Spáčka a vřeteno
Neil Gaiman
Královnině zemi bylo ono království vzdušnou čarou nejblíže, ale přes horský hřbet, který sloužil jako hranice mezi těmito dvěma královstvími, nedokázaly přelétnout ani vrány. Možná si myslíte, že ten příběh znáte. Vystupuje v něm mladá královna, která se má vdávat. Dále pár dobrých, statečných, houževnatých trpaslíků, hrad zarostlý trním a princezna, kterou čarodějnice proklela, aby spala navěky. Jenže tady nikdo nečeká, až se objeví šlechetný princ na věrném oři. Tahle pohádka se spřádá z nití černé magie, která se kroutí a stáčí a pableskuje a září. Královna by si snad mohla vysloužit hrdinské ostruhy, pokud princezna potřebuje zachránit…... celý text
Literatura světová Novely Fantasy
Vydáno: 2015 , Albatros (ČR)Originální název:
The Sleeper and The Spindle, 2015
více info...
Přidat komentář
Moderní retelling, který zaujme především svými kouzelnými ilustracemi. Příběh jako takový ničím vyloženě nenadchne, je to taková jednohubka, za půl hodinky máte přečteno a pak už se ke knížce nejspíš nevrátíte. Já jsem knížku četla na Štědrý den a možná i díky tomu jsem si čtení užila trošku víc, než kdybych knížku četla v jiném období.
Nádherná knížka. Ilustrace jsou kouzelné, příběh zajímavý. Díky této knížce jsem si uvědomila, jak povrchně vnímáme někdy pohádky. Představíme si růže, ale tady nalezneme popis, jak postupně narůstají, uvadají, dřevnatí stonky u zámku, zatímco mladé přírůstky rostou na okrajích království. Krásný popis všude přítomných pavučin apod. Prvky strašidelna, když spící postavy začnou promlouvat, ale co to říkají? Nejprve to nedává smysl, pak nám vše dojde. Četba na 15 - 20 minut, ale skvělé, kouzelné. Doporučuji.
Posloucháno jako audio, takže ilustrace nemohu posoudit. Jen text a přednes. Tomáš Juřička dal příběhu trochu života. Příběh sám je nuda. Je tu královna, princezna, čarodějnice, trpaslíci a trní. A protože je to spíše pohádka, má i ponaučení.člověk má vždycky na vybranou. Tady bych si vybrala lépe, kdybych poslouchala něco jiného.
No, Růženka... Poslouchala jsem audio, takže mě nemohly uchvátit obrázky, a samotný text mě uchvátit nestihnul. Je to krátké na kousek odpoledne. Neurazilo, nenadchlo. OK.
Vzhledem k názvu i vzhledu obálky jsem od téhle knížky nějaká očekávání měla. A trošku z toho jsem opravdu i dostala... hlavně ale došlo na to, co mě vůbec nenapadlo :D
Krásně ilustrovaná jednohubka, která vás pravděpodobně překvapí ;)
Krásně přepracované pohádky do jednoho uceleného příběhu, který je napínavý a rozuzlení je nečekané. Rozhodně doporučuji dětem i dospělým, Gaiman opět nezklamal.
Bylo nebylo, ve dvou sousedních královstvích, které od sebe oddělovaly nepřekonatelně vysoké hory, žily v každém z nich jedna princezna a obě byly zakleté spánkem. Ale z jedné z nich už je teď královna a nespí a jde na pomoc té druhé, která stále spí...(?)
Zajímavě podaný retelling na jednu, dvě a možná i více pohádek, kde jména jsou zcela zbytečná, děj napínavý a rozuzlení vskutku překvapivé. Jak už život sám mnohdy bývá.
A pak možná žili nebo nežili šťastně až - těžko říct.
Posloucháno jako audiokniha.
Sice malinko nedotažená ale překrásná knizka s nádhernými ilustracemi líbí se mi pojetí a spojení klasických pohádek. Kniha je rozhodne originální:)
Nevěděl jsem, co mám od knihy čekat. Když jsem ji rozečetl, po pár stránkách jsem si začal říkat, že to bude akorát přepsaný příběh Šípkové Růženky, ale když jsem pokračoval dál, příběh se začal zamotávat a v některých místech byly i komické prvky. Nakonec se hlavní děj uzavře, ale zůstává zde jakýsi otevřený konec pro další příběh postav, který už ale napsaný nebude.
Ve zkratce: Neil Gaiman opět nezklamal, ale tato kniha je opravdu pohádkou pro menší. I tak díky!
Neměla jsem zrovna nejlepší očekávání, když jsem si knihu půjčovala z knihovny, zaujaly mě spíše ty nádherné ilustrace. Ze začátku se to vleče, ale celkem rychle se to rozjede, vzhledem k tomu, že kniha má ani ne osmdesát stran. I přesto všechno mě dokázal zvrat na konci překvapit a bavilo mě hádat, co za princeznu královna vlastně je, a udělalo mi radost, když jsem to zjistila. Konec příběh pěkně ukončí a zároveň začne jejich další pohádku, která před námi ale zůstane skryta.
I toto je kniha, kterou jsem objevila díky Radši knihu.
Z počátku mě kniha moc nezaujala, ale jak se příběh vyvíjel, tak jsem se do knihy ponořila a objevila příběh, který Neil Gaiman zpracoval a jako základ použil ne jednu, ale rovnou dvě známé pohádky, které propojil neotřelým způsobem a mnohdy mě překvapil.
Do čtení jsem se vrhla bez čtení anotace, takže jsem moc nevěděla, do čeho jdu (upřímně si nevzpomínám, co přesně bylo Míšou z Radši knihu k příběhu řečeno, ale vím, že hodnocení bylo velmi dobré). Děj prozrazovat nebudu, ať nikoho neochudím o důležité momenty a překvapení. Kniha je také obohacena velkým množstvím ilustrací od Chrise Riddella, které doplňují samotné vyprávění.
(SPOILER)
Poznámka ke SPOILERU - viz níže.
Knížečka útlá, málo stránek, akorát tak, aby ji čtenářka, otrávená a zemdlená podzimní chorobou, přečetla tak rychle, že se z toho neunaví...
Příběh je 100% dokonalý.
Ilustrace jsou 100% dokonalé.
Tohle přesně je moje krevní skupina! Takovéto pohádky nepohádky a podobně nesmysly prostě miluju! Čiré fantasmagorično! Neil Gaiman zas odkryl ve starých příbězích něco úplně jiného a nádherně tím překvapil.
Vzhůru s královnou a s trpaslíky na cestu... Ó, jak bych si přála jít s nimi..!
SPOILER
Pokud zde čekáte na prince na bílém koni, milé naivní dívenky, života neznalé... tak tady se vůbec neobjeví! :-)
P. S.
SPOILER = prozrazení (části) děje.
Nevím, čím si to tento můj komentářík zasloužil, že mu byl přiklepnut SPOILER. Když už konstatuji, tak ještě podivněji vyhlíží toto označení u komentáře ElikaS z 1. 9. 21 - viz níže. Tam asi samozvaný strážce morálky ten SPOILER hledal s lucernou.
Podotýkám, že anotace ke knize hodně napovídá, tam už by se podle mého názoru nějaký SPOILER vyhrabat dal...
Zvláštní je, že v jednom z ne příliš vzdálených komentářů je jasně vyzrazeno, kterými pohádkami se (vynikajícím způsobem) inspiroval autor - ale žádný SPOILER tam mé oko nezří...
Budiž. Botky si kvůli trapnostem už dávno nerozkousávám :-).
Myslím, že tu není komentář, který by neopěvoval ilustrace. Já je neviděla, poslouchala jsem audioknihu se skvělým Tomášem Juřičkou a neméně vyvedenými hudebními vstupy.
(Obrázky by se mi určitě líbily a plánuju je zhlédnout).
Přestože se na mém hodnocení Spáčky podílí "jen" interpretace místo oslnivých kreseb, tak jako tak by děj zaujímal jen malou část byť z pětihvězdičkové konstelace. Dost mě oslovuje komentář ziriant a ostatních, kteří jeho podíl vidí podobně.
S Gaimanem nerozumím, je mi v jeho příbězích divně. A tak to bylo i tentokrát, vzdor tomu, že první třetina mě zaujala nečekaně; nápad, vtip, příslib napětí i sympaticky poťouchlé vybočení z očekávaného.
S prostřední částí už jsem se srovnávala hůř, ale přesto jsem měla pořád chuť se dozvědět, jak tahle pohádka nepohádka skončí.
A nemůžu si pomoct, závěr byl spíš ambiciózní než přesvědčivý, jako by chtěl nabídnout hodně, ale nějak to vyšumělo.
A? Někde v komentářích zaznívá - děti to zvládnou s přehledem. Možná, a jak které... Ztotožňuju se spíš s pohledem těch, kteří by tohle čtení dětem neuspěchali a třeba o nějaký rok od doporučeného věku odložili. A není to vůbec jen kvůli "zombíkům" či jiným strašidelnostem. Jde spíš o to, kolik z toho všeho děcka dokáží rozklíčovat a neodnést si jenom ty zombíky...
Je to skvělá pointa, jakoby temný, tedy spíš tajemný příběh, kombinovaný s pohádkami. To že to je krátké, myslím, že je záměr. Můj první dojem z knihy byl rozporuplný, ale teď v tom spíš vidím autorův záměr, aby nechal čtenáře na vahách, jestli to byl nádherně ilustrovaný odpad, nebo kniha s těžko pochopitelným hlubším smyslem(jestli tam nějaký je, tak jsem opravdu dítě co nic nepochopí). Ale neznám toho spisovatele dost dobře abych to mohl s jistotou posoudit.
Podobná finta jako samostatně vydávané krátké povídky H. Murakamiho: úžasné ilustrace (ať již zde Ch. Riddella či tam K. Menschik) doprovázející poněkud plytčejší "kraťas" oblíbeného autora, vytištěný obrovským písmem, aby to dalo dohromady alespoň 40 stránek. Proč ne? Navíc Gaimanův mix Šípkové Růženky se Sněhurkou, napsaný jakoby po dvou jointech, má určitou poetiku. Takže celkově: ilustrace 5*, text 3*
Od autora trochu slabší. Čím to bylo, těžko soudit... Každopádně vizuálně překrásná kniha, jako všechno od Riddella.
Jedna z nejkrásnější knih, kterou jsem kdy viděla. Obálka je krásná i po sundání obalu a ty ilustrace... je to jako číst obrazy.
O to víc mě mrzí zrychlený příběh. Vše je ukvapené. Sotva zjistíte tu opravdovou pravdu, už je vše vyřešené. Mohl by z toho být naprosto nádherný román, ale bohužel tomu tak není. Myšlenka příběhu je dobrá, ale není moc rozepsaná a občas jsem byla zmatená. Kdyby se tu nenacházely ty ilustrace, knížky by si jenom tak někdo nevšiml.
Autorovy další knížky
2006 | Nikdykde |
1997 | Dobrá znamení |
2001 | Američtí bohové |
2017 | Severská mytologie |
2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Takže proč to vlastně číst: 1) Gainman 2) ilustrace 3) je to krátký, dáte to za hoďku 4) úplně super staronová storka ( to, že je to za čtvrté, neznamená, že je to nejmíň)