Spartakus 2: Smrtí boj nekončí
Jarmila Loukotková
https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71629/spartakus-smrti-boj-nekonci-71629.jpg
4
200
200
Autorka nás nejdříve zavede do hor v okolí Trasimenského jezera, kde se shromažďují zbytky otrockých vojsk. Hlavním hrdinou románu je bývalý Spartakův přítel Gavius. Gaviovi se podaří utéct z lomu v Syrakusách a dostat se na Sicílii, odkud se záhy vrací do Itálie. Zde v horách vyhledá zbylé otroky a stane se jejich vůdcem...
Přidat komentář
Knize chybí hodně věcí z těch, které bych tu očekával:
- Spartakus, který je již po smrti. Je to tak trochu cimrmanovský Hamlet bez Hamleta.
- Moc se tu ani nebojuje, spíše mluví.
- A ani se toho moc celkově neděje.
První polovina knihy byla spíš popisná. Zprvu mi připadalo, že bez Spartaka to není ono, ale pochopila jsem, že autorka musela nejdřív vylíčit situaci, ve které se Řím ocitl po potlačení Spartakova povstání. Nálada v senátu, mezi římskými občany a pak samozřejmě mezi otroky, kterým se podařilo bitvu přežít a čekali pouze na stmelovací článek, jenž by je vedl dál. Tím článkem se měl stát Titus Gavius, Spartakův přítel. Celý příběh se nese v duchu myšlenky: "Dum spiro spero". V polovině knihy se přece jen děj rozehraje a čtenáře to začíná víc bavit. Kromě území italského je tentokrát vzpourou zasažena i Sicílie, kde se odehrávají i bitvy námořní. Jak už je u spisovatelky zvykem, brilantním popisem vtáhne čtenáře do událostí tak, že si připadá odpočívající v krásných zahradách římského paláce nebo v senátu poslouchající plamennou řeč Ciceronovu či plující na pirátské lodi korzára Herakleona. Po přečtení mohu říci, že i druhý díl se vyrovná kvalitám prvního a celkově je celá série Spartakus dílem velice zdařilým. Jsem moc ráda, že jsem si ji díky Čtenářské výzvě přečetla, protože jinak bych po ní asi nesáhla a byla by to veliká škoda.
První díl jsem dosud nečetl, druhý díl se mi líbil, protože se věnuje událostem, o kterých se neví. Nevím, nakolik je to historicky věrné, ale četlo se mi to dobře.
Pokud bych Smrtí boj nekončí hodnotil jen jako knihu o boji za svobodu proti tyranii, pak bych dal o hvězdu víc, ale vzhledem k tomu, že se má jednat o historický román z antiky, tak nemohu jinak než za tři. Až příliš je za tématem otrocké vzpoury proti římské republice vidět odpor odbojářů proti nacistickému Německu. Na mě antika ze stránek této knihy nedýchla, bohužel.
Za mě lepší než první díl. Ano, začátek je poetický a než se člověk začte, tak to chvilku trvá, ale konec je nádherný.
Gavius, stejně jako Spartakus mě uzemnil , ohromil, přikoval k židli ( třebaže pracovní). Tohle dokáže jen paní Loukotková a její knihy. Její popis tehdejšího života mě pak moc pomohl při hodinách dějepisu na střední škole. Škoda, že se již s paní Loukotkovou nemohu setkat. Moc ráda bych ji za knihy, které mě provází životem, poděkovala.
Spartakus i druhý díl mě uchvátili natolik, že jsem - co si vzpomínám- v 17 letech zapomněla i na tehdy oblíbené diskotéky, kde jsme za doprovodu Kroků a jejich hitů , různorodě poskakovali po parketách a v bílém tričku, riflích s bílým páskem a odrostlou trvalou ( jedna holka jako druhá) se bavili děsně dospěle. A tohle já, kvůli knihám paní Loukotkové naprosto prošvihla , aniž by mně to nějak vysloveně drasticky narušilo duševní rovnováhu.
Moc krásně popsaný život otroků ale hlavně Spartakův.Stotožňuji se s Natingue,že ten název se na druhý díl nehodí
I tomuto druhému dílu Spartaka od paní Jarmily Loukotkové nemohu dát méně než pět hvězd. Nejen za tu vzpomínku...
Stejně jako u "Navzdory básník zpívá" mi trvalo dlouho, než jsem do knihy začetl. Každopádně posledních dvě stě stran jsem přečetl prakticky na jeden zátah. Monumentální román mistrné autorky.
Druhý díl je stejně dobře napsaný jako první. Jen mi přijde, že neměl nést název Spartakus II., je to matoucí a člověk očekává pád hlavního hrdiny až na konci druhého dílu. Podtitulek dílu by byl přesnějším názvem, neboť kniha zachycuje dění po Spartakově smrti.
Hodnocení obou dílů: Já mám rád heroické romány a filmy a tohle je jeden z nich, nejedna slza ukápla... A Jarmila Loukotková byla PANÍ spisovatelka historických románů par excellence, výborné počtení!
Spartakus je mrtev, mnoho otroků skončilo na kříži a kdo měl štěstí, utekl do hor...
Loukotková nám líčí děj z pohledu otroků ( boj za svobodu ) a z pohledu Říma ( intriky, mocenská postavení, taktiky boje), ale i nehynoucí láska na obou stranách. Dávám pět hvězd.
Četl jsem oba díly: Před námi boj a Smrtí boj nekončí a nevím, který z nich je lepší.
Spartakus je sice mrtev, ale to neznamená, že není důvod vzít tuto knihu do ruky.
Loukotková byla mistrem jazyka a i zde platí, že se ke knize budu vracet stejně jako k prvnímu dílu
Autorovy další knížky
| 1988 |  Navzdory básník zpívá |
| 1975 | Není římského lidu |
| 1999 | Medúza |
| 2000 | Spartakus: Smrtí boj nekončí |
| 1994 | Pod maskou smích |
Tohle období nějak pro mě není, pouze vím, že se díky němu říkalo ,, Sparťanská výchova. Ale myslím si, že v této knize zůstává přežívá vojenský duch Spartaka byť je už po smrti. První díl jsem nečetla tak nevím jaký je.