Špinavý kšefty na North Ganson Street
S. Craig Zahler
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347612/bmid_spinavy-ksefty-na-north-ganson-stre-rAo-347612.jpg
4
236
236
VÍTEJTE VE MĚSTĚ VICTORY! MÍSTNÍ ATRAKCE: SVINSKÁ KOSA, CHCÍPLÍ FÓGLOVÉ, ZAMORDOVANÍ POLICAJTI A DVA (NE)OHROŽENÍ DRSŇÁCI S ODZNAKEM… Po krátké, nepříliš zdvořilé konverzaci s detektivem Julesem Bettingerem spáchá jeden rozrušený obchodník sebevraždu. Kvůli tomuto incidentu je nelaskavý (i když mnohokrát vyznamenaný) policista přeložen a musí se i s rodinou přestěhovat z Arizony na mrazivý sever, do Missouri. Zchátralé město Victory připomíná bestii v posledním tažení, která postupně pohlcuje své obyvatele i sama sebe. Jeho zaneřáděné ulice pokrývají mrtví holubi a na každého policistu zde připadá sedm set zločinců. Bettinger dostane za parťáka nerudného, degradovaného desátníka Dominika Williamse. Společně začnou vyšetřovat vraždu, při níž byli zmrzačeni a zabiti dva policisté. Bettinger hledá odpovědi na předměstích Victory, stejně jako v záhadné minulosti svých nových kolegů – mužů, kteří při zatýkání dostali místního drogového dealera na invalidní vozík. Bettinger a Williams brzy pojmou podezření, že dvojitá vražda policistů není osamocený incident, ale pouhá předehra k řadě dalších…... celý text
Přidat komentář
Drsná krimi ze staré školy, temná jako nejtemnější noc. S dialogy zábavnými a vybroušenými takřka k dokonalosti. Někdy může ona hrůza a brutalita působit až samoúčelně a přehnaně. Dle mého však onu hranici, o které píše uživatel navorski, autor příliš nepřekračuje. Já se bavil velmi dobře. Mám dojem, že Zahler dost dobře vybalancoval ony pocity zmaru a nespravedlnosti, kterými nechává své hrdiny trpět, s jistým potěšením a zadostiučiněním spojeným se spravedlivým (po)trestáním zloduchů. A od toho tu literatura tohoto typu přeci je.
Syrove a surove, urcite to neni detektivka, ani thrillerem bych to nenazval, spise roman z detektivniho prostredi. Na muj vkus dost primocare, absenci zapletky maskuji detailni popisy. Osobne mi dost vadily hodne podobne charaktery vsech sesti popsanych detektivu - vsichni srseli vtipem, uzivali si suchy cerny humor a plivali po sobe jizlivosti. Myslim, ze jedna dve postavy s timto charakterem by byly mnohem uveritelnejsi,
Ponurost atmosfery je vsak navozena zdarile, autor urcite umi psat ctive a ctenare pritahnout. Jako film to musi byt take poutave :) Poctiva remeslna prace na 4 hvezdy.
Přišlo mi to takové laciné... Mám rád krvavé a brutální výjevy, ale tady to překračovalo hranici samoúčelnosti. Taky dlouhé popisování scenérií mohlo být kratší. Kdyby to mělo polovinu stránek, asi by to neuškodilo. Každopádně se moc těším, na filmovou verzi, bude-li. Zahlerovy filmy miluju. Je myslím tiscíkrát lepší režisér než spisovatel...
Temné a ponuré, prosvětlené občasným černým humorem. Moc mě to bavilo. Od půlky příklon k větší brutalitě a beznaději než mi bylo milé, asi nejsem tak drsná holka, jak jsem si myslela.
Ale nelituji, opravdu pozoruhodný kousek!
Už dlouho jsem nebyla tak spokojena s obsahem knihy.Psané drsně tak,jak se to týkalo toho prostředí .Podsvětí se svými zákony a násilím.Poslední odstavec na straně 211 mě fakt dostal.Bohužel nemůžu dát detail ale je to z naší politiky.Kniha je zbytečně těžká , řídce psaná.Nemůžete si ji nikam sebou vzít.A pokud rychleji čtete ,obracíte listy jak zběsilí.
děj psaný spíš formou dialogů bez sáhodlouhých vysvětlivek.Už velice dlouho ale opravdu velice dlouho jsem nebyla tak spokojená s obsahem knihy.Je psaná čtivě a opravdově .Přesně takhle si představuji že to ve špinavém podsvětí drog a násilí chodí!Svět tam je krutý.Opravdu vynikající překlad!Jinak kniha jako taková je velice těžká má sice sice 400stran ale v ruce ji neudržíte.Je velice řídce psaná.Řádků na stránku je pomálu.Nemůžete si ji vzít nikam sebou.A opět- pokud rychle čtete obracíte stránky jak zběsilí.
Špinavý kšefty jsem měla v hledáčku už hodně dlouho, takže přišel čas to napravit tím, že si to samozřejmě přečtu. Takovou brutalitu jsem nečekala, ale anotace knihy naznačovala, že v příběhu bude více násilí. To mi až tak nevadilo, líbilo se mi i prostředí města Victory, pochmurné, depresivní a temné.
Příběh je vážně dobře napsaný, čtivý, napínavý.
Co mi vadilo, byl konec, který byl rychle ukončen. Kniha je delší a zasloužila by si ho více rozvinout, než jen ho odbýt telefonním rozhovorem.
Kdo má rád drsnější thrillery, tohle mu určitě sedne.
Veľmi ponuré a ťažké prostredie na psychiku. Na druhej strane som zástancom teórie, že človek má prečítať všetko, aby si rozšíril obzory. :o)
S. Craig Zahler svůj styl nezapře a stejně jako u své filmové tvorby nabízí i v této knize velmi drsný příběh u kterého ani tak nejde o to, co se v něm děje, ale jak se to děje. Netřeba tak čekat žádná velká překvapení a zvraty. Zahlerův styl je plynulý, dává si často na čas a postupně a poctivě představuje čtenářům postavy, které jsou pro něj nejdůležitější. Pozvolnost rozhodně není na škodu, neboť popisy situací a zejména dialogy mají říz a čtou se jedna radost. Nechybí ani tvůrcova trademarková brutalita, která by u jiných spisovatelů působila samoúčelně, ale zde působí jako přirozená součást příběhu a prezentovaného světa. Lehce nakonec přecijenom zamrzí, že kniha nenabízí o něco překvapivější detektivní příběh, neboť opravdu neskýtá příliš velká překvapení, ale to nelze brát jako plnohodnotnou výtku, neboť o to evidentně Zahlerovi ani nešlo. Nicméně i tak bych od tohoto žánru nějakou nečekanou bombu čekal. Legitimní výtkou je nicméně fakt, že na konci knize trošku dojde dech a vyvrcholení příběhu nevyvolává tak zásadní a uspokojivý pocit, jak by mělo, neboť předchozí pasáže se povedli lépe a zakončení působí poněkud uříznutě a uspěchaně. Mimoto se ale jedná o ryze povedené literární dílo, které svojí drsností nesedne každému, ale pokud dokážete ocenit svéráznost a máte chuť rozšířit si portfolio o dalšího zajímavého autora, určitě dejte Zahlerovi šanci.
Kriste pane to bylo ponuré. Zahlerova tvorba se vyznačuje realismem, ale jde o tu nejhorší skutečnost, ve které ožívají noční můry obyčejného světa. Ať jde o mrzačení mrtvol nebo znásilňování dětí, jde o nejhorší možnou verzi světa. Vyprávění které nemusí nutně končit špatně, ale dějí se v něm věci, které by člověk nepřál nejhoršímu nepříteli. Černohumorné vsuvky jen podtrhují pitoresknost zločinů města Victory. Náhody a smůla hlavního hrdinu protáhnou peklem a pak ho za to noviny poplácají po rameni a dají mu za odměnu zpět jeho starou práci. Díky moc...
První pocit (a vydržel do 3/4 knihy) byl bomba. Závěr ale nadšení zkazil. Jako kdyby autor najednou dostal jinou práci a knížku potřeboval za 3 dny dodělat. Markantní je ten závěrečný příběh inspektora Zwolinského. Tohle by vydalo na fantastických 20-30 stránek a on to odflákl pár esemeskama. A závěrečný telefonát o dořešené vraždě prostitutky to jen podtrhl. Hlavně, že už je detektiv zpátky v teple.
Kniha od scénáristy ( i z tohoto díla má být film, i když by asi seriál toho zveřejnil víc, ale tolik děsu, zvrácenosti, nelidskosti by se asi ukazovat nemělo, a taky bledost a sinalost zde nelze spatřit), je jistou prezentací Ameriky, ze které se dělá zle, ale autor je jako pokušitel, dávkuje tu obludnost po kapkách víc a víc, jako jedovatý opiáty.
Jako exkurze v zemi svobody, možné i z nemožného je možné, i když, kdo ví proč je autorův obsah jeho děl (scénářů pro filmy a tato kniha), právě tak demonstrující ve své drsnosti.
Citace: "Byl si naprosto jistý, že jestli existuje peklo, není to vyhřáté místo."
"Odkdy umí noční tma chodit? " " To bude spíš temná hmota."
Čtivé, Země svobody a její marasmus.
Velký ale opravdu velký masakr. Kniha se mi velmi líbila, i když tento žánr nijak nevyhledávám. Za mě jedna z nejvíce brutálních knih.
Děs a hrůza v tomhle tom babylonu žít, ani minutu - ani nikdy, stačí si o tom přečíst. Prostě zase něco jiného - drsného. Jen doufám, že to až tak ve skutečnosti není - nebo jo???
Téhle knížky bych si asi nevšiml, nebýt zajímavých komentářů trudoše a marlowa ve kterých použili slova násilí, krutost a brutalita. A já bych se nebál přidat i slovo jatka, protože tenhle lov na policisty z města Victory, kteří jsou vražděni spolu s náhodnými svědky, nebo rodinnými příslušníky není nic jiného než neředěný masakr. Opravdu to není čtení pro romantické citlivé duše, některé scény vyrazily dech i takovému cynikovi za jakého se považuji já sám. Příběh je skvěle proložen drsnými hláškami a vtipy, kterými se častují policajti mezi sebou, nebo když provádí výslech podezřelého se kterým se opravdu nemažou. Špinavý kšefty na North Ganson Street můžu bez výčitek zařadit mezi nejlepší knihy, které jsem v poslední době četl.
Malá ukázka:
„V baráku už nejsou lidi,“ pokračoval obr, „a já mám o pár bloků dál zaparkovanej náklaďáček s hadrama napuštěnejma olejem a deseti kanystrama benzínu. Všechny tvoje herny. Všechny tvoje bylinky. Všechny tvoje postýlky a fajn povlečení.“ Rozhodil ruce do vzduchu. „Akorát smrad.“
Izzy se podíval na Bettingera. „Slyšíte toho zkurvenýho maniaka? Slyšíte –“
„Cože, co?“ zeptal se detektiv.
„Slyšel jste, co mi řekl? Jak mi –“
„Lituju.“ Bettinger potřásal hlavou, jako by chtěl vytřást vodu z uší. „Občas nedoslýchám.“
„Zatracený poldové z Victory.“ Izzy si třesoucíma rukama masíroval spánky. „Nemá jeden z vás bejt hodnej policajt?“
„Vyhodili ho v sedmdesátých letech.“
„Udělej mi prostě radost,“ řekl Dominik. „Když mám radost, nezapaluju baráky.“
Vyděrači se v očích zaleskly slzy zděšení. „Ty bys to opravdu neudělal, že ne?“
„To je ta nejblbější otázka, co jsem kdy slyšel. A to mám ex-manželku, která se zeptala: ‚Budeme pořád kamarádi?‘“
Špinavý kšefty mi daly vše, co jsem čekal. Jsem rád, že skepse, kterou jsem prožíval, když jsem knihu tahal z poličky označené jmenovkou „detektivky“, se po pár stránkách rozplynula. Zahler vytvořil román, ve kterém sází na svůj vlastní styl a nelimituje se žánrovýma nálepkama. Možná trochu zamrzí, že konec nepředstavuje vrcholný moment příběhu, ale charakteristický rukopis společně s absencí jakékoliv vaty to poměrně slušně nahrazuje. Pokud jste fanoušky filmového Zahlera nebo se jen přikláníte k syrovějšímu psaní, neváhejte a po Špinavých kšeftech určitě sáhněte.
První kapitoly zcela bezkonkurenční – čistých 6*. Jen jsem nevěřícně zíral a pořád dokola si říkal: "Chlape, tohle vypadá DOST dobře!"
Jenže pak…
Člověk už přečetl leccos, takže mi ani tak nevadilo všudypřítomné násilí, jako spíše "absence prvků nenásilí". Ta nevyváženost! A skutečnost, že proti inflaci zla a záporných emocí nepostavil autor nějaký (sebenepatrnější) světlejší protipól. Ten mě tam zkrátka chyběl. Vzhledem ke svému věku snad mám právo si myslet, že alespoň náznak, zrnko harmonie si zaslouží KAŽDÝ příběh, i ten sebekrvavější…
Špinavý kšefty je detektivka stejné krevní skupiny jako vynikající Priceovi Sráči – ale u Pricea ta vyváženost naštěstí je. Včetně prožitku katarze. U Kšeftů jsem po dočtení vnímal jen pocit zmaru. Proto pouze 80% - ale zato zasloužených a poctivých!
Bavilo mě to půl na půl. Občas se nic dlouho nedělo a pak bum a bylo tam mrtvol až moc.