Enderův stín
Orson Scott Card
Stínová série série
1. díl >
Román paralelní s Enderovou hrou. Otevírá tzv. Stínovou sérii Enderova světa. Román Enderův stín se opět odehrává na obrovské orbitální stanici, na níž Mezinárodní flotila vychovává z nejnadanějších dětí své budoucí velitele. Země žije pod hrozbou útoku termiťanů a ve slumech Rotterdamu živoří v partě nechtěných „spratků“ maličké dítě s geniální schopností přežít – Bean – Fazolek. Svou chytrostí změní poměry všech malých dětí v celém městě a proto není nijak překvapivé, že si jej všimnou vyhledavači Flotily. Za pár měsíců jej raketoplán odnáší na oběžnou dráhu... Od prvních chvil naráží na jméno Endera Wiggina a je jen otázkou času, kdy se tyto podivuhodné individuality setkají... Podle mínění kritiků se Card vrátil k tomu nejlepšímu, čím se proslavil v Enderově hře, tj. skvělé zápletce a napínavému ději. Vy, kdo jste si oblíbili Enderovu hru, budete jistě nadšeni i Endorovým stínem, protože sice budete číst příběh, který znáte, ale z pohledu Fazolka, a zjistíte, že je vlastně... Kdo? To už si přečtěte sami. A rozhodně se nudit nebudete.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2001 , Laser-books (Laser)Originální název:
Ender's Shadow, 1999
více info...
Přidat komentář
Enderův stín je povedená kniha, stejně jako Enderova hra. Ta Fazolkova genialita a necitelnost, zkrátka spratek, je vynikající, hold vyrůstal na ulici plné grázlů. Ten začátek a ty sociální poměry v Rotterdamu, mi hodně připomínal mého oblíbeného Viktora Huga a jeho Bídníky. Hold jak psal v některé ze svých knih Umberto Eco, knihy jsou vzájemně propojeny dějem, postavami atd.
Bylo to mnohem lepší, než bych si dokázal představit, číst znova to samé, jen z jiného pohledu. Opravdu to bylo jako bych četl něco úplně jiného, jen ze známého prostředí. Pokud se vám Enderova hra líbila, tohle bude něco pro vás.
Očekávání naplněno! Po cca dvou letech jsem se opět dostal k Cardovi. Paralelně se odehrávající román z pohledu Fazolka rozhodně nenudil. I když je čtenář ochuzen o finální odhalení (viz závěr knihy Enderova hra), tak příběh malého Fazolka plnohodnotně obstojí. Card se opět zaměřuje spíše na psychologické hry, s kterými exceloval již v předchozích knihách.
Knižku má smysl číst, pouze po přečtení prvního dílu, tj. Enderovy hry.
Výborné čtení. Kniha možná člověka tolik nezasáhne po emoční stránce, ale perfektně doplní spoustu slepých míst v Enderově hře a umožní si na některé postavy přehodnotit názor. Neporovnával bych ji s Enderovou hrou, protože obě knihy mají jiný styl a cíl. Fazolek sám mě zaujal natolik, abych odložil čtení Mluvčího za mrtvé a nejprve dokončil celou Stínovou sérii. Rozhodně knihu doporučuji.
Čítal som Endera a preto ma táto kniha zaujala. Samotnú by som hodnotil asi horšie.
Vadilo mi, ako je kniha ťažko uveritelná. Ako je Fazolka dokonalo mysliaci stroj s jediným cieľom prežiť a následne sa mení na človeka s ušľachtilými cielmi a hlbokymi citmi.
Zazdila to jedna z posledných scénok, keď sa Fazolka vrhá do náruče prakticky neznámej osoby...
No nič, prečítam i hegemona, snaď sa to trochu zlepší.
Podobně jako před nedávnem Ender ve vyhnanství mě i tento díl zcela pohltil, a to i přesto, že děj samotný mě už vesměs neměl čím překvapit. Poutavé, čtivé, emotivní. Své někdejší podcenění 'Stínů' hodlám v nejbližší době napravit.
Úplne zbytočná kniha. Spojiť ju dohromady s Enderovou hrou, ubrať cca polovicu strán z oboch a bolo by to ono. Takto je to len nadstavená už raz prevarená voda.
Kupodivu mě to bavilo o kapku víc než Enderova hra. Pozor, budou spoilery! Respektive mi to umožnilo na Enderovu hru nahlížet v trochu jiném světle a nepatrně jí to v mých očích vylepšilo. Fazolek je navíc sympatičtější postava než Ender. Hlavně tím, že od začátku víte, že je až ten druhý a není považován skoro za poloboha.
Začátek mezi dětskými gangy byl dost působivý a závěr zase oproti Enderovo hře vyznívá naléhavěji.
U Enderovo hry mi konečný útok přišel trochu úsměvný, když se celou dobu hledá super-stratég aby nakonec jen zmáčkl tlačítko a vypustil "bombu" na domovskou planetu nepřátel. Aspoň tak to na mě tenkrát zapůsobilo. Tady to bylo podané lepším způsobem,
Enderova hra mě bavila více, přesto dát méně než 5 hvězdiček by nebylo fér, zvlášť, když autor dosáhl toho, že převyprávěl stejný příběh znovu, aniž by nudil.
Scénka s Achillem ve větrací šachtě nemá chybu :)
Pěkné doplnění Enderovy ságy, ale nějak je to celé méně uvěřitelné než původní série. 70% knížky jsem se prokousával a trápil abych zbytek dorazil jako mávnutím proutku...
Je stejně skvělá jako Enderova hra a všechny ostatní knihy, které jsem z té série četla. Obdivuhodné, že se dá znovu vyprávět úplně stejný příběh a přesto nebýt nudný. Klobouk dolů :)
Teď vidím, že Enderova hra byla čekajícím dílkem puzzle. Takhle kompletní je ještě lepší. čistých 5*****
Dobrá paralela k Enderovej hre, páči sa mi to, že tam opisujú vedľajšie postavy, vysvetľujú niektoré nejasnosti a pekne zakomponoval politickú vyvinutú zo súčasnej doby. Trošku mi vadila jedna vec a to že všetci všetko vedia, hoci je Fazolek génius, všetci ostatní majú podobné múdre reči, od detí, po dospelých... kvôli tomu dávam o * dole :)
Pro začátek: Enderova hra je pro mě skvělou knihou (4*), která má obrovský vnitřní potenciál, jenž nebyl využit ihned, ale z větší části až v přímých pokračování a teď i v paralelní sérii. Enderův stín je pro knihou přímo výjimečnou, protože mě svým konceptem paralelního vyprávění "o jednom malém chlapci z původního příběhu" donutila sedět přikovaný ke dvoum knihám. K otevřeném Enderově stínu a Enderově hře, v které jsem dohledával přímo konkrétní "průniky" obou knih a sledoval stejný příběh z dvou odlišných úhlů pohledu. A zde musím říct, že jsem se dostal do stavu, který jsem nikdy od knih neočekával, naprosté pohlcení, pocit spisovatelova ovládání "všeho v obou knihách" a můj údiv nad tím, že se odhodlal k takovému experimentu. Tak Fazolku, teď nás čeká svět po válce, co s ním uděláš...
Druha kniha z enderversu ktora nebola pokazena. Dakujem autorovi, ze dokazal napisat ten isty pribeh z ineho uhla.
Enderova hra mě asi bavila o něco víc, i když myslím, že to bylo spíše tím, že jsem knihy četla hned po sobě a spoustu věcí se ke konci překrývalo. Ale musím uznat, že je to další skvělá kniha.
Autorovy další knížky
1994 | Enderova hra |
2002 | Mluvčí za mrtvé |
2001 | Enderův stín |
2002 | Xenocida |
2010 | Ender ve vyhnanství |
Ak existuje nejaký dokonalý príklad, ako sa dá napísať zmysluplné a kvalitné rozšírenie klasického a viac menej samostatného diela, tak je to práve Enderův stín. Ba čo viac, Enderův stín je tak dobrý, že v mojich očiach sa stal nedeliteľnou súčasťou Enderovej hry. Pravda, v knihe sú pasáže kde autor skĺza k trochu zbytočným opisom Fazulkových myšlienkových pochodov a pár dejových zvratov vyznelo veľmi prvoplánovo, no celkový dojem to príliš nekazí. Je až zarážajúce, že Card po pätnástich rokoch prišiel s dielom, ktoré je s pôvodnou knihou tak precízne prepojené, že nevedomý čitateľ by mohol prisahať, že obe museli vynikať súčasne.