Sophiina volba
William Styron
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536876/bmid_sophiina-volba-6625b8fef0801.jpg
4
3266
3266
„Nikdy se nemohla vymanit z dusivého vědomí, že v jejím životě byla doba, kdy hrála roli účastnice na plánovaném zločinu.“ V patře jednoho brooklynského penzionu v létě 1947 zatím nic nenasvědčuje tomu, že už by se civilizace otřepala z tragédie, kterou jí způsobila největší válka v dějinách. Přisprostlý Nathan se tu propadá stále hloub do spárů paranoie, kdežto jeho milenku Sophii nepřestávají trýznit zážitky, jimiž si jako polská katolička prošla v osvětimském koncentračním táboře, kde ji sadističtí esesáci přinutili k osudovému rozhodnutí. Co všechno se o jejich patologickém vztahu i o hrůzách holokaustu dozví jejich soused Stingo, jenž v hotýlku pracuje na své prvotině a současně procitá z naivity mládí? Lze vůbec ještě po Osvětimi normálně žít, smát se, věřit ve vyšší dobro nebo psát básně? A jak jinak porazit morální dilemata zplozená Zlem, které nepřišlo shůry, nýbrž se rodí v našem světě a mají ho na svědomí konkrétní lidé?... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2021
,
OneHotBook
Originální název:
Sophie's Choice, 1979
Interpreti: Martin Stránský
více info...
Přidat komentář
Než jsem začala číst, věděla jsem o čem to tak hrubě bude. V půlce knihy jsem si říkala, že se tam vůbec nevyskytují její děti, jestli nečtu náhodou něco jiného:-) Na jednu stranu jsem si oddychla (jakékoliv ubližování dětí mi nejde dlouho z hlavy ven), ale pak se příběh začal ještě více rozvíjet. Myslím, že to, co se stalo nakonec Sophii, bylo pro ni vysvobozením.
Kniha se mi ze začátku četla těžce ,hlavně prvních asi 200 stran, nevzdal jsem se a četl dál ,a nelituji. Silný příběh. Doporučuji všem ,aby po prvních stranách knihu neodkládali.
Jak pomalu autor přidává informace a tím vždy nutí čtenáře znovu přehodnotit příběh, je tedy opravdu chytré. ještěže nemám děti, ta volba je děsivá.
I když jsem věděla, do čeho jdu, přesto se mě příběh velmi dotkl. Tematika 2. světové války a koncentračních táborů je fascinující, a jak je v románu napsáno, zřejmě nikdy nebudeme s to pochopit, jak se mohli takové hrůzy odehrát. Film jsem viděla ještě za svobodna, knihu jsem četla už jako matka dvou dětí, o to intenzivněji jsem Sophiin příběh prožívala s ní...
Ze začátku je to všechni tak nějak zamotané,než se zoorientuje co je co.´Ale potom až jsem to pochopila... Úžasná kniha,opravdu stojí za přečtení.
Úžasná kniha.. Šílená kniha... Nádherná kniha... Krutá kniha... Pravdivá kniha... Asi nikdy nebudu mít sílu přečíst ji znovu
Běžně nečtu tak tlusté knihy, ale tahle mě zaujala hodně a nezkrátila bych ji ani o stranu. Není nijak složitá na pochopení, dobře se čte a příběh je působivý. Není to ten typ knihy, u které bych se zasekla a nemohla se donutit to dočíst. Film se mi taky líbil, Meryl byla skvělá, jen ten dabing to kazil. Ale dost věcí tam je vynechaných (jinak by ten film musel trvat snad 4 hodiny), takže pokud si to někdo chce dát do maturitní četby a myslí si, že stačí místo knihy vidět film, tak u této knihy to neplatí.
„A co dělal (zeptal jsem se sám sebe v duchu Steinerovy úvahy o existenci jistých podivných metafyzických distorzí v oblasti času) náš mladý Stingo, zelenáč a vojín námořní pěchoty Spojených států, právě v okamžiku, kdy se po obzoru valily poslední cáry toho hrozného kouře – průhledné opony zvířeného prachu, podle Sophie tak hustého, ‚že jej člověk cítil na rtech jako písek‘ – cáry kouře ze spálených 2100 židů z Athén a z řeckých ostrovů, na něž se Sophie zahleděla po obzoru a jež zahalily idylická tělíčka poklidně se pasoucích ovcí tak hustým hávem, že to vypadalo, jako by sem padla těžká mlha z vistulských bažin? Odpověď je obdivuhodně prostá. Psal jsem přání k narozeninám.“
---
"‚Pamatuji se přesně na jeho slova,‘ vyprávěla mi Sophie. ‚Říkal: Přišli jste do koncentračního tábora, a to není žádné sanatorium, a existuje odtud jediná cesta ven – vzhůru komínem. Komu se to nelíbí, ten může zkusit oběsit se na ostnatých drátech. Pokud jsou v téhle grupě židé, nemají právo žít déle než dva týdny. Jsou tu nějaké jeptišky? Máte jeden měsíc, jako faráři. Všichni ostatní tři měsíce!‘“
Nejlepší kniha mých letošních prázdnin. Čtivá, poučná, strhující. Byla a jsem jí naprosto uchvácená; jak autor do příběhu vkládá svůj vlastní život, Nata Turnera... A to, jak střídá krutost s humorem je až neuvěřitelné, s takovou lehkostí, že by ten, kdo nečetl, těžko věřil... Tohle dílo je obdivuhodné v několika směrech. Otázky volby zde padají jedna za druhou a žádná není o nic méně hrozná než ty ostatní. Ta finální volba je ale stejně všechny převyšuje. A samozřejmě, některé pasáže byly těžké, občas mě unavovalo Stingovo neustálé řešení panictví/"odpanění", nicméně právě k těmto chvílím se váže moje oblíbená pasáž.
„A ono je to vlastně fuk, myslel jsem si, jestli se ze mě stal homosexuál, tak ať, takových už přede mnou bylo! Já jsem sice formálně nežil v separaci nebo ve vězení, ale pokud šlo o mé dosavadní snahy domoct se zdraví prospěšné heterosexuální kopulace, bylo to téměř stejné, jako bych byl zavřen v kriminále nebo se vláčel s nějakou kocábkou po nekonečném oceánu.“
Nádherně bolestný příběh... Doporučuju...
Těžké, smutné, kruté a odporné. Takoví jsme někdy i my, lidé. Nechci to číst znovu.
Přečíst si Sophiinu volbu mi přišlo jako povinnost. Byla to kniha zajímavá, avšak pořád nevím, co si o postavě Sophie myslet..
Sophiinu volbu jsem mela prirazenou v ramci povinne cetby na gymplu- ac prvnich sto stran jsem proklinala, tak jsem se tak zacetla, ze jsem se divila ze uz je konec knihy. je to velice tezka kniha, tezky osud-jako matka dvou deti si nedokazu predstavit Sophiino rozhodovani. emocne nabita. po zacatecnich peripetiich jsem rada ze si tuto knihu mohu hrde pripsat na seznam prectenych :-)
Náročné čtení, těžká knížka a těžké téma. Dala mi hodně zabrat, ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Svým způsobem mě obohatila!
Rozhodně nejde o lehké čtení, jak je zde již několikrát zmíněno, ale kdo má trpělivost a vydrží, bude po zásluze odměněn velmi silným příběhem, tak krásně napsaným...
Velmi silná kniha. Bavila mě od začátku do konce. Autorův sloh mi učaroval. Jeho rozvitá souvětí, která neztrácejí myšlenku a neutíkají o tématu mě nadchly. Četla se mi moc dobře.
Fanoušci knihy se mnou určitě nebudou souhlasit, ale pro mě to bylo něco hroznýho. Nejde o to, že by kniha byla špatně napsaná, to vůbec ne a spíš naopak se jedná o skvěle napsané dílo. Jde mi spíš o to, že se příběh strašně vleče a co by jinej autor napsal na dvě stě stránek, natáhl Styron na +700. Opravdu jsem si i nahlas zanadával, když jsem narazil na pasáž, kde byl popisovanej okenní parapet snad na celou stránku. Byla to pro mě opravdu nekonečná kniha, a proto jí dávám 3/5. No jo, holt těžký čtivo není pro mě.
Těžké čtivo, ale pokud u knihy vydržíte zažijte krásný zážitek, který vám leckterý vypravěčský talent nenabídne.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sophiina volba |
| 1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
| 1974 | Ulehni v temnotách |
| 1972 | Doznání Nata Turnera |
| 1965 |  Dlouhý pochod |
Je pravda, že začtení do knížky chvíli trvalo, ale ve finále musím označit knihu za pěknou a smutnou. Volit mezi svými dětmi, které z nich půjde na smrt a které zůstane? Šílenost.