Spolubydlící
John Lutz
Že někdo vypadá jako šedá myška, ještě neznamená, že nám neudělá ze života peklo. Hledání nového spolubydlícího je pokaždé krok do neznáma. Jenomže Allie Jonesová nemá jinou možnost. Vyhodila z bytu bývalého přítele Sama, protože jí byl nevěrný, a teď potřebuje, aby se s ní někdo podělil o nájem. Hedra Carlsonová jí připadá jako sázka na jistotu. Stydlivá šedá myška určitě nebude pouštět hlasitou muziku a nechávat na podlaze špinavé ponožky. A přece je na Hedře cosi divného. Nepokrytě Alii závidí, jak vypadá a jaký vede život. A pak začnou ty obscénní telefonáty – Allie netuší, kdo jí volá, ale on zná její jméno. Potom se jí ztratí kreditní karty. A nakonec ke svému zděšení zjistí, že Hedřin šatník má naprosto stejný obsah jako ten její. Allie o tom nemá ani tušení, ale její unylá spolubydlící se s ní zdaleka nedělí jen o nájem. Krvavá noční můra právě začíná...... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2013 , DominoOriginální název:
Single White Female, 1992
více info...
Přidat komentář
Skvělé, rychlé a napínavé čtení. Rozhodně nezklamalo, napětí nechybí, děj působí věrohodně. Jedině nechápu, proč nevinná Allie uprchla z hotelu, ale kdoví, jak by člověk v takové situaci reagoval... Doporučuji 80%.
Takovy prumer. Hezky se cetla, zajimavy dej, neurazila, ale ani nenadchla. Hodne mi pripominala Obyvatele.
Kniha se mi po učení četla celkem dobře a rychle. Stihla jsem ji přečíst asi za hodinku a půl a ani jsem nemrkla. To je u mě ale celkem normální. Po delší odmlce čtu jako divá. :) Spolubydlící je napsaná jednoduchou češtinou s kratšími větami. Časté kapitoly zjednodušují čtenářovi přehled v ději.
Až do části, kdy se Sam vrátí k Allie po nevěře je skoro totožný s obyvatelem. Hlavní hrdinka přijde na nevěru, začíná nový život, mají trápení se svým bytem a nakonec se nevěrník vrátí. V obou knihách je docela podobný konec a rozhodně bych ho nenazvala happy endem. Což mi celkem vyhovuje.
Líbilo se mi, že spoustu věcí jsem odhadla špatně. Už od začátku knihy jsem si říkala ,,Jo, tak ten to na 100% musí být“ protože mi po celou dobu děje dotyčného nenásilně podstrkují. No ale ve finále jsem se nemohla mýlit víc. Tím si mě kniha celkem získala. Co se mi ale ve finále naopak nelíbilo, bylo očekávání.
,, John Lutz ví, jak vás přinutit, abyste se třásli strachy."
Tak to se totiž bohužel nestalo. Je pravda, že se občas divíte a nechápavě kroutíte hlavou, ale to je všechno. Čekala jsem popravdě trochu víc. Opět musím knihu srovnat s Obyvatelem. V Obyvateli jsem vážně chvilkami ani nedýchala. Je to docela škoda, protože si myslím, že se kniha dala napsat mnohem více napínavěji.
Určitě to nebylo špatné... Ale mám pocit, že na můj vkus chybělo více napětí, více pohledů do psychiky Hedry - na ty jsem se těšila nejvíc. Nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila, to naopak.
Čekala jsem, že se příběh více rozvede - Allie najde krabici s výstřižkem z novin o vraždě (ano, z druhé strany byl recept, no a?) a nepodívá se na další články v krabici? Proč? Když jí přišla spousta věcí divná, proč se jimi více nezaobírala? ... Otázkami: Proč, proč, proč? bych mohla klidně pokračovat. Škoda nu.
I když před koncem jsem byla dost napjatá, protože jsem čekala, jak se s celou situací vypořádá policie. Svědci byli mrtví a Allie byla ve vězení. A co teď? Možná díky konci jsem knize dala o hvězdičku více =).
Každopádně čtení jsem si užila, místy mi lezl i mráz po zádech, ale nevím. Čekala jsem od knihy trochu víc.
Nápad skvělý,provedení zaostávalo.
Přidat trošku víc napětí, atmosféry, emocí a trošku to propracovat a bylo by to ono.
Lutze mám ráda, o jeho spisovatelských kvalitách rozhodně nepochybuji, ale tahle knížka je z jeho slabších.
Oproti zdejšímu hodnocení jsem byl překvapen. Nečekal jsem bůhví co a možná proto mě Spolubydlící překvapila. V lecčem mi připomínala nedávno mnou přečtenou knihu Štěnice. Do Spolubydlící jsem se začetl rychle a měl ji dočtenou za necelých 24 hodin. Je úzká a spisovatel se nechtě v detailech evidentně příliš hrabat. Možná je to dobře - kniha má tak spád, ale také je škoda, že finále nebylo propracovanější a čtenáře víc nenapínal. Ke všemu by bylo jistě zajímavé nahlédnout blíže do duše Hedry. I přesto jsem byl potěšen a času s mým prvním Lutzem nelituji.
V teto knize autor opravdu zklamal. Námět je velmi zajimavy a dle mého názoru se z toho dalo vytezit vic. Do pribehu jsem se nedokázal pořádně začíst. :/
Kniha nebyla špatná, jen se mi zdálo, že děj byl trochu uspěchaný. Každopádně bych se nezlobila, kdyby se v knihe objevilo napětí v trochu větší míře a spisovatel se více rozepsal i o minulosti Hedry... Dávám 4 hvězdičky.
škoda, že to bylo tak předvídatelné, chybělo mi tam napětí a nějaký moment překvapení. Bavit mě to začalo víc než po 150ti stránkách.. doufám, že další díla budou lepší:-)
Tato kniha se Lutzovi příliš nepovedla, ale trochu jsem to i čekala. Z mé zkušenosti jsou vždy nejlepší knihy, které mají 300 a více stran:) v těch 200 stranách je prostě ten děj takový uspěchaný, dalo by se tam dopsat ještě spoustu věcí. Hlavně ten konec by se dal rozvinout. Ale jinak kniha nenudí, tento autor má poutavý styl psaní..
Od téhle knihy jsem čekala více. Podle knihy čekáte psycho, horor a napětí. Upřímně z knihy nejsem moc nadšená, ale líbila se mi. Čekala jsem ovšem jiný závěr.
Po přečtení knihy mi v hlavě nejvíce rezonovalo - je to detektivka nebo psychologický thriller? Vzhledem k tomu, že v knize o detektivní práci moc není, tak je to asi ten thriller. Autor se snaží v knize popsat příběh "ajťačky", která se rozhodla vyřešit svůj partnerský problém z minuty na minutu a otočit list. Pustila si k tělu osobu, která to s ní nemyslela úplně dobře a využít ji ve svůj prospěch.
V příběhu je naznačeno několik linek, některé zůstávají nevysvětlené či nerozvinuté. Ale je pravda, že vyloženě překvapivý moment v příběhu není.
Kniha se čte dobře a jako oddechovku lze doporučit. Jenže seveřani to nejsou...
Po přečtení téhle knihy by si měl člověk opravdu dobře rozmyslet, s kým bude sdílet svoje bydlení..
Věděla jsem o čem knížka je, protože jsem kdysi viděla film, ale i tak mě bavila. Hlavně ten námět je perfektní, protože když se někdy podívám kolem sebe, připadá mi, že sem tam se někde nějaká Hedra objeví a je jen otázkou času, kdy někoho dostane...:)
Je to zajímavá kniha, dobře se čte, jen chování hlavní postavy byl občas nesmysl, jako že jí přítel podvede, vyhodí ho, vezme ho zpátky, a on jí podvede znovu a ještě s tou spolubydlící a znovu by ho chtěla zpátky. Nebo že se pomstí svému šéfovi tak, že ho vykrade, když nemá peníze. Líbil se mi film, ne ten původní podle předlohy Lutze, ale Spolubydlící(2011) s Minkou Kelly a Leighton Meester. http://www.csfd.cz/film/260877-spolubydlici/
Toto je „moje“ druhá kniha od Lutze. Bylo to trochu něco jiného než Pulz, který jsem četla jako první, ale rozhodně mne to také bavilo. Četlo se to dobře, rychle. Nápad krádeže identity je zajímavý a Lutz ho podle mého zpracoval moc dobře. Nicméně mi tam „něco“ chybělo. Čekala jsem obdobnou pecku, jako byl Pulz. Trochu víc akce nebo napětí, víc nervy drásajících momentů, ale ono nic. Ona ta samotná myšlenka, jak vám někdo krade identitu a vlastně váš celý život, je rozhodně mrazivá sama o sobě, ale řekla bych, že se z toho dalo vytřískat daleko víc. Ale i tak, lepší 4 hvězdy.