Šťastná pútnička
Mario Puzo
Lucia Santa, hrdinka nášho románu, prežíva svoj pohnutý osud v newyorskej West Side, dobre známej štvrti chudobných prisťahovalcov, v ktorej vyrastá podhubie mafie. Autor však tentoraz vedome nesiaha po senzačnej téme — sústreďuje sa na osud prostej ženy, matky, prekypujúcej nevyčerpateľnou silou v boji s neľútostným osudom.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1979 , PravdaOriginální název:
The Fortunate pilgrim, 1965
více info...
Přidat komentář
Obdivuji lidi, kteří opustí svoji vlast a vydají se do neznáma s představou lepšího života. Tohle bych asi nikdy nedala. Někteří to zvládnou, někteří ne .... osudy jsou všelijaké, zajímavé čtení a skloubení života příslušníků dvou různých světů ....
Jako prvotina to bylo docela vydařené. Trochu se to táhlo. Kdo by rád nějakou akci, toho knížka moc neuspokojí.
Po prokousání se prvními několika kapitolami nabízí Mario Puzo v jedné ze svých prvotin opravdu kvalitní realistický pohled na život italských přistěhovalců, kteří v předválečném období hledali svůj americký sen. Mám za sebou především až Puzova pozdější díla z mafiánského prostředí a upřímně jsem příjemně překvapen touto knihou, tím jak věcně a surově popisuje drsné osudy chudé vrstvy obyvatel a jejich cestu za lepší budoucností. Za mě velmi silné 4 hvězdy, a to jen kvůli těžkopádnému začátku.
Jednu hvezdu dolu za docela nudny zacatek nicmene pak me zacala kniha bavit a zajimaly me osudy clenu rodiny. Nakonec se mi kniha moc libila, i konec. Zajímavé informace jak vypadal život imigrantů v teto době.
Nešťastný příběh o štěstí, o tom, co štěstí pro různé lidi znamená a co jsou mu ochotni obětovat. Druhý román autora Kmotra nejslavnějšího ze všech patří k mým nejoblíbenějším knížkám. Dějištěm je mikrosvět italských přistěhovalců v New Yorku, v jehož středu stojí žena – Lucia Santa, manželka, matróna a matka – se svým snem o štěstí, za kterým přes všechny překážky a mizérii života vytrvale putuje.
Můj oblíbený autor mě přivedl ke čtení uplně nové tematiky. Nikdy jsem se nesetkal s tak podrobným popisem chudoby, který by mě zasáhl u srdce.
Životní osudy Lucie Santy a její rodiny mně kdovíjak neoslovily,jsou takové nijaké....30%.
Skvěle napsaná kniha o životě v tehdy ještě zapadlé a chudé čtvrti Chelsea v New Yorku. Napínavý děj s rychlým spádem tu nenajdete, místo toho dostanete výjimečně podaný vhled do života přistěhovalců v předválečném New Yorku.
Já osobně tuhle knihu miluji a přečetla jsem ji již několikrát. Není to žádný bestseller, jen vyprávění o obyčejných lidech, jejich smutcích i radosti, o tom, jak život není pohádka a člověk ne vždy dostane to, co by si přál.
Nechci strhávat autorovu prvotinu (všechny moje prvotiny spolehlivě pohltily útroby bezedného šuplíku v psacím stole), ale tohle je ztráta času.
Puzo umí vyprávět, to je známá věc, a i přesto, že tento román z předválečného prostředí rodiny italských přistěhovalců v Americe, kde vládne železnou rukou nezlomná matrona, mě neoslovil, ale přesto jsem byl zvědavý jak dopadnou osudy jednotlivých členů rodiny a jestli se jim povede dosáhnout vysněného cíle - 65 %
Knihu jsem začal číst kvůli autorovi, s vědomím toho, že i kratší Puzovo dílo může být zajímavé (Temná aréna např.) a s pocitem jistého uspokojení, neboť se mi povedlo sehnat právě toto papírové vydání.
Překvapující byla "nečtivost" nebo chcete-li "kostrbatost" první poloviny knihy. Je zřejmé, že autor ví hodně o životě italských přistěhovalců a umí proniknout do názorových rozporů mezi původními, chudými Italy v Novém Světě a jejich poameričtělými potomky. Bohužel mě to nezaujalo. Ne že by se nejednalo o zajímavé téma, jenom je, na můj vkus, nezajímavě podané.
Ke konci sice pozvedne hladinu optimismu "mafiánská" vsuvka, avšak jedná se pouze o epizodickou událost a čtenář je opět tématicky na začátku.
Tohle není G. J. G. Márquez a Sto roků samoty, tohle je Mario Puzo a jeho nesmělá prvotina.
Autor je skvelý rozprávač. Obyčajný, ťažký život talianskych vysťahovalcov opísaný veľmi pútavo a príjemne. Veľmi dobre sa kniha čítala.
Pôsobivý príbeh jednoduchej ženy.Kniha ma chytila hneď na začiatku a čítala sa mi dobre až do konca. Mario Puzo je skvelý rozprávač.
I přes relativně malý počet stran zdlouhavé čtení, navíc s absencí výraznějšího děje, takže se občas logicky dostavovala nuda... a pocit zklamání.
Taky jedna z knížek, jež jsem kdysi četl ve slovenském vydání, jmenovala se "Šťastná pútnička"... Velice krásné čtení. Až po tokhle díle jsem doputoval ke Kmotrovi..
Zpočátku mě kniha vůbec nebavila, asi do dvou třetin jsem ji četla jen ptoto, že má celkem dobrá hodnocení, tak jsem čekala, že se něco pohne. Ke konci mě trochu chytla a chtěla jsem vědět, kam se příběh vyvine. Je to pohled na život italských (zejména jihoitalských) přistěhovalců v New Yorku přibližně od konce 20. let do prvních poválečných let. Děj je celkem chybý, málo zajímavý, nic moc se člověk nedozví. Překlad není příliš povedený a korunu tomu nasazuje poměrně velké množství hrubek, což by se snad v překladu beletrie rozhodně vyskytovat nemělo. Ach jo!
Štítky knihy
New York chudoba, bída přistěhovalci, imigranti společenské romány nový začátek Italové
Autorovy další knížky
| 1990 |  Kmotr |
| 2004 | Poslední kmotr |
| 2000 | Omerta |
| 1989 | Blázni umírají |
| 2012 | Corleone |
Mario Puzo, autor kultového mafiánskeho románu "Krstný otec", ma tento krát prekvapil úplne civilným príbehom o obyčajnej, ale veľmi húževnatej žene. S Luciou Santou a jej rodinou som zdieľal pocity, radosti a starosti talianskych prisťahovalcov, ktorí prišli hľadať nový, lepší život v Amerike. Bolo to trocha smutné, trocha i veselé, ale predovšetkým hlavne silne ľudské.