Stín větru
Carlos Ruiz Zafón
Pohřebiště zapomenutých knih série
1. díl >
Kultovní literární thriller s prvky historického i gotického románu, vydaný ve 45 zemích. Hluboko v srdci starobylé Barcelony leží ukryté pohřebiště zapomenutých knih, tisíců ztracených či odložených svazků. Sem je jednoho chladného rána roku 1945 přiveden jedenáctiletý Daniel Sempere, aby si vybral jeden titul. Daniel zvolí román Stín větru záhadného autora Juliána Caraxe – a nastoupí spletitou a nebezpečnou cestu zasvěcení do tajů literatury i dospívání. Životní osudy Daniela a Juliána se záhy začnou protínat…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2023 , KalibrOriginální název:
La sombra del viento, 2001
více info...
Přidat komentář
Napínavý příběh. Chvílemi jsem nevěřil, že to může dopadnout takhle... Rád si přečtu něco podobného.
Tahle kniha je poklad, na který jsem náhodou narazila v domácí knihovně. Naštěstí! Bylo by škoda nepoznat Daniela, Juliána a hlavně Fermína, ten mi vážně přirostl k srdci. Příběh je naprosto pohlcující, poslední třetinu jsem zhltala během jednoho dne, nešlo přestat číst. V knížce je přesně ten správný poměr dobrá, zla, lásky, napětí i strachu. Určitě doporučuji, je to skutečně neobyčejný román.
Já jsem se musela první polovinou prokousat, ale druhá půlka mi to vynahradila. Určitě to není žádná masová záležitost, spíš takový slow román, který stojí za přečtení.
Většinou jsem se u této knihy spíš nudila. Pořád jsem čekala co teda se tam stane a kdy zase přijde napínavá část. Za mě nic moc knížka a doporučovat dál nebudu.
Není to moc "jednoduché" čtení, jak jsem si ze začátku myslela, ale bylo to moc pěkné, doufám jen, že se v dalších dílech ještě s Julianem setkáme..
Zamilovaná jako poprvé. A snad ještě víc.
Chtěla bych k tomu napsat strašně moc, ale něco ve mně mě nutí nechat si to pro sebe. A nechat Vás, abyste to objevili sami. Je toho tolik co objevovat...
I přes to, že "gotický román s prvky thrilleru" zní děsně zvláštně, i přes to, že Barcelona mi nikdy nic neříkala, i přes to, že historické romány nevyhledávám. I přes to všechno mě toto dílo uchvátilo. A nepustilo.
Postavy mi tolik přirostly k srdci, že jsem konec oplakala, a to se mi dlouho nestalo. Tak moc jsem se s nimi nechtěla, a částečně nedokázala, rozloučit. Každá vedlejší postava měla svůj příběh, což mě nutilo se zamilovat do všech. Byly tak živé. A ožívaly pak i v mých snech ještě několik dní po dočtení. Styl psaní byl strhující, tajemný, vyzdobený kouzelnými, krásnými slovy.
Doporučuji všemi deseti a ještě dalšími deseti navíc!
Vůbec jsem netušila, když jsem knížku poprvé otevřela, co mám čekat. A tak nutně muselo přijít překvapení a naštěstí bylo hezké. Moc jsem fandila Danielovi a jeho povedenému kamarádíčkovi Fermínovi a samozřejmě jsem nedočkavě hltala, co se to vlastně stalo s Juliánem Caraxem. Celkově děj plynul příjemně, knížka se dobře četla a navzdory vícero probíhajících příběhů naráz, dobře jsem se v knize a v jejích postavách orientovala.
Ponořte se naplno do dvou příběhů, které se nápadně podobají, fanděte dvěma osudovým láskám, nenáviďte padoucha s velkým P a nebuďte smutní, že všechno nedopadne podle vašich představ. Užívejte si tu nádhernou jízdu naplno, neplačte, že už kniha po 451 stranách končí a těšte se na další báječná dobrodružství z Pohřebiště zapomenutých knih.
V knize jsem našla všechno, co jsem čekala a ještě něco navíc - svoji milovanou Barcelonu, ve které se osudy hrdinů odehrávají.
Možná 5* udělují i díky své lásce k Barceloně a protože to je první kniha autora.. Každopádně se jedná o velmi povedený thriller, ve kterém nechybí trocha dobrého humoru ani tajuplnosti.
Skvěle napsaná kniha. Má vše, co dobrá kniha potřebuje. Láska, nenávist, přátelství, intriky a to vše je opředeno tajemstvím. Příběh postupně rozplétá vepsaný příběh a osud jednotlivých postav se spojuje. Nadšení jako už dlouho ne.
Po mnoha thrillerech a detektivkach jsem sahl po necem trochu jinem. A udelal jsem dobre. Stin vetru je trochu detektivka, ale hodne jina, mysteriózní, tajemna, nebezpecna. Prvni pulku jsem hltal, jak zavislak. Jeste kapitolu a jeste jednu. Druha pulka mi trochu drhla a byla hodne zamotana. Zamotana az moc. Nakonec doslo k tomu, co jsem tusil od zacatku. V kazdem případě se tesim na druhy dil.
Příjemné počteníčko z temné Barcelony. Pěkný poměr napětí i odlehčujícího humoru. "Tučňáček v hábitu" mě rozsekal ;-D
Je to príbeh v príbehu, ktorý je napísaný úplne „bravúrne“. Kniha mala naozaj všetko, napätie, temno, tajomstvá, ale aj humor a krátke a výstižné opisy Barcelony.
... „ Bea vraví, že umenie čítať pomaly vymiera, že tento intímny rituál zaniká, že kniha je zrkadlo a môžeme v ňom vidieť iba to, čo máme vo svojom vnútri, že do čítania človek dáva svoju myseľ i dušu a že to je bohatstvo, ktoré je čoraz vzácnejšie.“ ...
Co napsat...Barcelona před válkou, ve válce a po ní. Osudy lidí žijících v jedné "čtvrti". Jeden tajuplný a zvídavý Julian, chvíli to vypadalo, že se vše bude točit jen kolem toho co udělal a neudělal, ale děj dostal svou tvář již před jeho početím. Daniel je částečně jen vypravěč, rozplétá příběh Juliana a sám tvoří svou budoucnost. Osudy kamarádů, jejichž životy byly rozbity, jak jinak než kvůli ženě. Kniha i děj byly černé, odehrávající se za noci a ve stínech.
Nejsem si úplně jistá, co si o této knížce vlastně myslet. Květnaté příměry, kterými se to hemžilo hned na první stránce, mi fakt lezly na nervy, bála jsem se, že jak rychle jsem začala, tak rychle se čtením i skončím. Téma nebylo špatné, prolínání časových rovin je v módě a většinou vděčné, když se to moc nepřekombinuje. Jen jsem se nějak nedovedla vžít do té poválečné doby - popis města, reálií i chování lidí mi připadal jak o několik desetiletí zpátky, ale zase některé dialogy byly až nepatřičně moderní. Autor evidentně psát umí, ale přijde mi, že do jednoho příběhu toho splácal až příliš, asi v mládí přečetl hooodně románů :) Za mne 3,5 hvězdy - zatím tři, třeba ještě později přehodnotím.
Stín větru je jistě dobrou volbou pro každého, kdo má rád pomalé rozplétání tajemství a kdo by se s potěšením přenesl alespoň na chvíli do barcelonských uliček. Kdo má již na svém čtenářském kontě Šifru mistra Leonarda, najde ve Stínu větru mnoho podobného. Nejedná se jen o podobnost struktury vyprávění, ale rovněž o existenci obdobných prvků typických pro historický a tzv. gotický román, jako jsou tajná společenství, utajené rodinné vztahy, staré domy či chrámy, ponurá zákoutí apod. Škoda jen, že Ruiz Zafón nedovedl tak dobře rozehrané vyprávění do konce.
Kniha je zrcadlem, v němž spatříme pouze to, co v sobě nosíme. Při četbě uplatňujeme svou mysl a duši, což je v dnešní době nedostatkové zboží ...
Vítejte na pohřebišti zapomenutých knih, dejte jim poslední šanci. Možná se vám stane to co Danielovi.
Miluji knihy o knihách, knihkupcích, antikvářích, které doprovází přízrak tajemna.
Štítky knihy
láska tajemno španělská literatura intriky incest Barcelona mysteriózní, mystéria fantaskní o kniháchAutorovy další knížky
2018 | Stín větru |
2012 | Marina |
2019 | Labyrint duchů |
2018 | Andělská hra |
2013 | Kníže z mlhy |
Knížku jsem četla v originále a celou dobu jsem si říkala, že český překlad musí být úplně jiny styl než ten španělský.... Mě styl autora absolutně nesedl, každou druhou kapitolu začínat frází "toho dne".... Neskutečně zdlouhavé popisy osob o ničem.... Nevím k čemu mi je informace, že měla modrozelené oči, které vlastně nebyly modrozelené ptz byly smaragdové až tyrkysové...
Knížku jsem si vybrala ptz v Barceloně žiju a znám ji, pro ty co jí neznají dopodrobna myslím, že o většině ulic uslyší poprvé, a celkově o Barceloně z doby války, před a po ní tam moc nebylo a vlastně mi knížka neřekla nic nového, a mohla se odehrávat kdekoliv jinde ne tady....
Celkový příběh byl fajn, ale stačilo mu 300 stránek, ne natahovat na 500, ale to je asi styl španělských spisovatelů, kteří knihy pod 500 snad neumí napsat, nebo jsem na ně ještě nenarazila...
Knížka bude mít určitě své čtenáře už jen proto, že je jiná než ostatní. Já se k ní však určitě nevrátím a budu hodně zvažovat zda si přečtu další díly...