Mrtvá šelma
Jiří W. Procházka , Klára Smolíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245257/mid_souradnice-zlocinu-mrtva-selma-5wE-245257.jpg
4
258
258
Souřadnice zločinu série
1. díl
Dlouho očekávaná detektivka od legendy české fantastiky Jiřího W. Procházky a Kláry Smolíkové, oblíbené autorky populárně naučných knih pro děti. Autorská dvojice spojila své síly, takže čtenáře čeká napětí, akce, svérázný humor i promyšlený příběh s historickým pozadím. Mrtvá šelma, první ze série detektivních případů Souřadnice zločinu, se odehrává v Táboře. Zmizení renomovaného profesora uvede do pohybu nejen policejní vyšetřování, ale také svede dohromady nesourodou dvojici, která se pouští do pátrání na vlastní pěst. Muzejní kurátorka Berenika Weissová a bývalý policista Robert Štolba se dostanou do míst, o kterých policie nemá ani zdání a kde oba dva musí spoléhat jen sami na sebe. Přepadení, vraždy a krádeže pokaždé nějak souvisejí s táborským muzeem a záhad přibývá. Kdo všechno z okruhu podezřelých patří k tajné sektě husitských bratří? Jakou roli hraje lidská zášť a chamtivost? Do poslední chvíle nebude mít jasno ani čtenář, jenž rozplétá děj vyprávěný ze dvou pohledů – ženským náhledem intelektuálky Weissové a mužskou optikou přímého a poněkud neomaleného Štolby. Třetí hlavní postavou je samo město Tábor. A zatímco si čtenáři lámou hlavu nad mrtvolou z táborské radniční věže, autoři již splétají nitky Stříbrné iniciály, dalšího případu, tentokrát z Kutné Hory.... celý text
Přidat komentář
Jakási česká variace na Šifru mistra Leonarda. Odehrává se v Táboře a ve vraždách je zapleteno místní tajné husitské bratrstvo. Docela se mi to líbí.
Napsali to profíci, chybky netrčely a mělo to grády. Jazyk, příběh, aktéři, dějeprava... Jednu hvězdu strhávám za prodlévání s avizovaným pokračováním (Souřadnice zločinu: Kutná Hora). Tohle se dělá? Jak se teda dozvíme, jestli se vzali? :)) Na druhou stranu, když si člověk přečte něco o četných počinech akčního autorského dua, není třeba hned házet flintu do žita. Ne že by tvorba pro děti nudila, to asi ne... Ale kdyby se náááhodou na chvíli přejedla, Weissová & Štolba stojí v blocích!
Zaujal mne muzejní námět, zajímavý je i styl vyprávění - střídavě z pozice Bereniky Weissové a Roberta Štolby. Děj se trochu pomalu rozjíždí, ale pak docela nabere obrátky, v příběhu se objevuje tajemné bratrstvo... Na konci je zase ale trochu ztratí - jako jakýsi "deux ex machina" se objevuje policejní vyšetřovatel - bývalý Štolbův kolega a naopak ve vytrácí naznačená linka tajemného bratrstva. Ale celkově se knížka četla docela dobře a rozhodně nezklamala. Jen možná ještě citáty z historických spisů a knih na začátku každé kapitoly mi přišly poněkud samoúčelné - s dějem většinou nesouvisely (anebo jsem souvislost nepochopila)
Jakože detektivky moc nečtu, tak tuhle jsem si, už z profesního zájmu (muzeum), přečetla a udělala jsem dobře. Aź pojedu do Tábora, doufám, že se tam bude vznášet ta aura tajemna...Doporučuji
Super detektivka od českých autorů a z českého prostředí. Na čtení jsem se těšila. Doporučuji dál. Hlavní postavy mi po dočtení knihy chybí a už se nemůžu dočkat dalšího dílu z Kutné Hory.
zajímavá detektivka, trochu netradiční způsob podání, ale chytrý humor i napětí se mi moc líbily
Oceňuji autenticitu místa, do kterého je děj zasazen (věřím, že táborští chrochtají), vtipné chvilky, svižné rozhovory a koření sem tam trefně upuštěného sprostého slova. Akorát že příběh samotný mě nějak extra nezaujal. Doposlouchala jsem včera a přiznám se, že už vlastně tak třetinu zase nevím. Takže takový průměr. Možná maličko nad průměrem. Jo a Otakara Brouska mám čím dál radši - dejte si audio Jmenuju se Ozzy. ;-)
Mně se lokální texty líbí, vyhovují mi, je to takové okno do něčího světa. V tomto případě do Tábora. Dá se to, samo sebou, napsat i lokálně blbě, ale to rozhodně není tento případ! Dojem určitě umocňuje i to, že Tábor znám dobře a je to moje oblíbené město, takže když Weissová se Štolbou někudy jdou, a to včetně muzea, vím kudy jdou a kam. Tato dvojka mi vyhovuje zrovna tak, jako Tábor. Odolní lidé, kteří dokáží ledacos vstřebat a jejich humor mi taky vyhovuje. Má to švih i střih a do Kutné Hory se rozhodně s nimi těším!!!
Báječná detektivka! Využívá reálné historické informace, takže se i něco přiučíte. A kdo jste z Tábora tak v knize poznáte každou uličku. Přečtete jedním dechem! :)
Tik – tak – tik – tak...!
Tik – tak – tik – tak.......
Hodinový stroj je neúprosný strážce času.
Ke všem a ke všemu lhostejný jako mrtvý prostor kolem něj.
Na nic si nehraje, nikoho nevítá.
Existuje pouze ve svém vesmíru.....
Když jsem začal psát tento komentář byl jsem rozjařený jako rozjetá lokomotiva, která ví, že když už jede, nic jí nezastaví. Jenže já musím. Zastavit. Protože by pak byl komentář delší než všechny vagóny za lokomotivou. A že jich ta moje má požehnaně. Tak tedy opatrně. Blíží se zastávka. Tábor.
Nejsem moc na detektivní příběhy. Tak jsem dlouho váhal, než jsem se do Mrtvé šelmy dal.
A byl jsem překvapen. Čuměl jsem jako tele na nový vrata. Manželská dvojice. Procházka & Smolíková to prostě zvládla. S nadhledem. Až jsem byl sám překvapen. Zjistil jsem, že mě to baví. Velký podíl na tom má skutečnost, že příběh si hlavní hrdinové vypráví sami. Ve stylu noir. Se spoustou sarkasmu, vtipných hlášek, neuvěřitelných konspirací, metafor... Scházeli jen mimozemšťané.
Malá ochutnávka:
Jameson je nejlepší topení od doby ledové. Druhý Jameson je nejlepší topení od doby, kdy si člověk dá toho prvního. Třetího si po ránu nedávejte. Protože byste místo „zatopeno“ měli „naváto“.
Jak jsem řekl. Dva hrdinové. Dva různé pohledy. Ten první, Štolba. Robert. Bejvalej polda. Teď bezpečnostní technik. Pozvaný do Tábora místním městským muzeem, aby zabezpečil jejich exponáty a celou budovu.
Druhá je žena. Weissová. Berenika. Zaměstnanec muzea. Rozvedená. Jedno dítě. Vydává se se Štolbou rozluštit, skoro rituální, vraždu svého kolegy.
Mrtvá šelma po stu letech ještě straší živé.
Všechno je perfektně zdialogované, vtipné a nechybí ani plno zvratů. Tisíce hlášek ala Procházka. Pár překvapení, spousty historických faktů, doplněno několika výroky slavných husitů. Se spoustou popkulturních odkazů na českou i zahraniční beletrii, filmy, písně, básně.........johoho!
Věž odměřuje čas bez ohledu na prolitou krev.
Tik – tak – tik – tak...!
Docela dobrá detektivka. Styl psaní z pohledu dvou osob mi nevadil a docela jsem si na něj zvykl. V úvodních kapitolách mě strašně štvaly metafory a přirovnání, ale později se to naštěstí pozvolna vytrácelo.
no... propadák to nebyl, zápletka by byla super, ale mě nevyhovoval vůbec styl psaní a rušily mi to ty vsuvky tam a skoky v příběhu.... pokud někdy vyjde pokračování, úplně to nezatracuji
Četla se mi dobře, autorka vystihla muzejní prostředí výborně. Vtipné i dva pohledy vypravěčů. Trochu příliš brutální zabíjení, zbytečně nereálné, ale jinak napínavá detektivka a těším se na další díl ze série Souřadnice zločinu.
Kdybych, vzhledem k autorům, měla na začátku odhadnout, jaká ta kniha bude, moc bych se netrefila. Dvojice totiž vytvořila autořího mutanta, jemuž to psaní jde též neskutečně dobře, ale jako by úplně jinak dobře :).
Díky a šup do Kutné Hory. Že by se mordem v Barboře maskoval děs z podzemí a stříbrnými mincemi vykupovaly hříchy. A provinilci končili zapleteni v kole, nebo na nich bylo i jinak právo útrpné uplatňováno :)? Už se těším.
Na tohle (kalné opilcovo ráno) se nedá zapomenout:
"Vedle kartáčku na zuby seděla krysa s červeným čepečkem. Ne, kecám. Vymýšlím si. Měla modrý kulich. S červeným čepečkem přece chodí myši."