Staré pověsti české
Alois Jirásek
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316221/bmid_stare-povesti-ceske-SL3-316221.jpg
4
1840
1840
Staré pověsti české vycházejí ve dvojím vydání, jak s původním Jiráskovým textem a Trnkovými ilustracemi a tak s obrázky z Trnkova stejnojmenného filmu s krátkými slovesnými pasážemi. Staré pověsti české, inspirované Kosmovou kronikou a Kronikou českou Václava Hájka z Libočan, napsal Alois Jirásek v roce 1894 již jako zralý autor a knihu věnoval Františku Bartošovi. Česká mytologie je i významnou součástí tvorby filmového tvůrce, ilustrátora a malíře Jiřího Trnky. Loutkový film Staré pověsti české z roku 1952 se těšil velkému mezinárodnímu ohlasu a získal mnohá zahraniční i domácí ocenění. O devět let později pak vznikly ilustrace k Jiráskovým pověstem a knížka se dočkala několika českých i cizojazyčných vydání. Poprvé vyšla v roce 1961 v SNDK. Film se stal součástí poslední výstavy v hlavní budově Národního muzea v Praze, které zde končí svou činnost před dlouholetou rekonstrukcí a při příležitosti této výstavy vychází nyní i kniha konečně v takové podobě, jakou si zaslouží.... celý text
Přidat komentář
Myslím si, že tuto knihu by měl přečíst každý Čech, aby se dozvěděl o historii země České. Průřez naším národem příchodem praotce Čecha, přes Jana Žižku, Golema až k Jánošíkovi. Pověsti jsou moc hezky a čtivě sepsané, samozřejmě je otázka kolik je na všem pravdy, ale tak to u pověstí má být.
Staré pověsti české by měl znát každý Čech - je pravda, že staročeština může být pro někoho "oříšek", ale knihu bych i přesto vřele doporučila, protože tyto pověsti patří neodmyslitelně k historii našeho národa a o té bychom měli něco vědět... Pro pohodlnější "strávení" této knihy lze poslouchat v audio verzi, která je také velmi povedená :-)
Tuto knihu jsem četla poprvé, když jsem byla ještě malá. Teď to bylo poprvé a musím se přiznat, že některé ty pověsti jsem vůbec neznala. Narozdíl od jiných děl od Jiráska se pověsti čtou úplně parádně. ????
Z těch asi pětatřiceti bájí/pověstí/povídek nebyly všechny úplně zábavné a ne všechno se vzhledem k jazyku četlo dobře, ale i tak jsem rád, že jako Čech jsem si to přečetl. Příště bych asi volil spíše formu k poslechu.
Komentář k této knize se mi píše těžce, tak těžce jak se kniha četla. Kostrbatý jazyk zrovna knize na popularitě nepřidává. Až do přečtení knihy jsem všechny pověsti (vyprávěné ve škole) hltala, jaký šok nastal, když jsem je četla. Můj mozek byl zneužit, požvýkán a opět vyvrácen. Díky Bohu, že jsem ji nemusela číst na škole!!!
Jedná se sice o klasiku, ale pro mě to hold nebylo. Příběhy byly dobře napsané a zajímavé. Bohužel mi autorův styl psaní nesedl.
Klasika českých dějin formou pověstí. Kdysi přečteno jako povinná četba, tentokrát jsem zvolila formu poslechu, a moc krásně se poslouchalo. Audiokniha obsahuje 15 příběhů a mě se líbily všechny.
Co si budem povídat, čte se to už dneska nelehce, archaičnost jazyka je až přehnaná a zkrácení by textu taky neuškodilo, ale! Vzhledem k tomu, v jaké době a za jakým účelem (ukázat bohatost češtiny, seznámit s našimi pověstmi a ukázat národu, že se nedáme zlomit a i přes všechny klacky pod nohama vytrváme) kniha vznikla, nemůžu dát míň než 4*. Místo v každé knihovničce si uhájí.
Jakožto příslušníkovi mladší generace se mi tato kniha nečetla příliš dobře, protože obsahovala mnoho archaismů.
O to je to ale větší výzva, tuto knihu přečíst, takže doporučuji.
Tato kniha patří do českého národního fondu a kdo z Čechů nezná svou minulost, včetně pověstí pak je to smutné.... Jak může pak být národ hrdý (neplést s egem!)
Návrat k této knize byl dán Výzvou 2018 a nevím, proč když v ČR je přes 25 tisíc žen se jménem Radka musí člověk jít do pověstí? ALE zase ta výzva jména :o)))) Radka - novější slovanské jméno, překládá se jako „radostná” či „radující se”.
A co na to DÍVČÍ VÁLKA?
"Šik bojovných dívek se hnal za ní, dychtě po boji, a v čele všech, hned za Vlastou: Mlada, Svatava, Hodka, Radka i Častava."
Oproti všem očekáváním se mi tato kniha četla rychle a poměrně dobře. Ale moc mě nebavila. Některé pověsti byly skvělé a já jen čekala, jak to dopadne. Některé byly hodně nudné. Myslím, že tyto příběhy by měl znát každý.
Jiráskovo dílo ve své době splnilo účel. Důvod, proč ho číst v současnosti, mne žádný nenapadá. K. V. Raise nebo J. V. Sládka už dnes taky nikdo z knihovny nevytahuje. Když Staré pověsti české, tak převyprávěné.
Krásná klasika. A stejnojmenný film Jiřího Trnky, nad tím se tají dech, ať jste ve věku školním, nebo pokročilém.
Pověsti, jejichž znalost by měla patřit asi k základnímu všeobecnému přehledu každého Čecha. Přesto že kniha není napsána moderní, současnou češtinou neměla by chybět v žádné knihovničce.
Pověsti jsem poprvé četl jako dítě a celkem se mi líbily. Tehdy jsem ještě vůbec nevnímal poselství, celkem jasně zakódované mezi řádky. Když jsem knihu vzal do ruky o řadu let později, nestačil jsem se divit, kolik zamindrákovaného nacionalismu a protigermánské nenávisti z pověstí čiší.
Jediná Jiráskova knížka, co se mi líbila - jako dítěti. Brala jsem to jako pohádky. Tak možná proto. Jinak cokoli dalšího, po čem jsem sáhla, mě zklamalo. S odstupem času se však můj pohled i na pověsti změnil - vadí mi jejich až žlučovitý protigermánský nacionalismus, který ostatně tryská z celého Jiráska.
Kniha se mi nečetla zrovna nejlíp, ale myslím si, že by ji každý měl přečíst.
Štítky knihy
pro děti proroctví české pověsti slovanská mytologie
Část díla
Autorovy další knížky
| 1970 |  Staré pověsti české |
| 1951 | Psohlavci |
| 1965 |  F. L. Věk I. |
| 2000 | Temno |
| 1955 | Z Čech až na konec světa |
Mám knihu vydanou v roce, která má nádherné ilustrace. Ale pověsti byly psány v jazyce, který používal Jirásek, takže pro mne trochu náročnější čtení. Přece jenom se od té doby češtiny trochu změnila.