Špína za nehty
Miloš Čermák , Sára Saudková
Dynamicky a uhrančivě vyprávěný příběh úspěšného architekta Karla a uznávané fotožurnalistky Kláry, kteří mají už ledacos za sebou, ale to největší peklo je teprve před nimi. Milostný a kriminální žánr a živý, velmi úderný jazyk propůjčuje knize nebývalé napětí a pikantnost. Napětí, nevěra, tvrdý byznys, nečekané zvraty v ději a věčné dilema muže a ženy, jestli je moudré vsadit vše na jednu kartu. Román má strhující vypravěčský rytmus, podtržený tím, že roli muže píše žena (Sára Saudková) a roli ženy zase muž (Miloš Čermák). Každý má jiný styl psaní a každý promítá do své postavy svůj vhled do světa opačného pohlaví. Čtenář tak nakonec dýchá za muže i za ženu, protože v této knize není jeden hlavní hrdina, a do poslední chvíle netuší, jak toto drama lásky a temných démonů lidské mysli dopadne.... celý text
Přidat komentář
No já nevím. Moje první česká krimi. Dalo se to číst, ale žádná hitparáda to nebyla. Furt se létalo z New Yorku do Prahy, z Prahy do New Yorku. Souložil každý s každým. Všechno šlo tak hladce. Žádné komplikace. Zamilovanost je cit, který se vyvíjí nějakou dobu. To, co je tady popisované, je spíš nadrženost...řekla bych. A ta fotka na obalu? Tak to je děs.
Saudkovou jako ženu nemusím.....Čermák to je takovej povidkovej sehnálek ...co jsem slyšel, to jsem napsal....ale tihle stvořili detektivní románek, který má fakt špínu za nehty... kurecpalec.....tohle se tak dobře četlo .....ani mi nějak navadila spousta sprostejch slov.... do téhle pikantérie prostě patří ...nějak jsem si říkal jestli její předešlá detektivka Déšt nespláchla její další nápady....ani náhodou ....tohle je kniha přesně na jedno posezení ...človíček se nechá vtáhnout do děje, nemusí přemýšlet ....a hlavně se baví
U mne žádná zvláštní knížka, ale kniha zacílena přesně tam, kam má cílit .....ke spokojenosti čtenáře.................
Zvláštní knížka. Některé věci mi na ní trochu vadily - zbytečně moc vulgárních výrazů a "erotických" scének, opět v textech Sáry bylo velké množství přirovnání, které mi někdy až vadilo - příliš umělé. Ale nedá se upřít čtivost - musela jsem číst i na úkor "důležitějších" úkolů, které byly přede mnou a to je hlavní poslání každé knížky - zaujmout čtenáře tak, aby zapomněl na vše ostatní. Takže ač mám nějaké výhrady, tak mě to bavilo.
Bavilo mě to, nic extra, ale mělo to spád