Sophiina volba
William Styron
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539/bmid_sophiina-volba-19n-539.jpg
4
3252
3252
Rozsáhlý mnohovrstevnatý román (1979) začíná okamžikem, kdy se mladý jižanský spisovatel Stingo přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy začne být proti své vůli vtahován do citového dramatu mezi jeho sousedy: přecitlivělý Žid Nathan se propadá do zničující duševní choroby a krásnou Polku Sophii poznamenalo prožité v utrpení v Osvětimi. Stingo sleduje, jak jejich osudy směřují k tragickému závěru, a poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši. Pomocí psychologické drobnokresby a epické malby charakterů i prostředí obnažuje autor otázky viny, kolektivní odpovědnosti a povahy zla, ať už jde o nacismus či o americké stigma otrokářské minulosti. Sophiina volba zůstává románem trvalé literární hodnoty.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Knižní klubOriginální název:
Sophie's Choice, 1979
více info...
Přidat komentář
Velmi oblíbená kniha, strašně se mi líbí styl psaní autora, kdy postupně odkrývá různá tajemství hlavních hrdinů a my se jim pomalu dostáváme "pod slupku" a začínáme zjišťovat, proč jednali tak, jak jednali.
Skoro po 10 letech jsem se vrátila ke Stingovi, Nathanovi a Sophii. Když čtenář ví, co ho čeká, bojí se jednotlivých tragických událostí a s každou přibývající stránkou je obava o hlavní hrdiny větší a větší. Ale víte, že se jim prostě nedá vyhnout, a tak čtete a hltáte jednotlivé stránky a na rozdíl od Sophie, vy žádnou volbu mít nebudete... prostě propadnete kouzlu knihy jako Stingo.
Povinná četba.
Nejprve dospět, pak přečíst. Nenuťte tohle děti číst! Odpudí je to od veškerého tématu s tím spojeného. Potom si k tomu horko těžko najdou cestu.
Poprvé jsem četla ve dvaceti,podruhé ve čtyřiceti,pokaždé to ve mě zanechalo něco jiného,ale vždy dobré.Nejsilnější z celé knihy rozhodnout se které z dětí obětovat,to bych asi nedokázala.
Na knížku jsem se dlouho chystala a těšila, mám ráda bytelné, dlouhé romány a 710 stránek se skvělým hodnocením znělo dost slibně. Jenže... tak jako u některých filmů si člověk řekne, že by kratší stopáž byla lepší, tady bych hlavně úvodní části dost zkrátila. Hlavní přínos úvodních stránek byl, že mi hlavní hrdina na začátku nebyl zrovna sympatický (už jen tím vyjmenováním značek každého předmětu v jeho okolí), ale to se postupně zlepšilo, i když celkově mi z celé hlavní trojice přišel "nejslabší" až do konce.
Naopak poslední kapitoly měly řádný spád a vtáhly mě do děje, ty by si 5* plně zasloužily. Postupné vyjevování pravdy, ať už od Sophie nebo Larryho bylo skvělé a skoky v čase nebyly nepřehledné. Ale o něco koncentrovanější ten příběh mohl být, na úkor Stinga. I když jeho sexuální frustrace byla důležitá, stejně jako vzpomínky na Jih, nepotřebovala podle mě tato témata TOLIK prostoru. Prostě Stinga proškrtat a pak by to bylo na 5*. :-)
P.S. I když by se mi zamlouvalo zkrácení díla, vyřazení daných témat úplně by bylo na škodu. Proč se ve školách řeší jen "proč se to tak jmenuje", když se velkých témat té doby v knize objevuje tolik, a ne nedůležitých?
Velmi silný příběh……. S notnou dávkou životních zkušeností a určité sečtělosti se kniha stává lépe pochopitelnou.
Američtí autoři mají specifický styl psaní a ten se projevil v první části knihy, která až nudí…
V okamžiku kdy se děj přesunul do Varšavy, a do prostředí 2.sv. války hltala jsem stránku za stránkou.
Je to neskutečné co museli lidské bytosti prožít, a občas nepochopitelné mezi čím se museli rozhodovat……
Kdybych měl říct, která kniha je jednou z mých nejoblíbenějších, byla by to patrně právě Sophiina volba. Před mnoha lety to bylo jedno z mých prvních setkání s tématem Holocaustu a zároveň velmi komplexní psychologická sonda do života generace poznamenané dědictvím 2. světové války. Sophiina volba je příběhem ženy bez budoucnosti, kterou stále pronásleduje temný stín minulosti, zvěrstev Holocaustu a těžkých, nepředstavitelných voleb, které byla nucena učinit... Kniha není rozhodně lehkým čtením a určitě nesedne každému. Osobně se k ní čas od času vracím a četl jsem jí v průběhu let už asi třikrát. Vždy mě dokáže znovu zcela pohltit...
Tak tuhle knížku jsem si přečetla jen proto, že patří do povinné četby, prolouskávala jsem jí strašně dlouho a po padesáti nudných stránkách jsem musela přeskočit na nějakou 250 stranu, kde už se něco dělo, dobře když se rozhodovala, které dítě zachrání, to už mě bavilo, ale to je snad jediná část...Začátek je zbytečně moc dlouhý a rozepsaný v podstatě o ničem.Knížka mě docela zklamala...
Tuto knihu jsem si vybrala k povinné četbě a svého výběru opravdu nelituji. Na Sophiinu volbu nikdy nezapomenu.
Název této knihy jsem si vybavovala někde ze střední školy, a tak jsem se rozhodla, že bych si ji mohla přečíst. Navíc tu měla i dobré hodnocení. Ale... Autor si vybral zajímavé téma a některé pasáže mě také hodně zaujaly, byly skvěle napsané. Ale myslím si, že kniha je nesmyslně dlouhá a z velké části doplněná úplně zbytečným tlacháním o Stingovi. Být trošku jinak zpracovaná a hlavně kratší, líbila by se mi mnohem víc. Ale zas na tuto knihu nejspíš nikdy nezapomenu, skrz téma i těch mnoho set místy zbytečných stránek :)
Jedna z knih, která člověka chytne za srdce a přemýšlí o ní i dlouho po přečtení. Sophiina volba mě velmi oslovila a zaryla se mi pod kůži, i když ze začátku mi dělalo problém se do knihy začíst, a prvních 200 stran se mi četlo velmi těžce a nezáživně, zejména pasáže, týkající se autorova původu a nenaplněného sexuálního života. Potom mě však kniha zcela pohltila. Příběh Sophie byl dechberoucí. Důmyslné střídání časových linek, kdy byl postupně odhalován Sophiin život před válkou, za okupace Varšavy, v koncentračním táboře a poté v Americe, mě udržoval v neustálém napětí a byl velmi čtivý. A pasáž kdy Sophii s dětmi transportují do Osvětimi a je následně donucena zvolit si mezi jedním ze svých dětí, byla pro mě velmi silná a neubránila jsem se slzám. Také postava Nathana, který na jedné straně vystupuje jako Sophiin zachránce a na druhé straně ji psychicky i fyzicky ničí byla velmi zajímavá a příběh celkově doplňuje. Vřele doporučuji.
Promiňte, asi jsem si spletla knihu... Nebo mi sakra někdo vysvětlete, proč se větší polovina knihy točí okolo nějakého úchylného panice, o kterého ani homosexuál zájem nemá, když dle názvu by se měl příběh vztahovat k Sophii a jejím ukrutném životě? To jsem si rovnou mohla přečíst "50 odstínů šedi"!
Navíc knížka by se krásně dala zkrátit do životopisného románu pouze o Sophii a nikdo by se nemusel brouzdat desetitisíci slovy, které Styron mohl vynechat. Ano, knížka má pěknou slovní zásobu, ale bohužel hlavnímu příběhu je dán pouze malý prostor...
Knihu jsem četla poprvé asi před 25 lety. Bylo to v době, kdy ještě nebylo mnoho knih napsáno o holocaustu, odboji za 2. světové války, o zvěrstvech na lidech, hlavně v Polsku, pobaltských zemích, u nás či jinde v Evropě. Ovlivnilo mne také to, že jsem měla děti v přibližném věku dětí Sophie. Podruhé jsem se ke knize vrátila před nedávnem a začínám srovnávat. Ano, děj mne už tak nezaujal (myslím tím děj po válce). Ale ta hlavní myšlenka, která by měla z této knihy vzejít, je právě ta Sophiina volba. A toto žádná "omáčka" poté neovlivní. Stále u mne 5*.
Tuto knihu je těžké zhodnotit - na jedné straně je tu dojemný a těžký příběh Sophii, její vyprávění o hrůzách, které se obyčejným lidem děly za války a ze kterých nevyváznete bez hlubokých jizev na celý život, o velké ztrátě i nešťastné lásce a zoufalství. Kvůli této části, která mě ke knize přiměla, jsem se do ní s chutí pustila. Jenže potom je tu ta druhá část knihy, kterou jsem se musela náročně prokousávat. Nudné, často naprosto zbytečně dlouhé a nezajímavé průpovědi mladého nevybouřeného Stinga, u kterého máte pocit, že jedinou jeho starostí je sebelítost nad nevyužitím jeho nádobíčka. Možná autorovi křivdím, ale právě jeho postava mi byla naprosto nesympatická. Často úchylné pasáže, do kterých byl celý Sophiin příběh zabalený, celou atmosféru jen kazily. Občas jsem jen znuděně přeskakovala a hledala, kde se zase ukáže hrdinčino jméno. Krásné a srdcervoucí, jen kdyby měl její příběh prostor vyniknout.
Až na hodně chladný a dost nudný začátek, který jsem hodně přetrpěla, mě kniha chytla a moc se mi líbila. Jen to chce přetrpět prvních cca 150 stránek.
Za sebe tedy absolutně nevím, kde tato kniha vzala tak vysoké hodnocení. Chystala jsem se na ní už dlouho a to jen proto, že mě na ni navnadili ještě ve škole při literatuře. Bylo nám tehdy totiž řečeno, že kniha Sophiina volba pojednává o SOPHII a o jejím životě v koncentračním táboře, přičemž je dílo završeno tou strašnou srdcervoucí volbou. S tím to jsem se do čtení vrhla a toto jsem očekávala. Nikdy by mě nenapadlo, že Sophie bude jakási vedlejší postava a hlavní lajnu s prominutím vyžere nějaký šíleně nesympatický a nevybouřený Stingo, který prakticky celou knihu neřeší v podstatě nic jiného, něž svůj napružený rozkrok, židovská ňadra a v neposlední řadě se může uzoufat,že mu žádná nechce dát. Když pominu Stinga, tak Nathana jsem vydýchávala stejně těžko a opravdu nechápu, ty nesčetné sexuální scény (místy dosti nechutné), které zde dle mého názoru nemají co dělat a příběhu nijak neprospějou. Jednu hvězdu dávám pouze za vyprávění Sophie, které bylo zajímavé a strašné, ale totálně se udusilo v již výše zmíněných nesmyslech.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus Polsko zfilmováno 20. století americká literatura duševní poruchy, duševní nemoci
Autorovy další knížky
| 2005 |  Sophiina volba |
| 1993 | Viditelná temnota: Memoáry šílenství |
| 1974 | Ulehni v temnotách |
| 1972 | Doznání Nata Turnera |
| 1965 |  Dlouhý pochod |
Miluju válečnou literaturu, ale tohle bylo jedno velké zklamání. Kniha není ani tak o Sophii jako o Stingovi, který mi byl od začátku knihy nesympatický. Každý asi ví o jakou volbu se má hlavně jednat, ale pokud to víte dopředu a neznáte výběr, tak je vám to jasné během čtení knihy, protože o jednom dítěti mluví a druhém je pouze zmínka. Dvě hvězdičky jen za vprávění Sophie. A i ta mi teda přišla neuvěřitelně hloupá.