Válka s Mloky
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389959/mid_valka-s-mloky-weh-389959.png
4
4268
4268
Světově proslulý utopistický román, kterým Čapek v roce 1936 poukázal na nebezpečí rozmachu fašismu a reálnou hrozbu 2. světové války.
Přidat komentář
Příběh, v němž sledujeme cestu vzestupu mločí civilizace, a to od prvního setkání s námořním kapitánem van Tochem, který se s nimi spřátelí a naučí je lovit perly, přes jejich práci pro Pacifickou exportní společnost řízenou podnikatelem Bondym. Druhá část knihy vypráví (především formou novinových článků a výstřižků) o vědeckém výzkumu mloků a jejich rozšíření do světa jakožto levné pracovní síly. S tím jde ovšem ruku v ruce i vzdělávání mloků a vzestup jejich civilizace. To vede (v třetí části knihy) k prvnímu napadení lidí mloky a celosvětové vzpouře mloků.
A nyní se ozval chraptivý, unavený, ale přece jen velitelský hlas do nočního ticha. „Hallo, vy lidé! Tady Louisiana. Tady Kiangsu. Tady Senegambia. Litujeme lidských životů. Nechceme vám působit zbytečné ztráty. Chceme jenom, abyste vyklidili mořské břehy na místech, která vám předem označíme. Vy jste nás chtěli. Vy jste nás rozšířili po celém světě. Nyní nás máte. Chceme s vámi vyjít po dobrém. Budete nám dodávat ocel na naše vrtačky a krumpáče. Budete nám dodávat třaskaviny. Budete nám dodávat torpéda. Budete pro nás pracovat. Bez vás bychom nemohli odklidit staré pevniny. Hallo, vy lidé, Chief Salamander vám jménem všech Mloků světa nabízí spolupráci. Budete s námi pracovat na odbourání vašeho světa. Děkujeme vám. (str. 172)
V samotném závěru knihy se však znovu ozývá humanista Karel Čapek, který v poslední kapitole nejen nedává lidstvu zahynout, ale v rozhovoru autora s jeho vnitřním hlasem ukazuje, jak těžké je psaní a vyprávění příběhů.
V obchodě jsem nemohl odolat překrásné edici od Rybka publishers, legendárnímu vydání s ilustracemi Hansa Ticha, a musel jsem si knihu přečíst podruhé. Stále hodnotím jako geniální dílo, s velmi originálním stylem vyprávění (jehož forma snad musela inspirovat i vznik Divadla Járy Cimrmana), které výborně balancuje na hraně vtipnosti a mrazivosti. Za devadesát let od svého vydání neztratilo vůbec nic na své aktuálnosti, naopak současné události knihu opět přibližují k realitě. Krásné pop-artové ilustrace knihu upevňují v kategorii must-read (a must-have). I doslov s životopisem Hanse Ticha je velmi zajímavý.
Dcera z toho měla dělat referát do školy, tak jsem si to při té příležitosti také přečetl. Bylo to celkem čtivé, líbil se mi ten styl popisu pomocí novinových článků, ale jednu chvíli jich už bylo trochu moc. Co mi vadilo asi více, tak byly některé ty nelogičnosti. Ale na svou dobu to musela být pecka.
Asi všichni (kromě literaturou nepolíbených nedochůdčat) vám řeknou, že jde o knihu varující před nastupujícím fašismem, před kterým chtěl Čapek varovat - tak, jak nám to všem předkládali ve škole... Jako jo, ono to tam taky rozhodně je. Ale román má obrovský přesah mnohem dále - podobně jako i Továrna na Absolutno, nebo třeba Bílá nemoc... Varuje hlavně před pitomou lidskou náturou, kdy hledíme jen na momentální zisk, kvůli kterému jsme si schopni provádět strašlivé věci a ještě si je dokážeme krásně, ušlechtile zdůvodnit. Na budoucí následky se jaksi nemyslí, teď je dobře a to je přeci to hlavní... Škoda, že tohle varování je mocným našeho světa úplně šumák.
Seriózní scifi román, napsaný lehkým, satirickým slohem, s čapkovskou jazykovou obratností. Reportážní styl umožňuje autorovi rychle střídat kritická témata. Co kapitola to drancování přírody, konzumní styl života, bulvární média, otrokářství a rasismus nebo lékařské pokusy na lidech. Kritika kapitalismu, nadnárodních kartelů a jejich bezohledná honba za ziskem, která vede k válce, je nosným tématem románu. A česká stopa v kauze Mlok ukazuje, jaký byl Čapek geniální vizionář, vlastenec a český patriot.
Krásná ukázka toho, jak může lidstvo skončit. Skončit tahle může proto, jaké je. Ukazuje se zde politikaření, teritoriální zájmy, ziskuchtivost, mocichtivost. A na to vše jednou lidstvo dojede.
Další nadčasová kniha z pera Karla Čapka.
Líbilo se mi zasazení novinových výstřižků do textu. Jediné co, tak se mi v tom trochu špatně orientovalo.
Knihu bych doporučila k maturitní četbě (ale pro většinu bude asi moc dlouhá).
Kniha je nadčasová, mluví o aktuálních tématech, byť byla napsaná před druhou světovou válkou. Asi jsem ale od ní čekala, že mě víc chytí. Víc by mi seděla, kdyby to byl román. Takhle mi prolínání různých žánrů vadilo a odvádělo od čtení.
Čekala jsem něco trochu jiného, ale kniha mě nadchla.
Nadčasové téma.
Náročnější na čtení, ale stála za to.
Válku s mloky napsal Čapek v roce 1935 a obecně je vykládána jako protinacistická antiutopie. To je ovšem zjednodušení, jelikož ať už samotná válka, nebo rozpínavost mloků při hledání "životního prostoru (lebensraum)", se děje až v samotném závěru knihy.
Vyvrcholení předchází roztříštěný popis historie mloků od jejich nálezu v exotickém orientu, přes jejich polidštění, zotročení a vykořisťování, až po jejich světovou dominanci. První část tak působí jako kritika kolonialismu (nalezení "zvířeckých" domorodců a místních zdrojů (perel) a využití domorodců k jejich těžbě). Druhá část působí jako kritika kapitalismu (firmy vytvoří koncern, který sdruží podniky zabývající se vším kolem mloků - potrava, chov, rozvoz, množení, prodej na práci apod.). Třetí poté jako kritika války a dobývání (nejdříve lidí, kteří dobývají moře a uvažují o ozbrojení mloků, a poté mloků, kteří začnou dobývat souš).
Zvláště v první půlce je výrazným prvkem satira, ve které si Čapek bere na paškál jak bohatou elitu, tak lidskou patetičnost.
Zvolená forma, Zvláště v druhé části - zápisky, studie, novinové články, přednášky apod. dává celé antiutopii věrohodnost vlastního fikčního světa. Ovšem čte se to dost náročně. I pro značnou hutnost textu, nejrůznější drobné poznámky atd. Je to velmi komplexní dílo, které není tak přímočaré jako jiné Čapkovy knihy.
Čekala jsem něco úplně jiného. A to, co jsem místo toho dostala, mě dost překvapilo. Vlastně neumím říct, jestli mile nebo ne.
Z literárního hlediska je kniha rozhodně neobyčejná. Hutný text, míchání několika žánrů, vše ale velmi uvěřitelně zpracované a aktuální i téměř sto let po tom, co kniha vyšla.
Pokud bych ale měla dát jen na své pocity, čtení mě nijak moc extra nebavilo. Na druhou stranu mě ale hodně zajímalo, jak se bude příběh vyvíjet, takže jsem těch 218 stránek přeci jen zdárně dočetla do konce.
Jsem ráda, že jsem tuhle klasiku přečetla, ale není to pro mě subjektivně nějaká extra třída. Literárně je to ale pecka, o tom bez debat.
Nadčasové dílo, skvostný jazyk a hrátky s ním, skvostné myšlenky, alegorie. Karel Čapek to zkrátka uměl jak s jazykem, tak s tím, aby vystihl člověka, lidstvo a pojmenoval naše nešvary a problémy, které bohužel máme i po devadesáti letech. A nejspíš vždy mít budeme.
Četla jsem vydání, které vyšlo v péči nakladatelství Rybka Publishing a tenhle skvost vřele doporučuji. To je radost i na pohled!
(SPOILER)
V té knížce je všechno! Filosofie, hospodářství, ekologie, politika, jedinec vs. společnost, konference a sněmy... Na několika místech jsem nevěřila, že dílo vzniklo v roce 1935 - jsou v něm tak moderní a aktuální názory, perspektivy a predikce. Taky mě napadlo, kolik událostí z toho posledního století se stalo se znalostí téhle knížky, jestli byla někomu inspirací.
Čte se to teda špatně, těžko, nepřehledně. U prostřední části s novinovými výstřižky jsem hrozně moc chtěla přeskakovat, jinde se zase míchají jazyky, nářečí, brainstorming, jména a místopis a je to krkolomné. Na druhou stranu, ono by to bez toho všeho asi nebylo takové, autentické a propracované.
Nemohla jsem se dočkat, jak to dopadne. Světový mír? Zjistím návod na život? Ne. Dějiny prostě plynou dál.
Klasické dílo Karla Čapka. Nejsem jeho obdivovatelkou, ale uznávám, že jeho díla jsou úžasně nadčasová a přenositelná do současnosti.
"Hello, vy lidé...!"
Válka s mloky patří na můj seznam klasické literatury, kterou bych ráda přečetla před smrtí. Můžu s hrdostí prohlásit, že tenhle kousek jsem poctivě slupla v audioverzi, kdy skvělý Lukáš Hlavica vše doplnil svým hlubokým hlasem a dal tak mlokům další skvělý rozměr.
Klasické dílo je takové, které svou kvalitou trvá. U Čapka to platí dvojnásobně. Velice aktuální téma, které se (bohužel) má tendenci historicky vracet v nekonečných spirálách.
Téměř devadesát let staré dílo, a stále aktuální. Čapek byl vizionář, a jeho vize se proměňují v realitu všedních dní.
"Raději my, než oni" a pořád čekáme, že naše chyby napraví prozřetelnost, či jiná síla. Protože politika, ekonomie...
Idealismus v kontrastu s narcismem. Pokrytectví každého jednoho člověčenství. Jo i moje a taky tvoje!!! V hloubce upřímného humanismu, skrývá se neduh lidstva. Neduh práv a výkřiků. Hlaveň namířená do obličeje a my urputně zavíráme oči a doufáme, že se to neděje, že to někdo napraví, že za to nemůžeme, protože my tu"zbraň" v ruce přece nedržíme....
Fantastický Karel Čapek, jeho hluboké znalosti v mnoha oborech jsou unikátní, ale nejvíc fascinující na tom je, že má člověk pocit, jak kdyby tu knížku psal loni. Vřele doporučuju.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura rozhlasové zpracování mloci Karel Čapek, 1890-1938 filozofická beletrieAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
V literárních rozborech se často dočítáme, že Válka s mloky patří do protifašistické literatury. Já si však dovolím s tímto zařazením nesouhlasit. Fašismus je iracionální ideologie, která staví na šovinismu a zaslepené nenávisti. Mloci ale nezpůsobují zkázu Země kvůli pocitu nadřazenosti svého druhu nebo iracionální nenávisti k lidem. Kontinenty se bortí, protože mločí populace se řídí přirozenými zákony přírody: „Je nás mnoho, pro přežití potřebujeme nové místo.“ To je heslo přírody, nikoli heslo fašismu. Fašismus hledá nepřítele a říká: „Za naše problémy mohou ti druzí."
Knihu vnímám spíše jako logický a mrazivý popis důsledků neomezeného vykořisťování přírody. Lidstvo, zaslepené touhou po konzumu, moci a udržení zastaralého řádu, si pod sebou podřezává větev. V tomto ohledu je příběh mloků neúprosným zrcadlem naší reality.
Proč nedokážeme přestat obchodovat s Čínou, i když si uvědomujeme negativní důsledky? Protože by se zhoršil náš ekonomický blahobyt. Podobnou logiku nacházíme i ve světě mloků: „Proč bychom měli přestat zbrojit mloky?“
Naše civilizace může skončit stejně, jako skončil svět mloků. A právě zde si dovolím citovat Karla Čapka:
„Víš, kdo půjčuje Mlokům peníze? Víš, kdo financuje tenhle Konec Světa, tu celou novou Potopu?“
„Vím. Všechny továrny. Všechny banky. Všechny státy.“
„Tak vidíš. Kdyby byli jenom Mloci proti lidem, tak by se snad dalo něco dělat; ale lidi proti lidem, to se, člověče, nedá zastavit.“