Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
Dávné řecké báje a pověsti zrodila lidová fantazie starověkých Řeků v době, kdy lidé ještě neznali ani železný pluh. Vytvořil je génius slavného národa Helénů a obstály ve zkouškách tisíciletí. Jen těžko si lze představit kulturního člověka, který by nevěděl, kdo byli Herkules nebo Prométheus, Afrodita či Europa, Kyklopové, Sirény, Múzy nebo hromovládný Zeus. Výběr z těchto bájí a pověstí zpracoval na počátku druhé poloviny minulého století spisovatel Eduard Petiška a čtenáři si knihu, napsanou velmi moderně, ale přitom s velkou úctou k tradici, oblíbili hlavně pro její poutavost a svěžest.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Trojská válka
Královskému páru ve městě Troja se narodil syn Paris.Protože věštba předpověděla, že královský syn zničí celou Tróju, odnesli jej do hor.
Parise se ujala medvědice. Potom ho vychovával pastýř. Jednou uviděl 3 bohyně. Nejkrásnější z nich měl dát jablko.Paris dal jablko Afroditě a ona mu slíbila nejkrásnější ženu na světě. Zbylé 2 bohyně se urazily.
Nejkrásnější ženou na světě byla Helena, manželka řeckého krále Menelaa. Paris se vypravil na jeho dvůr a Helenu unesl do Troje.
Všichni významní muži Řecka vyrazili do Troje potrestat Paridův čin, tím začala Trojská válka.
Na straně Řecka bojoval Achiles.
Achiles byl neporazitelný bojovník, protože ho namočila matka do kouzelné řeky Stix. Ale pata byla jeho zranitelné místo. Ta nebyla namočená.V trojské válce, která trvala deset let, padl Achles i Paris. Nakonec zvítězilo Řecko díky lsti s trojským koněm. To bylo velké dřevěné monstrum ve kterém se ukryli vojáci. Když město Trója přijalo tento dar a koně pustili za hradby vojáci vyskočili a město zničili.
Tak se vyplnila věštba, a od té doby se o škodlivém daru říká, že je to Danajský dar. Tak jak byl Trojský kůň.
Úvod: Paris
Stať: Unesení Afrodity
Stat´: Válka
Závěr: Poražení Tróje
Bravurním způsobem převyprávěná řecká mytologie. Dílo, které by měl znát každý. Znalost této knihy zajistí orientaci v podstatné části kulturního světa.
Toto by měla být povinnost číst ve škole, protože už jsem potkala několik lidí, co vůbec nevěděli, kdo to byl Zeus nebo třeba Athena (a to máme prosím i to město!).
Vůbec nejčtenější kniha mého dětství/dospívání. Četla jsem jí snad 20x a uměla jí doslova zpaměti. I když je to už řada desítek let, co jsem jí četla, dodnes si pamatuju ty chvíle, když jsem s knihou zalezla pod peřinu a oddávala se chvílím napětí a dobrodružství.
Četla jsem mnohokrát a díky této knížce jsem se zamilovala do mytologie. Tato láska mi zůstala celý život.
Nádherná kniha, četla jsem ani nevím kolikrát a ještě doufám budu mnohokrát číst. Doporučuji všem, nejen milovníkům řecké mytologie. Kniha, které se nedá nic vytknout, výborná práce, pane Eduarde Petiško.
Milovníci řecké mytologie budou mít toto dílo navždy ve svém srdci :) jsem hrdá na to, že takovou publikaci stvořil Čech :) neurazí malé ani velké :)
Tato kniha je mou oblíbenou dodnes. Převyprávěné báje a pověsti Starých Řeků Eduardem Petiškou jsem jako malá doslova hltala a moc se mi líbily. Tenkrát jsme měli knihu v povinné četbě, kterou jsem velmi ráda a s nadšením splnila. Má své čestné místo v mé knihovně stále.
Překrásné české převyprávění řeckých bájích od Eduarda Petišky myslím nemá konkurenci. Je to moje milovaná kniha z dětství. Máme tu týden děti na návštěvě, takže co číst? Staré řecké báje přece nezklamou, tak jsem sáhla do knihovny. Příběhy je hned po pár minutkách zaujaly a pokračovali jsme dalšími a dalšími příběhy.. Dokonce i naše dvanáctiletá slečna, které se do povinné školní četby nechtělo, pokračovala sama ve čtení ještě před spaním. Je dobré číst knihu jako dítě, vím, že alespoň některé báje zůstanou v hlavě nadosmrti.
Jsou to vlastně takové starobylé ,, řecké pohádky." Řekové si je vymysleli - vybájili, aby si jimi odůvodnili, tehdejší přírodní jevy...
Na bozích samotných, se mi při čtení vždy líbilo, jak moc jsou nám lidem podobní. Měli sice na Olympu nad námi lidmi božskou moc, ale dost často se sami chovali urážlivě a hašteřivě, jako malé děti. Pomstychtivě toužili po odplatě. Žíznili po uznání a moci jako mnozí, pozemští vládci... Byli lehkovážní, nerozhodní jako mladí milenci. Vlastně byli v pomyslném zrcadle, odrazem nás samých... ; )
Knížku ke čtení doporučuji.
Bájní hrdinové, děsivé příšery, rozmarní bohové a spoustu dalšího. Mytologie je věc, co mě zajímá už odmala, a po přečtení severské mytologie od Neila Gaimana jsem se nemohla dočkat, až se vrhnu i na Staré řecké báje a pověsti jakožto knížku z povinné četby. Každý příběh má něco do sebe, některé jsou dějově zajímavější než jiné, ale mě osobně bavily všechny. Čtení utíkalo rychle, až na občasné problémy se jmény. Některá zněla velmi podobně a nebyla úplně lehká na zapamatování, což je asi to jediné, co bych knížce vytkla. Spoustu příběhů jsem už znala, ale nevadilo mi je číst znovu nebo si je tímhle připomenout.
To se teda neomrzí a když se člověku někdy nechce do klasické podoby se zahloubat, tak Petiška stačí. Čím jsem starší, tím víc si všímám, jak ze všech těch příběhů skutečně vyndal přesně to, co děti poberou. A ostatně já taky.
Je to průměrná knížka, která je plná fajn bájí a pověstí. Některé příběhy se mi líbily víc a některé míň. Knížku jsem četla kvůli škole a nic jsem od ní neočekávala a knížka mě mile překvapila.
Klasika. Myslím, že by měla být v každé knihovně a čas od času si staré pověsti a báje připomenout.
AUDIOKNIHA: Moc dobrá kniha. Pro plné vstřebání je to jedna z těch, kterou čtete víckrát... Samozřejmě tam není úplně všechno a třeba Trojská válka je na mě moc rychle popsána. Ale jako základ je to opravdu skvělé. Doporučuji, ovšem spíše psanou formu. Audioverze měla na můj vkus dost přednes uspávače hadů...
Vynikající kniha, kterou jsem od dětství četl mnohokrát. Vlastně vzbudila můj zájem o historii.
Štítky knihy
pro děti pověsti česká literatura starověk bohové dobrodružství pro mládež řecká mytologie báje čeští spisovatelé hrdinové Národní knihovna ČR dějiny pro děti a mládežAutorovy další knížky
2005 | Staré řecké báje a pověsti |
1975 | Birlibán |
1996 | Alenčina čítanka |
1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
1987 | Anička a básnička |
(SPOILER) Prometheus jako potomek božského rodu Titánů, se naučil poznal sílu země a přírody. Postavil sochu prvního člověka, bohyně
Athéna dala život soše. Tak vznikl na Zemi lidský život. Prométheus lidi naučil číst,psát a počítat.
Diovi se však nelíbilo, že lidi nenaučil uctívat
bohy, tak mu dal rozkaz, ať dá oběť bohům. Prométheus poslechl, však chtěl Dia obelstít. Zabil býka a hromadu kostí zalil tukem tak, aby se krásně leskly,maso potom schoval do kůže býka. Zeus sešel z nebes a věděl, že ho chce Prometheus obelstít, nevykazoval hněv, a tak si naschvál vybral kosti zalité tukem. Potom Prometheus odhrnul tuk a šli vidět kosti, ukázal maso býka ,které krásně zavonělo. Aby lest Promethea potrestal,
Zeus zhasil všechny ohniště. Prometheus se vydal k Olympu a ukradl oheň, aby pomohl lidem. Pečené pokrmy a jejich vůně stoupala až k nebesům a dotkla se i Diova nosu. Zeus tedy přikázal ať postaví krásnou sochu ženy. Všechny, bohyně a bohové dali Pandoře nadlidskou krásu a Zeus jí dal zlatou schránku. Potom ji poslal za bratrem Promethea. Prometheus varoval bratra, aby si žádné dary od bohů nevzal, ale při pohledu na krásnou dívku, vše zapomněl. Zeptal se jestli schránku může otevřít, otevřela jí a z ní vyletěly všechny hrůzy světa. Domovy lidí napadaly nemoce a hned za nimi smrt. Potom Zeus přikázal, ať Promethea přikovají ke skále. Po tisíciletí Prometheus nežádal o smilováni, tak Zeus poslal vražedného ptáka, aby se z Promethea nasytil. Ráno se Prometheus uzdravil a pták měl zase jídlo nachystané. Promethea zachránil Diův syn. Aby byla klenba naplněná, musel Prometheus po celý život nosit na prstu kovový prsten, s kouskem skály.Proto se nosí drahé kameny na prstenech, aby se takto uctíval Prometheuv hrdinský čin
Úvod: Prometheus
Stať: Rozlobený Zeus
Závěr: trest Promethea