Stalingrad
František Kotleta (p)
Bratrstvo krve / Bratstvo krvi série
< 4. díl
Píše se rok 1942 a německá armáda vítězí na všech frontách i díky speciálním vojákům v jejích řadách. Vojákům, kteří jsou prakticky nezničitelní - tedy pokud mají dost cizí krve. A jestli něco v téhle zatracené válce skutečně teče proudem, tak právě krev. Germánský upírský klan se rozpíná do všech stran a jeho nepřátelé jsou rozhádaní a prohrávají jednu bitvu za druhou. Zdá se, že mocnou vládkyni Germánů nic nezastaví. Jenže generál Gerhard začíná pochybovat a slovanský upírský klan se tak snadno nevzdává. Navíc Veronika s Janem Bezzemkem mají plán... Tajné války upírů vrcholí monstrózní bitvou, která se zapíše do dějin.... celý text
Přidat komentář
„A co třeba tři sta třicet tři stříbrných skopčáků sestřelil Bezzemek?“
Keby som nečítal Hustý nárez, tak by som po tejto knihe určite siahol vďaka obálke. No čo povedať, pravý dôkaz, že aj obal dokáže predať knihu. Bratrstvo krve a séria Spád sú Kotletove klenoty, o tom potom. Čo sa týka Stalingradu, ako bolo spomenuté už v komentároch nižšie, keby Stalingrad vyšiel pred Hustým nárezom, tak by určite dosiahlo lepšie hodnotenie. Dokonca by som odporučal čitateľom, ktorí nezahrizli do tejto sérii, aby práve začali Stalingradom. Príbeh krásne ladil na Bratrstvo krve, pokračoval v svojom tempe humoru, sexu a akcie, aj keď tu bol obmedzený počet strelných zbraní. Vieme aké to bolo v Rusku počas 2. sv. vojny :D. Môžem len dúfať, že sa ešte autor vráti k tejto sérii.
Tradiční Kotleta, jak ho známe. Naštěstí to není takové porno, jako Perunovi krve a swingersparty, oproti spadu je ho tu pořád dost. I vulgarismy je kniha prodchnutá, nicméně tady mi to v rámci příběhu tak nějak pasuje. Co je třeba zmínit, je tradiční Kotletovská čtivost, zas až tak moc se toho nestane, ale zhltnul jsem to za pár dnů.
Ještě se mi nikdy nepřihodilo, takové dilema. Na jednu stranu vím jak to autor myslel, proto Vy kdo nevíte odsuďte to ok, nemůžeme Vám to mít za zlé. A pokud je to Vaše první kniha o Bratrstvu krve, musí to být o to více nepochopitelné a celkové chování charakterů s jejich pohnutky neuchopitelné. Jen se prosím snažte pochopit, že se autor nebude zbytečně vracet k pohnutkám a postupné vyspělosti se všemi následky, které mají upíři. Takové jednání by ho pohřbilo ještě hlouběji s většinou braků. Na druhou stranu jsem nenašel uspokojivou a odpovídající zápletku, která by odpovídala této úrovni uvědomělosti. Bohužel z toho vyplývá, že:
-Nevěř ženám (obzvláště krásným)
- Každý má svůj plán, protože každému jde jen o vlastní přežití
- Jakmile se muži nahrne krev jinam, než do mozku, stává se slepým nástrojem (ženy).
-Lidstvo nedokáže žít v míru, pokud nezakusí válku.
A to jsou věci, které už dávno víme...Proto musím hodnotit průměrem. Sebelepší nádivka nespraví připečenou kachnu
Trochu slabší Kotleta, to znamená pořád dost dobrý :) Je dobré mít načtené předchozí díly, jinak hodně věcí nebude dávat smysl...
Nemůžu si pomoci, ale tohle je bohůmžel pro mě béčko i mezi béčky. Krom knih Spad, Poločas rozpadu a knih Perunova krev se pro mě páně Kotleta stává svou tvorbou brakem mezi brakovou literaturou. Jak už tu pár lidí napsalo, i když květnatěji a více do hloubky - je to vcelku o ničem. Jen masakrování všeho a všech a do toho Kotletovo oblíbené porno, které tam prostě musí nacpat, i kdyby nevím co. Podobnou krvavou oddechovku jsem občas vyhledával, ale mistr v tomto žánru u nás Boiohemu je a asi navždy bude jen jeden a to Jirka Kulhánek. Ať se to fanouškům Kotlety líbí, nebo ne, nesahá mu ani po kolena a je to v podstatě slabý odvárek. Příběhy jsou vesměs opravdu, jak přes kopírák - jak to trefně uvedl sharik - a je to celé příliš jednoduché, pubertální, povrchní a nudné. A to mám přitom fantastiku i drsnější příběhy v nejrůznějších formách rád.
Mnou dlouho očekávaná kniha. Ze začátku mi to přišlo přehnaně akční, ale pak mi došlo, že čtu Kotletu. Takže vlastně splnil veškerá má očekávání. Druhá půlka má zajímavější děj, ale 5 hvězdiček tentokráte ne. 4,5 :)
….točil se dokola a stříkající krev vytvářela
na podlaze zajímavý kruhový obrazec.
Myslím, že nějaký nadaný
francouzský ochlasta by z toho dokázal
rozjet nový umělecký směr.
Někdy není v knize nejdůležitější první věta, ale mnohdy knihu dělá obraz na titulní straně. Karolína Kavková (Satine Zillah) a její obraz ke knize Stalingrad se povedl. Je dostatečně brutální, krvavý a sexy. Vyjadřuje pohrdání, smutek, beznaděj a touhu po pomstě. A samozřejmě nezbytné SS detaily, jakoby vystupující z obrazu, které to vše podtrhují, pak dělají obraz obrazem. A možná se snad ani neptejte, kdo stál obrazu předlohou. Pokud se vám zdá, že jsem nepřiměřeně vícekrát použil slovo „obraz“, tak je to váš problém.
Citát: Tu vaši tichou průzkumnou operaci bylo slyšet přes půl Stalingradu.
Spousty uživatelů píše, jak je to horší než původní trilogie, ale zase je to lepší než první prequel Vlci, ale já říkám, že kdyby to byl Kotleta pustil do éteru jako první, každý by říkal, že následná trilogie byla horší. Ne, tohle je přesně na té úrovni jako (předešlá) následující trilogie. Kotleta vám na hlavu namrdá spousty sprostých slov, půl tuctu kund, tucet sexuálních scén, tisíce litrů krve, miliony zbraní a nábojů a hodí vás do Stalingradu, ať si ty sračky vyžerete. Nebýt z vás upír, tak chcípnete už po první větě.
Malá ochutnávka:
Jako válečný zajatec mám právo na...., začal Němec, ale Mongol ho neposlouchal.
Hm, ale ty nejsi zajatec, kundo, ty jsi krevní konzerva, vysvětlil mu Badur a zlomil mu vaz.
Pak přišel čas pít.
Tohle je přesně ten Pan Kotleta, kterého chci. Žádný sraní s mladou paní, dneska už jsem jedny kozy zabil, proč by při tom všem chaosu, honičkách, střílení a smrti neměl být čas na sex? Zítra už tu třeba nebudem, tak si zamrdáme. A že Šváby v tomto příběhu nezahálejí dokazují erotické scény skoro v každé kapitole. Akční části nás pak seznamují se spoustou zbraní, vozidel a letadel, čtenář je pak taky trochu chytřejší a může se tím v hospodě chlubit. Tohle je krásný, dobrodružně sexuální, naučný příběh, který se rychle čte, nudné pasáže neexistují a ty sexuální můžou klidně slabší povahy přeskočit. Za mě za pět.
Citát: Zatímco jsem jí řezal hlavu, svištěly kolem mě vesele projektily z obou stran.
Kotleta vsází na svůj osvědčený postup „hoďte tam sex, přidejte hlášky a proložte ‚Prásk! Prásk!‘, v případě potřeby opakujte“. Což je fajn zpráva pro všechny, kdo nemají rádi změny (protože takhle má koneckonců správná „kotletovka“ vypadat, ne?), hůř už to ale ponesou ti, kdo od knihy přece jen čekají něco víc.
Přestože totiž Stalingrad určitě potěší všechny autorovy fanoušky (kteří dostanou přesně to, co od Kotlety čekají), onen „velký nápad“, který nechyběl v téměř žádné z předchozích Kotletových knih (ať už jde třeba o originální střet upírů a mimozemšťanů v Bratrstvu krve nebo například o zajímavý koncept sexuální magie v sérii o Tomáši Koskovi), byste ve Stalingradu hledali marně.
Možná je to tím, že postavu Jana Bezzemka i celé jeho univerzum už moc dobře známe z Bratrstva krve, a coby čtenáři tak máme jen malý prostor k dalšímu objevování. Nebo snad tím, že Stalingrad mnohem spíš než klasický román připomíná obsáhlejší povídku, a to jak prací s postavami, tak samotným příběhem. A nebo je to možná obojím najednou.
Bohužel tohle je asi nejslabší kniha ze série. Rozhodně zajímavý nápad, závěr také dobrý, ale prostě tomu něco chybí.
Obecnému konsenzu navzdory je ta knížka podle mě fakt špatná. A to i v rámci brakového žánru. Přiznám se, že jde o moje první setkání s "Kotletovou" produkcí a jestli je zbytek jeho knih jen z poloviny takový jako Stalingrad, nemám moc zájem dál pokračovat. Ne, že bych od tohoto typu knížek čekal nějaký hluboký příběh či nosné dialogy, ale se stylistikou ne nepodobnou slohové práci středoškolského studenta ten Kotletovský kult totálně nechápu.
Dvě hvězdy nicméně tasím za fakt, že i když jsem naskakoval do rozjetého vlaku, "příběh" je vystavěn tak, že jsem si ho mohl v klidu užít, aniž bych měl pocit, že mi chybí souvislosti. Plus závěrečná třetina knihy jede v opravdu ďábelském tempu, ve kterém člověk vcelku úspěšně zapomene i na to, jak mizerně je to napsané. Holt asi fakt nejsem cílovka :)
Ok zasadit upíry do bojů o Stalingrad dobrý nápad.Klasika do 300 stran žádné rozepisování jen akce.
Dávám čtyři hvězdy, ale... Předešlé knihy Bratrstva krve jsem četl před dvěma lety a mega mě bavili. Nejnovější díl Stalingrad jsem louskal až nepatřičně dlouho a je to takový zdlouhavý sice plný akce, ale prostě jen čtete a žádný oživení (až na sebeuzdravující upíry). Sice vobčas nějaký sex, tvrdší slůvko, krev, upíři a nevím teď na konci jestli jsem se vůbec zasmál. Tvl asi jsem už z tohohle žánru vystřízlivěl :-)
Zatím mám přečteny asi 2/3 knihy, ale už teď můžu říct, že Stalingrad nedosahuje ani zdaleka zajímavosti a zábavnosti původní série. Zatím je to celkem nuda, a těch vulgarit je na mě až příliš.
Ohodnotím knihu až ji dočtu.
Dočteno. Bohužel závěr knihy žádnou změnu k lepšímu nepřinesl. Příběh se nikam nevyvíjí. Je to jen řada přestřelek a následných útěků. Autor nedostatek nápadů a vtipu nahrazuje vulgaritami, což se mi opravdu nelíbilo. U Stalingradu jsem se nezasmál ani jednou, narozdíl od původní série, která doslova sršela vtipem. Proti původní sérii fakt slabota. Hodnotím jako slabší průměr - 40%.
Další dobré doplnění původní trilogie. Příbě zasazený do prostředí druhoválečného Stalingradu je velmi dobře napsaný a čte se dobře. Ostatně od Leoše bych ani nic jiného nečekal.
Tak tohle se nedalo. U knih vždy miluju začátek, jak se to začíná rozjíždět, odhaluje se děj... Ale tohle teda byl až moc přehnanej začátek. Samé vulgarity a sex... Po pár kapitolách jsem knihu odložila. Jsem ráda, že jsem si ji půjčila, protože kdybych si jí koupila ze svého, tak těch peněz bych tedy hodně litovala. Pokud na autora někdy v budoucnu narazím, vyhnu se mu obloukem.
Autorovy další knížky
2016 | Spad |
2014 | Příliš dlouhá swingers party |
2010 | Hustej nářez |
2017 | Poločas rozpadu |
2020 | Operace Thümmel |
Pro nás čtenáře Kotlety další dárek. A já bych rád další a rychle.