Spis Odessa
Frederick Forsyth
Hamburk, rok 1963. Když se Peteru Millerovi, mladému ambicióznímu reportérovi, dostane do rukou deník se svědectvím o nelidských krutostech velitele koncentračního tábora v lotyšské Rize, zavětří šanci na senzační článek. V honbě za sólokaprem se bezhlavě pouští do riskantního pátrání na vlastní pěst. V Německu se však najde jen málokdo, kdo by měl zájem vyhledávat nebo soudit bývalé nacisty. Snaha vystopovat Roschmanna a předat ho spravedlnosti nakonec Millera zavede do samého středu mocné tajné organizace Odessa, kterou SS vytvořila proto, aby ochránila své členy, ukrývající se ve všech koutech světa...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Odessa File, 1972
více info...
Přidat komentář
F. Forsyth opět nezklamal. Čtivý román, reálná zápletka atd. Za mě určitě 5/5.
Hodnotím po dlouhé době od přečtení...vyloženě mi ji vnutila bývalá kolegyně, za což jí patří dík. Protože mám příběhy, týkající se druhé světové války, ráda, užila jsem si zase maličko jiný pohled na téma. A mohu říci, že každý, komu jsem Spis Odessa doporučila, si pak přišel pro další Forsythovy knihy. Doporučuji jej ráda :-)
Spis Odessa pro mne kdysi byla první forsythovkou, která se mi dostala do ruky. Autora ani podobný žánr jsem do té doby moc nevyhledával, ale zajímala mne problematika uprchlých válečných zločinců a jejich odhalování. Takže k přečtení mne nakonec donutil název románu... Byl jsem nadšený. Styl psaní Fredericka Forsytha se mi na první dobrou zalíbil. Líbí se mi míchání skutečných historických faktů (jejichž studii autor jistě věnoval spoustu hodin) s fiktivním příběhem, jehož hlavním hrdinou je novinář Peter Miller, jenž je na stopě bývalému veliteli koncentračního tábora v Rize Eduardu Rochmannovi... Styl Forsythova psaní nesedí každému a setkal jsem se i s názory, že nudí. U mě to bylo právě naopak. Forsyth mě zaujal tak, že jsem se rozhodl sáhnout i po dalších jeho knihách. Tato kniha je výbornou ukázkou historické fikce.
Zajímavé téma, trocha poučení, fajn pisatelský styl ... Miller sice občas lezl na nervy, ale vesměs jsem si ho oblíbila. Dobrá knížka.
Zajímavé a čtivé pátrání po kapitánovi SS. Trochu více by si zasloužila rozpracování část o izraelských tajných službách.
Je s podivem, že profesionálové z ODESSY jednají ve zpomaleném režimu místo toho, aby postupovali rychle a razantně, neboť všem jde, a to doslova, o život. Bohužel právě tento rozdíl mezi úspěchy amatérského novináře, i když se mu dostalo pomoci, a bývalými příslušníky SS, jež jsou téměř pokaždé o krok pozadu, výrazně nabourává celkový dojem realističnosti příběhu.
Na druhou stranu je možné, že v době, kdy Spis ODESSA spatřil světlo světa, působil na čtenáře čerstvě a překvapivě, neboť šlo o relativně aktuální téma. Dnes již takový pocit nevzbuzuje, alespoň u mě ne.
Moje třetí od Forsytha a moc nerozumím, proč je tak vysoce hodnocena. Den pro Šakala je o 2 třídy výš, stejně tak Čtvrtý protokol.
Takřka žádná akční scéna, a když, tak je jen na dvou odstavcích a přitom je to tak napínavá 40 let stará kniha, že kdejaký současný autor by se u Forsytha mohl učit. Přesně takhle si představuji thriller o honu na nacisty v šedesátých letech. Po Dni pro Šakala, druhá nejlepší kniha jakou jsem od tohoto autora četl.
Pohádka. Stačilo by toto jedno slovo, ale rozvedu to. Toto dílo je ideálním příkladem, kdy podvědomě fandíte zločincům a "hrdinové" typu Millera se vám hnusí. Román začal dobře, bohužel pak se z něj stala fraška a James Bond Miller, původem novinář, trapným hrdinou.
Den pro šakala asi nepřekoná nic, ale i tato kniha byla velice slušná.
Je vidět, že poválečné Německo se se svými nacisty vyrovnalo stejně, jako porevoluční Československo se svými komunisty. To byla po přečtení knihy paralela, která mě napadla.
Parádní sonda do snahy novináře rozkrýt tajnou skupinu nacistů při pátrání po nacistickém zvířeti, řezníkovi z Rigy
Výborné téma, děj není nijak strhující, ale kniha si neustále udržela mou pozornost.
Skvělé, vynikající. Dřív jsem od autora přečetl Čtvrtý protokol a byl jsem poněkud zklamaný, ale tohle je super!
Fantasie! Forsyth je top spisovatel nemohu nic jiného než knihu doporučit! Mám knihy týkající se druhé světové války rád a tato je jedna z nejlepších dávám 85%.
Pěkný příběh, dobře se čte. Jak píšou další: hrdina má z pekla štěstí, ale není to nijak rušivé. Spíš to může být od Forsytha takový smysl pro humor, že jednou hrdinu jakokdyby vystřihl z bondovky. Začetl jsem se hned, nezáživné kousky jsem nenašel :).
Děj:
Moc zajímavý příběh, člověk se při čtení zas dozví něco nového. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale zhruba druhou polovinu knížky už jsem přečetla opravdu rychle. Kdyby se Peter nechoval jak debil a nedělal tolik zásadních chyb, bylo by to třeba i na 5 hvězdiček. Takhle to byl spíš trochu výsměch a může být Forsythovi vděčný, že to vůbec přežil...
Překlad:
Co to proboha bylo zase za paskvil??? Překlepy a hrubice v knížkách mi vyloženě vadí a strašně mě mrzí, vadí mi nesmyslná slovní spojení (např. vyzdvihnout si peníze z banky - str. 79), ale překlad Evy Marxové tohle všechno ještě překonal. Slova Lithuania a Latvia si možná může poplést středoškolák, ale rozhodně by si je neměl plést překladatel. Ne, Riga opravdu neleží v Litvě... :-(
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) nacismus deníky tajné společnosti, organizace, spolky novináři Waffen-SS nájemní vrazi holokaust, holocaust lovci nacistůAutorovy další knížky
| 1975 |  Den pro Šakala |
| 2004 | Boží pěst |
| 2008 | Vyjednavač |
| 2005 | Ikona |
| 2014 | Seznam smrti |
Slabá kniha, pre znalca 2 sv. vojny bol dej strašne predvídateľný.Opisy z denníka mi však ukázali realitu omnoho desivejšie ako reálne zábery obetí, a to je už čo povedať.