Šťastný princ a jiné příběhy
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/3186/stastny-princ-a-jine-pribehy-3186.jpg
4
539
539
Devět pohádkových příběhů, kde čtenář nenajdete černobílý svět dobra a zla... V příbězích se odráží Wildova posedlost krásou a touhou po světě, ve kterém se k sobě lidé chovají slušně a s respektem. Pohádky nemají vždy šťastný konec, ale ten někdy chybí i v příbězích našich životů........ celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2008 , Andrej ŠťastnýOriginální název:
Stories, 1888
více info...
Přidat komentář
Slavíka a růži znám od svých pěti let, kdy jsem ji slyšela ve vyprávění Karla Högera, a už tehdy jsem si ji zamilovala. Ale teprve teď jsem se dostala k ostatním Wildeovým pohádkám, které mě všechny velice zaujaly, barvité popisy míst ve mně vyvolaly velmi příjemné pocity. Ale Slavík a růže asi navždy zůstane mým osobním favoritem.
Co se týče vhodnosti příběhů pro děti, jak zmiňuji v úvodu, mně se tento styl líbil už v útlém věku, ačkoli jsem tehdy třeba nerozuměla, co znamená "ještěřička, která byla tak trochu cynik". Ale nijak mi to neuškodilo. Možná jsou ty pohádky trochu náročné, možná jsou trochu filosofické, postavy mají daleko k černobílosti, ale proč bychom měli děti držet od skutečnosti, proč bychom v lidech neměli pěstovat smysl pro krásu a vést je k přemýšlení už od dětství?
Asi jsem od knihy čekala více. Určitě se jednalo o zajímavé příběhy. Které vyprávěly o kráse. Nejen o té fyzické. Které končily špatně. Většinou zlo dostalo ty dobré. Které nutily k zamyšlení. Nejvíce se mi líbil Šťastný princ a vytáčel mě Nejlepší přítel, i když jako příběh to bylo úžasné. Které obsahovaly motiv víry. Některé příběhy mi přišly příliš rozvleklé, takže mě čtení ne vždy bavilo. Určitě bych doporučila knihu spíše starším čtenářům, kteří budou číst mezi řádky. Příběhy nejsou pojaty černobíle, takže bych je nepředčítala dětem.
Mám rád dětské knihy a pohádky, toto jsou pohádky spíš pro dospělé. I když jsem se v doslovu dočetl, jaké jsou zde skryté významy, mnohé jsem postřehl sám, já mám z knihy jediný dojem – smutek. A smutné pohádky číst nechci.
Krásné příběhy se smutným a poučným koncem. Čtivé a povídky nejsou dlouhé. Určitě ideální pro ty co tolik nečtou a potřebují vyplnit seznam maturitní četby.
Nemůžu říct, že by se mi všechny příběhy líbily stejně, třeba bez Jedinečné rakety i Rybáře a jeho duše bych se obešel, ale celkový dojem je kladný. Přesto, nebo právě proto, že bolest v téhle knížce je dospělácká, ne dětská. Bolest, která nejde setnout jako zlý drak. Wilde měl nepochybně smysl pro krásu. I utrpení. V mnohém mu rozumím. A navzdory tomu, že pohádky obecně nikdy nebudou mojí literární zálibou, z více důvodů, tyhle beru na milost. (Čteno v překladu J. Z. Nováka.)
Krásne pohádky ktoré nás donútia sa zamyslieť nad sebou.Šťastný princ ktorý vďaka lastovičiakovi pochopil že to že nevidíme smútok a bolesť neznamená že neexistujú.Slávik a ruža ktorý nám ukazujú že niekedy,ba priam až príliš často je láska sobecká.A pre mňa úplne najdokonalejšia bola Sobecký obor.Poplakala som si i keď miestami som sa trocha nudila-najmä v Infankiných narodeninách ale pokial chcete siahnúť po pohádkach ktorè sú iné ale práve preto krásne odporúčam.
Krásné dílo. Některé příběhy mě přímo uhranuly, třeba Slavík a růže nebo Dítě hvězd.
Jediné, co se mi nelíbilo, tak zbytečné ,,vycpávání" nepotřebnými údaji některých pohádek, bylo to pak mnohem zdlouhavější, než mohlo být. :)
Ani ne tak pohádky jako spíše pohádkové příběhy s nádechem filozofie (některé s křesťanskými motivy), ve kterých má i samotná smrt svůj význam. V příbězích se vypráví o věcech, které jsou v životě nejdůležitější - upřímná láska, přátelství, laskavost a soucit, to vše i za cenu sebeobětování. Moudré čtení, ke kterému je dobré se občas vrátit.
Nádhera, pohlazení po duši. Jednotlivé příběhy mi připomínají Malého prince - jsou pro děti i dospělé. Vidí svět, jaký by měl být. Jsem opravdu nadšená.
Vrátila jsem se k této knížce díky Čtenářské výzvě. Nepamatovala jsem si, že jsem ji četla, ale po přečtení několika řádků jsem si uvědomila, že ji znám. Ovšem člověk jako já si z toho zapamatoval jen některé příběhy (řekla bych, že dva), takže mi opětové čtení vůbec nevadilo, právě naopak. Dnes již dokážu lépe ocenit a vychutnat si pestrost jazyka tohoto spisovatele. U některých pohádek se domnívám, že mi stále uniká úplná pointa. Jiné, například Mladý král, mě dojaly a myslím, že mají mnoho co říct i (nebo spíše právě) dnes.
Krásné, dojemné, poetické, a v každé z nich se skrývá střípek poučení a moudrosti.
Jako dítě jsem se u těch pohádek hodně nabrečela, ale dodnes na ně vzpomínám...hlavně na Šťastného prince a Slavíka a růži.
Hodí se mi do čtenářské výzvy, nicméně jsem se na ně chystala, abych měla kompletně Oscara přečteného. Některé už jsem znala, ale Slavík a růže a Sobecký obr mě vždycky dostanou. Ale pro děti nevím, nevím :-)
Trochu jako Andersen, ale krásné. 9 pohádek - i věci i zvířata ožívají, mluví, mají lidské vlastnosti. Občas křesťanské motivy.
Pohádky jsou spíš smutné, některé smutně končí - takový je život.
Krásné.
Citát:
"Každé místo, které máte v lásce, znamená pro vás svět.
Jednoho dne pak řekl Bůh andělovi: "Přines mi dvě nejdražší věci z města." Anděl mu přinesl olověné srdce a mrtvé ptáče. "Dobře jsi zvolil," řekl Bůh, "neboť toto ptáče bude zpívat navěky a v mém zlatém městě mi Šťastný princ bude vzdávat chválu."
Děkuji Knižní výzvo 2017 - kde byla tato úžasná kniha celý můj život?
Část díla
Autorovy další knížky
| 1999 |  Obraz Doriana Graye |
| 1999 |  Lady Fuckingham |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
Pohádky s morálním přesahem nutící k zamyšlení. Některé se mi líbily moc, některé méně, protože mi přišly dost rozvleklé a místy jsem se musela do četní nutit.