Krv prvorodených
Juraj Červenák
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/195780/bmid_krv-prvorodenych-NQS-195780.jpg
4
843
843
Stein a Barbarič / Kapitán Stein a notár Barbarič série
< 2. díl >
Tento prípad zavedie Steina, Barbariča a Jaroša do rudolfínskej Prahy. Kto vraždí prvorodené deti významných katolíckych hodnostárov? Je to židovské či protestantské sprisahanie? Súvisí to nejako s duševnou chorobou Rudolfa II. a snahami zvrhnúť ho z trónu? Kam až siahajú krvavé stopy, po ktorých sa trojica vyšetrovateľov pustí?... celý text
Detektivky, krimi Literatura slovenská Historické romány
Vydáno: 2014 , Slovart (SK)Originální název:
Krv prvorodených, 2014
více info...
Přidat komentář
Nemozem dat menej ako *****. (Neni cenzurovany vulgarizmus, to je pat sterns.) Pisat detektivne pribehy z historickeho davneho prostredia je podla mna jedna z najtazsich kategorii pisania. Nic sa tu neda oddrbat. Nijake daktilky, nijake tamto CSI pixel magic na obrazovke odraz vraha na okularoch okoloiduceho zo zaznamu bankomatovej kamery. Poctivo nastudovane realie, detaily, zbrane, osatenie, prostredie, realne konanie postav, uveritelna zapletka (hoci trosku tajomna a strasidelna), sposoby vysetrovania poplatne dobe (rozumej klieste na vajcia a vysluch ako za komanca.) Spravne polozene otazky, nahanacky, suboje.
Jo... Cervenak je slovensky Alexander Dumas. Tu sa nebudete nudit ani na jednej strane. Nijake zbytocne motanice. Mame Cervenaka a potom dlho za nim nikoho dalsieho. Potom uz mladez co skusa Young Adult ala "bola raz mlada sirota a ta sla pomstit krivdy, stretla jednorozca, popripade draka co vysral zazracny kamen, zalubila sa sklamala sa a uz chcem pisat dalsi diel ktory nik nebude citat". Trio Stein Barbaric Jaros je trosku zromantizovany obraz turkobijeckej-katolicko-protestantsko-inkvizicno-detektivnej agentury. Jasne ze maju obcas prilis bystry usudok, a obcas dost moderne myslenie, nuz ale ak by boli blbi, trt by vyskumali. A vzdy navstivia zaujimave lokacie, Stiavnica, Praha. Ja si to proste uzivam.
První kniha Juraje Červenáka, která se mi opravdu líbila (po Mrtvém na Pekelném vrchu a Bohatýrovi). Přistupovala jsem k detektivce bez větších očekávání, a tumáš: hned první kapitola je tak krásně košatě napsaná, že mne nadchla a vtáhla do atmosféry rudolfinské Prahy za bouře, včetně barev a vůní... Tady vidíme, že pan Červenák umí psát mistrovsky, ačkoli, jak se mi zdá, většinou píše spíše - fofrem. No a příběh se mi líbil, do posledních stránek jsem neuhádla pachatele hrůzných zločinů na dětech, k nimž v Praze na začátku sedmnáctého století došlo. Doporučuji jako "to lepší" z oddechové literatury i těm, kteří jsou fajnšmekři v oboru historických detektivek!
Super kousek ,plus že se příběh odehrává v Praze je pro mě velkým kladem.Žádné rozepisování přímo k vyvrcholení knihy.
Nevim,zda to je tim,ze se to odehravalo v Praze,nebo tim pribehem.Ale o proti prvnimu dilu me to fakt bavilo!!
Keď vieš, čo od Červenáka čakať, dá sa to. Ohnivé znamenie bolo o chlp lepšie. Ale volať túto knihu detektívkou? S Agathou Christie, jej prepracovanými postupmi a zápletkou, sa to nedá porovnať. Podľa mňa ide skôr o historický, mysteriózny román, lebo ten podiel iracionality je tu na detektívku príliš vysoký.
Čtivé, napínavé, ale předešlý díl se mi líbil víc; umístění děje do Banské Štiavnice a jejího okolí pro mě bylo mnohem zajímavější a rodící se, v podstatě vynucená spolupráce striktního katolíka a vlažného protestanta mi připadala inspirativní.
V druhé části už trojice občas sklouzává do klasických detektivních manýrů: "Něco nám uniká, Barbariči", vece kapitán. Ano, postupně si na sebe zvykají a je pochopitelné, že už nejsou tak (často) překvapeni chováním svého kolegy (snad až na první Steinův úsměv). Pozornost se v tomto dílu soustředí spíš na toho společensky nejméně únosného člena vyšetřovacího týmu, navzdory tomu, že Jarošovo "umění" bylo tentokrát zapotřebí spíše výjimečně.
Zajímavé byly určitě i zřídkavé epizody ze židovské komunity, obzvláště mě pobavila postava osobního strážce hlavního pražského rabína. A popis jedné z nejhorších hospod zvané Jedová chýše byl opravdu jen pro silné povahy:
"Jaroš měl železný žaludek, ale v této žumpě si i on připadal jako křehký rozmazlený nafoukanec, kterému se dělá zle už při letmém závanu hnilobného rozkladu nebo při pohledu na čerstvou krev.
Takže takhle se většinu času cítil Barbarič."
Ani lepšie, ani horšie čítanie než "Mŕtvy na Pekelnom vrchu". Čitateľ stretne plejádu známych mien a postáv (a to aj vďaka Cisárovmu pekárovi a naopak) z histórie. Červenák sa opäť neobťažuje so zdĺhavými opismi, akčná scéna strieda inú akčnú scénu (asi ako v Hollywoodskom spektákli), vykreslená atmosféra je správne ponurá a mestský smrad tak typický pre obdobie, v ktorom sa príbeh odohráva, priam stúpa zo strán knihy - už len popis brehov Vltavy mi zdvihol žalúdok, to musel byť riadny kentus. To, že je Stein "starý bručoun" (asi ako Anděl v Marvanovom podaní) mi ako jeho charakterová črta perfektne reže, pár bručounov poznám, dajú sa ľahko vytočiť a mne to škodoradostne robí dobre. Dobre mi padla aj druhá kniha zo série Stein a Barbarič, avšak na plný počet to nie je. Možno keby som mal pätnásť, tak hej.
Příběh o různých podobách lásky, o tom jak zatajený zločin nastartoval sérii dalších úmrtí v bohaté rudolfínské Praze, kde velké bohatství provází i velká zločinnost. A v tomto nebezpečném prostředí se pohybuje kapitán Stein, který se občas chová jako "slon v porcelánu", notář Barbarič, dobrý diplomat a vyšetřovatel, ale hrdina proti své vůli, i kaprál Jaroš, který je nucen prozradit svůj životní příběh. A jen tak mimochodem poznáme poměry v židovském ghettu, kde žije moudrý rabbi Löw , jeho sluha Gonen i primas Meisel.
Přečteno za dva dny respektive dvě noci, příběh dobrý, i když se přiznám, že mi hned od začátku bylo jasné, že to bude úplně jinak a hlavně jak, ale o to víc jsem si celé čtení užila. Bylo mi upřímně líto Bohdana Jaroše, ale nakonec myslím, že na tom citově vydělal, na Stříbrné skále mu bude líp...aspon do určitého okamžiku ....
Příběh z rudolfinské Prahy, kde někdo unáší a zabíjí prvorozené děti významných katolických šlechticů. Při vyšetřování potkáváme známé postavy tehdejší doby - rabiho Löwa, šlechtické rody Martiniců, Lobkoviců a jiné, stopy dokonce vedou i k samotnému Rudolfu II. Zároveň máme možnost více poznat minulost hlavních hrdinů. Znovu zde funguje výborný popis atmosféry, města a charakterů. Závěr je opět velmi překvapivý.
I druhé setkání se Steinem, Barbaričem a Jarošem bylo výborné, děj se tentokrát přesunul do Rudolfínské Prahy kde pátrají po vrazích prvorozených dětí mocných šlechtických rodů, jak už napovídá jméno druhého dílu.
Mne nejvíc potěšilo jak autor do příběhu zakomponoval známé postavy tehdejší doby jako byl rabbi Löw, císařův bankéř Maisel Mordechaj, mladý kat Mydlář a jeho nadřízený nejvyšší popravčí Koruny české Václav Jaroš, otec jednoho z našich hrdinů.
Knihu jsem přečetla v rekordním čase tří dnů. Být tolik vtažená do příběhu se mi naposledy stalo u Harryho Pottera. Pan Červenák rozhodně nenudí a neunavuje čtenáře zdlouhavými popisy. Samozřejmě to ale nemusí být kniha pro každého, pro mně je tato série opravdu trefa do mojí krevní skupiny.
Spoiler! S radikálností kapitána Steina jsou všichni obeznámení, ale že je schopen zabít i dávného přítele čistě z přesvědčení mě trochu zarazilo. Zároveň mi to nedalo zauvažovat, nad koncem série, kdy už autora postavy omrzí a bude to chtít utnout. K tomu by mu postačilo, aby Jaroše pustil ze řetězu a kapitán se už o všechno "postará".
Zpočátku se mi zdálo, že autor nedostatek nápadů vyrovnává tím, že do toho nacpal kdejakou historickou postavu. Navíc je začátek těžkopádný a pokusy o humor pokulhávající. Asi od poloviny se to jakž takž rozjelo a vyšel z toho takový slušný historicko-detektivkový standard.
Opět dobrá historická detektivka se slušnou porcí temné atmosféry a krve v poutavě vylíčené rudolfinské Praze, které ale nechybí ani trochu nenásilného humoru. Výsledkem je příběh o něco lepší než první díl, má dobře vystupňovaný rozjezd a přímo nutí k přečtení na jeden zátah.
Druhá časť zo série Kapitán Stein a notár Barbarič.
Musím sa priznať, že po prvej časti som očakávala niečo iné a teda kniha mi až tak nesadla.
Kniha sa mi čítala skvelo, bavilo ma vyšetrovanie, historické pozadie knihy a tak. Ale čo mi dosť vadilo (viac ako v prvej časti) je kapitán Stein - vadil mi jeho náboženský fanatizmus (to fakt veľmi, ja celkovo náboženstvo veľmi nemusím) a tak nejak som čakala, že už bude trošku otvorenejší, no a teda nebol. Pre mňa je to postava, ktorú si proste neviem obľúbiť.
Mé druhé setkání s tvorbou Juraje Červenáka a opět ve slovenštině. Druhý díl neměl chybu, tentokrát jsem se v ději ani v postavách neztrácela a čtení jsem si užívala až na několik výjimek. Napínavé, dramatické, občas vtipné. Nemůžu se dočkat třetího pokračování.
Druhý diel je (podľa môjho dojmu) o poznanie lepší ako prvý (Mŕtvy na pekelnom vrchu) čo pramení z niekoľkých faktorov : prostredie, v ktorom sa dej odohráva je atmosferickejšie a príťažlivejšie, postavy sú čitateľovi už čiastočne predstavené, a teda známe a chémia v ich vzťahu je hmatateľnejšia a napokon samotný príbeh je o niečo vrstevnatejší či snáď komplexnejší (?) a celé sa to tak nejak dobre číta, autorov štýl písania je na jednej strane autentický (obohatený o odborné a dobové prvky) a na druhej strane čitateľovi veľmi prístupný (čo ale bolo výsadou aj prvého dielu). Za mňa teda spokojnosť a som zvedavý na pokračovania, do ktorých sa snáď čoskoro pustím.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
| 2017 | Vlk a dýka |
Příběh jako takový je relativně čitelný. Jen co se zorientujete, kdo je kdo, začne vám v hlavě vířit plno nápadů, kdo je vrah. A protože Červenák píše skvěle, vůbec vám nevadí, že na pointu přijdete ještě dříve, než vám ji cca v polovině knihy přednese sám autor. Ne na zlatém talíři, samozřejmě. Já jsem od té chvíle začala fandit temné straně a prvorozeným jsem tu smrt přála… I nadále ale pokračuje bystré vyšetřování a sbírání stop. Trochu jsem se nemohla ubránit domnění, že triu důležití lidé skáčou do cesty. Ano, ti lidé měli zájem o vyřešení vražd, ale že byli všichni (někteří až po setkání s kaprálem) natolik sdílní a nápomocní? No, nic nemůže být dokonalé, že? Nesmím opomenout fakt, že “tváří tvář” smrtelnému nebezpečí se jedna dáma a její choť chovali dost nerodičovsky.