Stáčení temného piva
Tim Powers
Píše se rok 1529 a prošedivělý irský žoldnéř Brian Duffy byl najat, aby dělal vyhazovače ve vídeňské hospodě. Jenže nad Evropou se stahují mračna; německý císař Karel V. se hašteří s francouzským králem, papež zase s luterány a vojska tureckého sultána Suleymana I. se chystají vyrazit právě proti Vídni, aby rozloženému Západu zasadila drtivý úder. Že by Duffy nebyl jen obyčejný zjizvený, stárnoucí lancknecht, ale znovuzrozený dávný hrdina, jehož úkolem je Západ zachránit? Tim Powers se českému čtenáři poprvé představil v roce 1996 skvělým románem Brány Anubisovy. Stáčení Temného piva je oproti tomuto steampunkovému příběhu čistou fantasy, ale po bok se mu řadí skvěle vystavěnou zápletkou, rychle se odvíjejícím dějem, barvitým panoptikem postav, důkladnou znalostí historických reálií a kousavým humorem. Málokdy se v dějinách fantasy podařilo tak znamenitě skloubit vznešenost a patos hrdinství, jež jsou tomuto žánru vlastní, s humorem a lidskou blízkostí postav.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2006 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Drawing of the Dark, 1979
více info...
Přidat komentář
Příjemně odpočinkové fantasy, které se i přes používání obvyklých žánrových postav a klišé drží vysoko nad hladinou průměru nejen vtipně použitým zasazením děje do reálného historického období, ale také roztomilou myšlenkou o pivu jako jednom z hlavních pilířů západní civilizace, což každého milovníka tohoto lahodného moku musí nesmírně potěšit.
Štítky knihy
16. století historická fantasy
Autorovy další knížky
1996 | Brány Anubisovy |
2007 | Plout na vlnách podivna |
1999 | Stáčení temného piva |
2011 | Silou svého zraku |
2011 | Tři dny do nikdy |
V rámci fantasy literatury jde o ojedinělé dílo lišící se od ostatních zástupců žánru jednou zásadní věcí. Jde o samostatný román, žádná sága nebo pokračování. Protože fantasy čtu jednou za čas coby odreagování od vážnějších věcí, dokážu tuto skutečnost ocenit. Příběh nemá tu epičnost, která je vlastní velké části knih tohoto žánru, i přesto je velmi čtivý a obsahuje i jemnou dávku humoru a melancholie. V druhé části knihy se děj začíná posouvat poměrně rychlými skoky dopředu, což působí dojmem že autor byl knihou otráven a chtěl ji rychle ukončit. Nicméně jde o odpočinkovou literaturu, takže to považuji za spíše kosmetickou chybu. Ve výsledku jde rozhodně o doporučení hodnou záležitost.