Stalker
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 5. díl >
Majster trilerov Lars Kepler je tu opäť s knihou, od ktorej neodtrhnete zrak! Ak sú lampy rozsvietené, môže ťa stalker vidieť zvonku, ale ak sú zhasnuté, ty neuvidíš stalkera, ktorý je už vnútri. Na e-mailovú adresu Úradu kriminálnej polície prišlo video. Niekto sa vkradol do záhrady rodinného domu a tajne nakrútil ženu cez okno. Na ďalší deň sa našlo jej telo, zomrela na následky rezných a bodných rán. Polícia dostala ďalšie video, ale neobsahovalo nijaký záchytný bod, podľa ktorého by bolo možné ženu identifikovať. A potom už bolo neskoro. Björn Kern našiel doma surovo zavraždenú manželku Susannu a utrpel takú ťažkú psychickú traumu, že vyupratoval celý dom a mŕtvu uložil do postele. Možno videl nejaký dôležitý detail, ale bol v akútnom šoku a policajti ho nemohli vypočuť. Vyšetrovatelia pri pátraní po sériovom vrahovi povolali na pomoc psychiatra a psychoterapeuta Erika Mariu Barka a ten uviedol Björna do hypnotického stavu. Lenže to, čo mu muž v hlbokom tranze porozprával, spôsobilo, že Erik sa rozhodol polícii klamať. V roku 1921 zverejnil francúzsky psychiater de Clérambault štúdiu o pacientovi, ktorý mal imaginárny milostný vzťah. Tento prípad považujú mnohí za prvú odbornú analýzu stalkera. Dnes sa za stalkerov označujú ľudia, ktorí trpia syndrómom prenasledovateľa, chorobnou posadnutosťou pozorovaním inej osoby. Takmer desať percent ľudí sa počas svojho života stalo obeťou nejakej formy stalkovania. Krátko po vydaní v októbri 2014 sa Stalker stal najpredávanejším románom vo Švédsku, a to aj v kategóriách e-book a audiokniha.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Stalker, 2014
více info...
Přidat komentář
Ve svém žánru je to fakticky dost dobrá detektivka. Moje druhá Keplerovka. Stejně dobrá nebo o málo lepší než Písečný muž. V dnešním trendu a oblibě severských autorů zaujímá autorská dvojice Lars Kepler určitě jedno z předních míst, ne-li úplně první.
Joona Linna se po roce objeví znovu na scéně, aby našel sériového vraha, který bestálním způsobem vraždí ženy. Před vraždou vždy pošle policii odkaz na youtube, kde je krátký záznam oběti před vraždou, natočený Stalkerem přes okno, za nímž oběť žije.
Na příběhu oceňuji zejména stavbu příběhu, vystupňování napětí a rozuzlení zápletky. Občas mě zarazilo, jak polomrtvý Joona dokáže čelit nebezpečí, ale to se dá překousnout.
Určitě doporučuji zájemcům, kteří si oblíbili severské detektivky...
Aj tu musím dať plný počet, nedá sa nič robiť. Nebolo to moje prvé stretnutie s manželskou pisateľskou dvojicou a myslím, že ani posledné. Prečítal som Hypnotizéra, Zmluvu podľa Paganiniho a to je tuším všetko. Je tu badať svojský autorský rukopis, chvíľu čitateľovi trvá, než si naň zvykne, ale dá sa to. Naozaj strhujúci príbeh, povedané slovami klasika : napínavé jak guma v trenkách, alebo žeby ako podprsenka? Každopádne, nech je ako chce, skvelá detektívka, či skôr thriller? Vrelo odporúčam každému milovníkovi nielen severského napätia. Nebude sklamaný. MOR HO!!!
Moje první Keplerovka a určitě ne poslední. Dostala se mi do rukou jako audiokniha, moc příjemné poslouchání. Chvílemi jsem se v ději ztrácela, ale to byl dáno spíše mu nesoustředěností než vinu autora. Rozuzlení docela nečekané. Jediné co bych vytkla byla postava těhotné vyšetřovatelky, tohle mi prostě nesedlo a přišlo mi zbytečně výstřední.
Co dodat? Prostě další dechberoucí krimiromán od této manželské dvojice.
Varování: Nejezte při čtení této knihy, některé pasáže jsou docela pestře popsané.
Kniha byla velmi čtivá, pouze některé pasáže byly únavné. Posledních 200 stránek se četlo skoro samo a konec... co dodat, prostě severská krimi. Nemám, co bych vytkla!
Při čtení této knihy jsem měla velice smíšené pocity. Začátek mě velice chytl. Chvilkami jsem se ale potom ztrácela v ději. A z konce knihy jsem byla absolutně otrávená.
Moje třetí kniha od této skvělé dvojice autorů. Bohužel, nejsem schopná je číst v chronologické řadě, takže starší události, který občas vstupují do současného děje, mě trochu matou, ale ne natolik, abych opět neocenila naprosto bravurně napsanou knihu. Už od prvních stran jsem věděla, že tuto knihu nedám z ruky, dokud ji nedočtu. Výborně popsané myšlenkové pochody postav a děje. Možná může někomu děj ke konci připadat již trochu absurdní, ale přes to všechno můžu jen zatleskat a těšit se na další pokračování.
Jako nemůžu si pomoct, ale vyšetřovat brutální vraždy ve vysokém stupni těhotenství je prostě... no, debilní. Přečetla jsem Jo Nesba a celá nadšená severskou detektivkou jsem se vrhla na tohle, ovšem byla jsem zklamaná... Začátek byl těžký (chvilku to trvalo, než jsem si zvykla, že je kniha napsaná v přítomném čase), ke konci mě to docela chytlo, ovšem některé věci prostě nelze dost dobře ignorovat. Veliké množství postav je korigováno s přehledem, akce je vypsaná dobře, ale prostě... některé věci mi zkrátka vadí.
Špatná detektivka s ještě horším závěrem. Při čtení jsem se nemohla zbavit dojmu, že autoři při psaní postupovali podle předem daného mustru, kterého se snažili držet zuby nehty. A ono to je vidět.
Závěr, který zřejmě měl být plný nepředvídatelných zvratů, to pak zazdil úplně. Jako kdyby si autoři vymýšleli vysvětlení jednotlivých detailů, až když si v průběhu psaní uvědomili, že se k nim žádné přirozené vysvětlení nenabízí.
Další díl už číst nebudu. Nebo možná jo, ale jen proto, abych se pobavila nad tím, jak Kepler vyseká Joonu z vězení, aby mohl švédské policii ukázat, jak se správně chytají padouši.
I když je to první kniha od této manželské dvojice, musím uznat, že se mi moc líbila. Dobře se mi četla a Joona Lina je dobra postava.
Po výborných třech příbězích s komisařem Linnou, Paganiniho smlouva, Svědkyně ohně a Písečný muž, přichází pro mě nepochopitelný propad. Když mám zhodnotit jedním slovem, tak mě napadá jedině "chaos". Úvod a závěr jsou jakž takž, ale prostředek knihy, respektive její většina je pro mě nelogická, špantě navazuje, postavy se chovají zcela nepochopitelně, akční a šokující scény jsou totálně k smíchu. Keplerové se asi nechali unést americkým stylem pro pokračování - všeho víc, víc akční, víc brutální, víc úchylácký. Škoda, přeškoda. Myslím, že vysoké hodnocení je u této knihy spíš ze setrvačnosti vzhledem k předchozím skvělým dílům. Pro mě propadák.
Co se neda tomuto autorovi vytknout je ctivost. Neskace z osoby na osobu jako J.Nesbo a kniha ma spad. Cetla jsem vsechny jeho knihy s Joonou a tuto bych zaradila do prostredka bodoveho hodnoceni. Pribeh dobry, ale casto jsem mu uz prestavala verit...
Tak jsem knížku dočetla se smíšeným pocitem. Poslední čtvrtina byla hodně přehnaná, byla jsem zklamaná. Oproti jiným knihám od této dvojice dávám jen 3 hvězdy. Jednoznačně nejlepší byl Písečný muž.
První knížka, kterou jsem od autorů četl, bohužel mě těžko něco přiměje k tomu, abych si přečetl i jinou. Nebylo to zlé, ale hlavně ke konci místy dost přehnané a jindy zase nelogické (není snad problém najít toho, kdo nahraje video na YouTube, hlavně když Google vyžaduje i telefonní číslo).
Tak poslední třetinu jsem už dočítala úplně otráveně, jen abych to už měla za sebou a celkový dojem? Že je to strašná slátanina, i když psaná aspoň v první polovině jakžtakž čtivě... takže k další LarsKeplerovce se už určitě nedokopu. No a ten konec byl už opravdu trapný.
Konečně. Konečně jsem se ke knize dostala! Rok jsem její přečtení vlastně odkládala, protože už mám přečtené všechny díly s Joonou Linnou a chtěla jsem mít pořád jeden v záloze. No a jak jsem s ní spokojená? Necítím žádně zklamání, ochuzení. Úplný závěr mě malinko překvapil, ale chápu to. Občas mi v knize přišlo až moc průhledné popisování neznámých osob, u kterých bylo jasné, že nedopadnou dobře. Proto radím, k nikomu se moc neupínejte, at nejste zklamaní. Na závěr dávám 4*, protože začátek nebyl tak působivý.
Štítky knihy
drogy sérioví vrazi psychiatrie hypnóza církev psychické problémy psychická traumata severská krimi stalking švédské detektivky
Autorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
Nedokážu si pomoct, ale tetno poslední díl mě vcelku zklamal. Mám ji doma v knihovně již od loňska, ale vrhla jsem se na ni až teď. Možná jsem ji měla přečíst hned po Písečném muži, když jsem byla nadšená a asi by mě více bavila a určitě bych ji zhlatla lépe, než teď po jednom roce. Do čtení se musím nutit a i tak mám rozpolcené pocity. U některých pasáží si říkám: WTF???? Takové to zacházení až do krajností mě přijde už přes čáru. Každopádně mi chybí dočíst ještě pár stránek, ale toho přemlouvání.... ohodnotím po dočtení.
Tak jo. Dočteno. Je pravda, že konec odsýpal pěkně. Kniha je čtívá, ale v hodně bodech zachází až do krajností, u kterých jsem skřípala zuby.
Vrah na mě působil chvílemi jako superman. To co dokázal mi hlava nebere, ale byl to psychopat co si budeme povídat.
Za další bych zhodnotila policejní tým jako otřesný. Hlavně Adam. U toho jsem si několikrát představovala, jak má špička boty končí v jeho rozkroku. Arogantní zajíc, který si myslí, jak je dokonalý a skvělý policista a přitom je to břídil. I další komisaři mě štvali, jak byli zaujati proti Joonovi. Netvrdím, že by mu měli líbat nohy a uctívat jako boha, ale i tak jako k bývalému kolegovi by mohli mít nějakou tu úctu. Co se týče Margot, tak ta mě až zase tak nevadila alespoň neházela druhým klacky pod nohy. Pro mě zaručeně zklamání o proti předešlým dílům. I tak se určitě vrhnu na připravující se řadu: Hřiště.