Starec a more
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498652/bmid_starec-a-more-tDX-498652.jpg
4
6715
6715
Na začiatku príbehu sa starý rybár Santiago vydáva na more po osemdesiatich siedmich dňoch bez úlovku. To ho neodradí a skúša to znovu. Tentoraz má šťastie a chytí na háčik veľkú rybu. Tá je však taká veľká, že sa nemieni vzdať bez boja, a začína sa jej súboj na život a na smrť s naším hrdinom. Ryba ťahá čln aj so starcom a on vie, že nemôže robiť nič iné, iba čakať a unaviť rybu. Starec je vyčerpaný z tohto súboja, vzdoruje prudkej sile ryby, vlastnému hladu, smädu a trápi ho aj poranená ruka, takže má všetky dôvody, aby rybu nenávidel. To sa však nestane. Ryba, takisto ako more, je pre rybára jeho bratom i sestrou, rybár sa cíti súčasťou tohto celku a nijako sa z neho nevydeľuje. Starec napokon o rybu v súboji so žralokmi príde, ale to ho nezdrví a nerezignuje na svoj ľudský osud. Naďalej bojuje, plahočí sa a vie, že na druhý deň sa zobudí a všetko sa začne odznovu. A v konečnom dôsledku ho nič nemôže zničiť, a tak to povie aj nahlas: „Veď človek nie je stvorený na prehru... Možno ho zničiť, ale nie poraziť.“ Prekrásnou baladou o starom rybárovi Santiagovi sa autor dostal nielen medzi nositeľov Nobelových cien, ale priradil sa aj k veľkým básnikom mora, ospevujúcim nezlomnosť človeka. Ernest Hemingway v jednom z interview vyhlásil, že hneď ako sa rybárovi v rybárskej dedinke Cojimara neďaleko Havany stal tento príbeh, rozhodol sa o ňom napísať...... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno:
2014
,
Ikar (SK)
Originální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Kniha pro mne byla tak silná asi právě kvůli vlastně naprosto jednoduchému ději. Smekám před autorovým talentem proměnit něco takového v tak nevídané drama.
Dluh z mládí splněn. Překvapivě snadné, milé, laskavé čtení. Určitě je lepší knihu číst až v druhé polovině života. Více toho pochopíš.
Další z knih, které čekají každého, kdo poctivě čte povinnou četbu.
Pěkný příběh.
Stařec a moře se mi líbil více, než Sbohem, armádo.
Ještě jsem nečetla větší "NIC". Zajímavé je, že bych knihu nikomu nedoporučila, přestože mi sama dala skutečně dost. Přečetla jsem ji osm hodin před maturitou, a kdybych si ji vytáhla, dokážu o ní mluvit klidně dvě hodiny. Nejhezčí na ní je, že si tam najde každý něco jiného.
Je to klasika a kult, který se kolem této knihy vytvořil, je opravdu silný - i já jsem si ji tedy nakonec přečetl a našel v ní několik zajímavých myšlenek. Ovšem celkově je to hodně roztahané a je to něco, co by se dalo napsat daleko kratším způsobem. Hemingway poměrně často dokola omílá ty samé myšlenky a témata, proto kniha ke konci již není tolik zajímavá. Za přečtení rozhodně stojí, přeci jen je to kniha, na kterou najdeme spoustu referencí i v jiných dílech, nijak mě to ale neohromilo.
Neměla jsem velká očekávání, jelikož mi známí říkali, že kniha je nudná.
Myslím, že ale naopak je zajímavá tím, jak je obyčejně neobyčejná.
Tak často jsem o knize slyšela, nebo četla, že je nudná, že jsem k ní tak i přistupovala.
A tak nakonec jsem byla mile překvapená.
Učitelka angličtiny na střední mě donutila tuhle knihu přečíst v originále, když mi bylo 14. Uplynulo dalších 14 let a já ji pořád mam zakódovanou jako nejnudnější knihu na světě, jejíž existenci ospravedlňuje jenom to, že je docela krátká. Spoiler: dědek na člunu loví rybu, dochází mu přitom síly, uloví rybu, ale tu mu pak něco sežere, než ji dotáhne na břeh. To je celej děj. Pamatuju si, že jsem na knihu pak musel udělat prezentaci, a že jsem ji strávil tim, že jsem celou dobu spílal Ernestu Hemingwayovi, že napsal takhle koncentrovanou nudu s myšlenkou, která by se dala shrnout do jedný věty.
Ve škole jsem k této knize přistupovala s vědomím, že za ní pan Hemingway obdržel Nobelu cenu. A tak jsem měla až přehnaně velká očekávání. Teď jsem hledala něco do čtenářské výzvy a přiznávám, že rozhodl počet stran. Říkala jsem si, že ten den to nějak vydržím. Ale ukázalo se, to co již mnohokrát. U naprosto drtivé většiny knih, které jsem musela ve škole povinně číst, jsem totiž našla cestu, až ve svém pokročilejším věku. Je to opravdu krásně popsaný věčný souboj člověka s přírodou. A také je to o tom, že když vás má někdo upřímně rád, je důvod žít, je důvod se chtít vracet. V knize jsem našla nenapsané myšlenky, úvahy nad kterými mladý člověk vůbec nepřemýšlí. Audioknihu načetl pan Ladislav Mrkvička. Měla jsem tak možnost znovu si připomenout jeho nezaměnitelný a krásný hlas.
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání p. Mrkvičky. Dokonalé spojení obsahu a formy. Příběh vlastně velmi jednoduchý, ale přesto tolik krásných myšlenek a báječných slov.
Nadčasová klasika, kterou jsem četla, poslouchala jako audio a před několika lety viděla v divadle Viola v podání pana Somra - to bylo geniální.
Poprvé jsem to vzdala po pár stránkách. Po druhé jsem si díky téhle knize Hemingwaye zamilovala.
Na knize mě jednoznačně nejvíce fascinovala postava Santiaga. Nikdy se nevzdal, šel si za svým cílem, i kdyby za to měl položit život. Také bych si přála být tak odhodlaná a vytrvalá jako on...
Rovněž mě zaujal starcův postupný vývoj, jeho proměna během plavby, jeho vnitřní boj mezi svědomím, které se skrývá v hloubi mysli, v hloubi pasážích vypravěče, aby se někdy ozvalo, pokáralo, donutilo o něčem pochybovat, vysmívalo se, a obhajobou, která má o to větší "váhu", když se řekne nahlas (přímá řeč).
Některé motivy se nezvykle často opakují (např. křeč v levé ruce, bolesti zad, touha mít u sebe chlapce) - některým čtenářům může příběh připadat vleklý, ale takový byl přece i starcův boj s rybou. Pokud by autor spěchal, nevyzněla by novela tak, jak by vyznít měla. Nicméně v mých očích byla kniha napínavá od začátku až do konce.
Hledáte-li tedy knihu na jeden den a obejdete-li se bez spletitého příběhu s mnoha zvraty, přečtěte si Starce a moře. Třeba tu narazíte i na nějakou myšlenku, která vás donutí zamyslet se nad životem.
Omlovám se, ale absolutně mě to nebavilo. Možná to ještě jednou zkusím na základně pozitivních reakcí kolegů. Ale nevím nějak mi to momentálně nesedlo a dost se to táhlo
(SPOILER)
Opakovaně jsem sáhla po novele, kde myšlenky jsou hluboké, plné života jako moře. A oči magnetizuje umělecky vyvážená grafika, /modrá znázorňuje oceán, různé tvary zase různorodost ve společném prostoru i čase a přesto mají jednotlivá seskupení svobodu sdílení s ostatními, vše je průhledné, nic nepůsobí rušivě,/ pro mne geniálního M.T. Paciny.
Vizuální vhled na způsob myšlení Hemingwaye je působivý , probouzí silné emoce a ty mě vpouští do právě prožívaných okamžiků starce, který se nevzdá, nikdy.
Toto je kniha, kterou bych si vzala na cestu kolem světa. Doporučuji.
Knihu jsem četl jen kvůli maturitě a byl jsem pozitivně překvapen. Čtyři hvězdy z pěti jsou dle mého názoru na hodnocení téhle knihy tak akorát. Přečteno za jeden den.
Četla jsem dříve k maturitě a byla to jedna z nejlepších knih ze seznamu. Fakt moc hezké.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek k maturitě. Upřímně jsem dlouho nečetla nic tak neuvěřitelně čtivého. Nevím, čím to je...děj je poměrně jednoduchý a jasný a naprosto chápu, že se někomu může zdát zdlouhavý a nudný. Ale mě jednoduše veškeré ty pasáže, vše dopodrobna popisující, neuvěřitelně bavily a okouzlily. Užívala jsem si i rozpravu starce se sebou samým a jeho bolestně krásný vztah k moři a rybám.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Opravdu úroveň. Bylo to svižné, poutavé a mistrovsky napsané. Nikdy bych nikomu nevěřil, že popis rybaření může být takto geniální.