jistá že znovu už jí číst rozhodně nebudu. I tak mě straší ve snech, čeho jsou lidé schopní. Rozhodně ji nedoporučuji slabším povahám.
Konečně jsem se odhodlala a knihu přečetla. První půlka knihy se na mě zbytečně moc táhla a nebyla pro mě až tak zajímavá, ale když začne vyprávění Sophiina života v koncentračním táboře, nemohla jsem se odtrhnout. Velmi srdceryvný příběh.
Velmi silný příběh. Při čtení takových knih si lidé uvědomí, jaké muka museli prožívat nevinní lidé, kteří prošli koncentračními tábory. Jedna z nejlepších knih, jaké jsem zatím četla.
Ke knížce jsem se dostala kdysi dávno, bylo mi snad 14 let a ano, byla jsem na ni příliš mladá... Přesto se mi zakousla do srdce a asi jsem u ní svým způsobem dospěla... Překrásný příběh, který při vzpomínce doslova bolí.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sophiina volba |
| 1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
| 1974 | Ulehni v temnotách |
| 1972 | Doznání Nata Turnera |
| 1965 |  Dlouhý pochod |
Notoricky známý příběh ve svém knižním originále pro mě představuje jednoznačně jednu z nejsilnějších knih, kterou jsem kdy četla. Už je to nějaký pátek, co mi prošla rukama, takže dnes bych možná hodnotila jinak, ale tehdy mi přišla velmi čtivá. Líbily se mi změny nálad, střídání milých "bezproblémových" pasáží ze současnosti a vracení se k hrůzám v minulosti, u nichž se tajil dech. Styron dokázal obě polohy znázornit skvěle. Postavy ukazuje v jejich čisté přirozenosti, aniž by je soudil, nebo jim přisuzoval jednoznačné charakteristiky - klaďas/záporák. Postavy jsou vyobrazeny komplexně, se všemi svými chybami, včetně jejich úvah o minulosti, trýznění sebe sama a způsobů, jak se vyrovnávají s vlastním svědomím. Film jsem viděla dřív, než jsem četla knihu, takže jsem myslela, že jsem na klíčový moment knihy, onu "Sophiinu volbu" připravena, ale omyl. V knize je ta strašná životní chvíle jedné z hlavních postav vyobrazena tak sugestivně, až jsem chvílemi musela přestat číst, trochu se vydýchat a vysmrkat, abych se o chvíli později zase začetla, protože skládání hrůzné Sophiiny mozaiky dohromady nutí číst dál. Nutno však přiznat, že u některých pasáží mi bylo fyzicky špatně. Ještě se mi nestalo, že by mě osud postavy a to, co se jí v knize děje, tak niterně bolelo. Kniha každopádně vzbuzuje velké emoce - je strašným, drásavým a velmi silným zážitkem.