Spasitel
Andy Weir
Nové úžasné, napínavé meziplanetární dobrodružství od autora světového bestselleru Marťan. Ryland Grace zůstal jako jediný přeživší na zoufalé misi poslední naděje. Pokud selže, lidstvo zanikne. Je tu však drobný háček – Ryland to neví. Nedokáže se vybavit ani své jméno, natož že má nějaký úkol a jak ho asi tak splní. Všechno, co ví, je, že hodně hodně hodně dlouho spal. Že se probudil miliony kilometrů od domova. A že společnost mu dělají dvě mrtvoly. Jak se mu tak vracejí vzpomínky, dojde mu, že putuje nevelkou lodí, sestavenou všemi pozemskými vládami a vesmírnými agenturami a vrženou do hloubky vesmíru, aby odvrátila hrozbu vymření našeho druhu. A díky nečekanému spojenci se mu to možná i podaří...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , TémbrOriginální název:
Project Hail Mary, 2021
Interpreti: Lukáš Hlavica
více info...
Přidat komentář
Rozvláčné, ale zajímavé a napěchované cizími "termity", že jsem chvílemi byl úplně mimo. Velice zajímavá četba.
Dnes jsem dočetla... Kniha se mi moc líbila, ačkoliv se přiznám, že se mi četla o něco pomaleji než jiné žánry, které čtu obvykle. Je zde spousta vědeckých pasáží, nad kterými člověk musí přemýšlet a více se soustředit... Příběh je za mne propracovaný, dojemný, chvilemi jsem se i zasmála a chvilemi se naopak dojímala. Z vědeckého hlediska mi vše připadalo zcela logicky vysvětleno a promyšleno tak, že to skutečně působí reálně.
Od chvíle, kdy hlavni hrdina potkal Rockyho mě děj chytnul ještě o 100% víc.... Ani jsem nečekala, že se mezi nimi vyvine takové silné pouto a ten konec mě překvapil, ale příjemně
Od autora jsem četla i Marťana, který mě velmi bavil... Artemis jsem zatím nečetla...
Představte si, že se probudíte někde uprostřed vesmíru a nic si nepamatujete. První, co by mě napadlo, by bylo: to musela být párty! Postupem času však přicházíte na to, že nešlo ani zas tak o párty jako o záchranou misi naší i budoucí generace. A než si plně uvědomíte, co se děje, někdo Vám "zaklepe na dveře"?!
Kniha je napsána velice vtipnou formou a všudypřítomné poznámky a úvahy dodávají jinak bizarním situacím světlo naděje na úspěch. Příběh mě opravdu bavil a rád jsem se dozvěděl něco nového ze světa chemie, fyziky či meziplanetárních vztahů. Komunikace mezi dvěmi vcelku rozdílnými formami života s podobným uvažováním či smýšlením byla místy opravdu zábavná, ale účelná. Smysl pro důvtip a vynalézavost, obzvláště v tak nehostinných podmínkách, byla obdivuhodná.
Skoro každý z nás si někdy řekl, zda-li je někde v naší či v jiné galaxii inteligentní život a jak by asi vypadal první kontakt? Asi takto!
Představte si, že se najednou probudíte ve zvláštní místnosti upoután na lůžku a netušíte kdo jste, natož co se stalo. Že by nějaká nehoda, po které jste skončili v nemocnici?
Tak přesně takhle se v prvotních chvílích cítí Grace, kdy společně s ním drobnými krůčky a postupným obnovováním vzpomínek se dozvídáme, copak se stalo.
Oproti Marťanovi se tentokrát spisovatel pouští do mnohem větších spekulací ohledně nových prvků či mimozemského života. Vše opět parádně do sebe zapadá po vědecké stránce knihy (tedy alespoň pro mne jako laika) a navíc tyto objasňující pasáže působí přehledněji a stravitelněji než v samotném Marťanovi. Za mě tedy parádní návrat ke kořenům, který vlastně autorovu prvotinu ještě předčil.
Bohužel musím jít proti proudu hodnotících čtenářů. Mě knížka nějak extra nezaujala. Bylo to pro mě takové ploché a šedé. Asi toho vědeckého vysvětlování a objasňování bylo na mě příliš. Nejvíce mě pobavila příhoda z projednávání žaloby na nerespektování autorských práv. Takže sorry, dávám tři hvězdy. Ale rozhodně pozitivní je, že mám splněný 18. úkol ČV 2023.
Tuto knihu jsem dost dlouho odkládala, pro Artemis se mi do čtení moc nechtělo, moje škoda. Kniha je vynikající, napínavá, zajímavá, líbila se mi ještě víc než Marťan. Hlavní hrdina mi byl hodně sympatický, stejně jako Rocky, líbil se mi i konec knihy (toto jsem nečekala).
Užil jsem si i Marťana, ale tohle byla naprostá pecka. Měl jsem ji jako mluvené slovo a musím říct, že si s tím dali takovou práci se zvukovými efekty, že ji snad v knižní podobě ani nedoporučuji. Flashbacky do minulosti jsou skvěle rozmístěné stejně jako překažky a skutečně jsem byl napnutý jak to celé dopadne. Jedinou otázku, kterou jsem si kladl již u Marťana - nakolik jsou ty technologie vědecky podložené a nakolik si je Weir jen velmi uvěřitelně vycucal z prstu. Uvěřil bych obojímu.
Tak tohle byla naprostá pecka. Už dlouho se mi u knihy nestalo,že bych hned na první stránce chtěla vědět jak tohle dopadne. Opravdu super příběh a ten konec je prostě kouzelnej.
Tak to bylo něco, u některých pasáži mi trvalo se prokousat, vzhledem k jejich “vědecko-propočtovým popisům”. Ale příběh s Rockym byl naprosto kouzelný. Vesmírné dobrodružství s humorem a napětím a se zajímavým koncem. Jen mě mrzí, že se nedozvíme jak to probíhalo na Zemi po dobu co byl Grace pryč.
Tak tohle bylo velmi zábavné sci-fi. Možná pro to, že hlavní hrdina je molekulární biolog, což je pro mě velice blízký obor. A přátelství mezi Rockym a Rylandem mě tak těšilo. Stejně jako konec mě zahřál u srdce. Líbilo se mi celé pojetí Eridianů a jejich fyziologie. Chápu, že sci-fi s prakticky jen jedním lidským hrdinou může být pro někoho nudné, ale mě to bavilo od začátku do konce. Jsem nadšená.
PS: Popravdě až teď jsem se dozvěděla, že od stejného autora pochází Marťan, kde se na knihu už nějakou dobu chystám a teď jsem odhodlaná si ji přečíst co nejdřív.
Marťan měl všechno. Erudovanost, dramatický, osudový děj, humor a skvělý styl. U Artemis zůstala erudovanost a humor, ale ten příběh pokulhával, chyběla tomu ta osudovost. No a konečně Spasitel má té osudovosti až moc, stejně jako erudovanosti. Vytratil se humor a spád. Hlavní hrdina mi vůbec nepřirostl k srdci, autor se utápí v technicistních detailech, promýšlí, jak by mohl fungovat život bez vody, jak by se člověk mohl živit mimozemšťanskými amébami apod., ale pak se dopustí takových lapsů, jako je chytání mimozemské lodi do lasa (jak by fungovalo zaseknutí lasa ve stavu beztíže mi fakt uniká) nebo to, že mimozemšťan, který nechápe, co znamená „slyšet světlo“ (tj. nemá oči, nerozumí vidění), má robota, který evidentně vidí (jak by jinak dokázal napodobit lidské mávání, které „viděl“ ve stavu beztíže, kde se nenese zvuk). Nudilo mě to. Některé kapitoly byly vyloženě zbytečné.
Nejsem cílová čtenářka tohoto žánru, ale Marťan se mi hodně líbil a Spasitele jsem si rozhodně chtěla přečíst. Je pravda, že u těch “vědeckých linek” (vztah k fyzice a příbuzným vědám u mě nebyl nikdy moc silný a navíc jsem školu skončila téměř před půl stoletím) jsem si musela říct: dobře, budu vám věřit - tedy alespoň v případě tohoto příběhu. Ale linka přátelství je krásná.
Marťan byl top, Artemis byla težký průměr a Spasitel je nadprůměr. Spasitel je po stránce techniky super a líbí se mi tam ten posun v technologiích, ale pořád si myslim, že zrovna s ruskem by se moc počítat nedalo. Trošku mi vadí, že se pořád cpe do sci-fi...ok má technologicky primitivní rakety co fungujou a maj čupr Orlan..ale to je asi tak vše....
Spasitel je tedy méně uvěřitelý než Marťan, ale i tak prostě ten styl psaní se mi prostě líbí a Andy si tak připsal dalsí úspěch.
Marťan byl jako kniha (né ten hloupý film) fantastický a dalo by se po technologické stránce celému příběhu věřit. Co má však být Spasitel? Vyrůstal jsem na sci-fi literatuře a do dnes je to můj top žánr, ale tato dlouhá kniha byla utrpení. Nelze ani trošku věřit ničemu co se v příběhu odehrává. Od funkcí kosmické lodi, přes palivo až po toho nečekaného spojence, který byl tou nejtrapnější pomocí v historii sci-fi literatury. Bohužel jsem velice zklamán. Od knih Andyho Weira si dám na chvíli pauzu.
Ok. Fajn. Marťan byl výjimečný a výjimečně se povedl. Ale že se podobně bude dařit i další knize to je prostě šílené a báječné zároveň. A není k tomu potřeba žádný patos, šok, násilí, ani litry krve či ještě horších tekutin.
Andy Weir, sci-fi a zábava na úrovni - tahle rovnice funguje na výbornou. Gratuluji!
Už nevím, co jsem přečetla rychleji - zda Spasitele nebo Marťana. Obě knihy jsou totiž skvělé a z každé z nich je cítit autorova dobrá duše. Takto se mají psát správné příběhy.
Tak já jsem nadšená! Spasitel ne jenomže zapracoval na záchraně planety Země a Erid, ale také na mé čtenářské duši,která byla přesvědčená, že sci-fi žánr jí nemá co nabídnout. Jak velmi jsem se mýlila.
Jsem ráda, že jsem se díky čtenářské výzvě dostala k této skvělé knize.
Od začátku mě příběh chytl za pačesy a nepustil. Vesmírné drama a dobrodružství okořeněné vědeckými informacemi, vtipem a nádherným přátelstvím.
Ke konci čtení jsem už měla okousané nehty,kdy jsem s obavami čekala, jak to sakra dopadne.A dopadlo to... Nebudu nic prozrazovat. Čtěte ! Je to ÚŽAS, ÚŽAS, ÚŽAS !
A mě nezbývá nic jiného než běžet do knihovny pro Marťana.
(SPOILER) To když vás takhle proti vaší vůli šoupnou do plechovky a vystřelí do nekonečna a ještě dál, nemáte jinou možnost než si ochočit (nebo vymyslet) mimozemského pavouka. A když vám to spolu bude klapat, můžete se k němu třeba i nastěhovat a žít šťastně až do smrti. Každopádně se jedná o velice čtivou pohádku, jejíž poutavé vyprávění nabízí množství zajímavých úvah a minimum fuckupů. Ostatně jako vždy u Vejra.
Štítky knihy
vesmír apokalypsa mimozemšťané záchrana planety sci-fi
Autorovy další knížky
2015 | Marťan |
2021 | Spasitel |
2018 | Artemis |
2020 | Mezi světy |
Podobně jako Artemis ani todle za mě nedosáhlo úrovni Marťana, ale je to dobré sci-fi. Jsou tam pasáže kdy se to trochu vleče, ale děj je zajímavý až do úplného konce.