Soudné sestry
Terry Pratchett
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 6. díl >
Uprostřed Zeměplochy, placaté země putující vesmírem na zádech obrovské želvy, leží království Lancre, které je tak malé, že by ho kamenem přehodil. Přesto se o ně rozpoutal velký boj, jehož zápletka má leccos společného s hrou Macbeth z pera slovutného Shakespeara. Nesmějí tudíž chybět ani tři čarodějky, jimž se hrůzovláda nového panovníka nezamlouvá. Nebo to celé připomíná spíš Hamleta? Nechybí tu totiž ani kočovná herecká společnost, duch zavražděného monarchy a jeho syn, který je možná příliš citlivý, aby vznesl svůj nárok na trůn Ovšem Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová a Magráta Česneková už dohlédnou, aby všechno dopadlo tak, jak má.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
Wyrd Sisters, 1988
Interpreti: Zuzana Slavíková
více info...
Přidat komentář
Předchozí Magický prazdroj byl na mě trochu moc pompézní, ničily se tam málem celá města i Zeměplocha. V Soudných sestrách se sice taky hraje o osud království, ale prosím vás, jaké je Lancre vlastně království? :) Pratchett v plné síle a čarodějnické trio je okouzlující hlavně v momentech, kdy nekouzlí a čelí nástrahám všední reality :)
Po několika letech jsme se k této knize vrátili a četli ji ve skupině pěti přátel a opět jsme se královsky bavili. Je to vzpruha - číst něco takového, humorného, a přesto moudrého a ještě k tomu velmi vědoucího. Pratchett musel mít nesmírný rozhled v mnoha oblastech lidského činění. Má náš neutuchající obdiv.
Mnohým narážkám ani neumím porozumět, protože ty věci zkrátka neznám. Ale ve skupině posluchačů je jeden inženýr, který nám ledacos dokáže dovysvětlit.
Hned se dívám, kterou z jeho knih budeme číst příště.
Kniha mě bavila od začátku až do konce. Miluju čarodějky a tohle byla jedna z posledních knih, co mi chyběla k přečtení. Mám teď chuť se vrhnout hned na další. :)
Bavily mě pohádkové narážky na Černou Alyssu. Bavilo mě mytí vlasů a koukání na špičky bot. Asi je to tím, že jsem Pratchetta delší dobu nečetla, nicméně jsem se u knížky nejednou hihňala. :)
(SPOILER)
První "opravdové" čarodějky. Za své dvanáctileté já, které bylo ze Soudných sester na té nejvyšší větvi lancerského pralesa, musím dát i teď po druhém čtení *****, i když bych nikomu nevymlouvala názor, že se to možná místy malinko vleče. Tehdy mi ten (vcelku předvídatelný) děj přišel neprokouknutelný. A zapomněla jsem, jakou tomu Pratchett na posledních řádcích nasadil korunu. Takový drobný detail mě obvykle potěší a ve dvanácti mi určitě připadal geniální. Od té doby jsem četla i viděla nějaké Shakespearovy hry, takže jsem teď ocenila zase jiné aspekty. Jen inscenaci samotných Soudných sester jsem, bohužel, ještě neviděla.
Od Pratchetta nečekám strhující akční děj, ale spíš zábavné a osvěžující uchopení tématu. Ta nenucenost, která mi chybí v Magickém prazdroji, tady funguje dobře. Líbilo se mi divadlo, byť ho tam někdy bylo na můj vkus skoro až moc. Líbilo se mi, jak měl vévoda problém pochopit lancerský lid a jak šašek vysvětloval vévodkyni, jak prodat lidem nepopulární změny.
A jak to vůbec Kantůrek myslel s těmi soudnými sestrami? Čeština disponuje slovem sudičky. Chtěl snad zdůraznit, že čarodějky zachovávají soudnost i tehdy, když ji ostatní ztrácí?
***
Výběrčí si odkašlal. „No, pane, víte, já jim vysvětlil, že potřebujete vybudovat stálou armádu a tak dále, ne? A on prý na co, a já že kvůli lupičům, ne? A ony že je lupiči nikdy neobtěžovali.“
„A co civilní sféra?“
„Vidíte, málem jsem zapomněl, ne? Dokazoval jsem jim, že musíte stavět a udržovat mosty, ne?“
„No a?“
„A ony na to, že je nepotřebujou.“
„Aha,“ prohlásil vévoda hlasem znalce. „Jenže jak se dostanou přes řeku? Tekoucí širokou vodu neobejdou!“
„Nejsem si tak docela jistý, pane. Já si myslím, že čarodějky obejdou cokoliv.“
***
Dole na pláních to bylo něco jiného. Tam když jste do lidí kopli, snažili se oni kopnout do vás. Jenže tady? Když jste kopli do lidí tady, tiše vám ustoupili z cesty a trpělivě čekali, až vám noha sama upadne. Jak se měl král dostat do historie, když vládl takovým lidem? Ty jste mohli utiskovat se stejným výsledkem jako matraci.
***
„Copak ty nechceš zemřít vznešenou smrtí pro spravedlivou věc?“
„Já budu pro tu věc raději tiše žít. S vámi čarodějkami je to jinak, vy si můžete dělat, co se vám zlíbí, ale moje možnosti jsou omezené.“
***
„Jsme povinny mluvit pravdu,“ řekla. „Ale nikde nebyla řeč o tom, že musíme všem vytroubit i věci, na které se nikdo neptal.“
Moc pěkná kniha asi by se tam našlo pár nudnějších částí jako například popisování letu kolem království. Jinak jsem si ji moc užil. (Mé hodnocení je čistě v rámci knih této série nejde totiž srovnat s čím koly jiným co jsem četl)
Má druhá kniha Terryho a o poznání menší radost ze čtení. Nezáživný příběh, sem tam zajímavé moudro, ale celkově táhlá nuda. Takže nic moc.
Pasáže popisující vzrůstající šílenství vévody Felmeta byly dost děsivé. Budu si muset brzy přečíst Macbetha pro srovnání.
Pro mě taková divná knížka. Nedokázal jsem si hlavní postavy oblíbit, nějak jim fandit. Přitom v knize je několik velmi moudrých postřehů, které jinak lehce podprůměrný příběh zajímavě povznášejí na lepší úroveň. Musím také přiznat, že je to má teprve druhá kniha od Terryho…
Čarodějky poprvé v plné sestavě (Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová, Magráta Česneková a kocour Silver) v šestém díle Zeměplochy. Tentokrát děj paroduje hry Williama Shakespeara - zejména Macbetha s Hamletem. Knihu bych hodnotil jako jednu z nejlepších Pratchettovek - scénka s Tomjanem a zloději je jedna z nejvtipnějších v celé sérii.
Moja tretia a posledná Pratchettovka za tento rok. Sestry strigy by sa dali nazvať ako retteling na Shakespearovho Macbetha. Za mňa skvelá voľba. Trochu menej známy príbeh. Kniha obsahuje veľa postrehov zo života, literatúry, politiky a histórie. Trio čarodejníc – Babka Paprčivá, Starenka Oggová a Magráta sú veľmi sympatické postavy. Každá je trafená trošku iným spôsobom a vzájomne sa skvele dopĺňajú. Oproti Čarovným právam je dej zložitejší, pomalší a trošku vážnejší. Nemusíte sa ale báť, typického Pratchettovského humoru je v knihe dostatok. Naozaj veľmi milé čítanie plné symboliky, emócií a hlbších myšlienok. Dúfam, že vydavateľstvo nám prinesie aj ďalší diel o čarodejniciach z Plochozeme. Určite odporúčam !
Za mě jedna z nejslabšich knih. Příběhy o Bábi se táhnou jak žvýkačka na botě, a tenhle je opravdu na zábavný děj velmi skromný. Humoru pouze místy, ale zato absence poutavého odpočinkového čtení ažaž. Tento díl mě až skoro nudil. Takže maximálně 2 hvězdy a klidně jej v sérii můžete vynechat.
Terry Pratchett v nejlepší formě. Pozdější díly už jsou občas takové utahané, tady to má grády a kniha je ukázkou toho nejlepšího z britského humoru. Série s čarodějkami patří společně se Samem Elániem k mým nejoblíbenějším. A proto se k Bábi, Stařence či Magrátě jednou za čas vracím. A i když knihy znám v podstatě nazpaměť, nikdy nejsem zklamaný. Díky Soudným sestrám jsem si přečetl i Macbetha, poslední velké shakespearovské drama, které jsem neznal. Až zase budu mít chuť na něco oddechového a vtipného, knih s čarodějkami mě čeká ještě spousta. Díky Terry.
(SPOILER) První Pratchett, se kterým jsem se kdysi setkala, protože jsem na Soudné sestry docela náhodně šla do divadla. Myslím, že to bylo ABC. Pamatuju si, že to bylo hrozně vtipný, nakonec možná víc než knížka, protože i když Pratchettovy knihy umí rozjet moji představivost, v divadle to byl opravdu živej zážitek. K příběhu - tři zmatený stařenky jsou fajn komický postavy, mě ale u Pratchetta, a možná i obecně, baví víc ty mladší. Myslely to sudičky dobře, když nacpaly sirotka někam, kde dítě chybělo. Okamžik posunutí času o patnáct let dopředu si pamatuju díky rozpačitýmu polibku - já nevím, mně ty Pratchettovy erotický narážky nějak nesedí a v každé knize si říkám, že by byla mnohem lepší, srandovnější bez nich. Díky poskočení času ale mohl malý Tomjan vznést nárok na trůn, který jeho otci ukradli, a ještě předtím ho zavraždili, pak se to tam nějak pomele a na závěr se tři stařenky zase rozejdou a každá si jde po svých bez nějakého loučení, protože čarodějnice se nedruží. Milý, ale četla jsem lepší díly Zeměplochy.
Terry Pratchett to jednoducho so slovami vie úplne geniálne. K tomuto populárnemu autorovi fantasy série kníh o Zeměploše (sorry,ale názov Plochozem fakt nemusím) som sa dostal formou českej (extrémne dobre nahovorenej) audioknihy Čaroprávnost,čo je v podstate prvý diel podsérie o zeměplošských čarodejniciach.
•
Druhý diel Sestry strigy rozpráva v skratke o tom,ako sa Tetka Oggová,bábi Zlopočasná a Magráta Cesnaková snažia zachrániť Lankreánske kráľovstvo pred samozvaným, bratovražedným lordom Felmetom a jeho zákernou a bezohľadnou ženou lady Felmetovou. Na prvú sa môže zdať,že je to literatúra pre skupinu 8+,ale verte mi,že je to jen pouhé zdání. Kniha je šmrncnutá humorom á la Lasica-Satinský, dvojzmyslami,pri ktorých sa budete červenať a úvahami,ktoré asi ťažko pochopí mladé publikum. No na veci nič nemení,že Pratchett je pán spisovateľ.
To byl super díl, oblíbila jsem si čarodějky. :D
Líbilo se mi popisování a fungování divadla, v jejich podání to byla pecka :D bavila jsem se. Zápletka a rozuzlení na výbornou :)
Těším se na další díl. :)
Soudné sestry jsou pro mě velkou nostalgií, bylo to první knížka, kterou jsem od Pratchetta četla, a byla to ona, která způsobila, že jsem jeho knihám zcela propadla. Vždycky si ji ráda přečtu a zasměju se u ní. Jediné, co jí mohu vyčíst, je fakt, že tak málo lidí sdílí mé nadšení pro trojici těchto čarodějek.
Hvězdičky neuděluji, kdo chcce hodnocení, nechť čte dál.
Soudným sestrám ohromně pomohla pauza, kterou jsem si od Zeměplochy udělal. Mort mě svým námětem Smrťova učně nadchnul a naopak Čaroprávnost mě znechutila, na čas odradila od Pratchettovy tvorby. Zlopočasná se nikdy nestane mou oblíbenou zeměplošskou postavou, ale s tím už jsem se smířil. Tady jí naštěstí asistovalo celkem solidní množství ansáblu různorodého. Nejen hromada aluzí na Shakespeara, ale i klasický nevtíravý a nenucený Pratchettův humor mě tentokrát zcela pohltily a Soudné sestry jsem zhltl během chvilky.
Už dávno jsem si všiml, že šašci, klauni a jiná individua, která vše obrací v žert, hrají si se slovy, formulacemi, situacemi a tím i s lidmi okolo sebe, jsou to, co mám v literatuře nejraději. Proto i zde mi nejmilejším byl králův "blázen", který svou "hloupostí" nastavuje zrcadlo širému okolí.
povídání o divadle se mi líbilo a konečně sem se nahlas zase zasmála - při rozhovoru šaška a krále, ale stejně mi tam chybí takový ten moment uchvácení :-)
Štítky knihy
Zeměplocha magie humor kočovná divadelní společnost čarodějky fantasy britská literatura Macbeth
Autorovy další knížky
1993 | Barva kouzel |
1997 | Dobrá znamení |
2007 | Darwinovy hodinky |
2003 | Noční hlídka |
1995 | Stráže! Stráže! |
Čarodějky jsou dokonalé. Kniha na zlepšení nálady.