Válka s Mloky
Karel Čapek
Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet. Za zdánlivě pouze zábavnou a vtipnou satirou na novinové senzace se postupně odkrývá to, co Čapek považoval za největší nebezpečí pro lidskou civilizaci. Totiž snahu vydělat na všem, co slibuje zisk, i kdyby to vzápětí mělo přinést zkázu. Také potřebu většiny lidí usnadnit si život, pokud možno nepracovat a jen si užívat, jen se bavit a nedomýšlet nic z toho, co se jeví jako hrozba vší kultuře a nakonec i existenci lidstva samého.... celý text
Přidat komentář
Čapek byl skutečně vizionář - a to nemám naučené ze školy, tak to je:-)
Tolik odkazů v jedné knize. Za všechno si může člověk - trochu metafora R.U.R. - i za svou vlastní zkázu.
Nadmlok - navíc ještě v německu :-)
No dalo by se toho napsat hodně a vše by platilo - uzavřu: Výborná kniha, kterou je téměř nutnost přečíst.
Karel Čapek je jeden z nejlepších českých autorů a jeho slova jsou trvale platná.
Doporučuji!
Skvěle propracované sci-fi, někdy mi nad tím až zůstával rozum stát, co všechno Čapek při jeho psaní dokázal promyslet - viz třeba kapitola o rozmnožování Mloků. Navíc lze v knize objevit spoustu zajímavých odkazů k zamyšlení nad tím, kam lidstvo vlastně spěje.
Kniha plná nebezpečných skrytých přirovnání a významů, chytlavá, čtivá a působí velice realisticky, těžko uvěřit že je celý příběh smyšlený.
Tato kniha má spoustu úžasných vlastností.
Jednou může být Čapkův geniální cit pro jazyk, se kterým dovede věrně i v nadsázce, vtipně i mrazivě vystihnout snad jakýkoli jazykový styl. Od originální čechoangličtiny kapitána Van Tocha, přes parodie novinářského či vědeckého stylu, po chlad striktní úředničiny (právníci profesionálně obhajující právo mloků zničit svět jsou neskutečně děsivou scénou). Díky jazykovým hrám je také kniha nadupaná spoustou prvotřídních hlášek.
Druhou, související vlastností, může být Čapkova formální originalita. To, o co se samoúčelně snaží lecjaký postmodernista, tedy o kloubení stylů a formální barvitost, to se povedlo Čapkovi už tehdy. Navíc naprosto přirozeně, nehledaně; tak, že to nekazí obsah, ale naopak krásně ho to podtrhuje. Kdyby měla postmoderna trochu soudnosti, tak uzná, že byla Čapkem završena a ukončena;-)
Třetí, nejkrásnější vlastností, je Čapkova schopnost vidět. Vidět jakým způsobem se civilizace chová, jak je to pitomé a kam to může vést. Ona ta kniha vlastně není o mlocích, ti jsou pouze spouštěcím mechanismem, díky kterému se ukazuje především to, co jsou zač lidé. Je možná jedinečné v dějinách sci-fi, co všechno dokáže Čapek díky vcelku prostému nápadu o mločí rase ukázat, zachytit, zkarikovat.
Bylo by totiž velmi nefér omezovat Válku s mloky na román navážející se jen do nacistického Německa. To je jen jedna z bravurních kritik zde obsažených, byť možná ta nejšťavnatější. Podobně fungují navážky do jiných zemí (krásné parodování do sebe zahleděných Angličanů například) i jiných ideologií, včetně rasismu, vyšinutého akademismu, povrchního katolictví i omezeneckého čecháčkovství.
Neznám výstižnější a ironičtější pointu, než je tato: "Co dělat, svět se snad propadne a potopí; ale
aspoň se to stane z obecně uznávaných důvodů politických a hospodářských, aspoň se to provede za pomoci vědy, techniky a veřejného mínění, s vynaložením veškerého lidského důmyslu!"
Troufám si tvrdit, že válka s mloky patří mezi nejcennější knihy světové literatury. Vracím se k ní často a vždy se vzrušením.
I přes to, že jsem po přečtení Povídek z jedné i druhé kapsy čekal něco trochu jiného mě kniha velice zaujala. Tragikou tehdejší (ale i dnešní) společnosti. Zobrazením Čapkova názoru na cokoliv a úžasným symbolem mloků, neboli vzestupu tehdejšího fašismu.
Kniha s mnoha velkými myšlenkami, které někdy musíte hledat, někdy vás bijí do očí. 5*
Nedokázal jsem to dočíst. Na mě přiliš rozvláčné, bezdějové, utopené ve snaze o co největší zdání autenticity.
Čapkovi prostě na chuť nikdy nepřijdu, ať dělám, co dělám. Válka s mloky je sice jedna z těch stravitelnějších knih, přesto necítím, že by mi to něco dalo. No, aspoň máme jistotu, že až přijde nějaká katastrofa, Čechy vydrží až do konce:)))
„Lidi jsou taky jeden rod, člověče. A vidíš, nevadí jim to; jeden rod, a oč o všechno bojují! Už ani ne o místo, kde by žili, ale o moc, o prestiž, o vliv, o slávu, o trhy a vím já oč ještě!“
Válku s Mloky napsal Karel Čapek roku 1935 (dokončil ji 27. září) a otiskl nejprve v Lidových novinách v 93 pokračováních od 21. září 1935 do 12. ledna 1936.
Knižně vyšlo dílo poprvé již v únoru 1936.
Je to skvělá knížka,kterou jsem četl zatím pouze jednou a je tomu docela dávno.
Ale stačí trochu zavzpomínat a hned dostávám chuť jí vyhrabat a znovu si jí přečíst.
Věřte,že vás to chytne! Doporučuji!!!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrie
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Jedno z nejlepších děl Karla Čapka psané zajímavou, až zvláštní, přesto pro Čapka takřka typickou, formou. Poprvé jsem to v dětství četl jako komix v nějakém komixovém časopise (Kometa????) a už tehdy mne to zaujalo, ale původní knižní verze, s níž jsem se setkal až po letech, je nedostižná. Velmi alegorické dílo plné podobenství a odkazů k mnohému z lidské historie i člověka jako takového, jeho myšlení, chování a bytí. V tomto díle Čapek dokázal mistrně skloubit myšlenku s poselstvím, varováním, humorem a klasickým čtivým příběhem. Strašně mě baví ta část s hollywoodskou herečkou.