Spočítej hvězdy

Spočítej hvězdy
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225850/mid_spocitej-hvezdy-UuB-225850.png 4 443 443

Kniha světoznámé americké autorky, jejíž mnohonásobně vyznamenaný román Dárce se dočkal také filmové podoby, zavede čtenáře do Dánska v době druhé světové války. Dvě kamarádky Annemarie a Ellen si zatím válku nijak neuvědomují, pociťují ji snad jen v tom, že už se v obchodech nedá koupit tolik věcí, zvláště jejich oblíbených sladkostí. Válečné hrůzy však náhle a brutálně vtrhnou do jejich života, když Němci začnou v okupovaném Dánsku pronásledovat Židy. Ellen je totiž Židovka a ocitá se v ohrožení života. Annemariini rodiče se rozhodnou malou kamarádku své dcery zachránit...... celý text

Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: , Argo
Originální název:

Number the Stars, 1989


více info...

Přidat komentář

helusa2
13.09.2019 5 z 5

Skvěle napsaný příběh o vážných věcech, se skutečnou historickou výpovědní hodnotou - přesně tak, aby to mohly děti, pro které je kniha psána, pochopit. Přitom psaný čtivě a napínavě. Musím koupit do školní knihovny ;-)

Janadvorackova
02.09.2019 4 z 5

O tom, "jak se židovská rodina dostala do bezpečí."
Hlavní hrdinka je desetiletá holka, která má stejně starou kamarádku, jejíž rodinu a pár dalších lidí je nutné dostat z Dánska do Švédska.
Trochu dobrodružné, vhodné i pro děti, které by na takovém příkladu příběhu z války asi pochopily, "jak to tehdy probíhalo."
Zmíněn je odboj, zastavování na ulicích, kontroly doma, chování vojáků, strach lidí, nedostatek jídla - potřebný základ pro pochopení i pro ty menší.

Krátké, jasné, stručné.
Na základě skutečných událostí, i když hlavní hrdinka je vymyšlená.
Klidně se to mohlo stát.


TerezaJágrová
01.09.2019 4 z 5

Kniha se dobře četla a je o závažném tématu, ale znám knihy s touto tématikou, které mě nadchly více.

Isew
29.08.2019 3 z 5

Je znát, že Dánsko nebylo přímým sousedem Německa a vojáci wermachtu se tam chovali přece jen trochu jinak, než například v naší zemi. To, že se Dánům podařilo skoro všechny dánské židy dostat do neutrálního Švédska jsem nevěděla. Velmi oceňuji koordinovaný odboj, který Němce a jejich psy, i s pomocí látky v kapesníku, oblafl. I to, že Švédsko nabídlo potřebným svou pomoc a například se podílelo i na již zmíněné těkavé látce. Velmi zajímavý pohled na válku z jiného úhlu pohledu.

Broukodrak
16.08.2019 3 z 5

Je to o tom že dánská rodina chrání židovskou rodinu před nacistama. Je tam vidět jak byl ten svět jiný, například nebylo máslo a kůže na boty. Nevěděla jsem jestli to je pravda, ale maminka mi řekla, že to pravda je. Když někdo někomu vypráví o tom ději, tak to vypadá, že to bude napínavé a dobrodružné, ale moc mě to nezaujalo, ani nevím proč. Jedna z mála věcí, která mě zaujala, bylo o tom, že Peter z odboje věděl, že nacisté hledají židy pomocí stopařských psů, a doktoři pro něj vynalezli látku, kterou je napuštěný kapesník, zavoní stopařskému psovi, pes k látce přičichne a přijde o čich, takže nemůže vyčmuchat jediného žida.

fajka
07.07.2019 5 z 5

Tato kniha si získala mou oblibu. Už od začátku jsem si oblíbila dvě desetileté hrdinky a samotný děj. Velice jsem se do knihy vžívala a prožívala jsem každý moment. Napínavost a statečnost v knize určitě nechyběla. Kniha umí člověku otevřít oči. Nemám jinak ke knize co dodat. Moc se mi líbila a budu na ni často vzpomínat.

chrastitko
06.07.2019 3 z 5

Nic dech beroucího!!!????Je to spíše odpočinkové čtení, než se děj dostane vůbec do pohybu,tak kniha skončí.Za mě zklamání.

padyska
02.07.2019 5 z 5

Parádní knížka pro trochu větší děti. Krásně a srozumitelně podané a vysvětlené komplikované téma. Asi dám dceři jako povinnou četbu:-)

Ventimiglia
30.06.2019 5 z 5

Úžasně působivý příběh o lidskosti, odvaze a přátelství: Johansenovi obětavě pomáhají Rosenovým a dalším židovským spoluobčanům na útěku z Dánska do Švédska, to vše podáno očima desetileté Annemarie. Dojemné detaily, např. když paní Johansenová přinese pro miminko uprchlíků červený svetr své nejmladší dcerky, když pan Johansen vyvrátí podezření německých vojáků, že Ellen Rosenová není jeho dcera, fotografií své zemřelé nejstarší dcerky. Každé slovo má své místo, každá epizoda je, jak se v dalším ději ukáže, důležitá (bezstarostné tlachání Kersti Johansenové pomůže Annemarii v obtížné situaci). Příběh je napínavý a přečtete ho jedním dechem (pravděpodobně), ale přitom je (nenásilně) "vzorný": rodiče jsou úžasně empatičtí, respektují své děti a jejich potřeby. Když třeba ze zcela pochopitelných důvodů lžou a Annemarie to zjistí, akceptují její potřebu to pochopit a vyprávějí si s ní o tom, že někdy může být lepší, když člověk o něčem neví, třeba o nebezpečí, které z toho, co rodina dělá, plyne, protože pak je "mnohem snazší být statečný": "Jak moc jsi statečná, holčičko moje?" zeptal se nečekaně. Annemarie to zaskočilo. A polekalo. Takovou otázku nechtěla slyšet. Když ji kladla sama sobě, nelíbilo se jí, jak zní odpověď. "Moc ne," přiznala s pohledem upřeným na podlahu stodoly. (...) "Já myslím, že to není pravda," řekl strýček Henryk. "Myslím si, že jsi jako tvoje maminka, jako tvůj tatínek a já. Máš strach, ale jsi odhodlaná, a kdybys měla prokázat odvahu, jsem si jistý, že bys byla moc a moc statečná." (s. 72-73).
A ještě jeden "detail", který mě dostal. Sousedé se v prázdných bytech, odkud museli utéct židovští spoluobčané, starají o květiny, utírají prach a leští svícny židovských rodin. "Od toho jsou přece přátelé," říkávala (paní Johansenová). "Teď sousedé vešli do těch neobydlených, čekajících bytů, otevřeli okna a vyvěsili z nich symbol svobody." (s. 118) Jak jiný obrázek než to, co čtu o tom, co se dělo (často, ne vždy) v Čechách a na Moravě...

Ťapulka
06.06.2019 5 z 5

Dojemná a velmi zajímavá kniha, která na pár stránkách popisuje 2.světovou válku v Dánsku, statečnost lidí, přátelství, lásku a útrapy Židů. Mladší čtenáři se mohou bez drastických podrobností dozvědět něco víc o této době a dospělejší čtenáři cítí mezi řádky a písmenky hrůzu toho všeho.
Tato kniha by rozhodně měla být povinnou četbou, neměla by minout nikoho bez rozdílu věku!!!!

Ajabubu
29.04.2019 5 z 5

Kniha na "jeden zátah". I přes "klidný popis" temné doby, mrazení jsem neunikla.

slunicko1958
26.04.2019 5 z 5

Knížka pro děti o válečných letech v Dánsku. Nechci rozvádět příběh, o kterém se dočtete, jen chci poznamenat, že pro mnohé děti bude tato kniha možná první, která bude vyprávět o druhé světové válce a o pronásledování Židů. Věřím, že dětské čtenáře tento příběh zaujme a zatouží dozvědět se o této době víc.

P.S. I já si myslím, že doslov je zbytečný.

Mojepočteníčko
22.04.2019 4 z 5

Na knihu Spočítej hvězdy jsem narazila prostřednictvím školení čtenářské gramotnosti, kterého jsem se v březnu účastnila. Přečetla jsem ji během hodinky a už teď vám prozradím, že byla vážně skvělá.
Annemarie a Ellen jsou nerozlučné kamarádky. Žijí v okupovaném Dánsku, ale válku si prozatím plně neuvědomují. Pokud tedy nepočítají nedostatek jídla, večerní zatemňování nebo zákaz vycházení od určité doby.
Jenže nic netrvá věčně a za nedlouho začínají být Židé pronásledováni i v Dánsku. Rodiče Ellen předají svou dceru do bezpečí k rodině Annemarie. Sami se pak vypraví na utajovanou cestu, aniž by Ellen předem řekli kam jdou nebo kdy se pro ni vrátí.
Ilegální skrývání Židů však nese následky. A Němci na dveře nežidovské rodiny, ukrývající dceru dlouholetých přátel přece jen jednoho dne zaklepají…

Jsem ráda, že tento příběh patří mezi další z těch, které přijatelným způsobem seznamují mladší čtenáře s obdobím druhé světové války a tématem holocaustu. Tentokrát nás zavádí do Dánska, kterému se během tohoto tísnivého období podařilo, jak sama autorka v doslovu uvádí, zachránit téměř celou židovskou populaci. Jak, nemohu prozradit. To už si budete muset přečíst sami.
Příběh je velmi čtivý a napínavý. Vychází z reálných historických fakt a o to víc pak na čtenáře působí. Tematiku holocaustu předkládá autorka dětem srozumitelně, bez toho aniž by byla nucena detailně popisovat hrůzy, které jsou s ním spojené. Seznámíte se s válečnou situací v Dánsku i způsobem, jakým byli Židé v Dánsku zachraňováni.

Za mě je tato kniha velmi podařeným literárním dílem. Doporučila bych ji jak čtenářům mladším (cca od 11 let) i čtenářům dospělým.

LucušN.
15.04.2019 5 z 5

Knížka se mi líbila, i když nejsem úplně cílová skupina. Pěkně napsaný příběh.

iva0020
10.04.2019 5 z 5

Krásné napsané!

Mona-Lisa
09.03.2019 5 z 5

Jako malina spolknutá během jednoho dne. Místy trpké čtení krásně dávkovalo strach a dobovou atmosféru očima desetiletých kamarádek. Každé slovo, věta, řádek mělo své místo a ve výsledku jen 121 stránková uzounká knížečka nese v sobě tolik, jako několik set stránkové romány. Moc mě mrzí, že mě v dětství takové věci míjely. Knížky, které klamou obalem miluji, a vím, že když ji budu v knihovně míjet, tak se mi nevybaví světová válka, ale síla kamarádství a odvaha vmáčknutá v desetiletém těle. - " Jak moc jsi statečná holčičko moje?" zeptal se nečekaně. Annemarie to zaskočilo a polekalo. Takovou otázku nechtěla slyšet. Když ji kladla sama sobě, nelíbilo se jí, jak zní odpověď. "Moc ne," přiznala. " Já myslím, že to není pravda." -

Anežka537
03.03.2019 5 z 5

Tato knížka mě zaujala nejdříve obálkou. Četla jsem ji už v létě a dnes jsem si na ni vzpoměla. Vybavila jsem si celý příběh. Doporučuji pro ty, co baví číst knížky s tématem druhé světové války. Ale myslím, že ať si ji přečte kdokoli, nic tím nezkazí. Výborná knížka.

Miretti
29.01.2019 5 z 5

Vůbec mi nevadilo, že kniha je spíše pro mladší čtenáře, byl to krásný příběh o velké síle přátelství , lidství a odvaze. A takových není nikdy dost.

Kvetulina
22.01.2019 5 z 5

Hezké, milé čtení o nelehké době.

buccaneerka
14.01.2019 4 z 5

Výjimečně jsem si nepřečetla anotace a popisy na obálce knihy a pustila jsem se rovnou do čtení. Čekala jsem deportace, koncentrační tábor, hrůzy války...místo toho jsem si přečetla neobvyklý a zajímavý příběh s otevřeným koncem. Ani jsem před čtením nezjišťovala, kde se děj odehrává, takže Dánsko mě mile překvapilo, protože jsem prozatím četla jen knihy odehrávající se ve střední Evropě. Tenhle válečný příběh byl úplně jiný, a i když z něho nešla hrůza jako z jiných, nechybělo mu napětí. Knihu jsem přečetla i přes únavu během dvou večerů. Podle mě dobře napsaná, čtivá a tak nějak i přes své téma milá.

Jen mě zklamal doslov, kde jsem se dozvěděla, že vlastně žádná z postav nikdy neexistovala a celý příběh je až na nepodstatné detaily smyšlený.